7. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 5. 2004

Deníček sněmovní panny XVIII.

Alexandra Virgová

Můj milý deníčku

Po dlouhé době začal v úterý 4. 5. ctihodný zákonodárný sbor opět zasedat. Odmlčela jsem se tak trochu proto, že jsem nechtěla psát o tomtéž, o čem psali všichni. Protože většinu prostoru v "českých" médiích zabraly škodolibé komentáře o slzách poslankyně Levé z toho, že v tak ctihodné budově zazněla slova o zkurveném duchu v souvislosti s jejím pozměňovacím návrhem návrhu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Fakt, že ministr Dostál změnil názor opět k nepoznání, zůstala zasunuta v diskrétním pozadí. Přišla naň až kolegyně, redktorka serveru Česká média. Inspirovala mne k podrobnějšímu pohledu. Pojďme si proto zrekapitulovat cestu kontrovezního pozměňovacího návrhu a na něj navazující spektrum názorů českého ministra české televizní kultury na český jazyk.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v podobě komplexu sněmovních tisků s číslem 341 a v senátu pod číslem 322 započal svou cestu po mnoha ctihodných mužích a nemnoha ženách už minulý rok. Autorem úplně původního návrhu zákona byla vláda, respektive Pavel Dostál. 1. čtení proběhlo 25. 6. 2003 na 18. schůzi. Návrh zákona byl poté přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, stálé komisi pro sdělovací prostředky a výboru pro evropskou integraci. To proto, že měl být harmonizační s právem EU... Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 2. čtení 17. 2. 2004 na 27. schůzi, podrobnou rozpravou pak 17. 2. 2004 na 27. schůzi. 3. čtení proběhlo 23. 3. 2004 na 27. schůzi, kde byl návrh včetně pozměňovacího návrhu poslankyně Levé schválen. Tím vše začalo, jestli si můj milý deníčku vzpomínáš... Návrh poslankyně Levé zněl:

V § 32 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:

"a) provozovatel je povinen dbát na kultivovaný jazykový projev, uvádění zpravodajských a publicistických pořadů spisovným a bezchybně artikulovaným jazykem. Za spisovný jazyk se považuje jazyk podle pravidel českého pravopisu určených k vyučování ve školách. Provozovatel zajišťuje rozvoj českého jazyka a vyzdvihuje jazykové dědictví,".

Rozčilení provozovatelé privátních médií a takřka všichni novináři spustili smršť kritiky na adresu ubohé učitelky češtiny. Ale ona si o tuto přízeň koledovala tím, jaký pozměňující návrh podala.

Zákon byl doručen do Senátu 25. 3. 2004. Garančním výborem se stal výbor s dlouhým jménem - tzn. pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož zpravodajem byl senátor Zdeněk Bárta. Usnesení ze dne 14.4.2004 bylo po diskusi jasné. Inkriminovaný paragraf musí pryč. Výbor pro evropskou integraci, jehož zpravodajem byl privátně televizní senátor Vladimír Železný, se zachoval stejně.

O den později byl návrh vrácen sněmovně s několika změnami, se kterými byl poté 4. 5. 2004 po dramatické diskusi ve Sněmovně pak schválen v podobě pozměněné. Proti byli pouze straničtí kolegové ubohé učitelky češtiny, která se uprostřed projednávání rozplakala. Tím skončila národně obrozenecká historie tohoto pokusu o spisovnou češtinu v elektronických médiích.

Podívejme se ale blíže, můj milý deníčku, na ministrovy názory, které v průběhu projednávání zazněly.

Já jsem názor předkladatele na pozměňovací návrhy řekl s výjimkou pozměňovacích návrhů paní poslankyně Levé z klubu KSČM...

Pokud se týká jejího pozměňovacího návrhu na to, že provozovatel je povinen dbát na kultivovaný jazykový projev v uvádění zpravodajských a publicistických pořadů spisovným a bezchybně artikulovaným jazykem, s tím, že za spisovný jazyk se považuje jazyk podle Pravidel českého pravopisu, si také dost dobře nevím rady, protože si nedovedu představit, že zákonem lze někomu nařídit, jak má vypadat jazyk moderátorů a hlasatelů té či oné stanice. Chápu, že by z našich médií měl být slyšet jazyk, který je kultivovaný, leč to je myslím především záležitost těch médií, a nikoliv nařízení zákona, protože teoreticky může existovat stanice pracující úmyslně se slangem, a tím pádem charakter této stanice, to jsou například countryová rádia, by byl popřen. Takže bohužel ani v této věci paní poslankyni nemohu podpořit.

