Šest měsíců poté, co byl Greg Dyke, bývalý generální ředitel BBC, donucen rezignovat v důsledku kontroverze kolem reportéra Andrewa Gilligana, zemřelého dr. Davida Kellyho a "zdramatizované" vládní zprávy o Iráku, nyní Dyke ostře zaútočil na Toyho Blaira. V nedělním vydání listu Mail on Sunday a týdeníku Observer obvinil Dyke Blaira, že se pokusil BBC zastrašit. Dyke odhaluje, že Blair napsal jemu samému a bývalému předsedovi Rady BBC Gavynu Daviesovi dopis, jímž se snažil BBC přimět, aby začala o válce v Iráku vysílat "jinak".

Dyke býval přítelem Tonyho Blaira; nyní píše, že Blairova vina je nade vší pochybnost: "Buď byl Blair nekompetentní a zatáhl Británii do války v důsledku nedorozumění, anebo lhal, když řekl v Dolní sněmovně, že neví, co znamená tvrzení, že Saddám Husajn má možnost užít svých zbraní hromadného ničení do 45 minut." Dále Dyke píše: "Byli jsme všichni podvedeni. Nejděsivější je, že Blair si stále nemyslí, anebo nechápe, že to, co udělal, bylo naprosto nesprávné."

Blairovi stoupenci ho ovšem hájí - ostrá kontroverze ohledně BBC a údajném podvádění britské vlády před útokem na Irák však nejeví známky toho, že utichne.

Úřad britského premiéra v Downing Street Dykovu kritiku odmítl: "Greg Dyke má právo na svůj názor. Už se konala čtyři nezávislá vyšetřování a my nemáme k nim co dodat."

Bývalý reportér rozhlasu BBC Andrew Gilligan, který se loni dostal do ohniska kontroverze, když ve vysílání poukázal na to, že britská vláda nepřípustně zdramatizovala svou oficiální zprávu o iráckých zbraní hromadného ničení (v důsledku kontroverze zemřel vládní zbrojní expert dr. David Kelly) ostře zaútočil na letošním edinburském televizním festivalu na Blairovu vládu a na členy Rady BBC. Rada BBC podle něho reagovala na vládní kritiku "zcela přehnaně" a odvolání generálního ředitele BBC Grega Dyka "proměnila krizi v katastrofu".

List Washington Post identifikoval údajného izraelského špiona v Pentagonu jako Larryho Franklina, odborníka na regionální politiku. Franklina vyšetřuje FBI za to, že údajně poskytl Izraeli důvěrný dokument amerického prezidenta o americké politické vůči Íránu. Izrael popřel, že provádí špionáž proti USA. Franklin pracoval v oddělení Pentagonu pro Blízký východ a jižní Asii. Izrael je v poslední době znepokojen, že Írán údajně tajně vyvíjí jaderné zbraně v Bushehru, kde provozuje jaderný reaktor. Američtí činitelé naznačili, že Izrael možná chustá proti tomuto reaktoru vojenský útok. Americká média informovala, že FBI vyšetřuje Franklina už několik měsíců. Podle jednoho činitele prý předal Franklinovy informace do Tel Avivu Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti, což je vlivná proizraelská lobbistická skupina v Americe. Tento výbor to popírá.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE ZDE

John Humphrys, zjevně nejvýznamnější moderátor rozhlasu BBC, přesvědčivým a vlivným způsobem zaútočil v pátek při své přednášce na edinburském televizním festivalu na současné televizní vysílání, které šíří tzv. "reality television" a podléhá "zpitomující, primitivní vulgárnosti" a vyjádřil názor, že je zřejmě správné televizi v tomto smyslu přísně regulovat.

Humphrys oslovil shromáždění nejvýznamnějších vedoucích pracovníků britských televizních stanic. Vyčetl jim, že velká část toho, co vysílání, vede k zhrubnutí veřejnosti a "proměňuje to lidské bytosti ve zrůdy, abychom na ně mohli civět".

