pondělí 21.45: To je názor zpravodaje BBC Johna Simpsona, toho času v Bagdádu:

pondělí 12.00: V obleženém iráckém městě Fallúdža bylo usmrceno 600 osob. Američtí velitelé tvrdí, že jejich vojáci "precizním způsobem" zabíjeli rebely, pracovníci místních nemocnic poukazují na to, že mrtví jsou převážně ženy a děti.

V pondělí se irácká krize zhoršila, když vyšlo najevo, že bylo zajato sedm nových rukojmích. Jsou to Číňani a byli zajati na silnici z Jordánska do Bagdádu. Osud tří japonských rukojmích je nejasný, přestože měli být propuštěni v neděli. Nejisté příměří v Iráku zatím trvá.

Muslimští přistěhovalci [na Západ] nehledali nový způsob života. Předpokládali, že budou moci pokračovat ve svém dosavadním způsobu života, jen že budou bohatší. Neočekávali ani nechtěli nevyhnutelné kulturní napětí, vzniklé v důsledku přechodu do jiné civilizace, a v žádném případě je ani nenapadlo, že v dlouhodobé perspektivě nebudou schopni udržet svou kulturu a náboženství při životě. Starší generace si nyní uvědomuje, že ani vnějšková konformita vůči tradičnímu způsobu oblékání a chování u mladých 'muslimů' už není zárukou, že vnitřně přijímají islám. Nedávno jsem čekal na taxíka před nemocnicí v britském městě, kde žiju, vedle mě stály dvě mladé ženy, plně zahalené v muslimské burce, byly jim vidět jen oči. Jedna řekla druhé: "Hele, dej mi čouda, už to nemůžu vydržet." Jakmile prostředí přestane vyvíjet na tyto dívky tlak, přestanou okamžitě nosit muslimský oděv.

Všichni, kdo žijí v takovýchto britských městech, se nutně musejí ptát, zda islám obsahuje nějaké hodnoty - kromě instinktivního vědomí, že jakmile je jednou zahájena sekularizace, vzniká nezastavitelná řetězová reakce - a tak není islám přizpůsobitelný modernímu světu. To jsou argumenty Theodora Dalrympla, které shrnujeme.

Lužice - země na sever od našich hranic. Historicky jedna z vnějších zemí koruny české. Posledních více než 350 let součást Německa. Přesněji od roku 1635. Horní Lužice je součástí Saska, Dolní Lužice je dnes částí Branibor. Pro toho, kdo ví o dlouholeté tradici česko - srbských vztahů by se dalo brát jako věc samozřejmá, že každá návštěva českých státníků v Sasku a naopak se mimo jiné zabývá i situací malého západoslovanského národa - lužických Srbů.

Sedmička Jany Bobošíkové skončila. TV Nova stáhla Bobošíkovou z obrazovky. Bobošíková, vypadni hned! Nova zrušila Bobošíkové nedělní Sedmičku. Televize Nova stáhla poslední Sedmičku. To jsou titulky z denního tisku, reflektující velikonoční "okurkovou sezónu" a vliv jedné moderátorky na politickou scénu i mediální prostor.

Ve večerních tv zprávách před několika dny jsem viděl paní ministryni Buzkovou, jak rozhořčeně kroutí hlavou nad propagačními materiály jisté jihlavské iniciativy, která ve školách po záminkou výchovy k rodičovství šíří protipotratovou ideologii zvláště odsozeníhodným způsobem. Zajímavé je, že ministryně školství, která takto kroutila prozatím vlastní hlavou, v předminulém týdnu předložila návrh "školského zákona", který navrhuje fakticky "zrušení osnov" s tím, že si každá škola bude moci učit co chce s důrazem na "tvořivost", "iniciativu" a proti "biflování". Nepochybuji však, že protipotratová ideologie je iniciativně tvořivá a rozhodně nechce, aby studenti něco biflovali, úplně se spokojí s tím, že si žáci "poznatky" vštípí a pokud možno o nich nebudou moc přemýšlet, hlavně že je budou šířit.

