8. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 4. 2004

Americký vrtulník vypálil ve středu tři střely na mešitu v obleženém iráckém městě Falludža a podle svědků, které citovala tisková kancelář Associated Press, tak usmrtil až 40 Iráčanů. Byla zničena část zdi, obklopující místní mešitu, mešita sama poškozena nebyla. Počet mrtvých nebyl oficiálně potvrzen.

Sloupek

Benjamin Kuras, specialista na jeremiády, vydal ZDE velmi dobře napsaný článek o tom, jací jsou mladí Britové zanedbaní a zmanipulovaní pitomci a jak se údajně Velká Británie stává zemí George Orwella.

Jsou hloupější Češi nebo Britové? To je otázka, na niž, přiznám se, ani po šestadvaceti letech života v Británii nedokážu odpovědět. Vždycky jsem měl dojem, že zatímco v České republice mají všichni lidi tak trochu víceméně stejné vzdělání, v Británii je společnost rozrůzněnější: jsou tam daleko větší vzdělanecké špičky a propady. Souvisí to, myslím, stále ještě pořád s někdejší britskou průmyslovou revolucí, kdy vznikly v Británii v podstatě dva národy: onen Marxův vykořisťovaný, zubožený proletariát, pracující v továrnách a manufakturách 18 hodin denně, a zazobaná a bohatá a svobodná střední třída. Toto třídní rozrůznění bylo sice trochu narušeno druhou světovou válkou, kdy se do stejné společnosti v armádě překvapivě dostali příslušníci nejrůznějších britských společenských tříd, kteří se předtím v životě nikdy nesetkali, přesto však i nadále v Británii trvá a od vlády Margaret Thatcherové, která přišla k moci v roce 1979, se ještě prohloubilo. Sociální rozdíly se v Británii prohlubují i za Tonyho Blaira. Je zajímavé, jak traumatické sociální rozvrstvení z minulosti dlouhodobě postihuje i přítomnost - jak lidem hlubinně vštěpí určité postoje a podmíněné reflexy, které je velmi těžko odstraňovat. Když jsem přišel koncem sedmdesátých let do Británie, vysvětloval mi Lumír Soukup, tehdejší učitel bohemistiky na Glasgow University a někdejší tajemník Jana Masaryka, jak hluboce mají Skoti ve svém vědomí zakořeněný podvědomý strach z bídy a z chudoby. Moje tchyně mi vyprávěla, že za jejího mládí chodili někteří její spolužáci do školy jen někdy, protože doma měly ty děti jen jeden pár bot a v zimě se museli střídat při jejich užívání.

Británie má obrovskou výhodu v tom, že se tam - na rozdíl od českého prostředí - mohly kulturní a společenské elity vyvíjet nerušeně v podstatě čtyři sta let. Není divu, že si za tu dobu vypracovaly vynikající kulturní a sociální tradici.

Když jsem v roce 1978 přišel do Británie, upoutal mě první a zásadní rozdíl mezi tehdejším Československem a touto ostrovní zemí. Stát totiž v Británii nechává občany absolutně na pokoji. Snad pětadvacet let jsem v Británii nebyl na žádném úřadě. Pokud něco potřebujete vyřídit, stačí zvednout telefon. Nikdo vám v Británii nezasahuje do života: můžete si žít, jak chcete a dělat absolutně, co chcete. To vede mimo jiné i k tomu, že se příslušníci nejrůznějších společenských vrstev navzájem v životě nikdy nesetkají.

Z předchozí doby mám s Benjaminem Kurasem tu politováníhodnou zkušenost, že on vytrhává věci z kontextu a vytváří teorie na základě útržků informací, kdy potlačí jiné. Přizpůsobuje si skutečnosti tomu, v co věří. Prostě je to apriorní ideologie. Situace nikdy není tak černobílá, jak ji prezentuje Kuras.

Přicházím nyní do styku s dosti velkým počtem britských univerzitních studentů. Mám v současnosti několik kurzů, každý z nichž navštěvuje dvacet až sedmdesát posluchačů. Britská státní politika zajišťuje nyní, že na univerzitách studuje cca 35 procent mladé populace. Je to tedy docela rozsáhlý vzorek. Mezi studenty jsou omezenci, ale celkově není povědomí britských studentů, zdá se mi, o moc špatnější než českých. Musím opravovat jejich eseje, písemné práce. Občas se mezi nimi najdou primitivní práce, avšak zřídka.