John Humphrys (61) je jedním z nejznámějších britských moderátorů. Po celé řadě novinářských zaměstnání, které vykonával v britských médiích (jednu dobu četl v televizi hlavní večerní zprávy) přešel v roce 1987 do ranního, silně sledovaného živého publicistického vysílání rozhlasové stanice BBC Radio Four a tam je dodneška. Je jedním z nejagresivnějších novinářů, interviewujících politiky. Deník Independent s ním publikoval rozhovor, založený na otázkách čtenářů.

Stopy výbušniny byly nyní nalezeny v obou ruských letadlech, která v jižním Rusku havarovala v úterý téměř ve stejnou dobu, při čemž zahynulo 89 osob. Původně ruští vyšetřovatelé z FSB oznámili, že na troskách prvního havarovaného letadla byly stopy výbušniny hexogen, nyní našli stopy téže výbušniny i na druhém letadle.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell zrušil plán účastnit se o tomto víkendu závěrečné ceremonie Olympijských her v Athénách. Vymluvil se na příliš mnoho práce poté, co v Athénách došlo k demonstracím proti jeho plánované návštěvě. Demonstranté skandovali ostře kritická hesla proti Bushově vládě a jejím zásahům v Iráku a v Afghánistánu. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí nehrály protiamerické protesty v rozhodnutí Colina Powella do Athén necestovat "žádnou roli". Powell se podle něho musí nyní intenzivně věnovat problémům v Iráku a v Súdánu.

Zrušení Powellovy návštěvy je velké fiasko pro řecké úřady, jimž se podařilo jinak uspořádat velmi úspěšné Olympijské hry, míní internetové stránky společnosti BBC.

Rozhlas BBC v sobotu odpoledne vyjádřil názor, že Colin Powell zřejmě zrušil svou návštěvu Athén, protože by bylo pro americkou Republikánskou stranu velmi nepříjemné, kdyby se právě v době, kdy se zahajuje sjezd Republikánů v New Yorku, v americké televizi vysílaly z Athén záběry demonstrací proti Powellovi a Spojeným státům.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

pátek 11.00: Na troskách jednoho ze dvou letadel, která v úterý havarovala, byly nalezeny stopy výbušniny, uvedli ruští činitelé. Bezpečnostní službi FSB konstatuje, že nejméně jedno z obou letadel havarovalo v důsledku teroristického atentátu.

Předtím na jedné internetové stránce přijala odpovědnost za útoky na obě letadla jedna islámská organizace.

Irácká policie nalezla v suterénu náboženského soudu, který spravoval vzbouřenecký duchovní Muqtada al-Sadr, pětadvacet mrtvol (Společnost BBC cituje tiskovou kancelář Associated Press, jejíž reportér viděl "nejméně 10 mrtvol", jednou z nichž byla mrtvola staré ženy.) Některé mrtvoly měly známky mučení.

"Podívejte se na to sami - oni pili pivo a pak zabíjeli," řekl podle agentury AFP jeden příslušník irácké národní gardy. Islám přísně zakazuje konzumaci alkoholických nápojů.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

I když Velká Británie nyní vyrábí relativně málo spotřebitelských výrobků, její deficit státní bilance je ve vztahu k celostátním příjmům menší než jeho průměr za posledních dvacet let. To je velký úspěch, vzhledem k tomu, že většina západoevropských zemí zápasí s recesí, zatímco v Británii vládne spotřebitelský boom, argumentoval Anatole Kaletsky v deníku Times a vysvětlil, z jakých tří důvodů je Británie nyní prosperující zemí.

Kdo chce vládnout, musí umět sloužit, jak se říkávalo již ve středověku. Prostoduché autoritářství v našem světě slaví nebývalé úspěchy. Znavenost denními půtkami, starostmi o přežití fyzické nebo duševní, nás vede k úvaze o dokonalosti bytosti zvané člověk.

