Bohužel se nemýlil pouze v tomto článku, ale v celé řadě dalších praktických kroků kolem této kauzy. Protože mýliti se je lidské, ale v bludu setrvávati jest hříchem smrtelným, píši Vám, vážený pane premiére, těchto několik řádků, abych Vás tohoto hříchu vystříhal.

Nynější stav nezpůsobil ministr Stráský volbou soudu, ale ministr Bojar svým dopisem a ministerstvo zdravotnictví svým postupem při výběrových řízeních.

Politováníhodným je již tvrzení, že to byl hlavně krok ministra zdravotnictví Jana Stráského v roce 1996, kdy přistoupil na smírčí řízení ve sporu a tím de facto přiznal odpovědnost státu za škodu, které majiteli firmy Diag Human vznikla. Současně tím svým nástupcům zcela zabránil řešit případ cestou standardního soudního sporu.

Především je zcela vyloučeno, že by uzavřením tzv. rozhodčí smlouvy tj. dohody stran, že budou svůj spor řešit v rámci rozhodčího (nikoli smírčího) řízení u rozhodčího soudu jedna ze stran přiznala druhé straně vlastní odpovědnost za cokoliv.

Rozhodčí smlouvy jsou sjednávány mezi účastníky stále častěji a to nejen proto, že rozhodčí řízení je v drtivé většině podstatně rychlejší než soudní.

Je tomu také proto, že řízení je jednoinstanční a účastníci si mohou zvolit svoje rozhodce, ale dokonce sjednat právní řád státu podle kterého se bude jednat. Navíc poplatek je nižší než soudní poplatek.

Jsem přesvědčen, že právě tyto možnosti byly důvodem kroku ministra Stráského.

Koneckonců platnost rozhodčí smlouvy potvrdil svým výrokem i Vrchní soud v Praze dne 6.12.2000.

Vše ostatní, tedy i případné přiznání odpovědnosti za škodu je záležitostí až samotného rozhodčího řízení.

Z článku pana premiéra vzniká dojem jakoby rozhodčí řízení bylo nestandardním postupem, na rozdíl od standardního soudního sporu, a tím byla znemožněna cesta k tomu, aby byly vyšetřeny a osvětleny všechny další okolnosti případu Diag Human.

Rozhodčí řízení je ve skutečnosti standardním řízením a je výlučně na účastnících, aby argumentovali a předkládali důkazy tak, aby ve sporu byli nakonec úspěšní. V tomto sporu však stát svoji při evidentně prohrál.

Proti rozhodčímu nálezu sice není odvolání přípustné, ale nález lze napadnout do tří měsíců žalobou u soudu. Podle všech informací však zástupci státu žalobu nepodali. Dnes se tedy jedná pouze o výši miliardového, nikoli milionového, odškodného.

Nekvalifikovaným napadáním rozhodčího nálezu jsou napadáni také rozhodci a Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR.

Netvrdím, že rozsudek soudu nebo rozhodčí nález je nekritizovatelný.

Připomínám si nyní slova poslance z Bechyně, že i poslanec je občanem České republiky a má tedy právo hlasitě kritizovat.

V té souvislosti si myslím, že když kritizovat, tak se znalostí věci.

Doporučuji všem kritikům, ale též některým novinářům, aby si mimo jiné přečetli seznam rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR.

Zjistili by, že tito lidé představují špičku ve svém oboru, našli by tam profesory, docenty práva, experty s mnohaletou praktickou právní i publikační činností. Jejich odborné i lidské kvality jsou známé a nenapadnutelné.

Je mi líto, že z důvodu povinnosti mlčenlivosti nemohou tito rozhodci svůj nález veřejně obhájit.

Zmíněnému panu poslanci bych k hlasité kritice, jako advokát a občan ČR řekl, že je daleko více rozsudků soudů, jako výsledek standardního řízení, které, řečeno slovy Jana Wericha, nebýt to pantomima, tak bych řval.

Vladimír Špidla litoval a možná ještě lituje, že proti rozhodčímu nálezu není odvolání přípustné, přestože nejde o výmysl rozhodců, ale o právní normu.