Stalo se při třetím čtení ve Sněmovně. V Senátu už bylo všechno jinak.

Dobrý podvečer. Vážený pane místopředsedo, vážení senátoři, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., tzn. zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů ve znění zákona č. 309/2002 Sb. byl zpracován hlavně proto, abychom dosáhli plné slučitelnosti tohoto zákona s právem ES a to na základě výslovně formulovaného požadavku Evropské komise pro předložení návrhu zákona a jeho projednávání v orgánech EU.

... A poslední změna, to byl protinávrh paní poslankyně Levé z KSČM klubu - v novém bodě 17 byla Sněmovnou zakotvena povinnost pro provozovatele celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí dbát na kulturnost jazykového projevu.

Vážené dámy, vážení pánové, já jsem vás ve zkratce seznámil s účelem novelizace, provedl jsem vás změnami, které provedla Poslanecká sněmovna a žádám o laskavé propuštění zákona. Děkuji vám.

Senátor Bárta ovšem proti této podobě protestoval.

V podstatě to projednávání bylo bezproblematické. Shodli jsme se na tom, že skutečně se jedná o harmonizaci s právem Evropského společenství přesto, že v Poslanecká sněmovně se hodně mluvilo třeba o otázkách licencí. My jsme došli k názoru, že to problémem není. Výbor přijal usnesení, kde říkáme, že doporučujeme vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy. Ten jeden je zpřesňující, kde v článku 1 je třeba dosavadní bod 38 upravit a změnit slova "obchodní jméno" na "obchodní firmu". A jako druhá se potom v § 53 odstavec jedna zruší.

Druhý pozměňovací návrh má dvě části. My jsme nejvíce snad mluvili ve Sněmovně o doplněném bodu 17 toho našeho tisku, tj. § 32 odstavec 4, kde je ona nově navrhovaná úprava týkající se používání spisovného jazyka. My jsme dospěli k názoru, že ta úprava - že ji lze považovat za problematickou z několika důvodů. Jednak, že se týká pouze provozovatelů celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí, nikoliv dalších provozovatelů. Potom je trošku problém, co to je spisovný jazyk. Co jest ta povinnost vyjadřovat se spisovným jazykem, aniž by bylo definováno, co se vlastně spisovným jazykem rozumí. A navíc je to poněkud bezzubé ustanovení, protože neukládá žádné sankce.

Dospěli jsme k názoru, že navrhneme vypuštění tohoto odstavce, což ovšem - a to je ta druhá část toho našeho návrhu - to ovšem předpokládá, že vzhledem jaksi ke stavu projednávání a datu, ve kterém se nacházíme, je třeba pro jistotu a téměř s 90% jistotou je třeba zrušit v článku 1 v bodech 4 a 5 ono ustanovení, že vejde v platnost v okamžiku našeho vstupu do EU. Pokud by se to nestihlo, jako že se to asi nestihne, jednalo by se o retroaktivitu těchto zákonných ustanovení.

Ani televizní senátor Železný, o němž nikdo netvrdí, že nerozumí televiznímu podnikání, měl výhrady.

Televizi rozumí každý, protože se na ni každý dívá. Dívají se na ni i poslanci a občas zřejmě i poslankyně. A ten výsledek pak může dopadnout velmi složitě. Kdybychom tu projednávali tento návrh zákona v podobě, v jaké jej vypracovalo Ministerstvo kultury, z hlediska pozice mne jako zpravodaje Výboru pro evropskou integraci, bych neměl co namítnout. Ta norma byla připravena velmi precizně, byla velmi precizně koordinována s příslušnými orgány Evropské unie, to znamená tak, jak si asi do budoucna představujeme vůbec spolupráci, protože už v předběžné fázi pokud víme, se k této normě vyjadřovali odborníci EU na tuto oblast.

Tato oblast je řízena Směrnicí o televizi přesahující hranice a některými dalšími normami. Leč zákony procházejí dvěma komorami a když přišel tento zákon do Poslanecké sněmovny, tak doznal změn - některé k lepšímu a některé upřesňující s tím, že například uvedl do souladu pojem reklama s pojmem reklama v jiných zákonných normách apod. Nicméně se přihodila velmi nepříjemná věc, to je ten známý odstavec 4, u nás to je § 32, já si ho dovolím ocitovat, aby bylo jasné, o čem budu vzápětí hovořit: "Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí - rozumějte tedy komerční - velké komerční subjekty - dbá na kultivovanost jazykového projevu. Hlasatelé, moderátoři i redaktoři zpravodajských a publicistických pořadů jsou povinni vyjadřovat se spisovným jazykem kromě nezastupitelných citací."