Bloudíme světem v němém úžasu nad vlastní dokonalostí, kážeme okolí myšlenky vytažené z dávnověku, kdy moudrost ještě bývala skutečně moudrostí, leč volíme z oné doby jen slova a myšlenky, dílo samotné za námi vidět není.

ptají se stránky vulgo.net Antonína Kosíka a odpovídají na tuto otázku ZDE.

Nová vláda se snaží získat peníze stůj co stůj. Na seznam prodávaných firem se státní účastí se dostaly jak notoricky známé podniky - Severočeské doly, tak i klíčové podniky infrastrukury - Český Telecom a Česká správa letišť. Při jejich prodeji sice nemá být jediným a rozhodujícím kritériem cena, ale vláda potřebuje z jejich prodeje získat co nejvíce. Proč by je jinak opouštěla? Uvažuje se i o tom, že budou tyto firmy přímo nabídnuty vybranému zájemci. Informace o podrobnostech privatizace těchto podniků nejsou veřejné, neboť mohou ovlivnit finanční trhy. Obavu ze spekulací na základě vyjádřila i Komise pro cenné papíry a nabádá novináře ke zdrženlivosti. Neměla by ale nabádat spíše ministry?

K argumentaci Štěpána Kotrby o tom, je-li privatizace letišť "Hloupost ministra nebo vlastizrada?" je nutno připojit opačný názor: Ve Velké Británii vlastní všechna klíčová letiště od roku 1966 soukromá firma British Airports Authority a bezpečnost státu to nijak, zdá se, neohrožuje.

V pořadu Média v postmoderním světě na stanici Český rozhlas 6 ve 20:10 dnes v pátek 27. srpna, bude Radko Kubičko hovořit s publicistou Karlem Hvížďalou na téma "Proč noviny soutěží s televizí". Ve druhé části pořadu se bude vysílat třetí část futuristické úvahy redaktora Britských listů Štěpána Kotrby na téma budoucnosti médií a toků informací, která vznikla už před časem jako reakce na besedu na totéž téma na Českém rozhlase 6 za účasti Radka Kubička, Petera Duhana a Štěpána Kotrby.

26. srpna jsou pro veřejnost zprovozňovány "tunely Mrázovka" na Smíchově v Praze 5. Jde o mohutný a mimořádně nákladný soubor dopravních staveb, jež svým umístěním i kapacitou znamená další krok k vybudování obdoby neslavně proslulé "severojižní magistrály" -- tentokrát na opačném, levém břehu Vltavy. Zprovoznění této velkokapacitní a pro řidiče atraktivní stavby bude mít za následek intenzívní zátěž městského centra další dopravou, včetně tranzitní. Jde o špatné a zhoubné řešení, jež jsme si byli nuceni my všichni ze svých daní zaplatit a jehož škodlivé dopady v budoucnu bohužel poneseme. Způsob prosazení stavby vypovídá hodně i o poměrech, ve kterých jsme nuceni žít.

Reakce na článek Jak se stát modrým ptákem

Tak prý jsem strašil přízrakem zkorumpovaného Ivana Breziny. Měl jsem tak učinit ve článku nazvaném "Kdo si hraje...", v němž jsem dotyčného označil za "namodralého hobbyistu". Protože jsem uvedl, že tohoto pána středního věku dosud neopustila záliba ve hře na bubáky a krom toho že velmi často obhajuje stanoviska ODS (což lze analýzou jeho článků snadno doložit), a konečně též proto, že jsem jednu větu ukončil třemi tečkami a druhou otazníkem, musím prý dokázat, kdo že ho zkorumpoval. Ale ano, pane Brezino, já Vám moc dobře rozumím. Vám by se převelice hodilo, kdybych byl proti Vám vznesl obvinění, které jste si vymyslel. Bohužel, nemohu sloužit. Bohužel podruhé, to, co jste zamotal v několika řádcích, musím teď vyvracet.

