Dlouhý seznam zločinů, které proti ženám spáchaly baasisticko-islamistické zákony o rodině, zahrnuje podřadný status vnucený ženám, polygamii, obchod se ženami prostřednictvím dohadování manželství (mut'ah), vraždy cti a stětí. Z pohledu Vládní rady byly tyto ukrutnosti spáchané na ženách v dobách režimu strany Baas zřejmě příliš malé a tak musí být existující barbarství zintenzivněno a Irák se musí změnit na zemi kamenování, mučení a povinného zahalování žen.

V několika minulých letech byl boj proti misogynii a genderovému apartheidu v Iráku integrální součástí svobodymilovného a rovnostářského hnutí proti režimu strany Baas v Iráku a kurdských etnocentrických stran v Kurdistánu. Zrušení platnosti iráckého zákona o rodině a jeho nahrazení rovnostářským zákonem bylo klíčovým požadavkem tohoto boje. S využitím strašlivého scénáře, který vytvořila americká válka proti Iráku, se Vládní rada snaží stát se nástupkyní režimu strany Baas a udržovat iráckou společnost v groteskním bahně dalším zhoršováním baasistických protiženských zákonů. Nová protiženská politika, prosazovaná Vládní radou, je v souladu s americkými zájmy v Iráku.

Vládní rada tím především docílila zakrytí zločinů strany Baas a potvrzení, že členové Vládní rady jsou fanatičtí stoupenci baasistických tradic. Existují důkazy o tom, že Vládní radě se během několika měsíců vlády podařilo dosáhnout toho, co se režimu strany Baas nepodařilo za tři desetiletí vlády. Agenda Vládní rady pro irácké masy zahrnuje zachování trestu smrti a zatlačování irácké společnosti do kataklyzmatu etnické, komunální a kmenové občanské války, jejíž základy připravil už režim strany Baas. Přijetím středověkého zákona založeného na principech islámské šáríi a vytvořením království ovládaného mečem, útlakem a barbarstvím zamýšlí Vládní rada dostat iráckou společnost sto let před nástup režimu strany Baas. Islám a jeho nařízení jsou bezpochyby proti lidskosti, svobodě a zejména proti blahobytu žen a dětí. Proto je odstranění vlády islámu nutnou podmínkou pro dosažení svobody a prosperity pro nové irácké socializované lidstvo.

Tato rezoluce je reakční a misogynní rezolucí a znamená zoufalý pokus zničit občanský status irácké společnosti a zahájit "křížovou výpravu" proti ženám. Tato "křížová výprava" bude pro ženy znamenat vytvoření popravčích kůlů, kamenování a obrovská krveprolití. Zároveň s rostoucími demonstracemi žen v Bagdádu je třeba, aby byla odhalena a veřejně odsouzena rezoluce i sama vládní rada. Vládní rada musí čelit hněvu a protestu milionů žen a mužů po celém Iráku. Tato rezoluce je svévolnou rezolucí a musí být iráckým lidem rozdupána. A útok touto misogynní rezolucí nám umožňuje porozumět skutečné povaze členů Vládní rady. Dokazuje, že tento náboženský gang a jeho světonázor nehraje žádnou pokrokovou roli při rozhodování o budoucnosti irácké společnosti.

Rezoluce přijatá Vládní radou by mohla jedině vést irácký lid k truchlení po režimu strany Baas. Vzhledem k tomu je třeba, aby role Vládní rady v rozhodování o budoucnosti Iráku skončila. Dělnická komunistická strana Iráku vynakládá své nejlepší síly na ukončení role tohoto gangu a zastavení jejich reakčních a protilidských snah. Dělnická komunistická strana Iráku se snaží uvést v platnost humanistickou, pokrokovou a rovnostářskou ústavu respektující všechny lidské bytosti. Základní součástí této ústavy bude "Zákon o rovnosti mezi mužem a ženou."

Zároveň Dělnická komunistická strana Iráku vyzývá všechny pracující, svobodymilovné ženy a muže Afghánistánu, pokrokové organizace a civilizované lidstvo z celého světa k podpoře tohoto boje, protože společně můžeme umlčet toto barbarství a ubránit svobodu, lidskost a práva žen.

Autor je tajemník Dělnické komunistické strany Iráku

Zdroj v angličtině: Governing Council's Misogynist Resolution Doomed to Fail, WP Iraq News

Poznámka editora: Expresivní formulace autora vycházejí z barvitosti arabšitny a její "květnaté" mluvy, ale i z dlouhodobého nesouhlasu jak s politikou Saddámovy strany Baas, tak i s americkou "křesťanskou" okupací a jejímy důsledky pro budoucnost Iráku. Dělnická komunistická strana Iráku se hlásí k "dělnickému komunismu" sesterské strany v Íránu, ideologicky je blízká Marxovi a Leninovi, ale kriticky se staví k následnému vývoji v SSSR. Stejně jako odmítala Husajnův režim národního socialismu stalinistického střihu, odmítá i nyní okupaci a v iráckém prostředí bojuje mimo jiné za rovnost mužů a žen - proti základní zásadě islámu. Staví se kriticky i k další komunisitcké straně - Komunistické straně Iráku, oproti ní podporuje nezávislé dělnické a odborové hnutí a také Rady pracujících.