Celkově mám dojem, že v žádné společnosti nakonec ani tak nezáleží na školství, že se prostě inteligentní a zvídaví lidé prosadí za každých podmínek a lidi bez nadání a zvídavosti skoro nic nenaučí ani ten nejlepší učitel. Prostě, to, jak lidé umějí psát a umějí studovat, se mi zdá daleko víc závisí na jejich individuálních dispozicích než na kvalitě školství. Proto se mi Kurasova argumentace, že zlý britský orwellovský stát způsobil, že se mladá britská generace skládá nyní z pitomců, zdá přehnaná a nepřesvědčivá. Určitě v humanitních oborech nemohlo být horší školství než školství komunistické, přesto si ten, kdo chtěl, informace a vzdělání nalezl. Že by to v Británii bylo s těmi cca 65 procenty populace, co dosud nejde na vysoké školy, jiné, než jak je tomu se studenty, které znám?

Kuras často kopíruje předsudky konzervativního deníku Daily Telegraph. Konzervativci brojí proti rychlostním kamerám na silnicích, protože chtějí jezdit bez omezení. Dodržování rychlosti zachraňuje životy. V ČR umírá na počet obyvatel šestkrát víc lidí na silnicích než v Británii. Už jsem v tomto listě psal o tom, že mi kolem Nového roku kdosi dvakrát u automobilu prořízl pneumatiky. Když jsem to hlásil na policii, dotazoval jsem se, zda v blízkosti mého domu jsou nějaké ulice s bezpečnostními kamerami. Policie odpověděla, že bohužel ne. Byl bych docela rád, kdyby tam byly.

Kurasův článek je dobře napsaný, a proto je pro "intelektuály" lákavý. Popsal to Milan Kundera: řeknete-li něco "krásně" a "poeticky", bude to na vás bez jakýchkoliv důkazů působit přesvědčivě. Ekvivalentem oné "poezie" jsou v tomto Kurasově článku brilantní generalizační konstrukce.

Vzhledem k tomu, že v ČR běží na TV Prima pořad Nikdo není dokonalý a tam se ukazuje, že i Češi nemají mnohdy kulturní znalosti či povědomí, dívám se velmi skepticky na apokalyptické úvahy o stavu dnešního světa. Mám spíš pocit, že to takové to bylo vždycky - když nic jiného, dneska je k dispozici daleko víc informací. V Británii vychází ročně asi 100 000 knižních titulů. Classic FM poslouchá 6 milionů lidí. BBC Radio 4 10 milionů lidí. Kde jsou tedy ti pitomci? Ovšem v Británii vždycky existovala společenská "underclass", podtřída. Ta je, zdá se mi, v současnosti spíš menší než dříve.

Je fakt, že žiju v univerzitní bublině. (V bublině ale žije, jak jsem popsal výše, v Británii v podstatě každý, tedy i Benjamin Kuras.) Na druhé straně se pořád hodně stýkám s mladými lidmi. "Nejobyčejnější" kontakty mám se svým holičem, s nímž se vybavuju o politice a o podnikání, atd. Je mu ovšem už pětatřicet. Není to žádný blbec.

Tak nevím.

8. 4. 2004

Televize BBC se konečně! - opožděně - rozhodla začít natáčet seriál o nových členských zemích EU, vstupujících do evropské organizace dnem 1. května 2004. Zítra, v pátek 9. 4. od 14 hodin mám radit televiznímu týmu BBC ohledně toho, co by měli natočit v České republice. Máte-li představu o tom, co byste chtěli, aby bylo zahrnuto v pořadu televize BBC o ČR, napište mi o tom do v pátek do 13.30 českého času. Máte možnost ovlivnit, jaký obraz o ČR televize BBC nabídne svým divákům. Adresa, kam psát, je culik@blisty.cz anebo J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk. Pořad se bude natáčet v květnu.

8. 4. 2004

Říká vám ještě něco jméno Kamil Čermák? Pro připomenutí vaše anabáze ZDE, napsal nám jeden čtenář a pokračoval: Tento stejný Kamil Čermák byl právě jmenován do top managementu ČSA jako Výkonný ředitel pro prodej a marketing. Viz tisková zpráva níže.

