1. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 4. 2004

Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí

Inspirace k reformním krokům vysokoškolských studentů

Ivo Bystřičan, Petr Jedlička

Je tomu několik desítek let, co Ivan Illich napsal knihu Odškolnění společnosti a Alvin Toffler svůj slavný Šok z budoucnosti, v nichž oba (byť z odlišných důvodů) tvrdě kritizovali způsob výuky v systémech oficiálního školství. Současné školství se však neustále potýká s problémy, o kterých tito a mnozí jiní autoři psali před třiceti lety. Shrneme-li stanovisko Tofflera, způsob výuky na školách pokulhává za požadavky a potřebami okolního sociálního systému.

Setkáváme-li se se studenty vysokých škol, jsou velmi často nespokojeni. Nepraktická orientace, nudná výuka, nízké požadavky na práci studenta, malý důraz na aplikaci znalostí, nereflektování požadavků trhu práce, slabá stimulace ke kreativitě.

Ivo Bystřičan, Petr Jedlička

Jako studenty sociologie na Fakultě sociálních studií v Brně nás tyto problémy tíží již delší dobu. Jejich společná diskuse vyústila v napsání dokumentu pro představitele katedry a ostatní studenty a má sloužit jako prvotní stimul vzájemné komunikace a společné snaze o určité transformační krůčky.

Rozhodli jsme se zprostředkovat čtenářům Britských listů plné znění naší iniciativy, k čemuž nás vede několik důvodů. Chceme poskytnout studentům vysokých škol inspiraci k podobným krokům na jiných fakultách, kde jsou tyto otázky relevantní. Chceme také po čase zprostředkovat veřejnosti, jaký efekt bude tato iniciativa mít, jaké budou reakce a k čemu všemu dospěje. A nakonec, chtěli bychom zveřejněním této iniciativy podnítit na Britských listech širší diskusi studentů a další veřejnosti o tom, co bychom pro české vysoké školství mohli udělat.

Plné znění iniciativy:

ABY JENOM KVETLA

Inspirační iniciativa studentů sociologie naší katedře

Jsme skupina studentů, kteří se před několika lety rozhodli věnovat studiu sociologie. Ať už naše pohnutky k započetí studia na Fakultě sociálních studií byly jakékoli, tato disciplína si postupem času získala náš velký zájem a náklonnost. Sociologie v nás zkrátka hluboce zakořenila. I díky získaným poznatkům a vědomostem se ve chvílích, kdy se naše studium víceméně chýlí ke konci, stále více zamýšlíme nad tím, jak by se pojetí její výuky dalo vylepšit.

Proto jsme se po déletrvající diskusi rozhodli podělit se s vámi o myšlenky, k nimž jsme dospěli. Obracíme se na vás jako na odborníky, jejichž práce si vážíme. Během času stráveného na naší fakultě jsme vnímali váš soustavný zájem o zlepšování způsobu a náplně výuky, za nímž evidentně stojí značné úsilí, kterého si velmi ceníme. Ovlivněni zájmem o sociologii, jenž se vám v nás podařilo zažehnout, bychom rádi nabídli pár inspiračních podnětů, které by mohly pomoci dalšímu rozvoji naší disciplíny, aby nám mohla v budoucnosti jenom vzkvétat.

Syntézu našich úvah jsme rozpracovali v následujícím materiálu. Ony podněty jsme zformulovali do podoby tématických oddílů, z nichž každý představuje určitou širšího otázku, která podle našeho názoru skrývá potenciál pro zamyšlení nad tím, jak sociologii ještě příhodněji vyučovat a studovat. Neradi bychom, aby byl tento text chápán jako kritika per se, ale spíše jako impuls k navázání vzájemné komunikace, která by mohla vést k společné snaze o soustavné vytváření koncepce sociologie ještě přínosnější pro studenty, vyučující i laickou veřejnost.

Zmíněné tématické oddíly jsme nazvali Sociologové na trhu práce, Sociologové v posluchárnách a Sociologové ve světě kolem nás.