Tak až potud pominu, kdybych byl zpravodajem Výboru pro evropskou integraci - a vystupuji zde jako zpravodaj - až do tohoto okamžiku bych nic nenamítal. Já jsem sice napsal ve své zpravodajské zprávě, že to považuji za s .. ditu, ale nicméně z hlediska našeho výboru bych neměl co namítnout. Teď teprve přijde ten problém: "Provozovatel zajišťuje rozvoj českého jazyka a vyzdvihuje jazykové dědictví." Tam jsme se ocitli v zásadním rozporu se Směrnicí a s některými dalšími ustanoveními Evropské unie na ochranu minorit. Pokusím se vysvětlit v čem to je.

Jde o povinnost zajišťovat rozvoj výhradně českého jazyka. Výhradně český jazyk je předepsán pro tento typ vysilatelů. Ta neslučitelnost s úpravou podle směrnice o televizi spočívá v tom, že v ustanovení o povinnosti spisovného jazyka je díky nešťastně volené formulaci explicitně pro vysílání na komerčních televizích a rozhlasech v ČR předepsána jen čeština, která musí být rozvíjena.

Tím je pro komerční televize zkomplikována, a to stále ještě není ten důvod, že je zkomplikována anebo při rigidním výkladu regulátora i vyloučena možnost vysílat zpravodajství a publicistické pořady v jiných jazycích, například v jazycích minorit neboť tím nebude povinnost rozvoje českého jazyka naplňována.

Vyloučena může být například slovenština, která zaznívá zcela přirozeně a bez dabingu anebo titulků od zpravodajů českých televizí na Slovensku. Mnohem závažnější z hlediska nesouladu s právem Evropské unie a směrnicí o televizi je fakt, že ustanovení rovněž zabrání tomu, aby například slovenská minorita nebo obecně jakákoliv minorita, třeba romská nebo vietnamská v České republice mohla provozovat svůj televizní kanál nebo svůj rozhlas, což bych považoval za zcela přirozené právo, garantované právě směrnicí a dalšími normami Evropské unie se zpravodajstvím a publicistickou v rodném jazyce, ledaže by kanál vysílal v češtině.

Slovenský kanál pro minoritu samozřejmě může rozvíjet pouze slovenský jazyk a bude tak v rozporu s povinností rozvíjet češtinu, kterou mu novela ukládá. Slováci tvoří daleko největší minoritu v České republice a jejich minoritní práva na vysílání v rodném jazyce tak budou vážně dotčena ve smyslu směrnice o televizi.

V licenčních podmínkách pro udělení licence na kanál nebo například na rozhlasovou stanici, což je ještě jednodušší, třeba pro slovenskou minoritu nebo romskou minoritu nebo vietnamskou minoritu, by tak slovenským, romským nebo vietnamským žadatelům musela být paradoxně zakotvena podmínka češtiny a jejího rozvoje.

Bez splnění této podmínky by nebylo možné podle novely zákona provozovat licencované televizní vysílání v České republice nebo rozhlasové vysílání. Tím je ale porušeno hned několik ustanovení směrnice a dalších obecnějších norem Evropské unie, které velmi důsledně dbají na ochranu minoritních práv a práva minorit na vysílání v rodném jazyce minority.

Chci také říci, že ono to zase není tak bezzubé opatření, protože specifika televizního a rozhlasového vysílání spočívá také v tom, že provozovatel takového vysílání je podřízen velmi tvrdé reguli, že se nesmí ocitnout v rozporu se zákonem obecně. Ocitne-li se v rozporu se zákonem, zejména se zákonem o vysílání, pak mu hrozí zahájení správního řízení o odebrání licence.

Takže ta věc vůbec pro provozovatele není jednoduchá, a ta nešťastná formulace vedla náš výbor k velmi jednoznačnému rozhodnutí. Bylo přítomno osm senátorů a skóre skončilo osm nula. Já si dovolím vás seznámit s naším usnesením.

Usnesení Výboru pro evropskou integraci z 39. schůze dne 14. dubna 2004 k návrhu zákona, nebudu opakovat jméno. Po odůvodnění zástupce předkladatele dr. Petry Smolíkové, náměstkyně ministra kultury, zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Železného a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení.

