Ale jinak bylo jednání zákonodárců takové dopravní. Tam a zase zpátky. Výstavba silnic a dálnic by bývala mohla být zajímavá, kdyby bývala byla nebyla přerušená. Jde totiž o výkupy pozemků, což zajímá nejen ty zainteresované, ale i ty, v jejichž bezprostřední blízkosti budou dálnice vésti. Když ale tam i zpátky naše uspěchaná civilizace potřebuje zbytečně přemisťovat hromady lidí i zboží... A ještě s tomu říká pokrok.

Mít pozemky v místě, kde povede dálnice, asi není žádná radost. Zvlášť když je člověk třeba zemědělec nebo má v těsném sousedství romantický domek u lesa. Mít romantický domek u dálnice není žádné romantické terno. Ale ministři naštěstí chápali různost zájmů - i ten, který má na starosti životní prostředí.

"Dovolím si podat ještě před jejím ukončením jeden návrh k hlasování. Vede mě k tomu rozbor, který provedl na tomto zákoně Parlamentní institut, který rozebral nejen původní návrh, ale také komplexní pozměňovací návrh, který se stal základem pro jednání v hospodářském výboru. Zmíním pouze dva odstavce," řekl Ambrozek.

"Otázka rozhodování o veřejném zájmu. Návrh zákona přesouvá pravomoc orgánů výkonné moci ve stanovených případech na zákonodárce. Taxativně uvedený výčet staveb vylučuje prokazování veřejného zájmu ve vyvlastňovacím řízení v konkrétním případě podle § 108 stavebního zákona, o kterém jinak rozhoduje stavební úřad. Tím je vyloučena také možnost přezkumu správního uvážení nezávislým soudem ve správním soudnictví a je omezeno právo na soudní ochranu zaručené článkem 36 Listiny. Je zřejmé, že právní postavení dotčených subjektů je v tomto případě značně oslabeno proti běžné úpravě.

Odstavec druhý, další oslabení procesních práv. Stejnou argumentaci lze vztáhnout na zkrácení procesních lhůt podle stavebního zákona na polovinu a další navrhované zásahy do stavebního řízení a dokonce i do správního soudnictví. Navrhované omezení práv je závažným zásahem do práva vlastnit majetek zaručeného článkem 11 Listiny. V tomto smyslu není naplněna druhá věta článku 11 Listiny, který stanoví, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Poslední odstavec ze stanoviska Parlamentního institutu. Komplexní pozměňovací návrh práva vlastníků pozemků ještě dále omezil, a tím zhoršil ve srovnání s běžným vyvlastňovacím řízením. Jediným správným řešením je inventura právní úpravy a celková změna. Není však ústavně možné, aby byla stavba prohlášena za veřejný zájem zákonem, a to bez možného přezkoumání soudem. Lze uzavřít, že i po změnách, které byly do návrhu včleněny prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu, naráží návrh na ústavně garantovaná práva a svobody a s největší pravděpodobností by byl dříve nebo později zrušen Ústavním soudem.

Proto si dovoluji navrhnout, aby byl tento návrh zákona vrácen výborům k novému projednán a aby jej také projednal ústavně právní výbor, protože jsem přesvědčen, že Poslaneckou sněmovnu neměly opouštět zákony, jejichž ústavnost je sporná."

Poslanci Hanušovi se líbilo, že všichni diskutovali bez emocí. "Myslím, že emoce nepatří do projednávání zákonů," pochválil je.

Ale nakonec se stejně shodli všichni na tom, že úplně nejlepší bude počkat, dokud nebude předložen stavební zákon.

Zákon o ochraně osobních údajů byl zajímavější neb se dotýká každého z nás. A to vědí i poslanci. O zákonu pohovořil i ministr Mlynář, ač jej ve sněmovně často nevidět. Má to sem docela daleko -- a taky, co by tu dělal. Ale přišel. Dnes přišel. Aby uvedl už sedmou novelizaci zákona. Ukázalo se, že problém zní: co s archivy. Ať chceme i nechceme, v archivech prostě osobní údaje jsou. A tak se o tom diskutovalo. ministr nám opět sdělil, že harmonizujeme. Harmonizujeme teď tak nějak všichni. Všichni se všemi až do úplného zharmonizování. Bude z nás všech harmonika. Nikdo už vlastně neví, co po nás ta unie fakt chce a co je jen poslanci uchopili tvůrčím způsobem schovávaje se mámě Evropě za sukně.