SOCIOLOGOVÉ NA TRHU PRÁCE

Při studiu sociologie jsme si uvědomili podstatný fakt. Stejně jako u většiny oborů lidské činnosti i zde funguje křivka normálního rozložení, jak ostatně ukazují i grafy publikované každoročně po přijímacích zkouškách. To znamená, že i mezi studenty sociologie je poměrně malý počet výborných a talentovaných jedinců, zatímco dominantní část osciluje okolo průměru. Současný způsob studia velmi dobře umožňuje a zabezpečuje možnost akademické kariéry těm, kteří se pro ni rozhodnou a jejichž schopnosti tomu odpovídají. Gaussova křivka však ukazuje, že studentů, kteří by mohli pokračovat v akademické kariéře nemůže být mnoho a ani není zájmem akademické půdy, aby většina absolventů oboru zůstala na univerzitě či se etablovali na univerzitách jiných a vytvořili tak ze sociologie disciplínu uplatnitelnou pouze v akademické sféře. Logicky tedy většina studentů sociologie bude po získání diplomu směřovat mimo univerzitu a bude svůj sociologický um nabízet na praktickém, méně teoretickém a tvrdém pracovním trhu.

Pokoušíme-li se již nyní, během studia, najít práci, která by se sociologií úžeji souvisela, setkáváme se s tím, že vlastně nemáme mnoho co nabídnout vzhledem k požadavkům, kterými se subjekty pracovního trhu vyznačují. Značná část předmětů, které jsou v rámci studia sociologie nabízeny, probíhají ve velké distanci od praktické upotřebitelnosti a stávají se víceméně pouze mentálním cvičením. To je sice důležité pro každou lidskou bytost, protože ji pomáhá rozšiřovat její přirozené obzory, není to však samo o sobě dostatečnou kvalifikací, která otevírá dokořán brány personalistů.

Není to však jen tím, že by společnost, organizace a firmy pouze nedokázaly docenit a využít poznatky, kterými sociologie disponuje. Problémem je, že ani mnozí sociologové profilovaní studiem na FSS MU nedokáží dostatečně vytěžit potenciál tohoto oboru a dále jej nabídnout, protože teoretické znalosti zde nejsou přílišně žádané a co do statisticko analytických dovedností se jen těžko můžeme vyrovnat například absolventům matematických, statistických a informatických oborů. Je nám v podstatě zprostředkována forma, ale bez možnosti tréninku její hlubší aplikace na konkrétní obsah. Výzkumné dovednosti získané v metodologických a analytických kurzech by podle našeho názoru měly být v daleko větší míře využívány k analyzování konkrétních problémů, což by zároveň vyžadovalo i daleko větší aktivitu studentů samotných.

V souvislosti s popsanými myšlenkami bychom rádi v hrubějších rysech načrtli několik potenciálních vylepšení:

  • Myslíme si, že by za úvahu stálo zavedení "nadstavbového" statisticko analytického kurzu, který by fungoval jako celistvý simulovaný výzkumný projekt s využitím existujících dat, ve formátu výzkumného procesu. Je rovněž škoda, že úžasně obsáhlé a kvalitní databáze Eurostatu, Eurobarometru, ILO, OECD, WB a dalších nejsou používány k více účelům než jen ilustraci látky v kurzech.
  • Studentů, které si představitelé katedry vybírají pro spolupráci na četných výzkumných projektech, je zcela marginální počet. Přitom learning by doing je podle nás asi tou nejefektivnější metodou, která se dá jen těžko substituovat. Projít konkrétním výzkumem a účastnit se řešení konkrétních problémů je tou nejlepší školou. Není jistě v možnostech katedry přizvat ke konkrétním výzkumným aktivitám větší počet studentů coby spoluřešitele. Přesto se domníváme, že by bylo možné a plodné vyvinout systém, kde by se studenti a výzkumníci z řad členů katedry setkávali při řešení výzkumných problémů. Konkrétní formou by například mohl být seminární kurs tematicky zaměřený na konkrétní grantový výzkumný projekt, v jehož rámci by se studenti účastnili řešení jednotlivých metodologických, teoretických a analytických problémů a cvičili by tím své výzkumnické schopnosti pod vedením odborníků.
  • Sociologie na FSS je jedním z oborů, v jejichž rámci neprobíhá praxe. I když členové katedry styky s neziskovou či komerční sférou mnohdy mají, přístup studentů k tomuto komunikačnímu kanálu je dosti komplikovaný. Tím, že studenti oboru, který je zaměřen na společenské problémy a sociální aspekty, nemohou využívat institucionalizovaného systému pro získávání zkušeností v organizacích a firmách pod supervizním vedením ze strany pedagogů, se vytváří určitý skleník. I díky tomu nabyté vědomosti a dovednosti nemohou být dostatečně uplatněny v konkrétní interakci se subjekty, pro které by sociologie mohla být užitečná a prakticky využitelná. Téměř vše zatím závisí na soukromých aktivitách studentů. Myslíme si, že by bylo vhodné postupnými kroky začít koncipovat systém spolupráce s externími podnikatelskými, lokálně správními a neziskovými subjekty a vytvářet příležitosti ke stážím. To by znamenalo oslovovat vyjmenované subjekty, nabízet spolupráci se studenty a sdělovat jim možnosti využití sociologických znalostí v jejich fungování. Není nutné obávat se profanace oboru stykem s komerčními odvětvími, jako jsou marketingové agentury, developerské firmy, architektonické kanceláře, PR agentury, úřady městských částí a podobně. Mnozí absolventi v těchto oborech pracovat chtějí a někdy pak také po studiích pracují. Spolupráce s uvedenými subjekty je velice cenná a může významně napomoci proniknutí do fungování reálného trhu práce již za doby studia.