Ano, pamatuji si na Kamila Čermáka velmi dobře. V roce 1995 byl tiskovým mluvčím ministra Vladimíra Dlouhého. Požádal jsem Čermákovým prostřednictvím Dlouhého o rozhlasový rozhovor. Čermák rozhovor opakovaně sliboval, avšak ve skutečnosti vytvořil sofistikovaný systém vytáček, v jehož rámci před rozhovorem ministra Dlouhého po dobu tří měsíců ukrýval. Telefonoval jsem na ministerstvo průmyslu a obchodu téměř každý den a všechny vytáčky a nepravdivá tvrzení jsem si pečlivě nahrával. Vznikl z toho pak střihový dokumentární pořad, který je vskutku neuvěřitelným záznamem toho, jak se Čermák jako státní úředník stavěl k principu pravdomluvnosti a k zásadě, že se politikové musejí ze svých činů zodpovídat veřejnosti. Pořad si můžete poslechnout ZDE. Je potěšující, že ČSA získávají tak efektivního pracovníka, obávám se však, že si novináři a veřejnost budou muset učinit vlastní závěr, zda Kamilu Čermákovi jako Výkonnému řediteli pro prodej a marketing ČSA mohou věřit jediné slovo.

8. 4. 2004

Filmová trilogie Pán prstenů je neohrabaná, povrchní, bombastická a absurdně přeceněná, argumentuje v deníku Los Angeles Times Denis Dutton, Američan z Hollywoodu a editor elitních internetových stránek Arts and Letters Daily, který vyučuje filozofii kultury na University of Canterbury na Novém Zélandě. Pán prstenů je podle Duttona odstrašujícím příkladem, který poukazuje na nynější nesmírně nízkou úroveň velkorozpočtových filmů.

8. 4. 2004

Jean-Francois Revel Anti-Americanism, anglické vydání Encounter Book, 2003, ISBN: 1893554856, 176 str., cena US$25.95.

Jean-Francois Revel je vynikající francouzský autor, který si po celý svůj život vždy volil cestu skutečné nekonformnosti, píše John Parker, recenzent listu Asia Times z Vietnamu. Už v několika předchozích svých knihách, jako i v této, se Revel zabývá hluboce zakořeněným antiamerikanismem celé generace evropských intelektuálů, zejména francouzských.

8. 4. 2004

Zdrcující kritika z Bruselu:

Citujeme z deníku Právo:

Podle srovnání, které v březnu zveřejnil Eurostat, bylo Česko v roce 2002 mezi státy pětadvacítky s nejnižším procentem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 25-64 let, pouhých 11,8 procenta. Méně má jen Malta (8,8) a Slovensko (10,8), přičemž průměr v pětadvacítce je 20,4 procenta.

Nepružný vzdělávací systém, slabá účinnost vědy a výzkumu a nedostatečné využívání špičkových informačních technologií také způsobují to, že v Česku nejpomaleji ze všech nových členských zemí roste produktivita práce. Nyní dosahuje jen 55 procent průměru EU.

Podrobnosti ZDE
8. 4. 2004

Při návratu do Velké Británie jsem s politováním zaznamenal, že v britských pravicových bulvárních médiích dále pokračuje xenofobní, alarmistická kampaň která vyvolává nesmyslné představy, že po 1. květnu 2004 bude Británie zaplavena "podvodníky a parazity" ze středovýchodní Evropy.

Po letech, kdy se zcela neefektivní Konzervativní straně nijak nedařilo diskreditovat vládní politiku labouristy Tonyho Blaira, se zdá, že ve svém zoufalství britští konzervativci objevili neseriózní populistickou politiku, totiž strašáka imigrace, jejímž prostřednictvím se jim daří Blairovu vládu dostávat do potíží. Bulvární pravicový tisk je v tom vydatně podporuje. Je to ostudnější kapitola ze současné historie britských médií.

