Díky studii má česká politická reprezentace v rukou nelichotivé vysvědčení, které by se mělo stát impulzem k vyřešení těch nejožehavějších problémů.

Češi dopadli nejhůře v kapitole vysokého školství. Zatímco většina zemí ve sledovaném období zvýšila výdaje na jednoho studenta, v České republice došlo k poklesu o 32%! Podobná situace je u mladších žáků, kde klesly výdaje na o 9%. Pro srovnání v Řecku došlo k navýšení 69%, Portugalsku 35%, Španělsku 31%, Mexiku 15% a Maďarsku 0,5%... Je všeobecně známo, že počet studentů vysokých škol v Čechách roste velmi rychle a že vláda tento nárůst nekompenzuje dostatečnými prostředky. Překvapivý je ovšem pokles na základních a středních školách, kde žáků zásadní měrou ubývá.

Zajímavý je také graf, který sleduje změnu výdajů na vzdělávání. V terciálním i nižším vzdělávání vede Turecko a Irsko. Tyto státy posílily školské rozpočty o 60 až 80%. Česká republika dala na nižší stupně školství o 15% méně, byla tedy jedinou zemí, ve které výdaje poklesly!

"Hrdí" můžeme být na výsledky, které srovnávají přístup k vysokoškolskému vzdělání. Tady jsme předhonili nejen Turecko, ale i Mexiko...

Průměrní jsme ve velikosti třídy (počtu žáků ve třídě), kde většina zemí uvádí čísla kolem 20, pouze v Koreji a Japonsku to je přes 30. Ohledně počtu žáků na učitele jsme také v průměru sledovaných zemí, a to většinou zcela přesně. Konkrétně jde o 20 a méně žáků. V platech učitelů jsme předhonili Slovensko a Maďarsko, ale například v Portugalsku jsou dvojnásobné.

Spíše pod průměrem jsme v počtu vyučovacích hodin. Český učitel odučí 600 hodin ročně, zatímco americký skoro dvojnásobek! Ve většině států musejí odučit více hodin než u nás pedagogové na prvním stupni.

Pokud se statistici nespletli, nevycházíme z celkového srovnání příliš dobře. Záleží na nás, jestli se k těmto údajům postavíme čelem.

České školství v mezinárodním srovnání - vybrané ukazatele publikace OECD Education at a Glance 2003, UIV 2003 PDF