Moderátor: George Bush pravděpodobně nepřesvědčil všechny pochybovače, avšak v Americe jsou mnozí, kteří ho podporují od samého začátku a stále nemají vůbec žádné pochybnosti o tom, že bylo správné zaútočit na Irák. Jedním z nejvlivnějších hlasů tehdy byl Richard Perle, který byl členem americké Rady pro obrannou politiku a je čelným americkým jestřábem. Hovořil jsem s ním po projevu prezidenta Bushe. Bush mluvil o nutnosti "pokračovat dál a porazit nepřítele". Očekával Richard Perle, že bude muset prezident Bush používat takovéhoto jazyka tak dlouho po ukončení války?

Richard Perle: No, to bylo cílem války od samého začátku, i když já chápu posedlost Velké Británie zbraněmi hromadného ničení, což byl další cíl.

Moderátor: Vy říkáte "posledlost zbraněmi hromadného ničení ve Velké Británii". Cožpak to nebyl důvod, proč jsme šli do války?

Richard Perle: Já jsem náhodou přesvědčen, že osvobození 25 milionů Iráčanů od jednoho z nejbrutálnějších a nejsadističtějších režimů moderní doby bylo velmi dobrým důvodem pro svržení Saddáma Husajna.

Moderátor: Ale to nebyl důvod, jímž nám válka byla zdůvodňována, že?

Richard Perle: No, bylo to jedním z důvodů, které byly uvedeny. Tady v USA to byl výraznější důvod než ve Velké Británii. Ale já jsem přesvědčen, že hlavní důvod, proč jsme šli do války, i v Británii, byl a dodnes zůstává ospravedlnitelný. To, že se nenašly zásoby zbraní hromadného ničení nijak nezpochybňuje, že bylo nutné zasáhnout proti tomu riziku na základě výzvědných informací, které jsme měli.

Moderátor: Ale nám bylo řečeno, nejen, že nám tento muž hrozí, že nám hrozí riziko, ale také, že je schopen na nás zaútočit do 45 minut. To nebylo pravda.

Richard Perle: Kdyby býval měl ty zbraně, o nichž jsme se domnívali, že je má, bývalo by mu skutečně stačilo 45 minut, aby připravil střelu k odpálení.

Moderátor: "Kdyby". To je velmi veliké "kdyby", že?

Richard Perle: Ano, ale na výzvědných informacích nikdy není nic jistého.

Moderátor: Takže to znamená, že půjdeme do války pokaždé, když nám rozvědka něco sdělí, my to budeme považovat bez analýzy za pravdu a půjdeme do války?

Richard Perle: Myslím, že to je reductio ad absurdum. Samozřejmě, že nejdeme do války z triviálních důvodů. Závisí to všechno na velikosti rizika, jak ho dokážeme posoudit. Je to strašně krásné, že nyní ze zpětného pohledu vy říkáte: Ale ty zbraně tam nebyly, takže to bylo všechno špatně.

Moderátor: Není to ovšem jen otázkou zpětného pohledu, že. Bylo nám tehdy vysvětlováno, že Ahmad Čalabi, o němž víme, že to byl člověk, který velmi často spolupracoval právě s vámi, nám poskytuje informace, které potvrzovaly, že je Saddám Husajn pro nás vážnou hrozbou. Nyní víme, že je Čalabi úplně zdiskreditován. Ale skutečností zůstává, že mnoho lidí už tehdy - není to otázka zpětného pohledu - varovalo, že se Čalabimu nedá důvěřovat.

Richard Perle: Neobviňujte Ahmada Čalabiho za výzvědné informace o zbraních hromadného ničení. Nebyl zdrojem těchto informací.

Moderátor: Ale teď se nám sděluje, že Čalabi předával falešné výzvědné informace Íránu a měl s Íránem styky. Měl motiv, on a jeho spolupracovníci, aby toto dělali. Deník Guardian dnes ráno má na titulní straně reportáž o tom, co ten list charakterizuje jako "naléhavé vyšetřování, které bylo zahájeno ve Washingtonu, zda hrál Írán důležitou roli při zmanipulování Spojených států, aby zaútočily na Irák, tím, že prostřednictvím Čalabiho předával Američanům falešné výzvědné informace."

Richard Perle: Shledávám důvěru listu Guardian v americké výzvědné zdroje velmi dojemnou. Normálně Guardian tvrzení z CIA nepřijímá tak lehce.

Moderátor: Takže vy nedůvěřujete vlastní CIA, vlastní rozvědce?

Richard Perle: Samozřejmě, že jí nedůvěřuju. Jsem přesvědčen, že se CIA chová vůči Ahmadu Čalabimu nepřátelsky už dlouho. V této věci se CIA nedá důvěřovat. Jsem přesvědčen, že se CIA snaží svést zodpovědnost za svá vlastní výzvědná selhání na jiné lidi. Publikuje se nyní velmi mnoho tendenčních informací. Všimněte si, že u těch tvrzení nejsou žádné zdroje.

Moderátor: Možná je pochopitelné, že pracovníci rozvědky nejsou jmenováni. Ale dovolte mi, abych vám ocitoval někoho, kdo promluvil na veřejnosti: Je to generál Anthony Zinny, jak víte, bývalý šéf amerického vojenského ústředního velitelství. Ocituji vám, co řekl: "Kurs vůči Iráku směřuje do Niagarských vodopádů. Myslím, že je načase trochu změnit kurs, anebo alespoň pohnat někoho k odpovědnosti, že jsme se dostali na tento kurs, protože je to selháním."

Richard Perle: Nikdo nikdy neříkal - alespoň nikdo odpovědný nikdy neříkal, že toto všechno bude skončeno za 14 měsíců, že to bude lehké, že není obtížné odstranit diktaturu po třiceti pěti letech. Já bych byl tím prvním, který je ochoten přiznat, že jsme dovolili, aby se osvobození proměnilo v okupaci. Myslím, že to byla vážná chyba a ta chyba dál pokračuje.

Moderátor: Co bylo největší chybou této války?

Richard Perle: To, že jsme nepředali Irák Iráčanům víceméně okamžitě. Nemuseli jsme se dostat do role okupační armády. Mohli jsme provést předání moci, k němuž dojde na konce května, víceméně okamžitě.

Moderátor: Nedošlo však k chybě dávno předtím, totiž čtrnáct dní po 11. září 2001, kdy pánové Blair a Bush poprvé jednali o útoku na Irák, jak se nyní dovídáme?

Richard Perle: 11. září 2001 jsme se poučili, že nečinnost vyvolává velké riziko, protože jsme nezasáhli předtím proti Usámovi bin Ladinovi v Afghánistánu a zaplatili jsme za to velkou cenu.

Moderátor: Ale svět teď není bezpečnějším místem než tehdy, že?

Richard Perle: Myslím, že je teď bezpečnějším místem. Určitě je bezpečnějším místem, když si vezmete celkové reakce na vzestup radikálního islámského terorismu. Schopnost těchto teroristů naplánovat a zorganizovat akce, naverbovat stoupence a vycvičit je byla podstatným způsobem omezena.

Moderátor: Vy trváte na přesvědčení, že bylo správné zaútočit na Irák. Ale jestliže pohlédnete na to, co se stalo od té doby, kromě toho, že se nenalezly žádné zbraně hromadného ničení, americké vojenské jednotky jsou mnoha lidmi v Iráku považovány za okupanty, za nepřítele, jste tam zataženi do bojů, jste nuceni tam vysílat další vojska, anebo tam nechávat ty, co tam už máte. A to, jak se někteří vaši vojáci v Iráku chovali, to, jak zacházeli s vězni, vyvolalo proti Spojeným státům velké množství nenávisti, a to nejen z arabského světa, ale ze všech ostatních zemí. Tváří v tvář tomuto všemu vy stále tvrdíte, že bylo správné zaútočit na Irák.

Richard Perle: Kdyby bývalo vyšlo najevo, že spojenečtí vojáci týrali nacistické Němce ve vězeních v roce 1945 po osvobození, znamenalo by to, že bylo nesprávné bojovat proti Hitlerovi?

Moderátor: Saddám Husajn nebyl Hitler. Saddam Husejn neohrožoval celý svět, jak svět ohrožoval Hitler.

Richard Perle: No, Hitler ale velmi silně ohrožoval miliony svých vlastních občanů, že.

Moderátor: Ale proto jsme na Hitlera nezaútočili. My jsme na Hitlera zaútočili, protože napadl Polsko.

Richard Perle: Je smutné, že máme historii, že ignorujeme osud lidí, kteří jsou určeni zemřít genocidou. A měli bychom být hrdi na to, že občas máme vedoucí politiky, kteří se tak nechovají.

Moderátor:Takže teď už brzo zaútočí Amerika na Súdán?

Richard Perle: Obávám se, že naše chuť na osvobozování jiných národů ustupuje do pozadí. V důsledku veškeré té kritiky, kterou vyvoláváme po celém světě. Vidíme, že mnoho zemí pochybuje, zda bylo správné vstoupit do Kosova na ochranu Kosovců. Neexistují žádné důsledné normy. Existuje jen nejlepší možný úsudek, jaký člověk může udělat v jednotlivých případech. A myslím si, že by bylo velkou tragedií, kdybychom ztratili vůli reagovat na genocidu a na terorismus.