"Je nebezpečné dramatizovat takovéto krize a vytvářet dojem, že se blíží katastrofa." To je podle Simpsona názor mnoha politiků v irácké vládní radě. Jeden čelný poradce této Američany jmenované rady zdůraznil v rozhovoru se Simpsonem, že je "rozhněván. Tato situace vůbec nemusela vzniknout." Tito iráčtí politikové zastávají názor, že Američané udělali přesně to, co si extremisté přejí tím, že se nechali zatáhnout do bojů na dvou frontách: v převážně sunnitském městě Fallúdža, které je nyní ostře protiamerické a v šiitských městech v jižním Iráku.

I když většina iráckých šiitů nejsou stoupenci Moqtady Sadra, šiitského duchovního, kterého se nyní snaží Američané zajmout, silně odmítají taktiku, jakou proti Sadrovi užívají Američané.

Sadr nebyl před touto krizí nijak populární, i když jeho otec byl známý. Moqtada Sadr byl považován za extremistu, který kolem sebe shromáždil malou armádu násilníků. Teď, když se Američané rozhodli proti němu bojovat, získat Sadr i se svou "armádou" statut "obránců víry".

Američané proti Sadrovi nemuseli zasáhnout, ale nemají "britskou trpělivost" - mají nutkání prokazovat, "kdo je tady pánem".

Situace je nebezpečná, protože se statisíce šiitských poutníků shromažďuje ve svatém městě Karbala na paměť Imáma Husajna, který zahynul v sedmém století mučednickou smrtí.