19. 1. 2004
Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlavíMinisterstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, kterým by se měla zabývat vláda. Lidovečtí ministři se nechali slyšet, že se budou snažit návrh zákona zablokovat již na vládní úrovni. KDU-ČSL má ve vládě tři členy (Svoboda, Ambrozek, Šimonovský). |
US-DEU, která se k partnerskému soužití osob téhož pohlaví spíše přiklání, má ve vládě také tři členy (Mareš, Mlynář, Němec). ČSSD, jež v parlamentních volbách 2002 zvítězila, má ve vládě jasnou majoritu. Partnerské soužití osob téhož pohlaví je zahrnuto v jejím Střednědobém programu, schváleném 26. 1. 2002 Programovou konferencí. V kapitole IV.1.4. výše zmíněného dokumentu se doslovně praví: "Znovu předložíme zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví." Bylo by proto žádoucí, aby ministři (spolu s vedením) ČSSD v žádném případě neustupovali tlaku KDU-ČSL, neuzavírali s ní byť sebemenší kompromis a na uzákonění partnerského soužití osob téhož pohlaví trvali. I za situace, že by KDU-ČSL vyhrožovala vypovězením koaliční smlouvy -- vydírání se musí čelit! Výsledky parlamentních voleb 2002 jasně ukázaly, že občané uzákonění partnerského soužití osob téhož pohlaví podporují. O tom svědčí i nejrůznější průzkumy veřejného mínění. KDU-ČSL coby součást Koalice parlamentní volby 2002 prohrála, její program lze tudíž akceptovat pouze do výše počtu hlasů, které získala. Pokud by pro ČSSD bylo skutečným problémem protlačit zmíněný návrh zákona vládou bez toho, aby se v něm činily nějaké (byť malé) změny v neprospěch g/l minority na přání KDU-ČSL, měli by představitelé a poslanci sociální demokracie návrh předložit raději formou poslanecké iniciativy -- třeba i s podporou jiných parlamentních stran. Bylo by škodou nevyužít skutečnosti, že ve stávajícím volebním období jsou pro přijetí partnerského soužití osob téhož pohlaví ve sněmovně ty nejlepší možné podmínky, jaké od listopadu 1989 byly (ČSSD, jež má 70 zákonodárců, slíbila zákon předložit. Většina KSČM, jež má nyní 41 zákonodárce, vždy hlasovala pro návrh. Zákonodárci US-DEU, kterých je nyní 10, z větší části také. U ODS -- 58 zákonodárců -- je podpora sice menšinová, ale s nějakými hlasy se počítat dá. Jediná KDU-ČSL s 21 zákonodárcem je kompletně proti). Velká část gayů a lesbiček dala v parlamentních volbách 2002 hlas sociální demokracii i proto, že šlo o nepřímé doporučení g/l aktivistů. Důvodem byla výše zmíněná věta ze Střednědobého programu a postoj ČSSD k partnerskému soužití v minulých volebních obdobích. Pro g/l minoritu byla po parlamentních volbách rozčarováním už samotná skutečnost, že ČSSD vstoupila do vlády s KDU-ČSL, která volby prohrála a má v mnoha věcech netolerantní, neprogresivní a pro moderního člověka naprosto nepřijatelné názory, jejichž realizace by naši republiku vrátila zpět do středověku. Jestli ČSSD nechce úplně ztratit hlasy g/l minority (kterých není málo), měla by se důsledně držet svého předvolebního slibů. Co se týče samotného návrhu, určitě je lepší předložit nějaký návrh, než žádný (už třeba proto, že lze na něčem stavět a časem jej novelizovat). Přesto však apeluji na ministry a poslance ČSSD, aby se snažili schválit co nejkvalitnější normu, která by téměř nulovala zákonnou nerovnost mezi homosexuální minoritou a heterosexuální majoritou. Rovnost všech občanů je totiž jedním ze základních ústavních principů a levicových kréd. Jsem realista a je mi jasné, že je v současné době většinově neprůchodný oprávněný požadavek gayů a lesbiček na adopce dětí a podobně. Důsledně by však měla být ošetřena práva již narozených dětí, které homosexuální páry vychovávají. V současné předloze ministerstva spravedlnosti toto ošetřeno není (registrovaný partner biologického rodiče zůstává pro dítě cizí osobou), což je vyloženým znevýhodněním dětí vychovávaných stejnopohlavními páry před dětmi vyrůstajícími v klasickém manželství. V návrhu jsou i další nedostatky, které byly kritizovány nejen zástupci g/l minority -- partneři jsou tam kupříkladu občanským zákoníkem vnímáni jako osoby blízké, ale nemohou užívat společné jmění, nemají vzájemnou vyživovací povinnost, nepodléhají právu na ochranu osobnosti po smrti partnera, při dědění ze zákona jsou až ve druhé skupině vedle osob pečujících o společnou domácnost, nejasná je též možnost odmítnutí svědecké výpovědi, společný nájem bytu či právo na informace o zdravotním stavu partnera. Poslanci ČSSD by proto měli připravit pozměňovací návrhy, které by tyto nedostatky odstranily. Pokud tak neučiní oni sami, nechť podpoří případné pozměňovací návrhy kolegů z jiných poslaneckých klubů, které budou směřovat k vylepšení návrhu. Věřím, že se ve stávajícím volebním období podaří prosadit co nejkvalitnější zákon o partnerském soužití osob téhož pohlaví. Šance je velká. Chce to jen uchopit ji a nepustit. Zdroj: 4D |