V tomhle směru by ovšem matka zabitého nebyla skutečně o nic kvalifikovanější než kdokoli jiný včetně ministra. Nikdo by ale asi politikům nevyčítal, že vraždí lidi, kteří se dali k policii jen proto, aby vyřešili problém své nezaměstnanosti. Takoví policisté také existují, ale nikdo po nich netouží. Snad kromě těch, kteří nemají zájem na policejní výkonnosti.

Že výší žoldu nelze vyčíslit "racionální" hodnotu lidského života? Jenže právě na tomhle jsou profesionální -- nebo, chcete-li, žoldnéřské -- armády založeny. Stejně jako na tom, že od vojáků se očekává pot a v případě nutnosti i krev. Komu se to nelíbí, kdo si myslí, že dnes už tohle nepotřebujeme, protože momentálně nám bomby na hlavy nikdo nehází, ten by měl požadovat zrušení armády. Rozhodně by ale neměl do armády vstupovat. Nepochybuji, že pro matku zabitého vojáka je to osobní tragédie. Ovšem první, komu by měla poděkovat, je její syn. Na rozdíl od vojáků z válek minulého století totiž do armády nemusel.

Srovnání saddámovského Iráku s nacistickým Německem obsahuje řadu paralel i řadu rozdílů. O tom by se mělo diskutovat, pokud možno racionálně. (Tím nepopírám smysluplnost citů, bez nichž ani nelze rozlišit dobro a zlo. Ale "citový" přístup bez racionality znamená, řečeno se Stalinem, že jeden mrtvý člověk je tragédie, milion mrtvých statistika.) Takovou diskusi je ovšem obtížné vést s někým, kdo má ve věci naprosto jasno a odlišný názor považuje za projev nesmírné drzosti nebo významné hlouposti, obojí "ve službách" někoho mocného. Možná, že pan Kartous je také "ve službách" islámských fundamentalistů. Že o tom neví? Tím hůř pro něj.