Lehman řekl německému časopisu Focus: "Mnoho žen považuje [muslimský] šátek za symbol diskriminace, avšak křesťanské kříže a náboženské oděvy neobsahují ani stopu propagandy. Křesťanské symboly nelze považovat za misionářský oděv." Lehmannovy výroky schválil Vatikán. Obdobné názory vyjádřili i někteří němečtí politikové.

Jde o rostoucí kontroverzi, obdobnou kontroverzi ve Francii, kde také prezident Chirac zakázal nošení veškerých, muslimských, křesťanských i židovských symbolů ve škole. Ve Francii a do určité míry i v Německu jsou tyto zákazy považovány za pokus ochránit světskou podstatu školství před muslimským fundamentalismem. V Německu se učitelé a učitelské odbory silně stavějí proti zákazu muslimských šátků, avšak 16 německých zemí konstatovalo, že muslimské šátky ve škole zakáže. V září rozhodl německý ústavní soud, že nemůže schválit jednotný zákaz muslimských šátků a že o tom musejí rozhodnout jednotlivě individuální německé země. Ústavní soud rozhodl, že všechny nové zákony se musejí zachovat vůči všem náboženstvím stejně. Němečtí právní odborníci varovali, že kdyby byly zakázány jen muslimské šátky, došlo by k dlouhým soudním sporům, v nichž by se muslimové soudili o to, že se jejich náboženství stalo obětí diskriminace.