8. 4. 2004
k ohlasu jakéhosi Václava Vlka v Neviditelném psu, 31.3. 2004

Málokdy se stává, aby v prostředí kolísavé úrovně naší publicistky vyšlo něco tak dokonale zcestného, trapného a sprostého, jako je text "Zelené myšlení: Čtěte Britské listy, stojí to za to!". Kdybych na vysoké škole učil budoucí žurnalisty, dal bych jim to jako povinnou četbu. Tak dokonalý přehled lží, faktických chyb a ryzí ideologie těžko najít v takové čisté podobě. Nejzajímavější je celkový sprosťácký tón: když jsem si to četl, tak se mi hned vybavilo, kde jsem něco takového už zažil: v Rudém právu za Kojzarových dob, kdy se tam ve jménu "našich pracujících" brojilo proti "zkrachovancům a zaprodancům". Stejně hnusné, omezeně čecháčkovské, na čísi politickou objednávku spíchnuté, nepoctivé, předpojaté, demagogické a sprosté. Oni autoři takových výhřezů spoléhají -- a do značné míry právem - že proti nahé sprostotě je normální, slušnost respektující člověk v podstatné nevýhodě - jako by byl náhle bezbranný, zaskočený. Vyvracejte deset rychle za sebou následujících předpojatě a sugestivně podaných lží. To prostě nejde. Vznikne nezáživný tlustospis, kdo to bude číst?

8. 4. 2004

Předně bych se rád pokusil vyvrátit oblíbený aforism ekologistů - že silnice rodí auta. Není tomu tak. Tvrzení, že čím více silnic se postaví, tím více aut na nich bude jezdit - je nesmysl. Počet aut je v daném prostoru a čase vždy konečný, mohou se leda nakoncentrovat na nejlepší silnici daného směru - ale tím lépe pro přírodu. Protože čím lepší a prostornější budou silnice - tím rychleji z nich auta zmizí, a nebudou poskakovat v kolonách a otravovat vzduch.

8. 4. 2004

O bytech:

Reakce na tento článek.

1.Mluví o příspěvku o nájemném, který ovšem bude platit stát, zatímco ho navrhuje řešit dotací ze zvýšeného ( neregulovaného) nájemného bytů, které jsou ovšem v majetku obcí. Proč by obce měly něco platit za stát ? Jak se projeví zisk obcí ze zvýšeného nájmu v kase ministra financí ČR ? Podle mně nijak.

8. 4. 2004

Příznivci úplného zákazu potratů často argumentují základním právem dítěte - právo na život. A mají pravdu. Každé počaté dítě samozřejmě má právo na život. Otázkou ale zůstává, co je to "život". Ja to jen pouhá lidská existence ? Patří k životu také rodina, láska, kamarádi?

8. 4. 2004

V noci jsem nemohl spát, tak jsem pořád vstával, motal se po bytě a marnil čas. Díval jsem se na televizi, poslouchal rádio, seděl u počítače, chodil, přemýšlel, v něčem se prohraboval, kontroloval spící děti, oloupal pomeranč, snědl kousek sýra, pak už svítalo, tak jsem si zase vlezl do postele a převaloval se ze strany na stranu. Venku už bylo modré nebe a střechy zalité vycházejícím sluncem. Pak jsem slyšel hlasy z kuchyně. Tak jsem ještě vylezl. Katka optimisticky otevřela v kuchyni okno. Táhlo mi na bosé nohy a děti se začaly štěkat, tak jsem se šel dívat do pokoje na anglické zprávy. Televizní obraz se v tom sluníčku úplně vytrácel a irácká poušť tam vypadala jako skutečná. Pak všichni odešli, bytem se rozlehlo ticho, já si lehl a v plném slunci okamžitě usnul. Vzbudil jsem se těsně před druhou. Tak jsem vystartoval s několika posledními papíry ke kamarádovi, co mi dělá daně. Spočítal a řekl ortel...

8. 4. 2004

Ve čtvrtek 11. března 2004 vybuchly na několika madridských vlakových nádražích takřka zároveň bomby. Více než 200 lidí bylo zabito a mnozí další utrpěli popáleniny. Byla to strašlivá, krutá katastrofa, která zároveň způsobila okamžitý šok ve Španělsku i po celém světě. První otázkou pochopitelně bylo, kdo to udělal.

8. 4. 2004

noise-blues experimental group

středa 7.dubna od 20:00, Caffe Gallery Alternatiff, Karlova 25, Praha 1

Turné, kterého se účastnila čtveřice zvukových experimentátorů ve složení Lepke B., Sarah Washington, Knut Aufermann a Xentos Bentos, je součástí projektu organizovaného radiem Resonance ve spolupráci s rakouským Kunstradiem. Členkou výpravy, která přijela do Prahy, je také herečka a performerka Tryphena Mulford.