Ministr Urban zveřejnil v Právu 25. 8. článek Energetická koncepce -- proroctví , či omyl který je nepochybně v mnoha ohledech zajímavý. Nejen tím, že pochází z pera významného ministra, ale i řadou velmi pozoruhodných tvrzení. Ministr si pochvaluje, jakouže dobrou energetickou koncepci udělal před rokem a jak současný vývoj vlastně již jen potvrzuje to, co je v této koncepci napsáno. Nechci teď vést polemiku s touto koncepcí -- pročetl jsem ji dost pozorně a rozhodně nadšení ministra nesdílím. Ne proto, že bych byl odpůrcem jaderné energetiky, ale spíše proto, že z této koncepce až příliš čiší určitá jednostrannost a přes příliš silný akcent české uhelné lobby.

Skupina britských poslanců Dolní sněmovny plánuje odvolat premiéra Tonyho Blaira za "vážné zločiny a přečiny" za to, že zavedl Británii do války proti Iráku. Chtějí k tomu poučít starobylý zákon, který byl naposledy použit proti lordu Palmerstonovi více než před 150 lety.

čtvrtek 21.00: Irácká policie a televize al Arabija uvedly, že alajtolláh Ali Sistani a Moqtada al-Sadr dosáhli dohody o ukončení bojů v Nadžafu. K dohodě došlo krátce po zahájení jednání.

Ajatolláh Ali Sistani má v Iráku velmi dobrou pověst, protože (na rozdíl od íránských šiitských náboženských vládců) neusiluje o politickou moc a zásadně se zabývá pouze duchovními a náboženskými záležitostmi, informoval komentátor arabského vysílání BBC ve čtvrtek podvečer na stanici BBC Radio Four.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Večer okupanti zahájili těžké ostřelování mahdistických pozic v Nadžafu. Korespondent TV al-Arabíja oznámil, že okolí hrobky imáma Alího se stalo dějištěm nejsilnějšího ostřelování od počátku obléhání. Americké síly spolu s iráckými kolaborantskými jednotkami zaútočily na město ze tří stran.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Organizátoři letošního anglického mezinárodního mistrovství v kriketu rozhodli, že divákům, kteří si koupí vstupenky na šampionát, bude povolena na stadióně konzumace jen těch potravin a nápojů, které vyrábějí jejich sponzoři. Osoby, které si koupily vstupenky, dostaly oficiální seznam "povolených" nápojů a potravin s varováním, že jiné výrobky budou konfiskovány a pokud bude někdo na stadióně s nimi nalezen, bude ze stadiónu vyveden.

Počet Američanů, žijících pod hranicí chudoby, stoupl během roku 2003 už třetí rok a dosahuje nyní téměř 36 milionů osob. Podle výroční zprávy amerického Úřadu pro sčítání lidu se dostalo během roku 2003 pod hranici chudoby dalších 1,3 milionu Američanů, takže celkový počet osob pod hranicí chudoby dosahuje 35,9 milionů, což je 12,5 procent celkové americké populace. Růst chudoby byl nejvýraznější u dětí. Loni žilo pod hranicí chudoby 12,9 milionů amerických dětí, asi 17,6 procent osob mladších 18 let. Pod hranicí chudoby žije asi 24,4 procent Afroameričanů, je to nejvyšší míra chudoby v etnických menšinách.

Počet lidí bez zdravotního pojištění v USA stoupl loni o asi 1,4 milionu. Téměř 45 milionů lidí je v Americe bez zdravotního pojištění, je to asi 15,6 procent celkového obyvatelstva.

Procento Američanů žijících v chudobě je nyní v USA nejvyšší od roku 1998.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dejme tomu, že by se Gordon Gentle nedal k armádě, ale k policii, a byl zastřelen při nějaké akci, kde se střílelo -- takové věci se také stávají. Můžeme se ptát (a v případě pochybností bychom se ptát měli), zda byla ta akce oprávněná, smysluplná, přiměřená, či jinak správná.