Podle týdeníku Observer riskoval v sobotu britský premiér svou politickou budoucnost tím, že zdůraznil, že jeho vláda bude pokračovat v "historickém boji" v Iráku, navzdory úsilí "teroristů a podvratných vlivů".

Úžasně velikonočně symbolická "zpráva" ČTK, komentovaná mnou na Britských listech a takto převzatá serverem Česká média (vidíte tu klikatou cestu informace či "informace" ke čtenáři?) přiměla čtenářku Lucii Krugovou, jednatelku Cook s.r.o. a "výkonnou ředitelkou projektu Cook media", jinak bývalou "Berušku" z nováckého pořadu Prásk, k vysvětlivce.

Současná vzpoura šíitů v Iráku, kteří byli, kromě menšinových Kurdů, doposavad jedinou významnou nadějí koalice, že najde oporu a ospravedlnění pro okupaci Iráku velmi silně naznačuje, že přítomnost cizích vojsk v Iráku je v rozporu s názorem většiny Iráčanů. Opak by bylo možno dokázat jedině v případě, že by se v Iráku, pod dohledem OSN, konalo referendum o souhlasu Iráčanů s přítomností cizích vojsk v Iráku.

Terorismus přivádí demokracii na nebezpečné rozcestí, protože se mu nemůže účinně bránit aniž by zavedla opatření, která směřují k vytvoření totalitního státu. V rámci této logiky hledala Amerika po teroristických útocích z 11. září 2001 cesty, jak odvrátit možné další útoky na americké civilní objekty. Některá opatření přitom přesahují rámec nutné sebeobrany a směřují k omezení demokratických práv amerických občanů a jiná odporují mezinárodnímu právu.

U leckterých historických skutečností jsme ochotni připustit jejich chronologický vývoj i poté, co se udály a staly se pro nás určitými formami paměti. Některé ale považujeme za neměnné a vývojově uzavřené.

Americká vláda hodlá požádat Čínu o pomoc ve válce proti terorismu a při projednávání nukleárního napětí se Severního Koreou. Americká firma Westinghouse by ráda prodala Číně čtyři nukleární reaktory. Viceprezident Dick Cheney tedy spojí obě mise - politickou i hospodářskou - do jedné.

Rwandský reportér Rodrique Ngowi se domnívá, že se situace v Rwandě obrací k lepšímu, zatímco tisíce příslušníků národnosti Hutu čekají na to, jak soudy zváží jejich účast na masovém vraždění před 10 roky.

... kdo je bez viny. Takto by mohla znít reakce na neustále omílané téma romské menšiny v České republice. A rovněž bych chtěl takto odpovědět na invektivy létající na adresy obou stran. A je mi líto, že - ač gadžo - musím přiznat, že nám bílým se toho smetí před prahem nahromadilo "o trochu" více. Odhoďme hnus, těm méně otrlým bych doporučil panáka na posilněnou a prohrabme se tím nepořádkem, jež se nám za ta staletí nahromadil před našimi prahy. Začneme zlehka, nejdříve se blíže podíváme na práh romský.

Romové (a menšiny vůbec) -- to je odvěký problém českého národa. A možná věčný. Jediný lék na tento "neduh" je často spatřován ve slově, které se také objevuje v nadpise mého článku -- asimilaci. Je to však řešení jediné možné? Nebo jinak -- je to řešení nejlepší?

Jeden z mužov, ktorí delili Česko-slovenskú federáciu, V. Klaus, je už prezidentom. Druhý z nich, V. Mečiar, dostal v prvom kole priamych prezidentských volieb v SR príležitosť napodobniť ho. Nielen preto, že s 32,7 percenta v tomto kole zvíťazil, ale aj preto, že E. Kukan, ktorý by ho podľa všetkých prieskumov verejnej mienky v druhom kole porazil, do finále nepostúpil.