8. 4. 2004

Třídenní státní návštěva anglické královny Alžběty II ve Francii (od 5.do 7.dubna) ke 100. výročí dohody Entente cordiale vedla britský deník The Guardian a francouzský Libération ke společnému pondělnímu vydání čísla věnovaného britsko-francouzským vztahům.

Tak o co přesně už po staletí mezi Brity a Francouzi jde? O lásku, nebo o nenávist? Nebo o něco mezi tím?

8. 4. 2004

Vrcholní politici SPD a Zelených odmítli myšlenku speciální hospodářské zóny Východ (slučující spolkové země, které byly dříve součástí NDR). Spolkový ministr dopravy Manfred Stolpe, zodpovědný za výstavbu "Východu", si v rozhovoru pro MDR INFO postěžoval na překážky v evropské a německé legislativě. Šéf Zelených Bütikofer mluvil o zóně jako o "nereálné perspektivě", která by měla být co nejrychleji pohřbena.

8. 4. 2004

Pesach (anglicky Passover) se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví baránka, kduž zahubil egyptské prvorozené poslední z deseti egyptských ran (Ex. 12:23.27). Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta. Letošní Pesach začal od večera 5. do večera 13. dubna 2004, čili 15. - 22. nisanu 5764 hebrejského kalendáře.

Pesach: Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň? BL

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Ježíšovo vzkříšení je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt pro ně není konec, ale nový začátek nového života, a proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku Pesach. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na "Starou" smlouvu.

Velikonoce - po stopách Ježíšových BL
7. 4. 2004

(Možná se někdo v duchu ptal, o jaký úryvek tu minule pod uvedeným titulkem ZDE šlo. Zhruba před desíti lety bylo odvysíláno sedm rozhlasových relací pod názvem "Sedm velikonočních zastavení", zabývajících se volným převyprávěním událostí Zeleného čtvrtku, v nichž jsem se pokoušel respektovat možné reálie. Protože se první již otištěná část (v BL) po "Prologu" zařízla do 1. kapitoly, z níž zůstalo jen nepatrné torzo, neskromně si dovoluji ještě kousek textu k té "předvelikonoční" atmosféře připojit.)

7. 4. 2004

Již nastával večer. Jak to již bylo předem s Ježíšem dohodnuto, učedníci připravili vše k velikonočnímu hodu v domě jednoho souvěrce na Horním městě, v němž v čas vyměřený měsíce ábíb, tedy měsíce klasů, měli společně vzdát hold Hospodinovi, aby takto v souladu s dávnými ustanoveními z knih Mojžíšových poděkovali za to, že byl lid židovský kdysi dávno vyveden bez úhony ze země egyptské. Hospodin, Bůh zástupů, si podle Mojžíšova textu přál, aby si Izrael každý rok připomínal, že Židé kdysi žili v Egyptě jako ne zrovna vítaní hosté, jako lidé bez svého vlastního a skutečného domova, kteří právě dík Hospodinovu spolehlivému přispění mohli posléze po strastiplném očistném putování najít pro sebe svůj pravý a nezadatelný domov v té zemi zaslíbené, v níž pak bylo dáno žít synům, kteří již nepoznali osidel egyptského područí. Už dávno se zapomnělo, jak přemnozí během pouštního putování reptali a k návratu do Egypta byli nakloněni, neboť je lákalo přece jen poměrně slušné zaopatření hmotné v oné navenek nesvobodě před nejasnými vyhlídkami na svobodu příští, jejíž materiální zázemí bylo zatím nanejvýš nejisté.

7. 4. 2004

Následující úvaha není odborným pojednáním. Nevychází z žádného politologického nebo religionistického rozboru. Poněkud svévolně zachází s historickým kontextem, neboť je postavena na analogiích (lze ovšem myslet jinak?). Spíše než čímkoliv jiným je pokusem rozšířit náš "horizont možného", nadhodit s vědomou ledabylostí a diletantstvím otázky a ukazatele, které možná nikam nevedou. Stejně tak ale není vyloučeno, že se náhodou do něčeho podstatného trefí.