    SOCIOLOGOVÉ V POSLUCHÁRNÁCH

    Dominantním způsobem práce studentů je psaní esejů. Jejich zadání je většinou orientováno tak, že výsledné eseje víceméně slouží k prokázání přečtení zadané literatury a schopnosti práce s dalšími zdroji. Myslíme si, že by bylo také přínosné orientovat zadání esejů směrem k využívání aplikace naučené látky na konkrétní a aktuální problematiku, na využívání teoretických koncepcí k vysvětlení každodenních společenských fenoménů. Tím by studenti byli daleko více vedeni k orientaci na sociologické přemýšlení o problematických aspektech života společnosti.

    Domníváme se, že vzhledem k cíli kontinuálního zlepšování práce studentů je jedním z nejpřínosnějších elementů studia zpětná vazba. Veliká část písemných prací, které jsou dominantní formou výstupu z kurzů, není vyučujícími často zpětně probírána se studenty a jedinou formou zpětné vazby je známka v IS. Student/ka velmi často netuší, zda je jeho/její esej kvalitní či nekvalitní. V takovém uspořádání je potenciál na stimulaci studentů ke zlepšování jejich práce jen velmi malý, jelikož student/ka má sám/sama jen malou schopnost adekvátní sebereflexe a stimulu ke kritickému pohledu na vlastní práci.

    Dalším prvkem, o kterém si myslíme, že by mohl zkvalitnit výtěžek studia, je častější využívání referátů studentů s důrazem na hodnocení jejich strukturovanosti, konzistence, logiky a přednesu, využívání multimédií při prezentaci a schopnosti diskuse. V současné době se totiž schopnost umět téma zpracovat a kvalitně prezentovat stává jednou z klíčových dovedností terciéru, do kterého většina sociologů směřuje a bez nichž se v něm neobejde.

    Pro sociologa je styk s každodenním společenským děním naprostým základem k tomu, aby se pomalu stával odborníkem na události, které se kolem něj odehrávají- tedy člověkem, jež se je pokouší interpretovat, zasazovat do širších kontextů a rozumět jim. Je samozřejmě věcí každého studenta, jestli zůstává k dění kolem sebe netečný. Do vysoké míry by však výuka tyto aspekty měla obsahovat a studenty k nim vést, což se v současné době příliš neděje. Mnoho kursů, které jsou věnovány různým oborovým sociologiím využívá aktuálních událostí a náznaků trendů k tomu, aby ilustrovaly svá témata spíše výjimečně. Myslíme si, že je velice na škodu, že někteří přednášející ve svých kursech hlouběji nezprostředkovávají trendy, které se v záběru jejich oborů rýsují. Jejich indikace je možné nalézat na internetu, v tisku, na výstavách a podobně a následně je aplikovat na koncepce, které patří do jejich odborného zájmu. (Například: sociologie města by mohla věnovat část prostoru novým trendům v developerství, vznikajícím urbanistickým koncepcím, jako v pražských Holešovicích a Karlíně nebo Brně a vést studenty k práci na vyhledávání informací a článků o tomto tématu a přemýšlení o jeho konsekvencích. Takto může být však vyučováno daleko více kurzů.)

    Dle našeho mínění by byla v kurzech užitečná větší interaktivita orientovaná na společnou diskusi o aktuálních společenských událostech ve světle relevantních teoretických koncepcí a pohledů.