Prvé kolo voľby hlavy štátu prinieslo jedinú senzáciu. Do finále prezidentských volieb nepostúpil dlhodobo jasný favorit na základe výskumov verejnej mienky. Eduard Kukan ešte pred záverečnou píšťalkou dostal šokujúcu červenú kartu a s ostatnými deviatimi kandidátmi musel predčasne odísť pod sprchu. Odhliadnuc od všetkých prekážok, ktoré mu pripravila materská SDKÚ, on sám zlyhal v zásadnej otázke. Na stupeň víťaza sa nedostal aj preto, že ho jeho mediálna prezentácia predstavila ako veľmi slabého rečníka a skoro nulového bojovníka.

Zo skupiny postkomunistických krajín vstupujúcich do NATO a Európskej únie má Poľsko najväčšiu rozlohu, počet obyvateľov, ekonomickú silu a medzinárodnopolitickú váhu. Zdá sa, že aj najťažšiu nošu starostí.

Česká pobočka mezinárodní organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace podala stížnost Radě České televize na reportáž Ivana Breziny, kterou shledala neobjektivní. Dne 7. dubna 2004 Rada ČT tuto stížnost odmítla. Ivan Brezina vysvětluje ze svého hlediska okolnosti.

Americký neokonzervativizmus, so svojím izolacionizmom a unilateralizmom, sa navonok prejavuje takmer teologickou vierou vo dva fenomény -- existenciu samoregulujúceho systému (spoločenského či politického) a všemocnosť technológie.

Americký prezident George Bush zneužíva predpovede vývoja zamestnanosti na vlastnú politickú propagandu. Tvrdí to popredný komentátor The New York Times Paul Krugman. Vychádza pritom z porovnaní reálneho vývoja zamestnanosti v nepoľnohospodárskych odvetviach s "predpoveďami" prezidentovej Správy o vývoji ekonomiky za posledné roky. Toto porovnanie poukazuje na priam priepastné rozdiely, ktoré nemôžu byt výsledkom len chybných odhadov odborníkov. "Ekonomické prognózovanie nie je exaktná veda, ale toto je bezprecedentné, " konštatuje Paul Krugman.

Velmi mně pobavila (a zároveň rozesmutněla) patafyzická diskuse nad článkem Radka Mokrého o Černobylu. Dokazuje totiž, že někteří čtenáři Britských listů nedokážou kriticky pracovat s prameny, respektive neumějí odlišit seriózní vědecké studie, které prošly odbornou oponenturou, od senzačních novinářských výmyslů a účelově zkreslené aktivistické demagogie.

Koniec druhej svetovej vojny neznamenal počiatok mierového obdobia, "horúca" vojna sa totiž premenila na "studenú". Oficiálne sa prezentovala ako konfrontácia dvoch táborov -- "socialistického" a "kapitalistického" --, v skutočnosti však išlo len o realizáciu mocenských záujmov Sovietskeho zväzu.

From 25 March until 20 June a special exhibition on loan from the Jewish Museum in Prague can be viewed at the Jewish Museum in London.

Images in pencil, crayon and watercolour by children aged from seven to 11 years created in Terezin (Theresienstadt) between 1942 and 1944 reflect happy memories of life before the war to daily life in the camp. Barely 100 children survived from more than 15,000 who passed through.

The Jewish Museum, Raymond Burton House, 129-131 Albert Street, London NW1, Monday-Thursday 10am-4pm, Sunday 10am-5pm, tel. 020 7284 1997, jewishmuseum.org.uk, Admission L3.50 adults

A talk by Sir John Tusa
Tuesday 25 May, 6 for 6.30pm, Czech Embassy, 26 Kensington Palace Gardens, London W8

In the 1930s, the Bata company bought land at East Tilbury in order to establish a shoe factory. Around the factory a garden village was laid out, its plan and some of its buildings the work of the architects employed by Tomas Bata to design his utopian town of Zlin in Moravia. Former director of the BBC world service and now director of the Barbican Centre, Sir John will reveal the fascinating history of the Bata estate and the community that evolved there.

Members of the public are welcome to attend.

