Chaotické důsledky Bushovy války posilují americký hospodářský nacionalismus a izolacionismus, které jsou pro Evropu hrozbou, argumentuje Francis Fukuyama.

Mnoho odpůrců války v Iráku v USA i v Evropě pociťuje nad vzrůstajícím chaosem v Iráku otevřený pocit škodolibosti. I když mnozí intelektuálně podporují vznik stabilní, demokratické, prozápadní vlády v Bagdádu, "úspěch" v této věci by byl považován za ospravedlnění veškerých nesmyslů, jimiž George Bush zatížil irácký projekt, včetně svého unilateralismu, použití síly a nekompetentní správy v měsících po invazi. Mnoho lidí by tedy chtělo vidět, aby Washington prohrál a rozmyslel si takové intervence v budoucnosti.

Avšak lidé by si měli dávat pozor, co si přejí.

14. března Britské listy otiskly česky dokument "Vztahy NATO - Rusko : nová kvalita". Jedná o zásadách spolupráce dvaceti zemí v novém bezpečnostním prostředí krátce před dalším rozšířením NATO. Tímto dokumentem země NATO a speciálně USA chtěli stanovit novou kvalitu při spolupráci s Ruskou federací, respektující prvořadý zájem vojenské kooperace a společných akcí, vycházejících z podmínek důvěry, které by odpovídaly nově vzniklé politické situaci.

Dokument navazuje na "Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Severoatlantickou organizací a Ruskou federací". Ten byl podepsán v Paříži dne 27. 5. 1997 již jako součást politické přípravy na prvé rozšíření NATO o tří země, původem členy Varšavské smlouvy (ČR, Maďarsko a Polsko).

Tragikomicky a dobrovolně sám o sobě rozhodl moderátor rádobyvtipných, rádobyprovokativních a rádobybystrých televizních šou, Jan Kraus. Týdeníku Respekt sdělil (kam jinam také, aby se mu nesmáli), že pokud bude v sekretariátu generálního ředitele firmy, která ho živí, pracovat jedna konkrétní sekretářka, on že v takové televizi nebude. Článek redaktoři nazvali Jan Kraus: Odejděte, nebo jdu já.

"Takže buď bude ČT s Krausem, nebo s Hrehou, ale s oběma naráz ne," tvrdí prý bavič Kraus. Ne takhle to určitě nebylo. Takhle to nemohlo být. Nebyla to určitě sekretářka, ale šéf sekretářek, a nebyl to Jan Kraus, protože takovouhle hloupost by si inteligentní zaměstnanec kterékoliv kapitalistické instituce nikdy vůči svému generálnímu řediteli či firemní dozorčí radě nedovolil. Jana Krause považuji - narozdíl od některých jeho kamarádů z mokré čtvrti - za inteligentního. Ne, on to nemohl být, to si museli v Respektu vymyslet.

Každá přednáška začíná citátem, nejlépe z Aristotela nebo Shakespeara. I já začnu citátem - Miloše Zemana.

"Reality show je pořad o idiotech na obrazovce pro idioty před obrazovkou" Nebudeme diskutovat o pravdivosti citátu, jen je třeba si všimnout, že právo takto se vyjádřit získám jen tím, že se před tu obrazovku také posadím. Jinak by si lidé mohli myslet, že mluvím a nevím o čem.

Proto navrhuji, abychom, na začátek přijali dva opačné a zároveň platící axiomy:

Na stránkách CBS News je možno najít článek s názvem "Přepisování vědy". Součástí je i videozáznam, ve kterém Scott Pelley, reportér zpravodajského pořadu CBS s názvem "60 minut", hovoří s Rickem Pilzem, který do roku 2005 po dobu 10 let pracoval pro "Climate Change Science Program", což je americký vládní program, který koordinuje výzkum klimatických změn. Informace, které jsou uvedeny v článku i v rozhovoru, jsou více než znepokojující. Jednak proto, že potvrzují vliv lidské činnosti na globální klima resp. oteplování, ale hlavně proto, že se vláda USA snaží tyto informace před veřejností bagatelizovat a zamlžovat.

In a recent British TV interview, when a journalist suggested to Tony Blair that he was "a Christian socialist, basically" the prime minister shrugged off the label, saying, "It's a long time since anyone used the word socialist about me."

But in the Czech media, the perception persists that Blair is a Social Democrat in the European tradition. Given that he traveled to Prague this month for a conference of leaders of European socialist parties, hosted by Czech Prime Minister and Social Democrat (ČSSD) Jiří Paroubek, one can forgive the confusion.