    SOCIOLOGOVÉ VE SVĚTĚ KOLEM NÁS

    Jako sociologové chceme být lidmi, kteří se vyznačují širokým rozhledem a povědomím o mnoha oblastech života společnosti. Abychom byli skutečně kvalitními odborníky, musíme být otevření a mít styk i s vývojem a trendy v mnoha jiných oborech, protože ve většině z nich se odehrávají věci, které mají sociologickou relevanci. Samotná sociologie je nástrojem poznání, která potřebuje obsah, jehož významnou část zprostředkovávají jiné obory. Myslíme si, že v sociologickém studiu víceméně chybí zprostředkovávání znalostí, které právě jiné obory přinášejí a které mají s naší disciplínou významné obsahové propojení. Máme zde na mysli zejména obory jako je architektura, design, obchod a marketing, management, soudobé umění, informační technologie a další. Styk s odborníky, kteří se těmito obory zabývají na jiných školách nebo je prakticky vykonávají v tržním prostředí by byl pro studenty sociologie velice přínosný; poskytl by také možnosti spolupráce mezi studenty různých oborů, což by rovněž umožnilo sociologii svým poznáním přispět k rozvoji mnoha jiných disciplín. Proto si myslíme, že by bylo vhodné nabídnout spolupráci institucím jako například VŠUP Praha, VŠUP Zlín, FA VUT, FI MU, FAMU, Fakultou marketingu Zlín a požádat osobnosti z těchto škol i praxe o více než jednorázové přednášky.

    Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity se nachází v druhém největším městě republiky. V jeho rámci se zákonitě odehrává téměř vše, čím se při studiu sociologie zabýváme. Studujeme obor, který se ze všech humanitních věd dotýká života města prakticky nejvíce. Ve městě každý den vznikají problémy, které se týkají sociologických témat a vzhledem ke kterým jsou sociologické nástroje vysoce relevantní. Přesto máme pocit, že studenti sociologie nejsou ve významnější míře s touto lokalitou propojeni co do podílu na zkoumání a řešení takovýchto problematických otázek. (Zmíněnými okruhy, které máme na mysli jsou například fungování MHD, suburbanizace, úpadek sídlištního života, nové urbanistické koncepce Vaňkovka a posun nádraží, kontinuální ghettoizace oblasti Bratislavská, nekoordinovanost aktivit neziskového sektoru a další.) Ty pro nás představují oblasti, kde můžeme využít evaluační výzkum, šetření veřejného mínění, analýzu zájmových skupin. Pokud by se podařilo navazovat spolupráci s Magistrátem a lokálními subjekty samosprávy, mohla by vzniknout velice přínosná a oboustranně výhodná spolupráce. Určitá koordinace a zaštítění katedrou by pravděpodobně byla účinnější, než pokusy jednotlivých studentů.
    Uvědomujeme si, že je náročné koncipovat výuku oboru a vést kurzy tak, aby vyústily v kvalitní sociologickou znalost a dovednosti absolventa. Samozřejmě nečekáme, že zlepšování koncepce studia bude vycházet pouze od vyučujících a chtěli bychom se na něm podílet. Protože máme sociologii rádi, chtěli bychom, aby i naším společným úsilím dosáhla v Čechách podobně dobrého postavení, kterému se těší například v Nizozemí, Británii nebo USA. To znamená, aby byla vnímána jako užitečná, protože, slovy 78. prezidenta Americké sociologické asociace Herberta J. Ganse (1997):

    "podpora sociologie ze strany obecné veřejnosti (...) závisí ve vysoké míře na tom, nakolik veřejnost shledává sociologii jako informativní a jak může práci této disciplíny využít." Myslíme si, že naše sociologie má v naplnění tohoto předpokladu rezervy, které mohou vyplývat také ze způsobu, jakým je vyučována. Chtěli bychom, aby tato iniciativa vedla k našemu vzájemnému setkání, které by umožnilo vzájemnou artikulaci názorů a postojů k tomuto tématu. Byli bychom rádi, kdybyste nám na tuto iniciativu sdělili svůj názor.

    Děkujeme Vám za pozornost, kterou jste věnoval/a našim podnětům a těšíme se na další případnou spolupráci.