Tak máme opět Velikonoce. V Českém rozhlase nám páter Hermann vysvětluje, čím mají být Velikonoce pro ateisty a teď, v neděli, jsem otevřel ráno rádio znovu, abych se doslechl, že "Dobré jitro z Prahy" moderuje představený Československé církve husitské. A tak si dovoluji nabídnout laskavému čtenáři starší text své dcery. Nenechme se totiž mýlit: Velikonoce jsou svátky jara. Že mají křesťanský nátěr, není příliš podstatné. Nicméně křesťanství je určitě významným fenoménem, a to dokonce i v tak sekularizované společnosti, jako je ta soudobá česká.

A tak myslím nezaškodí zopakovat si historická fakta, jež se převážně podivuhodnou náhodou do dějepisu -- a už vůbec do katechismů -- nedostala. Takže příjemné sváteční počteníčko.

11. dubna 2004

Petr Kužvart

Peroutka byl přesvědčen, že budování státu je otázka psychologická: "Do jaké míry se československý národ psychologicky konsolidoval tak, aby bylo možno říci, že stát byl dobudován?" Vzpomínáme-li, že podle Masaryka bez Beneše by republika nebyla, pak musíme říci, že republika je dnes psychologicky spíše od-budovávána. Zdálo-li se kdysi Slovákům, Němcům a Maďarům, že se Beneš o jejich stát nezasloužil, pak dnes zdá se Čechům, že se ani o nynější, už výlučně jen český stát nezasloužil, naopak byl velký zločinec.

Prosím ještě trochu špíny i na Masaryka a bude brzy po republice.

Kdyby Francie neporazila roku 732 po Kristu muslimskou invazi v bitvě u Poitiers, podlehla by celá Evropa islámu, ptal se roku 1788 ve svém klasickém díle Vzestup a pád římské říše anglický historik Edward Gibbon. "Znamenalo by to, že by se byl Korán stal hlavním učebním textem na univerzitě v Oxfordu?"

V roce 1788 se zdála taková představa kuriózní. Poslední muslimská vojska byla vyhnána ze Španělska v roce 1492, osmanská ofenzíva ve středovýchodní Evropě byla s konečnou platností zastavena u bran Vídně roku 1683.

Dnes ale, míní oxfordský konzervativní historik Niall Ferguson, který nyní vyučuje v USA, je tato představa o hodně míň směšná.

"Eniky beniky dominé, komouš si hrábnul a my né," zpívám si cestou z nákupu ve čtvrti Gostenhof v Norimberku a lámu si hlavu, jak českému obyvatelstvu doma zase zvednout adrenalin. Já už jsem v pohodě, už se nezlobím. V tašce si nesu obyčejné věci, jaké bych většinou pořídil i u nás. Mají ale jednu zvláštnost: i když je tu na nich DPH vyšší než u nás, jsou levnější než u nás. Němečtí občané své zákonodárce v lepším případě nemají rádi, v horším případě jimi opovrhují. Čeští občané svými zákonodárci neopovrhují. Nenávidí je. A to je dobře. Zaslouží si to.

Katedra slovanských studií na Glasgow University vypisuje konkurs na místo bohemistického lektora na školní rok 2004-05. Hledáme absolventa bohemistiky, pokud možno se zkušeností výuky češtiny pro cizince, či jiného jazyka. Uchazeči by měli mít obstojnou znalost angličtiny. Jejich úkolem bude vyučovat studenty prvního a druhého ročníku bohemistiky českému jazyku. Jejich pracovní úvazek bude cca 8 vyučovacích hodin týdně. Jmenování je na dobu deseti měsíců, od října 2004 do června 2005. Úspěšný kandidát obdrží na tuto dobu stipendium ve výši 6000 liber. Zároveň se očekává, že kandidát vypracuje postgraduální práci v oboru bohemistiky, slavistiky či anglistiky pro získání titulu MPhil. Pro toto roční postgraduální studium kandidáta Glasgow University osvobodí od platby školného, které bude po vstupu ČR do EU sníženo z nynějších 7000 na 2500 liber.

Toto místo pro bohemistického lektora-postgraduálního studenta financuje společně Glasgow University, MŠMT ČR a britský Foreign and Commonwealth Office.

Podrobnosti i formulář pro zájemce jsou ZDE

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.