Jsou jimi Sir David Garrard, spekulant s nemovitostmi (půjčil 2,3 milionu liber), povýšen do šlechtického stavu r. 2002. Lord David Sainsbury, majitel supermarketového řetězce Sainsbury's (půjčil 2 miliony liber), povýšen do šlechtického stavu v roce 1997. Richard Caring, vlastník restaurace Ivy v Londýně (půjčil 2 miliony liber), Dr. Chai Patel, podnikatel ve zdravotnictví (půjčil 1,5 milionu liber), Rod Aldridge, podnikatel, (půjčil 1 milion liber), Andrew Rosenfeld, spekulant s nemovitostmi (půjčil 1 milion liber), Barry Townsley, makléř (půjčil 1 milion liber), Sir Christopher Evans, ředitel firmy Merlin Biosciences, (půjčil 1 milion liber), povýšen do šlechtického stavu v roce 2001, Nigel Morris, bývalý ředitel firmy Capital One, která vydává úvěrové karty (půjčil 1 milion liber) , Gordon Crawford, podnikatel v oboru IT (půjčil půl milionu liber), Derek Tullet, makléř (půjčil 400 000 liber), před 10 lety dostal státní vyznamenání Commander of the British Empire, Sir Gulan Noon, výrobce indických jídel pro britské supermarkety (půjčil 250 000 liber). Povýšen do šlechtického stavu v roce 2004. Jeho nominace do Horní sněmovny byla zablokována.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Virus, způsobující ptačí chřipku, se rozštěpil na dvě samostatné genetické podskupiny. Tím se rozšířila genová základna, z níž by mohl vzniknout takový virus, který by způsobil lidskou pandemii. Vyplývá to z analýzy více než 300 vzorků viru H5N1, získaných od lidí a od ptáků.

Jeden z důležitých spoluautorů válečného požáru na Balkáně unikl mezinárodnímu soudu infarktem, tisíce dalších malých Miloševičů, ale i Tudjmanů či Izetbegovičů se však před soud nejspíš vůbec nedostanou. Někteří ještě zažijí ve svých zemích vzešlých z někdejší Titovy Jugoslávie politický vzestup oslavováni jako hrdinové, další ho díky své obratnosti ve válečných zmatcích spojí s úspěchem ekonomickým, jiní se zabydleli v kriminálním podsvětí a všichni dohromady na následcích konfliktu s asi 250 000 mrtvými Srby, Chorvaty, Muslimy, Albánci, Romy a Slovinci ještě vydělají.

Nedělní parlamentní volby na Ukrajině budou důležitější než ty předešlé. O tom, kdo bude premiérem, rozhodnou poprvé poslanci, a ne prezident.

Těžko bychom si dokázali představit, že by byl v předvečer červnových voleb českých poslanců vyvěšen na pódiu předsednictva Sněmovny obrovský transparent na podporu jedné politické strany. V případě ukrajinské Nejvyšší rady tomu tak je. Ne každému se to líbí: protože transparent podporuje blok bývalé premiérky Julie Tymošenkové, poprali se o něj před kamerami dva poslanci. Ten druhý patřil ke straně Naše Ukrajina, tedy straně prezidenta Viktora Juščenka. Což symbolicky ukazuje, jak rozpolcená je oranžová koalice, která před rokem zvítězila v prezidentských volbách.

Před několika lety vyšla ve Spojených státech celkem zvláštní environmentálními podrobnostmi přímo nabitá publikace, společensky však orientovaná velmi rozporuplně a proto také neobyčejně diskutabilně. Máme na mysli knihu "Přírodní kapitalismus. Jak se rodí další průmyslová revoluce". Její autoři se staví jednoznačně za pokračování kapitalistického společenského řádu, zásadním způsobem jej nezpochybňují, avšak požadují na něm vykonání úkolů, jejichž splnění není tento systém schopen zajistit.

Knihy českých politiků zpravidla nečtu. Nemám pocit, že současná politická praxe souvisí s hledáním pravdy, které mě zajímá, a ještě méně si myslím, že za nynější politickou elitou stojí hodnoty, kterých bych si mohl vážit. Když jsem však viděl druhou knihu Miloše Zemana Vzestup a pád české sociální demokracie, rozhodl jsem se hned ze dvou důvodů učinit výjimku.

Proč? Jednak Miloš Zeman v mnoha politických debatách argumentoval způsobem, který svou kvalitou o třídu až dvě převyšoval oponenta i moderátora, jednak se v několika případech dokázal sympaticky postavit proti většinovému názoru bez ohledu na možné důsledky (např. krize v České televizi) a myslím, že odvahu je třeba ocenit.

