V knize Ženy v Islámu, která vyšla před třemi lety, doporučuje Mustafa proces, skládající se ze tří etap, jak udržet ženy v poslušnosti: první etapou jsou slovní varování, pokud odmítne napravit své způsoby chování, druhou etapou je odepřít jí sex a třetí etapou je pak dobře promyšlené bití. "Rány je nutno soustředit na ruce a chodidla a užívat nástroje, který je tenký a lehký, aby na manželčině těle nezůstaly jizvy či modřiny," míní Mustafa.

Britský komentátor píše, že bychom panu Mustafovi měli být vděčni. Snaží se řešit problém, který trápí muže už velmi dlouho. Slovní varování jsou k ničemu. Kolikrát jsem za 24 let svého manželství varoval svou ženu, aby mi nelezla do hromady nezodpovězených dopisů a účtů, které shromažduji na polici v kuchyni, stěžuje si autor a dodává: Ale ona neposlouchá. Vždycky je někam uklidí, takže je už nikdo nenajde.

Co se týče hrozby odpírání sexu, autor komentáře provedl drobný experiment. Ukázal svým kolegyním v kanceláři fotografii pana Mustafy a zeptal se jich, zda by jim vadilo, kdyby byly za něho vdané, a on jim odepřel sexuální styk. Bez výjimky všechny konstatovaly, že by to byla úleva, nikoliv trest.

Jedna žena připomněla, že jí fotografie pana Mustafy připomíná určitého ministra ve vládě Margaret Thatcherové. Kdysi se tato žena zeptala jeho někdejší, první manželky, jaký byl sexuální styk s ministrem. "Bylo to jako když na vás spadne opravdu velká skříň, s velmi malým klíčkem ve dveřích," odpověděla. Ano, ženy dokážou být takto kruté.

Navrhovat bití manželky je ovšem věcí naprosto hodnou opovržení. Sám, pokračuje komentátor, bych manželku nikdy nepraštil, protože ona by mě přeprala. A dále - jakmile muž svou ženu udeří, od té chvíle vyhrála.