"Zákon je tradičně dalším harmonizačním krokem a dále se zaměřuje na zlepšení dosavadního rámce výjimek pro některé skupiny správců osobních dat. Rámec výjimek byl v návrhu doplněn o některé chybějící instituty a okruhy a současně se navrhuje novelizovat nebo zrušit ta ustanovení, která svým obsahem vybočovala nebo přesahovala tento rámec. Zpřesnění se rovněž týká úkonů fyzických osob s občanskoprávní úpravou právních úkonů, což se promítá především v novelizovaných ustanoveních zákona, která se vztahují k podmínkám poskytování souhlasu subjektu. Konečně třetí částí úpravy je nové znění sankčních ustanovení," pravil ministr již tradičně jasným sněmovním jazykem. Nevím, jestli by si neměli taky pořídit tlumočníky na překlad z češtiny do češtiny.

A poslanec Chytka si stejně myslel, že to, co vymysleli naši zákonodárci, je k ničemu. "Já se domnívám, že v této podobě by totiž zákon o ochraně osobních údajů nemohl fungovat. Vy víte, že v současné době ve výborech a dokonce dnes v jednom podvýboru se projednává zákon o archivnictví. Vy víte, jak velice pečlivě se vede diskuse, jak v oblasti archivnictví uchovávat osobní údaje, jak je zpracovávat, jak připustit možnost nahlížení do archiválií a popř. jak pro různé vědecké, historické práce publikovat obsah těchto archiválií. V tomto období, kdy tento zákon o archivnictví, jak jsem již řekl, je projednáván v jednotlivých výborech, přichází tato obecná norma zákona o ochraně osobních údajů, která co se týče uchovávání osobních údajů v archivu, tak nám přikazuje, že tyto osobní údaje je možné uchovávat pouze v anonymizované podobě. Jak jinak si totiž vysvětlit § 5 odst. 1 písm. e) tohoto zákona, kde je napsáno, že osobní údaje je nutno anonymizovat, jakmile je to možné. Domnívám se, že slůvko jakmile je spojeno s časem, jakmile to bude možné. Tam není napsáno, jestliže je to vůbec možné. Tedy jakmile je to možné, je nutno anonymizovat. A já si anonymizovat osobní údaje nedovedu vysvětlit jinak, než je nějakým způsobem začernit, zlikvidovat je. Nedovedu si představit, že bychom v archivnictví osobní údaje začali začerňovat.

Archivy mohou zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem dotyčné osoby. Opět odkazuji na onu rozsáhlou diskusi, která se vedla při zákoně o archivnictví. Citlivé osobní údaje pak co se týče archivů nemohou být uchovávány a zpracovávány vůbec. Tady pouze jenom upozorňuji na to, že např. nevládní organizace mohou uchovávat a zpracovávat citlivé osobní údaje, avšak archivy vč. státních archivů nikoliv. Domnívám se, že je to další chyba. Já se s takovým stavem nemohu smířit a z toho důvodu v souladu s § 93 odst. 2 jednacího řádu dávám návrh vrátit tento návrh zákona výborům k novému projednávání. Pokud by tento návrh prošel, pak navrhuji jej přikázat výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Pokud by tento návrh neprošel, pak se tímto hlásím do podrobné rozpravy a byl bych nucen přednést pozměňovací návrh, aby tento zákon o ochraně osobních údajů se netýkal oblasti archivnictví." Asi má pravdu.

A myslel si to i poslanec Pleva. "Musím říci, že skutečně z této novely mně z nepochopitelných důvodů mizí ustanovení o tom, že ve vztahu ke zpracování archiválií je tento zákon pouze obecný a zákon o archivnictví je tzv. lex specialis a zákon o archivnictví že upraví podrobnosti nakládání s osobními údaji.

V důvodové zprávě se sice praví, že toto ustanovení je nadbytečné, protože zákon o archivnictví to určuje, nicméně ve chvíli, kdy se připravuje nový archivní zákon a Ministerstvo vnitra, které je zpracovatelem tohoto nového archivního zákona, nám tvrdí, že se musí striktně řídit ustanoveními zákona na ochranu osobních údajů, a proto je potřeba zabetonovat archivy a znepřístupnit je a znemožnit vlastně bádání o současných a nedávných minulých dějinách, tak se musím ptát, zdali toto vymizení tohoto paragrafu nebo tohoto odstavce z tohoto zákona je pouze náhoda, nebo zda to náhoda není."