Proto jsem Zemanovu knihu otevřel ještě v knihkupectví a přečetl si, ač jsem nevěřil svým očím, následující pasáž od bývalého premiéra! České republiky:

první část analýzy ZDE
druhá část analýzy ZDE

Ladislav Smoljak, znamenitý herec, autor a geniální "cimermanolog" se čím dál častěji a čím dál raději vyjadřuje i k politickým otázkám a zdá se, že čím dál více tím jen osvědčuje platnost starého českého přísloví o ševci, který by se měl, ku prospěch věci svých i obecných, raději držet svého kopyta. Dobrým příkladem je i rozhovor, který pod názvem "Komunismus horší než monarchie" uveřejnily sobotní Lidové noviny. Už ten název dává tušit neskutečnou povrchnost: copak o tomto faktu vůbec může existovat nějaká pochybnost? Zejména, pokud je tento "objev" dokládán banalitami typu "Havlíček Borovský měl jako novinář neuvěřitelnou svobodu", "političtí vězni za monarchie, to byla noblesní elita" apod. Ale co. Je spíše věcí redakce, zda je ochotna podobné objevy servírovat svým čtenářům.

Pořad Střepiny (Nova) je ukázkou toho, jak se taky dá dělat zpravodajství. Výběr jednoduchých témat, kýčovitý audiovizuální make-up a levná dramatizace, bleskurychlý střih vytvářející dojem blikajících obrázků, které umožňují nést nanejvýš několikaslovná -- tudíž prázdná -- hesla. A co víc, totalitní manýry.

George W. Bush navštívil Indii a uzavřel dohodu, kterou mnozí analytikové vítají jako historickou událost, jako obrat v geopolitice světosystému. Na první pohled se opravdu zdá, že tato cesta (některými srovnávaná dokonce se schůzkou Nixona a Maa v Pekingu) opravdu znamená podstatnou změnu postojů obou zemí. Ve skutečnosti je ale její význam možná menší, než jak se jeví navenek.

Po roce 1945, v poválečném systému uspořádání světa, byla Indie z hlediska Spojených států velmi rušivým elementem, a to z mnoha důvodů. Byla původní "neangažovanou" mocností ve studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Především Čechy rozseté po celém světě bych chtěla upozornit na německy psanou novinku Švýcara Alberta Lochera nazvanou Mark Twain objevuje Evropu (s podtitulem Samuel L. Clemens ve Starém světě (1867 a 1878/9). Zabývá se totiž tou částí Twainova literárního odkazu, jež je u nás téměř neznámá -- jeho cestopisnými fejetony, které během svého putování průběžně psal a zasílal do USA, kde nejprve vycházely v New York Tribune nebo Daily Alta California a později byly publikovány knižně. Jsou-li nám téměř neznámé, pak musím ihned připojit, že zápisky z jeho první cesty do zámoří vyšly po titulem Našinci na cestách (rozsah 432 str.) v českém překladu v několika vydáních a poměrně ve vysokých nákladech (20 000 výt.), avšak dnes jsou dostupné pouze prostřednictvím veřejných knihoven.

S článkem Erika Taberyho "Kdo vydírá Zemana -- Politické lži je třeba rozkrýt, ne jim dělat reklamu", který vyšel v týdeníku Respekt, se alespoň částečně dostáváme do sféry argumentů. Přestože i v tomto textu najdeme pasáže, které místo analýz a dokládaných interpretací prezentují sugesce, většinou Tabery pro své názory důvody uvádí. (Což je, mimochodem řečeno, oproti předchozí ukázce významný pokrok.) Přesto si dovolím Taberyho článek označit jako další příklad selhání českého novináře v kauze Miloš Zeman. Proč?

První část tohoto článku je ZDE

Hospodářské reformy Číny zásadně změnily a mění nejen její ekonomiku a postavení, ale celý svět.

Již od počátku ekonomických, modernizačních reforem (od roku 1978), tedy již po dobu bezmála tří dekád, vykazuje Čína vysoký růst ekonomiky, charakterizovaný růstem hrubého domácího produktu. V prvých více než dvou dekádách (do roku 2000) činil v průměru asi 7,5% ročně a od té doby se postupně zvyšoval až na 10% loni ( v průměru posledního pětiletí činil asi 8,5% ročně). Tohoto zvýšeného růstu v uvedeném posledním období je přitom dosahováno při vysoké míře dynamické rovnováhy, umožněné obezřetnou makroekonomickou politikou, účinně čelící riziku přehřátí ekonomiky.

Myslím že nic, co je ve své povaze součástí našeho bytí, nelze zesměšnit. Karikovat lze jen naši vlastní karikaturu, vlastní pokřivený obraz v zrcadle, naše ikony, modly a způsoby, které neodpovídají naší přirozenosti. Humor se rodí v moudrosti, zesměšnění v ubohosti, možná i proto reagoval islámský svět tak prudce a pro nás zdánlivě neadekvátně. Možná teprve mají svůj vlastní středověk "lásky v srdci".

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.