Referenda o odsunu hlavního železničního nádraží z centra Brna se zúčastnilo 24,9 procenta brněnských voličů. Znamená to, že účast byla nízká, referendum bylo zmařeno a jeho výsledky po právní stránce nepřimějí vedení města k zachování nádraží v jeho současné poloze.

K tomu článek "O tom, že premiér Gross vlastně zlikvidoval instituci referenda"

V jedné pařížské nemocnici zemřel v pátek večer ve věku 74 let Jacques Derrida, jeden z nejznámějších francouzských filozofů, původem z Alžírska. Proslavil se především svou "teorií dekonstrukce", analýzy způsobu, jak je sestavován literární text, jejímž účelem je odhalit jeho skrytý význam.

Derridova teorie dekonstrukce hlásá, že každé slovo, a tedy každý celý text, obsahuje celou řadu vrstev významů, které vznikly během kulturního a historického procesu. Spisovatel si nemusí být těchto významů vědom, ale to, co píše, má často jiný význam, než co autor zamýšlí, a "odborník" to dokáže "dekonstruovat".

Četní literární vědci označují Derridovy teorie za "absurdní" či "obskurní", avšak jiní konstatují, že jeho vliv na moderní myšlení je nesporně velký.

V roce 1992 protestovali učitelé na Cambridžské univerzitě proti plánům udělit Derridovi čestný doktorát. Odmítli jeho knihy jako "absurdní doktríny, které popírají rozdíl mezi realitou a fikcí".

Derrida se zasazoval za práva přistěhovalců do Francie, bojoval proti apartheidu v Jihoafrické republice a podporoval disidenty v komunistickém Československu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americká FBI nařídila společnosti Rackspace v USA (u níž jsou umístěny servery Indymedia ve Spojených státech a v Londýně), aby zlikvidovala jeden ze serverů společnosti Indymedia. Příkaz bylo nutno provést tak rychle, že Rackspace musela odevzdat FBI jeden z harddisků společnosti Indymedia, umístěný v Británii. Četné stránky společnosti Indymedia jsou nyní mimo provoz.

Indymedia konstatují, že není známo, proč se FBI rozhodla proti jejich internetovým stránkám zasáhnout.

Indymedia zjistila, že příkaz zkonfiskovat její servery, umístěné v Británii, přišel od vládních úřadů ve Švýcarsku a v Itálii.

čtvrtek 19.00: Hlavní informací ze semináře "Budoucnost rozhlasového vysílání," který se konal ve čtvrtek 7. 10. v Poděbradech v rámci mezinárodního rozhlasového festivalu Prix Bohemia 2004, bylo, že ministr informatiky Vladimír Mlynář nepodpoří v dohledné době digitální vysílání Českého rozhlasu. "Digitalizace rozhlasového vysílání je v Česku možná v systémech DRM a DAB, a to po roce 2006. Vláda nepočítá s rozhlasem v systému DVB-T, který je určen primárně pro televizní vysílání," řekl Mlynář v diskusi.

Seminář Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií se konal ve čtvrtek dopoledne v aule Univerzity Karlovy v areálu Poděbradského zámku a moderoval jej Ondřej Neff. Zúčastnili se: Jan Čulík - šéfredaktor Britských listů, Hana Hikelová - vedoucí domácího zpravodajství ČRo 1 - Radiožurnálu, Barbora Tachecí - programová ředitelka Frekvence 1 a Petr Žantovský z Institutu mediální komunikace při Vysoké škole J. A. Komenského.

1. část - přednáška 61:00 DOWNLOAD  STREAM

Odpolední seminář Má digitální rozhlasové vysílání v České republice budoucnost? se proměnil v bitevní pole mezi zastánci digitálního rozhlasového vysílání v pásmu DVB-T a jeho odpůrci. Moderátor semináře Jan Pokorný projevil značnou dávku žurnalistické profesionality - pohotovosti, vtipu i diplomatické kousavosti... Nebylo překvapivé, že na straně zastánců stál zástupce veřejné služby, jeden z panelistů - ředitel ČRo 1 Radiožurnálu Alexandr Pícha se svou faktograficky vyčerpávající prezentací a po telefonu se do diskuse zapojil i místopředseda RRTV, která vydala nedávno kontroverzní scénář určení obsahu multiplexů A, B a C, Jiří Šenkýř.