Právě proto rozhodl, že ministři musí vždy řešit spory soudní cestou, které umožňuje odvolání a dovolání, aby se nevzdali žádné z procesních možností k úspěchu, a to až do jejich úplného vyčerpání.

Je zřejmé, že pan expremiér spíše než na spravedlnost soudů spoléhal na jejich tempo s tím, že jako trénovaný maratónec vydrží více než ostatní.

Vzhledem k tomu, že kauza Diag Human se vyvíjí více než 8 let a zcela jistě se jí věnovalo více úředníků a právníků než kauze NOVA, je nutno přiznat, že když se chce tak se dílo daří.

Celkem chápu pana expremiéra, že v tak drahém sporu dal před ranním proběhnutím přednost jednání s bývalým právním zástupcem protistrany, JUDr. Oršulou.

Nesouhlasím však s tím, že tomu nepřikládá žádný velký význam.

Sám bych mnohokrát uvítal kdybych byl informován o úmyslech protivníka, ale vždy bych přemýšlel o etickém rozměru věci i když doba, kdy gentlemani nečetli cizí dopisy už minula.

Jestliže Vladimír Špidla psal o dluzích ODS musím připomenout, že od 1.7.2002, tedy od počátku, kdy zastává svojí funkci, je účinný zákon č. 204/2002 Sb. o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Tento Úřad je orgánem České republiky, který jedná v řízení před soudy, rozhodci, stálými rozhodčími soudy (!) s právními úřady a jinými orgány, zpracovává právní stanoviska atd..

Na základě tohoto zákona (§ 3 odst. 1 písm. b) Úřad jedná před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50.000.000,-Kč a v obchodních věcech 250.000.000,-Kč.

Toto ustanovení tedy zcela vylučuje zastupování státu ve sporu s Diag Human advokátem.

Je tedy zcela lhostejné zda exministryně zdravotnictví Součková vypsala či nevypsala výběrové řízení na zastupování ve sporu s Diag Human.

Nevím, jaké doporučení jí dal právní odbor jejího ministerstva nebo se jednalo o její samostatné rozhodnutí.

V každém případě daňoví poplatníci zaplatili téměř 10 miliónů korun advokátovi, který sám není ani plátce DPH, přestože již dva roky existuje "Úřad" včetně budovy plné právníků (viz § 16 odst. 2), protože kvalifikačním předpokladem zaměstnance "Úřadu" je vždy vysokoškolské vzdělání v oboru právo a nejméně tříletá praxe v oboru pro činnosti ve věcech zastupování státu.

Prostý člověk by řekl, že než dlouhé debaty stačí krátké nahlédnutí do zákona, nejlépe pak do toho správného.

Na druhé straně je plachost úředníka k práci téměř přirozeným jevem.

Jako občana mne pochopitelně mrzí obrovské ekonomické ztráty způsobené pochybnými privatizacemi, žádnými nebo špatnými zákony, tunelováním a také neuvěřitelnými rozhodnutími státních orgánů.

Jistou naději jsem vkládal, podobně jako bechyňský poslanec, do parlamentní vyšetřovací komise, která byla zřízena vždy k tomu, kterému případu (ČSOB, NOVA, Diag Human), ale obávám se, že jde jen o ztrátu času.

Jedna zpráva závěrem však jistě vás, pane premiére, novou vládu i poslance z kterékoliv strany potěší.

Přes zvyšující se daňové zatížení občanů stále existuje mnoho daňových poplatníků, kterým v kapse zbývá symbolická koruna, za kterou jsou ochotni odkoupit podniky, pohledávky a pod. (viz Poldi Kladno, ČSOB, aktivity FNM, PGRLF, ČKA....) a tak vyřešit dluhy nejen ODS.

Je-li heslem Vaší strany, že člověk je na prvním místě, potom Vy osobně a vaše vláda, pane premiére, dejte lidem šanci.

Pře veškerou mírnou ironii v mém dopise obsaženou, dovolte mi, vážený pane premiére, abych Vám nyní bez ironie popřál šťastnější ruku a více moudrých rozhodnutí než se to podařilo Vašemu předchůdcům nejen v kauze Diag Human.

Autor není jakkoliv zainteresován na vítězství jedné či druhé strany sporu a ani žádnou ze stran nezastupoval