7. 4. 2004

Katedra slovanských studií na Glasgow University vypisuje konkurs na místo bohemistického lektora na školní rok 2004-05. Hledáme absolventa bohemistiky, pokud možno se zkušeností výuky češtiny pro cizince, či jiného jazyka. Uchazeči by měli mít obstojnou znalost angličtiny. Jejich úkolem bude vyučovat studenty prvního a druhého ročníku bohemistiky českému jazyku. Jejich pracovní úvazek bude cca 8 vyučovacích hodin týdně. Jmenování je na dobu deseti měsíců, od října 2004 do června 2005. Úspěšný kandidát obdrží na tuto dobu stipendium ve výši 6000 liber. Zároveň se očekává, že kandidát vypracuje postgraduální práci v oboru bohemistiky, slavistiky či anglistiky pro získání titulu MPhil. Pro toto roční postgraduální studium kandidáta Glasgow University osvobodí od platby školného, které bude po vstupu ČR do EU sníženo z nynějších 7000 na 2500 liber.

Toto místo pro bohemistického lektora-postgraduálního studenta financuje společně Glasgow University, MŠMT ČR a britský Foreign and Commonwealth Office.

Podrobnosti i formulář pro zájemce jsou ZDE

7. 4. 2004
Alexandra Virgová

Dnes začali poslanci zasedat až ve dvě a hned nám zvolili nového televizního radního a nové (v jenom případě staronové) radní ČTK. Volba televizní byla jasnější nad slunce. Vyhrál člen ČSSD Jan Prokeš - a to tak, že na celé čáře. Dostal devadesát dva hlasy. Kdyby byli přítomni všichni, kteří přítomni být měli, dostal by hlasů i víc... 111. Lidovci totiž měli svého protikandidáta, a tak byli křesťansky solidární. Bývalý kulturní manažer, investiční poradce zahraniční firmy a bývalý obchodní ředitel Premiéry alespoň -- jako jediný -- bude vědět, kudy tečou peníze do veřejnoprávní instituce a z ní. To je dobrá zpráva pro koncesionáře, špatná pro stávající uživatele penězovodů ČT. Prokeš rozumí i informatice, a tudíž se dá očekávat jeho intenzivní zájem o digitální televizi a penězovody budoucí...

7. 4. 2004
Jan Čulík: Bulvarizace podle mého názoru je nejen zjednodušování, ale i nepřípustné manipulativní zneužívání emocionálního podtextu takzvaných zpráv pro komerční zisk.

V pátek 2. dubna si položil v diskusi Radka Kubička, Václava Žáka a Jana Čulíka Český rozhlas 6 otázku, zda se bulvarizují česká média. Zde je přepis této diskuse:

7. 4. 2004

Vážená redakce, nevím, kdo je pan Ivan Vagera, ale soudě z jeho odpovědi ZDE na člálnek pana Radka Mokrého o Černobylu, nemohu se zbavit dojmu, že se jedná o reakci osoby spjaté s nefunkčním režimem v bývalé Československé socialistické republice. Doporučuji panu Vagerovi, aby navštívil website www.angelfire.com/extreme4/kiddofspeed (děsivá, dnešní fotoreportáž z oblasti kolem Černobylu). Doufám, že to poněkud změní jeho názor, píše Petr Rybář.

7. 4. 2004

Není radno zlehčovat havárii v Černobylu, míní Jaroslav Sečkař v reakci na tyto články ZDE a ZDE a pokračuje: Byl jsem v té době ve Vimperku a měřili jsme u nejmenovaného voj. útvaru 2 x denně radioaktivitu, do záznamu jsem museli psát, že vše je v normě. Úroveň radiace dosahovala průměrně asi po dobu 1 týdne hodnoty 1,4 milirengenu za hodinu. Podotýkám, že vojenské normy té doby, (stavěné na válečný stav) při hodnotě takovéto radioaktivity zakazují připravovat stravu a jist se může jen z konzerv, ve stanu přetlakovaném přes filtr. Když jsem se přeměřil na konci směny "svitil jsem" něco kolem 1 milirentgenu/hod asi tak do výše kolen. Když to konečně trochu spláchl déšť, tak mi filtr vzduchu ve Škodě 105 S měnili kluci s protichem. jednotky - tak to bylo silné.

