Příjem Turecka na jednoho obyvatele je 2790 dolarů ročně - je to skoro jen polovina ročního příjmu Polska na jednoho obyvatele - a je to jen desetina britského národního příjmu.

Velkým problémem také je nejen to, že je Turecko chudé, ale že je velké. Má téměř 71 milionů obyvatel a v EU by bylo druhým největším státem po Německu. Evropská unie si může dovolit absorbovat relativně chudé země, jako je Litva, která má jen asi 2 miliony obyvatel, ale přijetí země se 71 miliony obyvatel je něco úplně jiného.

71 milionů obyvatel Turecka má celkem příjem 176 miliard dolarů. Miniaturní Dánsko s 5,1 miliony obyvatel má národní příjem 182 miliard dolarů.

Velmi obdobný argument platí i pro další dvě země, usilující o vstup do EU, pro Rumunsko a Bulharsko. Obě mají nižší národní příjem na hlavu než Turecko 2130 dolarů ročně v Rumunsku a 2310 v Bulharsku. Avšak tyto dvě země mají dohromady méně než 30 milionů obyvatel.

Turecko je velká země, a tak nelze bagatelizovat její chudobu. Nelze také předpokládat, že vstup Turecka do EU najednou kouzelně promění během nadcházejícího desetiletí Turecko v moderní průmyslový stát. Je velmi pravděpodobné, že dramatické změny, ke kterým musí v Turecku dojít, povedou k recesi, k nezaměstnanosti a k nestabilitě. Špatně načasovaný a nepřipravený vstup Turecka do EU by mohl být pro tu zemi katastrofou.

EU by měla Turecku v nadcházejících 10 - 20 letech během příprav na vstup do EU poskytovat systematickou hospodářskou pomoc.

Podle Světové banky žije velký počet obyvatel Turecka v relativně velké chudobě: 10 procent tureckých občanů má k dispozici k životu jen 2 dolary denně. Jen 87 procent tureckého obyvatelstva nad 15 let umí číst a psát. Je to daleko horší než v Bulharsku, kde dosahuje gramotnost 99 procent (je to důsledkem bývalé sovětské politiky, která investovala do infrastruktury a do vzdělávání.)

Vysoká je v Turecku i kojenecká úmrtnost: 41 úmrtí na 1000 porodů, je to dvakrát tak horší než v Bulharsku či Rumunsku a daleko vyšší než kojenecká úmrtnost v nynějších nových členských zemích EU (9 úmrtí na 1000 porodů v Polsku a 5 úmrtí na 1000 porodů ve Slovinsku).

Hospodářství v Turecku je také silně závislé na zemědělství. V Polsku tvoří zemědělství jen 3 procenta celkové produkce, v Turecku je to 13 procent. Hrozí nebezpečí, že by se turecké hospodářství zcela rozložilo, kdyby bylo vystaveno plné síle ekonomiky Evropské unie.

Další podrobnosti v angličtině ZDE