Polemika s článkem Kdo nechce umřít jako voják, nemá vstupovat do armády

Nedá mi nereagovat na článek pana Urbana, píše Petr Wagner. Především pro explicitní ukázku manipulace s fakty. Ve válce v Iráku nejde o smrt jednoho britského vojáka a možná ani o smrt a zranění mnoha jiných vojáků i civilistů. Jde o základní vymezeni a definování použití moci. Ano celý svět dlouhou dobu hledá cestu jak dohromady žít v míru a neutralizovat extrémy, ale jak zjevno zatím s nevelkým úspěchem. Ta cesta asi je složitá, pokud je vůbec možná, ale "tento způsob" se zdá velmi neúčelně podivným. Výsledky jsou vcelku jasné -- totální rozpad sociálních struktur, chaos a násilí. Transparenty války proti "terorismu" by možná chtěly nejprve definovat, co terorismus je. A možná nám chybí děcko, které konečně a neodvolatelně řekne, že král je nahý.

Kdo nechce umřít, nemá se narodit, pane Urbane. A to, že někdo umře jako voják, policista nebo třeba pilot nebo řidič, ještě neber ostatním právo se ptát proč.

Reakce na článek Kdo nechce umřít jako voják, nemá vstupovat do armády

Skutečně jsem už dlouho ve službách islámských fundamentalistů a je s podivem, že byla moje kolaborace odhalena po tak dlouhé době. Každým ze svých článků jsem se to snažil dát dostatečně najevo a je špatnou vizitkou všech čtenářů BL, že jejich občanská bdělost je tak neobčansky laxní. Zároveň jsem přesvědčen, že mé dopadení nebude dlouho trvat, neboť se premiérovi a stále stínujícímu ministru vnitra splní jeho sen o hmatatelné hrozbě islámského terorismu v ČR. Navíc sen se šťastným koncem a cennou trofejí. Doufám, že bude kvůli mně obnoven trest smrti, a že zemru jako mučedník, alláh akbar.

Britská média se při příležitosti dvacátého výročí vydání Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí v angličtině znovu zabývají tímto dílem. Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich publikace v minulosti. Rozhlasová stanice BBC Radio Four natočila o této knize rozhovor pro pořad Open Book s Janem Čulíkem, vysílal se v neděli 29. srpna v 17 hodin středoevropského času, opakování ve čtvrtek 2. září také v 17 hodin (k dispozici na internetu během vysílání i potom).

Jiné zhodnocení tohoto románu po dvaceti letech - v angličtině ZDE
v českém shrnutí ZDE

Mediální organizace připravují oficiální protest iráckým úřadům proti zatčení desítek novinářů v městě Nadžaf, včetně celého štábu televize BBC. Asi 60 novinářů z místních i mezinárodních médií, mj. i z Guardianu, z Daily Telegraphu a z deníku Independent, včetně celého štábu BBC, bylo donuceno ozbrojenými policisty v městě Nadžaf opustit svůj místní hotel a nastoupit do policejních vozidel, která je dopravila na policejní stanici.

Je dosti komické, že si Radko Kubičko bere na pomoc Jiřího Haussmana, básníka, který za svůj tragicky krátký život (1898-1923) stihl prodělat pozoruhodný vývoj. Jak píše F. X. Šalda, mezi jeho knihami leží "obrat v politickém smýšlení básníkově" - jeho názory na ruskou revoluci a komunismus se totiž pronikavě změnily od prvotního odmítnutí a výsměchu až k sympatiím.

Karel Kryl pro mě zůstává navždy velkým umělcem, básníkem života a geniálním písničkářem a jeho vrtochy prostě chápu. Já je poznal, ale nic z nich strategicky nevyvozuji, jen to, že to byl člověk z masa a kostí a jako takový občas činil nejen geniality, ale i pěkné blbosti.