    S pozdravem

    Iniciátoři:

    Ivo Bystřičan, Petr Jedlička

    Primární aktivisté:

    Ondřej Hofírek, Radka Klvaňová, Tomáš Potočný, Marta Sytařová

  •                  
    Obsah vydání       1. 4. 2004
    1. 4. 2004 Raffarin III: reformní valčík na rozloučenou ? Josef  Brož
    1. 4. 2004 O rodné sestře plivance Jan  Čulík
    1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr  Jedlička
    31. 3. 2004 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
    1. 4. 2004 Milan Kundera pětasedmdesátník Jakub  Žytek
    1. 4. 2004 Stane se novým šéfem Rady BBC Blairova pravá ruka, Peter Mandelson?
    31. 3. 2004 Česká zbrojovka Uherský Brod vloni opět vydělávala na porušování lidských práv v rozvojovém světě
    1. 4. 2004 A byl to smrk jako buk
    1. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XIV. Alexandra  Virgová
    1. 4. 2004 Francie: Tendenční komentář Lidových novin Veronika  Valachová
    1. 4. 2004 Janečkova televize a Tolkien Štěpán  Kotrba
    1. 4. 2004 Útok na svobodu projevu v Kanadě Miloš  Kaláb
    31. 3. 2004 Španělské nesnadné souvislosti Miroslav  Polreich
    31. 3. 2004 Adresát ČT o českém jazyce ve veřejnoprávním vysílání
    1. 4. 2004 Vlastník chce mít z vlastnictví prospěch
    31. 3. 2004 Anketa o drogách na stránkách KDU-ČSL byla zmanipulována?
    31. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XIII. Alexandra  Virgová
    1. 4. 2004 Ani ve starověku se interrupce nepokládaly za trestné Anna  Čurdová
    1. 4. 2004 Existuje jediná cesta, jak zabránit vysokému počtu interrupcí - otevřená sexuální výchova Jaroslav  Zvěřina
    1. 4. 2004 O svobodě odmítnout podřadnou práci Tomáš  Stýblo
    1. 4. 2004 Petr Švec nerozumí pojmu liberalismus Jindra  Vavruška
    31. 3. 2004 Utajování informací na úřadech je dnes velmi podstatným problémem Petr  Kužvart
    31. 3. 2004 Internet v každém věku
    31. 3. 2004 V ČRo 6 znovu o bulvarizaci médií
    14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
    29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
    22. 11. 2003 Adresy redakce

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr Jedlička
    1. 4. 2004 Milan Kundera pětasedmdesátník Jakub  Žytek
    1. 4. 2004 O rodné sestře plivance Jan  Čulík
    1. 4. 2004 O svobodě odmítnout podřadnou práci Tomáš  Stýblo
    31. 3. 2004 V Číně dochází k obrovskému hospodářskému rozkvětu Miloš  Kaláb
    31. 3. 2004 Utajování informací na úřadech je dnes velmi podstatným problémem Petr  Kužvart
    31. 3. 2004 Česká zbrojovka Uherský Brod vloni opět vydělávala na porušování lidských práv v rozvojovém světě   
    30. 3. 2004 Bohumil Hrabal: Furiant nekonečna a věčnosti Martin  Škabraha
    30. 3. 2004 Jak vidím krále české literatury Tomáš  Koloc
    30. 3. 2004 Rwanda: deset let poté, co tam bylo zavražděno 800 000 lidí   
    30. 3. 2004 Raffarin III. Josef  Brož
    29. 3. 2004 Jak říkala ta těhotná, jsem v naději...   
    29. 3. 2004 O zneužití moci: Zákonné nařízení mluvit v médiích spisovně je paskvil Jan  Čulík
    29. 3. 2004 Brno, město netušených možností Milan  Valach

    Školství RSS 2.0      Historie >
    1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr Jedlička
    25. 3. 2004 Jak přimět studenty k (inter)aktivitě Jan  Čulík
    24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
    22. 3. 2004 Týden neklidu 29.3. - 2.4. 2004   
    19. 3. 2004 Situace studentů na středních školách aneb jak je to s agresivitou? Lukáš  Rychlík
    10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas
    9. 3. 2004 Nedělejte ze studentů motorové myši na fakta   
    12. 2. 2004 O tragické situaci českého školství? Miroslav  Rafaj
    11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
    6. 2. 2004 Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí Simone  Radačičová
    2. 2. 2004 Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování Ondřej  Hausenblas
    29. 1. 2004 O tragické situaci českého školství Jan  Baláč
    26. 1. 2004 České základní školství je tragédie Jan  Paul
    24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík