18. 5. 2004
Můžou školy vychovat děti bez mindráků, s myslícím mozkem a pracovitýma rukama?Vedle článků o nešvarech a o bezradnosti školství zahraničního si také čítám články a různá svědectví o situaci v české škole a třídě. Obvykle v těch i oněch postrádám vědomí zásadních věcí -- totiž cílů. K čemu vlastně chceme, aby se děti ve škole dopracovaly a vychovaly, a čemu proto budeme dávat ve výchově a výuce přednost? Stokrát se můžeme podivovat nebo pohoršovat nad školami a zeměmi, kde se po učitelích střílí, anebo kde se naopak "jenom" sedí a netečně zapisuje do sešitu, co stupidního učitel nadiktuje. |
Z hlediska učitele je jistě lepší, když žáci netečně zapisují, protože není ohrožen na zdraví a životě. Ale možná jeho i jejich život ohrožen je -- co je to za práci a za život, chodit do práce, která nestojí za nic? Co je to za mládí, z kterého polovina byla strávena nudou v hodinách rostoucím odporem k tázání, dozvídání a myšlení? Jaký je to život, když ho učitel prožil na vlivném místě, kde se rozhoduje o dobru a štěstí celých generací, ale on tam odemílal nepochopené poučky a driloval zbytečné údaje? Jaký bude život dětí, které nikdo doma ani ve škole nenaučil se zajímat a dozvídat, sdílet upřímnou a dobrosrdečnou radost, někomu pomáhat a nechat si pomáhat, atd.? Mohou nás šokovat čísla o negramotnosti (funkční i základní) - taková šokovanost u nás už trvá desetiletí, ale co my děláme pro to, aby zmizela? Hezky česky si tom popovídáme nebo ponaříkáme. Nad každou debatou o tom, zda žáci nic neznají a neumějí, nebo zda jsou divocí a hloupí, či zda udivují celý svět svými znalostmi, mohu jenom doporučit, aby si diskutéři připomněli, proč by děti měly chodit do školy. To není žádná banalita, protože některé z úhlavních důvodů naše školy nesledují vůbec. Možná mnozí věří, že se žáci mají naučit spoustě znalostí a ovládnout mnohé dovednosti. Mnoho lidí věří, že se děti mají ve škole naučit kázni, a myslí tím, že mají poslouchat, co jim dospělý nakáže. Ale kdo u nás uvažuje o tom, zda náhodou školy nemají vychovávat budoucí občany tak, aby až dospějou, nevolili demagogické politiky a totalitní strany? Za pár let narostou preference českých bolševiků tak, že se za lživé sliby dostanou do vlády a budou v ní a v našem životě opět prosazovat myšlení a řízení na dluh -- kvůli jistotám dneška zase zadluží mravně, finančně i politicky další generace bez jejich souhlasu. (A tak nás má zajímat, zda se děti ve škole učí zkoumat a opravdu dobře promýšlet to, jaké dluhy jim nadělal Grebeníček starší a jeho kumpáni. Učí se ve škole o tom, kde se bere tolik bezradných lidí, kteří potřebují, aby je Nova polechtala pod krčkem, aby je suprmarket nacpal nepotřebnými krámy a krmením? Kdyby se o tomhle ve škole myslelo, mohly by budoucí generace být odolnější proti nákaze jak od komunismu, tak od konzumerismu. Učí se o tom, proč se dalo tolik lékařů z nemocnic na začátku 90. let zkorumpovat nabídkami dodavatelů na drahé vybavení a léky, a zadlužili tak systém na desetiletí? Učí se někdo být odolný korumpujícím nabídkám, vycházejícím od dodavatelů i z člověka samého, aby z něj jednou mohl být poctivý soudce, obchodník, úředník...?) Takto bych mohl uvést spoustu dalších dnešních nešvarů, z nichž mnohé jsou splátkou za dluhy, které nám komunisti nadělali jak tou přezaměstnaností, jíž nemysliví lidé dnes říkají "jistoty", tak třebas tou lácí rohlíků nebo školního vzdělání. Ale uvedu jen jeden nešvar, jenže zásadní -- masová neochota a neschopnost "žít a stát si sám za sebe a postarat se o sebe". Máte zkušenost, že české školy ve své většině (nejen ta elitní, kam jste dali své dítě, ale i ty, do kterých chodí děti od sousedů) vedou žáky k tomu, aby uměly překonávat svou potřebu uhnout zodpovědnosti, vézt se s davem, nechat někoho, aby "to" zařídil, dostávat vše, co se dá dostat, od mamky a taťky nebo od pracáku? Díváte se, jak dospěle se s dětmi jedná? Pozorujete to na zadáních k domácím úkolům, na poznámkách v sešitě dítěte, na způsobu řeči, kterou s vámi vede ředitelka a učitelka? Já jsem přesvědčen, že kořeny vandalismu či baníkovské stupidity jsou velmi blízké kořenům střelby po učitelích, a kupodivu i ke kořenům pivařství na podpoře. Není to totéž, ale živnou půdou je ponížení, buzerace a volnost k hlupáctví. Kdo uvažuje o tom, že dalším hlavním cílem a úkolem školy je vychovat lidi bez mindráků, lidi, kteří nebudou potřebovat druhým za každou cenu dokazovat, že oni jsou chytřejší, silnější, hlasitější než soused nebo kolega? Neznáte dost takových, kteří by se před druhými své názory nikdy neodvážili hájit? Máte zkušenost, že škola vede děti k tomu, aby vítaly setkání s někým, kdo je moudřejší a nadanější, než ony samy? Podívejte se, jak se chová velká část populace: "ti chytří nás chtějí ošidit", a "nevytahuj se nad nás". A hodně chytrých (i blbých) opravdu šidí a vytahuje se -- nejen v dětství. Možná jsou tohle cíle pro výchovu v rodině, a ne ve škole. Jenže když vidíme, jak rodiny nefungují, a když uvážíme, že jako společnost máme v ruce takový státní nástroj, jako je povinná školní docházka -- proč proboha trvat na tom, že se děti hlavně musejí naučit zeměpis a chemii? Ty obory přitom nejsou špatné -- dobře se hodí k tomu, aby se při nich děti naučily myslet a jednat jako slušní lidé, a ještě se leccos potřebného dozvěděly. Ale my asi necháme výchovu na zvlčilých, ohlupených nebo nezainteresovaných rodičích a budeme si tak dlouho trvat na tom, že jsme vzdělaný a gramotný národ, až to v našich školách bude stejně divoké a beznadějné jako v těch, které popisují učitelé, kteří pracovali v zahraničí. Věřím, že pubertální mládež dokáže převrátit v chaos jak vzdělávání liberální, kde jim nikdo nepomohl najít sebe a naučit se myslet a jednat, tak vzdělávání kasárenské, které dělá totéž. Od starověku pečovali rodiče o děti také proto, aby je v stáří živily a ošetřovaly. Dokud byl život organizován v rodinách a rodech, vychovával dospělý víceméně své děti. Ale když se pokrevní svazky rozpadly, hodně záleží na tom, kdo a jak vychová děti vašich sousedů. Nemáte na to nikoho jiného než státní školy. Komu je necháte v drápech? |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 5. 2004 | Můžou školy vychovat děti bez mindráků, s myslícím mozkem a pracovitýma rukama? | Ondřej Hausenblas | |
5. 5. 2004 | Nesnesitelná lehkost skandinávského školství | Tomáš Linhart | |
5. 5. 2004 | Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! | Jan Beran, Jiří Venhoda | |
4. 5. 2004 | Ministerstvo školství: Dost bylo demokracie! | Radek Sárközi | |
4. 5. 2004 | Škola ve Finsku je podivně lehká | ||
3. 5. 2004 | České školství dostalo na frak... | Radek Sárközi | |
22. 4. 2004 | Proč jsme nestávkovali | Václav Votruba | |
21. 4. 2004 | Elektronická učebnice české literatury | ||
19. 4. 2004 | Pár slov ke školství | Jan Čulík | |
15. 4. 2004 | Zmatený výklad | ||
14. 4. 2004 | Opravník obecně oblíbených omylů | Vladimíra Al-Maliki Levá | |
2. 4. 2004 | Škoda, že není komu vyprávět o neutrinech ... | Hynek Hanke | |
2. 4. 2004 | Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? | Miloš Dokulil | |
1. 4. 2004 | Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí | Ivo Bystřičan |