Za druhé určuje zpravodajem senátora Železného, pověřuje Jiřího Skalického, aby seznámil předsedu Pithart s tímto usnesením.

Ty návrhy máte v příloze, jsou v polovině nebo částečně jsou zcela shodné s tím, co navrhl garanční výbor, to znamená vypustit ono ustanovení o spisovném jazyce. Znovu opakuji, kdyby šlo jenom o spisovný jazyk, pak bychom my z hlediska našeho Výboru pro evropskou integraci pravděpodobně kývli a řekli je to v pořádku.

Neumím si ale představit Radu, která by kontrolovala rozhlasové vysílání v romštině nebo vietnamštině a kontrolovala jeho spisovnou podobu. Takto je to ještě zkomplikováno tím, že je předepsána čeština. To byly důvody, které nás vedly ke skóre osm nula.

A osm nula už to skóre zůstalo. Senát se ztotožnil s názory zpravodajů a farář Bárta dostal za úkol jeho názor přednésti té druhé komoře Parlamentu.

Zato Ministr Dostál při konečném projednávání ve Sněmovně prozřel.

Doporučil bych ctěné sněmovně, aby přijala novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ve znění, jak ji vrací do sněmovny Senát. Domnívám se, že pozměňovací návrhy Senátu jsou velmi velkým přínosem.

Myslím si, že při projednávání tohoto návrhu, kdy paní poslankyně Levá vznesla onen návrh na spisovnou češtinu v publicistických a zpravodajských pořadech jako povinnost pro vysílání z licence, že jsme si ve své podstatě nepovšimli toho, čeho si povšiml Senát. To je, že bychom ve své podstatě teoreticky při rigidním výkladu mohli zamezit tomu, aby jazykové menšiny v České republice mohly míti své celoplošné televizní a rozhlasové vysílání. Dokonce si myslím, že přijetí tohoto zákona ve znění pozměňovacího návrhu paní poslankyně Levé by způsobilo, že televize Nova by ve svém zpravodajství nemohla používat slovenského reportéra, kterého používá, nebo reportérku. Jinými slovy, televize Nova by porušovala zákon, pokud by část svých zpráv vysílala ve slovenštině. ... Proto znovu prosím o podporu tohoto návrhu ve znění Senátu.

... Já jsem si druhou tvář tohoto pozměňovacího návrhu uvědomil až při čtení evropské směrnice týkající se menšin.

Pane místopředsedo Langře, jen hlupák nemění své názory.

Pozměňovací návrh poslankyně Levé prošel díky hlasům KSČM, ale také poslanců z klubu ČSSD. I díky hlasu ministra Dostála. A poté ministr, zmasírován mediálními právníky, se kál. Kál se až do úplného konce a bylo mu to fuk. Protože podstatné bylo, aby zákon byl schválen. Nepodstatné je dodnes, v jaké podobě. A takto složitě, můj milý deníčku, a místy nesmyslně se zákony schvalují všechny. Kdyby komunističtí poslanci - právníci nechtěli svou kolegyni vytrestat, poradili by jí. Pomohli by jí. Kdyby poslankyně Levá předkládala pouze tak zpracované pozměňující návrhy, že by nebyla v rozporu s menšinovými právy EU ani s rovností subjektů před zákonem, mohlo jí to projít. Kdyby. Byla by slavná, neboť by mohla naučit moderátory nočních talk show česky. Nebylo by to pak tólkšou, ale tlachání. A senátor Bárta by ale přišel o báječnou příležitost odrecitovat Sněmovně Čapkovo "zkurvení ducha" a rozplakat jím poslankyni Levou. Nevím, můj milý deníčku, co je lepší. Jestli slyšet vášnivého evangelického faráře senátora Bártu, nebo slušně mluvícího moderátora Evropy 2. Já, můj milý deníčku, dávám přednost farářovi. Asi proto jsem ještě panna.

