10. 5. 2004
Jiří Kratochvil: Lady Carneval - Nesmyslnost a nutnost zapomněníJiří Kratochvil postavil poslední svůj román, Lady Carneval, na jednom paradoxním obrazu: vlak uhánějící po viaduktu, jenž se klene nad mořským zálivem. Paradox spočívá v tom, že z komína lokomotivy vpřed řítícího se vlaku, jak nám naznačují z oken vlající záclonky, stoupá kouř přímo vzhůru. Proti sobě tak stojí vlající záclony jedoucího vlaku a kouř stoupající volně vzhůru. Dvě navzájem se vylučující věci. |
Hlavní hrdinkou Kratochvilova románu je Olga Abelová, známá československé veřejnosti 80. let jako lady Carneval. Tuto přezdívku získala přímo od Gustáva Husáka, kdy se o něj pět dní po jeho operaci starala. Tato legenda ji dopomohla ke studiu žurnalistiky a později i k dobrému místu novinářky v jednom brněnském deníku. Po revoluci se však její jméno objevilo na seznamu spolupracovníků se Státní bezpečností a je vyhozena z práce. Následují další nešťastné náhody: Olgu opouští její přítel, zraňuje se při autohavárii, je znásilněna dvěma muži ve škraboškách. Krátce po znásilnění se seznamuje se svým budoucím mužem Silvestrem Silvestrem, majitelem hermetického nakladatelství. Olga po pár měsících manželství zjišťuje, že Silvestr je jeden z dvojice mužů, kteří ji znásilnili, a opouští Silvestrovu farmu. Následuje další milenec, Filip Bureš, se kterým pátrá po zmizelém Silvestrovi. Filip Bureš ale, jak už lze tušit, také není tím, za koho ho Olga pokládá. A příběh pokračuje dál, navraceje se neustále k hlavnímu tématu románu paradoxu-nesmyslu, tj. k uhánějícímu vlaku. Kratochvil ve své knize (mimo jiné) reflektuje posledních dvanáct let -- reflektuje znamená, že je k porevoluční době kritický. Tato kritika se objevuje v rozhovorech jeho hrdinů, a tak je otázkou, zda jejich banalita byla autorův záměr... Hrdinové, současníci tehdejších společenských změn, by tak nebyli s to opustit banalitu frází o své současnosti; jejich rozhovor je cítit kašírovaností. Za hlavní motiv považuji spojení nesmyslu a zapomnění. Příběh Olgy je spojením těchto témat. Olga se neustále setkává s paradoxy (obrazem vlaku počínaje, mizením jejích milenců konče) ve svém životě a částečná ztráta paměti (pardon, nyní prozrazuji konec) je pro ni jediná možnost v dalším životě. Je nutné, aby si pamatovala jen některé věci jako si pamatuje autor knihy jen některá slova z nabubřelé písně Karla Gotta Lady Carneval. Kratochvil ke konci Lady Carneval nechává promlouvat (pozor, teď opět prozrazuji další a asi největší překvapení knihy!) Porthose, Olžina kocoura: "...[Olga] je si nakonec vědoma toho, že se jí vůbec nedaří říct to podstatné. Srostlo to s jejím životem a teď už to nejde odtrhnout. A proto ani pojmenovat. Není z toho cesty ven. Však co je podstatné? Ale o tom je přece ten obraz se železničním viaduktem! Vlak uhání, záclony vlají, ale kouř přece, vzpomeňte si, stoupá rovně vzhůru! Čili zásah do přirozených zákonitostí! Kdesi se stalo cosi nenapravitelného. (...) Ale taky s tím Olinčiným světem se možná stalo něco nesrozumitelného a nenapravitelného. Kdy, jak, proč? To si netroufám vědět." Lady Carneval je podle slov Jiřího Kratochvila ukončením (pro mě dosti nejasné) románové trilogie tvořené díly Truchlivý Bůh a Lehni, bestie! Všechny tři knihy spojuje bohužel pro mě hlavně jedna otázka: co nám chtěl Kratochvil vyprávět? Anebo jinak: co je to podstatné a co nebude jen dohadem v našich interpretacích? To si spolu s Porthosem netroufám vědět. Jiří Kratochvil napsal již mnohem lepší knihy. |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 5. 2004 | Jiří Kratochvil: Lady Carneval - Nesmyslnost a nutnost zapomnění | Jakub Kára | |
7. 5. 2004 | Letenka do noci | ||
5. 5. 2004 | Rytíři na Maltě | Jaroslav Hutka | |
3. 5. 2004 | Demokracie, ČR, literatura a Evropská unie? | ||
3. 5. 2004 | Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí "nezestárla" | ||
1. 5. 2004 | Máj 1890 | Jan Neruda | |
1. 5. 2004 | Slavný den | Jaroslav Seifert | |
22. 4. 2004 | Jde Frantík kolem zahrádky | Martin Štumpf | |
21. 4. 2004 | Elektronická učebnice české literatury | ||
21. 4. 2004 | Mladá generace už je objektivnější | Jan Čulík | |
1. 4. 2004 | Milan Kundera pětasedmdesátník | Jakub Žytek | |
1. 4. 2004 | O rodné sestře plivance | Jan Čulík | |
30. 3. 2004 | Bohumil Hrabal: Furiant nekonečna a věčnosti | Martin Škabraha | |
30. 3. 2004 | Jak vidím krále české literatury | Tomáš Koloc | |
25. 3. 2004 | Byl Bohumil Hrabal tvůrcem "laskavého humoru"? | Jan Čulík |