Na straně odpůrců ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Ducháč a ministr informatiky Vladimír Mlynář, kteří se domnívají, že digitální multiplexy DVB-T mohou být pro televizní vysílání a "doprovodné" služby. Rozhlas odkazovali do bůhvíkdy zaváděného systému T-DAB. Opatrně a diplomaticky se vyjádřil další z panelistů - předseda odborné komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace, bývalý ministr Karel Březina, který v závěru ujistil přítomné, že ČSSD opravdu nechce upírat veřejné službě vstup do digitálního mediálního prostoru a veřejná služba má podporu ČSSD. Do diskuse se zapojili mimo jiné Zdena Hůlová z Rady ČT, Michal Prokop a Štěpán Kotrba z Rady ČRo, šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, publicista Zdeněk Duspiva, náměstek ministra informatiky Michal Frankl, Martin Roztočil z Českých radiokomunikací, David Petrov za Český Telecom, Leoš Pohl za Czech Digital Group, Čeněk Pavelka z Testcomu a další.

Prezentace A. Píchy k digitalizaci rozhlasového vysílání PDF

FOTOGALERIE FOTOGALERIE

sobota 12.00: Britský rukojmí Kenneth Bigley se krátce před svou smrtí pokusil o útěk. Jeho únosci ho však dostihli a pak byl v Iráku usmrcen. Sdělily to irácké vládní zdroje.

Extremisté vydali videozáznam jeho vraždy. "Potvrzujeme, že jeho příbuzní nyní obdrželi absolutní důkaz, že Kena Bigleyho jeho věznitelé popravili," uvedlBigleyho bratr Philip.

Dvaašedesátiletého Kennethe Bigleyho z Liverpoolu zajala dne 16. září skupina Tawhid a Jihad. Předtím sťala dva Američany, kteří byli uneseni v tutéž dobu. Videozáznam ukazuje, jak věznitelé Bigleymu nožem uřízli hlavu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Všechny noviny jsou plné článků o vraždách spáchaných islamskými extremisty v Iráku. Domnívám se, že tím je odváděna pozornost od skutečných vážných problémů, která takzvaná západní civilizace má: nezaměstnanost, problémy se zdravotním a starobním pojištení, drogové závislosti, narůstající počet psychosomatických onemocnění, míní Zdeněk Wognar. Tyto problémy se staly tak normálními, že žádného čtenáře anebo posluchače medií už skoro nezajímají. A media jsou z těchto senzacechtivých čtenářů živy, takže media musí nacházet neustále nove a nové horrory.

Stali jsme se pokrytci, vždyť napřiklad dle údajů USA-FBI bylo v USA v roce 2001 spácháno 15488 vražd, to je 42 denně.

Když Stanislav Gross řekne, že svítí slunce, můžete si být téměř jisti, že ve skutečnosti lije jako z konve. Nevěříte? Pojďte se o tom přesvědčit, stejně jako se o tom tuto sobotu přesvědčí obyvatelé Brna. Jak? V jejich městě proběhne referendum, o němž už v roce 2003 vláda ČSSD rozhodla, že nedopustí, aby bylo platné.

Evropští poslanci mají k českému kandidátovi na komisaře výhrady a zvou ho na pohovor.

Je velkým štěstím, že komisařem pro sociální věci a zaměstnanost bude právě Vladimír Špidla, prohlásil v pondělí v Praze německý kancléř Gerhard Schröder. Členové výboru Evropského parlamentu (EP) pro zaměstnanost a sociální věci, před které bývalý český ministerský předseda minulé pondělí (jako první z třiadvaceti navržených komisařů) předstoupil, však tento pocit neměli.

Americká Iraq Survey Group obvinila zejména Francii a Rusko, že prý přijímaly peníze za prodej ropy od Saddáma Husajna, za což irácký diktátor očekával, že tyto dvě země použijí svého vlivu v Radě bezpečnosti OSN v jeho prospěch. Americké a britské ministerstvo zahraničí už dlouho naznačují, že je chování Francie a Ruska ovlivňováno vyhlídkami na finanční prospěch. Zpráva Iraq Survey Group obsahuje seznam jednotlivých osob z obou těchto zemí i odjunud, kteří údajně měly zisk z prodeje irácké ropy. Některá jména Spojené státy zatajily. Francie však obvinění Iraq Survey Group odmítla jako neověřená. Francie považuje toto obvinění za částečně politicky motivované, za pomstu za to, že se Francie stavěla proti útoku na Irák.

Existují přirozeně vážné problémy, spojené s plány na přijetí Turecka do EU, vzhledem k tomu, že je to nesmírně chudá země, argumentoval v deníku Times ekonomický komentátor Anatole Kaletsky. Podle jeho názoru však existují nejméně tři podstatné důvody, proč je žádoucí, aby bylo Turecko do EU přijato.

Příběh o Akanovi patří k těm barvitým vyprávěním Starého zákona z doby dobývání země. Izrael pod Jozuovým vedením přešel řeku Jordán a tak vstoupili do zaslíbené země. Konečně -- po tom dramatickém útěku z Egypta tenkrát v té noci, konečně -- po těch čtyřiceti letech putování pouští, konečně jsou u cíle, doma, ve své zemi. Jenže ta země nebyla pustá a prázdná. Bydleli tam lidé, měli tam svá hrazená města, pole, pastviny, stáda dobytka... bude tedy nutno o tuto zemi bojovat. Izraelci však byli národem kočovníků a donedávna vlastně ještě otroků... bojovat neuměli, nevyznali se v taktice a strategii. A přeci -- jak víme -- tu zemi i její hrazená města nakonec obsadili. Pro ně to bylo veliké svědectví, důkaz, že s nimi byl a je opravdu jejich Bůh, ten Hospodin, který je vyvedl ze země Egyptské, z domu služby. Už tenkrát, při odchodu z Egypta, jim Mojžíš tlumočil jasně a zřetelně Hospodinova slova: kladu před tebe cestu života a cestu smrti. Budeš-li poslouchat má přikázání a nařízení, budeš žít...

Šéfredaktoři televize Al Džazíra zakázali novinářům, vytvářejícím internetové stránky Al Džazíry v angličtině, aby nazývali americkou přítomnost v Iráku "okupací". Vedení stanice nařídilo novinářům pracujícím pro všechny své programy, aby přestali užívat této kontroverzní terminologie, protože Američany vedená koalice předala suverenitu prozatímní irácké vládě už před čtvrt rokem.

Ve 2:00 ostřelovaly síly odporu bývalý palác Saddáma Husajna v Ramádí šesti 120mm minometnými střelami. Kolem 4:00 zaútočil odpor na jižní část tohoto paláce čtyřmi raketami Kaťuša. V 8:30 explodovala bomba pod americkou hlídkou čtyř Humvee a obrněného vozidla Bradley na dálnici Ramádí -- Rabta. Výbuch zničil jedno z Humvee a zabil dva vojáky. Další tři Američané byli zraněni.

V dnešní době je nesmírně obtížné definovat, co je vlastně americký konzervatismus, argumentoval v deníku Guardian Glenn Reynolds, profesor práva z University v Tennessee, jehož "deník Guardian" - podle obsahu jeho blogu - "považuje za konzervativce". Jenže Reynolds není Republikán, i když tentokrát zřejmě bude hlasovat pro George Bushe kvůli tomu, že Bush podporuje válku proti terorismu.

O tom, jak využívá prezident George Bush americké puritánské tradice ZDE

Proč ignoruje tolik Američanů důkazy o tom, že se americká okupace Iráku stala katastrofou? Protože mají Spojené státy dlouhou tradici spoléhání se na víru navzdory faktům, argumentoval Jonathan Raban v deníku Guardian, a zajímavým způsobem vystopoval chování George W. Bushe až k americkým puritánům ze 17. století:

Jak dlouho to bude trvat, než si Američané uvědomí, že se okupace Iráku proměnila v krvavou katastrofu? Proč nemají na americké voliče skoro žádný vliv empirické důkazy, že politika této americké vlády na Blízkém východě neodpovědně ohrožuje Spojené státy i celý svět?

Stanislav Penc znovu píše Stanislavu Grossovi.

Po mé reakci na článek pana Slačálka o blahoslavení Karla I. jsem dostal sérii mailů, kde je mi nadáváno do sviní, náboženských fanatiků a nedemokratických idiotů. Ještě jednou tedy zdůrazňuji: Nepolemizuji s názorem Ondřeje Slačálka, že neměl být Karel I. blahoslaven. A v úvodu jsem dokonce napsal, že si myslím totéž. NESOUHLASÍM s tím. A Ondřej Slačálek má na svůj názor právo. Polemizuji se způsobem Slačálkovy argumentace, píše Petr Svoboda.

Rozum mi zůstává stát nad tím, jak může takové médium jakou jsou Britské listy - tedy jejich slovy nezávislý a vysoce kvalitní silně názorový deník "otisknout" takovou snůšku plků, kterou je Slačálkův proticírkevní výlev oargumentovaný demagogií par excellence, míní Petr Svoboda.

Papež Jan Pavel II. jmenoval blahoslavenými pět římských katolíků, včetně posledního rakousko-uherského císaře a jeptišku, která inspirovala jeden hollywoodský film. Blahoslavení je předposlední krok před tím, než je daná osoba prohlášena za svatého.

Avšak blahoslavení císaře Karla I. někteří kritizují, protože schválil, aby jeho armáda za první světové války užívala jedovatých plynů.

Zdroj: BBC

Dochází ke konvergenci všech médií. V budoucnosti nebude záležet na tom, jakým způsobem budou sdělovány informace, ale na tom, co to bude za informace. Ty budou k dispozici na nejrůznějších nosičích a budou šířeny nejrůznějšími médii. Pořady veřejné služby bude moci šířit kdokoliv a jakýmkoliv způsobem. Zřejmě přestanou existovat "kamenné" instituce pro veřejné vysílání. Tradiční média mohou konkurovat "nevázanosti" internetu pouze důrazem na kvalitu.

(Několik poznámek pro konferenci "Digitalizace a rozhlasové vysílání", která se ve čtvrtek konalo v Poděbradech.)

V souvislosti s projektem přestavby železničního uzlu v Brně jsem dostal několik e-mailů, vesměs od odpůrců přesunu nádraží. Mezi nimi ale i jeden oznamující možnost informovat se o problému a podívat se na dotčenou oblast z 15. poschodí M-paláce na Heršpické ulici, píše Jaroslav Polák:

Se zájmem (a napětím) sleduji zdejší diskusi kolem přesunu brněnského nádraží. Celou tu dobu čekám, kdy se někdo rozepíše o tom, jak fungují nádraží i jinde ve světě. Včera se o tom konečně zmínil ve svém článku pan profesor Dokulil a vzhledem k tomu, že referendum bude, pokud se nepletu, už tuto sobotu, vyburcoval mě, abych toto téma poněkud více rozvedl.

O mnohých aspektech problému kolem brněnského hlavního nádraží jsem již v BL psal. Teď jsem ale dostal do rukou Statutárním městem Brnem vydaný leták, stavící mě jako potenciálního účastníka kvapem se blížícího referenda do role buďto zpátečníka, anebo naopak osvícence myslícího na zítřek. Hned na první straně je věta: "Aktivisté chtějí dosáhnout změny platných rozhodnutí." V uších mi zaznělo "teroristé", a kolem nosu mi to začpělo čímsi "nelegálním" (rozhodně jdoucím proti úřadům, a pak krajně podezřelým). A hned v další větě jsem se mohl dovědět, že ti zřejmě málo zodpovědní lidé "vytrhují pouze otázku polohy vlakového nádraží". Jako kdyby právě to nebylo problémem k diskusi.

S článkem Miloše Dokulila o materiálech magistrátu k referendu o přesunu brněnského nádraží se nedá než souhlasit; neštěstí ale je, že materiály odpůrců stěhování, které přišly o pár dní později, používají naprosto stejně "přesvědčovací", podle mého názoru, ale spíše manipulativni metody, míní Ivana Binková.

Připadá mi špatné opět rozdělovat na ty hodné (ekology a podobně, kteří jsou proti stěhování) a zlé (kteří ho prosazují), a potom tedy popíšeme manipulaci u těch zlých, zatímco u těch hodných ji zatajíme. Není to opět tak trochu manipulativni? Opět je hloupá a nevědomá veřejnost, které je potřeba předložit pouze ty informace a takovým stylem, aby pochopila, co je správné si myslet?

Britští konzervativci pořád ještě potřebují příběh, napsal ve středu v deníku Times k úternímu projevu šéfa toryů Michaela Howarda na výročním kongresu Konzervativní strany v letovisku Bournemouth komentátor Simon Jenkins. Tímto příběhem by se podle něho měla stát decentralizace státní moci. Británie je totiž v důsledku centralizačního úsilí Margaret Thatcherové v této věci daleko pozadu za západní Evropou.

Brněnské referendum vyvolává ve městě rostoucí vášně. Radnice je přesvědčena, že Brno patří jí, respektive momentálně vládnoucí koalici ODS a KDU-ČSL. Referendum o záměru koalice na stavbu nového železničního nádraží proto chápe jako útok na samu podstatu jejich moci. Boj se tento týden přiostřuje, neboť již v sobotu 9. října dojde k občanskému hlasování, které může rozhodnout o osudu celého projektu v hodnotě desítek miliard korun. Z důsledků toho či onoho rozhodnutí se budou občané města těšit či jimi trpět po desítky let. Ve hře jsou rovněž nemalé ekonomické zájmy. Část investorů očekává od výstavby nového železničního nádraží ve vzdálenosti asi 700 metrů od stávající polohy nemalé zhodnocení zde ležících pozemků a tudíž i naději na tučné zisky.

Po plodné diskusi přes ICQ s kamarádem z Brna jsme si oba uvědomili absurditu úsilí přesunovat nádraží v Brně v poněkud jiném světle. Chtělo by se mi říct evropském, kdyby cokoliv ohledně Evropské unie nezaznívalo českým uším tak pejorativně.

Jan Čulík - Fabiano Golgo - Štěpán Kotrba - Radek Mokrý - Kathryn Murphy - Jan Paul - Jakub Žytek: Jak Češi bojují. Výbor z Britských listů Libri a Občanské sdružení Britské listy, Praha 2003

Deník Britské listy se během sedmi let své samostatné existence stal v českých internetových vodách hojně navštěvovaným souostrovím. Ať už budeme BL adorovat pro jejich snahu být alternativou vůči "oficiálnímu" tisku, nebo na ně naopak budeme dštít oheň jako na doupě levičáků a novinářského póvlu, těžko nás nechají na pochybách ohledně své schopnosti provokovat, vyvolávat diskusi a vůbec dokazovat, že k otevřené demokratické společnosti (jak o ní krásně psal Brit Karl R. Popper) patří jako její klíčový projev boj -- samozřejmě boj myšlenek, postojů, tradic, argumentů a slov.

Debata o vstupu Turecka do Evropské unie se dosud hlavně soustřeďovala na to, jak se EU vyrovná s tím, přijme-li tuto velkou muslimskou zemi. Avšak největší překážkou vstupu Turecka do EU není to, že je to muslimská země, ale že je to země chudá.

Iraq Survey Group oznámila ve středu, že po 15 měsících hledání nenašla žádné důkazy, že by Saddám Husajn vlastnil před iráckou válkou podstatnější množství zbraní hromadného ničení.

Zpráva je v přímém protikladu s tvrzeními Tonyho Blaira a George Bushe. Ti před útokem na Irák prohlašovali, že režim Saddáma Husajna vlastnil chemické a biologické zbraně.

Civilní podnikatelé okrádají americké daňové poplatníky, američtí vojáci nemají pořádnou výstroj a výzbroj, údajně osvobození Iráčané je nenávidí...

Poté, co přišel do kin film Michaela Moora Fahnrenheit 9/11, v němž autor především zaznamenává drastičnost válečné situace v Iráku, obdržel Michael Moore vlnu dopisů od rozhořčených amerických vojáků, kteří jsou v Iráku v současnosti ve službě. Udělal z nich novou knihu, která vychází pod názvem Will They Ever Trust Us Again? Letters from the Warzone to Michael Moore v londýnském nakladatelství Allen Lane dne 7. října 2004, cena 12.99 liber. Co přesně v ní ti vojáci píší?

V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.