Pár okrajových poznámek o mé krátké vlastní zkušenosti s Karlem Krylem v polemice na úplně jiné téma se Štěpánem Kotrbou vyvolalo ostrou protireakci jeho obhájců. "Boj o Kryla" je už léta podstatnou náplní jejich života a já uznávám jejich snahu o zachování Karlovy památky. Do polemiky o Krylovi jsem se nikdy nechtěl zapojovat. Napsal jsem jen pár subjektivních osobních poznámek, za kterými si stojím, protože jsem vše zažil. Ale dvě upřesnění.

Komunistické hnutí není cizorodým prvkem v českém prostředí. Česká kultura se od 90. let 19. století plně rozevřela všem kulturním proudům Evropy a generace 90. let byla ve znamení protestu a revolty pro zatuchlým poměrům české politiky. Vzestup hospodářské a kulturní síly ostře kontrastoval s ubohostí a přízemností české politiky, s její neschopností rozšířit operační prostor a řešit podstatné problémy národní existence. A tak J. S. Machar v hutné zkratce zpochybňuje ideály pokroku ("jen rychlej žijem svoje živoření") a odcházejícímu století metá do tváře:

"Nekonečný vývoj ozbrojených sil. Každý den se doslýcháme o nejnovějších vynálezech pro efektivnější likvidaci našich bližních, nových výdajích, nových půjčkách, nových daních. Pyšný patriotismus, šílené fanatické vlastenčení, rozdmýchávání mezinárodní závisti se stalo nejlukrativnějším způsobem politiky a žurnalismu. Není ušetřeno ani dětství; školou povinní chlapci jsou stavěni do útvarů, aby byli vycvičeni k nenávisti... vycepováni k slepé poslušnosti k panující vládě, ať jsou její barvy jakékoli a když pak dospějí do mužného věku, jsou naloženi jak mezci municí, zásobami a vším ostatním; vtiskne se jim do ruky puška a jsou vyučováni jak vyrazit do útoku na povel a vraždit se navzájem bez rozmyslu jako divá zvěř, aniž by se sami sebe otázali, jaký to má všechno vlastně smysl. Ať už před nimi stojí zástup hladovějících... nebo jejich vlastní bratři, dohnaní ke vzpouře hladomorem -- zazní povel a zabíjení musí začít..."

V americkém nakladatelství M. Evans vyšel sborník Winning Elections: Political Campaign Management, Strategy & Tactics (Jak vyhrát volby: Řízení politických kapmaní, strategie a taktika ($49.95); je to soubor článků z časopisu Campaigns & Elections (Kampaně a volby). Radí se v něm politickým profesionálům:

Skepse ohledně toho, zda jsou masy skutečně schopné si samy vládnout, je tak stará jako sama demokracie, založená na rozhodování masové většiny. Dosti šokující závěry politologů v tomto smyslu shrnul v časopise New Yorker Louis Menand.

Američané se stali za posledních třicet let podstatně konzervativnějšími, než byli před čtyřiceti padesáti lety. To argumentuje nová kniha The Right Nation (Národ doprava) od Johna Micklethwaita, amerického editora týdeníku Economist. Co to bude znamenat pro nadcházející americké prezidentské volby? John Micklethwait o tom hovořil ve středu ráno v britském rozhlase se Sunderem Katwalou, generální tajemník britské (socialistické) Fabiánské společnosti:

Slovo "svoloč" se používá v jeho původním významu: ti, které "svolokli", to jest. odvlékli někam. Svoloč, to jsou jednotliví představitelé národů a sociální skupiny, které v dů s ledku mnoha příčin zrazují svůj historický a kulturní kód. Následně ztrácejí zem pod nohama a dají se snadno někam odvléct.

Když říkám, že ulice hlavních evropských měst jsou plné svoloče, jsem dalek od toho, abych tyto, už tak osudem pokořené lidi, hanil. Prostě jen považuji svoloč za výstižný termín.

Toto je šestnáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.