                 
Obsah vydání       7. 5. 2004
9. 5. 2004 Americká armáda potvrdila existenci ještě daleko strašnějších fotografií a videozáběrů
9. 5. 2004 Proč Západ proti týrání iráckých vězňů nezasáhl už dávno?
9. 5. 2004 V Americe vychází najevo, že týrání vězňů bylo systematické
8. 5. 2004 Sexuální ponižování iráckých vězňů je oficiální americkou politikou
8. 5. 2004 Americká armáda je bezbranná vůči moderní technologii
8. 5. 2004 Michael Moore odmítá nařčení, že si dělá záměrně reklamu
8. 5. 2004 Zbabělé chování firmy Disney
7. 5. 2004 Jak se Donald Rumsfeld hájil v americkém Kongresu
8. 5. 2004 Červený kříž: Varovali jsme USA, že dochází k týrání iráckých vězňů už loni
7. 5. 2004 Bush věděl o týrání vězňů už letos v lednu - mlčel
7. 5. 2004 Další britský voják potvrdil týrání iráckých vězňů
7. 5. 2004 Sankce proti Kubě a Pákistánu: Nejpitomější politika na této planetě
9. 5. 2004 Čečenský prezident zavražděn
9. 5. 2004 Conrad Black, bývalý majitel deníku Daily Telegraph, obviněn z defraudace
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
7. 5. 2004 "Jaký to úspěšný den pro prolhané, narkotika zneužívající primadony"
7. 5. 2004 Učitelka vyhrála soud proti zaměstnavateli Petr  Jindra
7. 5. 2004 Jak vymýtit korupci u policie Miloš  Kaláb
7. 5. 2004 Dolly Buster jako boží poselství českému národu Darius  Nosreti
7. 5. 2004 Greenpeace a genetické inženýrství: Riziko pro objektivitu Dalibor  Šrámek
7. 5. 2004 Není marné mít ve vyšším věku dítě, ale... Jan  Stejskal
7. 5. 2004 Třeba to funguje...
7. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 29. dubna - 1. května 2004
7. 5. 2004 Začíná světu docházet ropa?
7. 5. 2004 Jak trestat nedodržení zákonné povinnosti zajistit objektivitu a vyváženost ? Štěpán  Kotrba
7. 5. 2004 Letenka do noci
7. 5. 2004 Nová německá politika Josef  Vít
6. 5. 2004 Pomníček
6. 5. 2004 Disney obviňuje Michaela Moora, že si záměrně dělá reklamu
6. 5. 2004 Michael Moore: Firma Disney zakázala distribuci mého nového filmu
6. 5. 2004 Disney zakázal nový film Michaela Moora
6. 5. 2004 Co je podstatou hnusu
6. 5. 2004 Zásadní chybou je vnímat muslimský svět podle vlastní civilizace
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
5. 5. 2004 Předsedkyně Rady italské televize rezignovala na protest proti státním zásahům   
29. 4. 2004 Astrologické zpravodajství ČTK Štěpán  Kotrba
22. 4. 2004 Bandit na stránkách Českého rozhlasu!   
22. 4. 2004 Ofcom kritizuje BBC, že se "honí za sledovaností"   
19. 4. 2004 Menší zlo? Ne, mediální realita Štěpán  Kotrba
12. 4. 2004 Prásk: Jaká byla spotřeba německých zajíců nejen v České tiskové kanceláři Štěpán  Kotrba
9. 4. 2004 ZPRÁVA: Německý zajíček české tiskové kanceláře Štěpán  Kotrba
4. 4. 2004 ČeRT Vlastimil  Ježek
4. 4. 2004 Čert na druhou aneb jak propojit média veřejné služby tak, aby přežila budoucnost Štěpán  Kotrba
1. 4. 2004 Stane se novým šéfem Rady BBC Blairova pravá ruka, Peter Mandelson?   
31. 3. 2004 V ČRo 6 znovu o bulvarizaci médií   
29. 3. 2004 Hrozí kvůli případu Kelly stávka v BBC?   
26. 3. 2004 Dno možností televizní rady Štěpán  Kotrba
26. 3. 2004 Dno schopností bohemistiky Štěpán  Kotrba

Deníček sněmovní panny RSS 2.0      Historie >
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
24. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVII. Alexandra  Virgová
7. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVI. Alexandra  Virgová
6. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XV. Alexandra  Virgová
1. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XIV. Alexandra  Virgová
31. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XIII. Alexandra  Virgová
29. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XII. Alexandra  Virgová
26. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XI. Alexandra  Virgová
25. 3. 2004 Deníček sněmovní panny X. Alexandra  Virgová
24. 3. 2004 Deníček sněmovní panny IX. Alexandra  Virgová
10. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VIII. Alexandra  Virgová
3. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VII. Alexandra  Virgová
28. 2. 2004 Deníček sněmovní panny VI. Alexandra  Virgová
27. 2. 2004 Deníček sněmovní panny V. Alexandra  Virgová
26. 2. 2004 Deníček sněmovní panny IV. Alexandra  Virgová