A tak se navrhly tři pozměňovací návrhy, zákon si vzal batůžek a putuje dál sněmovnou.

Po projednávání zákona o zeměměřičství náhle zazněl parlamentem jasný hlas poslance Dolejše. Carusovi levice to v černém slušelo. Myslím, milý deníčku, že by zahalen v tuto barvu měl chodit častěji. Jen jsem si říkala, že s těmi vlasy by si mohl něco udělat. Ale pak jsem se dočetla, že v módě teď bude deset centimetrů dlouhý vlas po celé hlavě. A tak je poslanec vlastně hrozně moderní. Máme-li totiž šaty ve skříni dvacet let, pak se můžeme nadít, že přijdou opět do módy. S vlasy je to asi podobné. Zvláště ve chvíli, kdy přichází plešné období.

Nevyprávěl nám o zeměměřičství. O tom asi, kupodivu, nic neví. Hovořil o VZP. Takovou šíři zájmů jsem od něj stejně ale, milý deníčku, nečekala. Ale byl takový kreativní -- zabýval se tvorbou orgánů VZP. "Vzhledem k tomu, že návrh je poměrně obsáhlý a text je poměrně obsáhlý, byl rozdán již včera v písemné podobě do lavic. Dovolte mi, abych jen v kostce shrnul, o co jde".

Shrnul. Shrnutá kostka vypadá úhledněji.

"Možná i ve vztahu ke včerejšku, pamětliv určité inspirace hledačství ve složení statutárních orgánů podobného veřejnoprávního mamuta, který operuje s velkými miliardami, tak se tento návrh pokouší vyváženěji sladit jak správní radu, tak dozorčí radu, a to v § 20 ze současných 30 zvýšit počet členů správní rady na 54. Ta struktura by zhruba byla taková, že 10, tak jako dříve by dosadila vláda a 10 - a v tom je novum - Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to paritním způsobem pět ku pěti za opozici a koalici. Dále by pak měla být - opět novum - čtyřmi lidmi zastoupena odborná veřejnost. Mám na mysli lékařské komory a Českou lékařskou společnost. A samozřejmě za zaměstnance po čtyřech odbory, zaměstnavatelé v resortu šest a pojištěnci dvacet. Obdobným způsobem by byla složena dozorčí rada, to znamená že by i její počet musel být zvýšen ze současných devíti členů, a to tak, že šest za vládu, šest za Poslaneckou sněmovnu, čtyři za odbornou veřejnost a následovaly by odbory, tedy za zaměstnance čtyři, zaměstnavatelé čtyři, a po jednom pojištěnci za každou krajskou pobočku této pojišťovny. Samozřejmě v logice tohoto návrhu je i úprava § 18, kde by se muselo vypustit omezení pro občany, kteří by byli v zaměstnaneckém vztahu, nebo se kterými pojišťovna uzavřela smlouvu, či který by byl jakýmsi jejím spoluvlastníkem či provozovatelem.

Logika toho předpokladu krom toho, že jde o vyváženost, je především v tom, aby tam byla zastoupena i Poslanecká sněmovna paritním způsobem. Myslím si, že logika je nasnadě. Co se týče odborné veřejnosti, ta by tam neměla chybět, protože představuje určitou zpětnou vazbu směrem do lékařského prostředí, tak i do prostředí pacientů. To je v kostce můj návrh," pravil soudruh místopředseda, strčil kostku do kapsy a šel zpátky do lavice. Dostal z referátu jedničku.

Můj milý deníčku, nezávidím poslancům jejich zaujetí pro nové legislativní klenoty. Kyjem se také kdysi muži zdobili. Kdo měl největší, vládl. Kdo vládne dnes, nikdo neví, ani vláda. Ty dnešní kyje - klenoty nenacházejí pochopení u normálních občanů, ale ani u právníků. Nikdo totiž už neví bez počítačového programu Lexis či ASPI, jaké má vlastně práva a jaké povinnosti. To je konec státu. A jak známo, neznalost zákona neomlouvá. Znalost bohužel také ne... Ani naše milé poslance...