Po roku 86 jsem dělal ve zdravotnictví a kdokoliv s endokrinologie vám poví kolikrát stoupl počet štítných žláz po této katastrofě.

Zlehčovat to co se stalo mi připadá jako účelová manipulace.

Podotýkám, že nejsem odpůrcem této energie spíše naopak ,při naší spotřebě, je to nejlepší varianta z těch které známe.

7. 4. 2004

Dobrý den pane náměstku a pane starosto,

zajímalo by mne proč autobusy ČSAD Kladno mezi Roztokami u Prahy a Prahou jezdí tak NESNESITELNĚ pomalu, pokud jedou podle oficiálního jízdního řádu.

Myslím si, že je to proto, aby místní obyvatelé nemohli platit za přepravu přes dvě pásma (0 až 1) jen 8 korun , ale museli platit 12 Kč, což pro vás i pro Ropid znamená navýšení tržeb o 1/3. Srovnatelnou trasu, dokonce stejným směrem a na dohled od Roztok totiž autobusy DP Praha ujedou za 14 - 15 minut, a tedy lidé tam mají dopravu opravdu o 1/3 levnější.

7. 4. 2004

Dramatické údaje o zbraních, které přinášeli uprchlíci z Iráku a které potom Bushově vládě poskytla Američany financovaná emigrantská organizace "Irácký národní kongres", byly použity k odůvodnění útoku na Irák. Jednalo se zejména o zprávy od čtyř uprchlíků. O jejich správnosti nyní začal pochybovat americký ministr zahraničních věcí Colin Powell.

7. 4. 2004

Ranní letadlo společnosti ČSA z Prahy do Amsterodamu startovalo tuto neděli v půl osmé. Asi deset minut po startu se náhle nepříjemně propadlo o pár metrů, jako by došlo k turbulenci - obloha však byla bez mráčku. Zároveň prudce odbočilo doleva.

Vyšlo v Lidových novinách dne 6. 4.2004.

7. 4. 2004

Vážený pane šéfredaktore,

po přečtení Vašich článků, publikovaných ve Vašich Britských listech ZDE a dnešních Lidových novinách ZDE, jsem se rozhodl na tyto reagovat, přihlásil se Radek Zábranský. Především bych Vám chtěl pogratulovat, že jste se doposud s takovou situaci, jako je nouzové přistání, nesetkal. Proto lze pochopit Vaší poněkud silnější a ne zcela adekvátní reakci na celou záležitost. Jistě, první taková příhoda (a že své zkušenosti bohužel vím, že nejen první) může pro člověka, který ji zaživá, znamenat šok, přesto si však nemyslím, že by Vaše články musely obsahovat tolik nepřesnosti a zavádějících informací. Dovolte, abych některé okomentoval.

7. 4. 2004

Vážený pane šéfredaktore,

když se mi dnes ráno dostal do ruky výtisk Lidových novin, musela jsem se nad titulkem vašeho článku ("Jak jsem náhodou nezemřel v letadle společnosti ČSA", ZDE) pousmát, míní Jitka Voltrová. Shodou okolností jsem totiž před týdnem seděla v letadle ČSA do Dubaje, když po hodině letu pilot ohlásil závadu na letadle a oznámil, že se vracíme na Ruzyň. Ubohý pasažér tápe. Personál vypadá klidně, ale informace o porouchané hydraulice laickému cestujícímu situaci příliš nepřiblíží (možná, že v tu chvíli bylo lepší nevědět, že hydraulika ovládá vysouvání podvozku a podobně). Zachovala jsem klid a snažila se zjistit, co s námi provedou po přistání. V odpovědích stewardů a letušek pusto prázdno. Bát jsem se začala, až když jsem uviděla blikající hasičská auta na přistávací ploše.

6. 4. 2004

Vážený pane Čulíku,

po přečtení Vašeho článku v Lidových novinách ZDE jsem se rozhodl Vám v příloze mailu zaslat naší, takřka neuvěřitelnou anabázi s ČSA, píše Tomáš Čumpelík.

Podotýkám, že stížnost jsem odeslal už 12. března faxem i mailem a když jsem jí po čtrnácti dnech telefonicky urgoval, bylo mi řeceno, že oddělení péče o zákazníky má dvě kanceláře, je nemožné ji najít a tudíž na ni ani odpovědět. Poslal jsem ji tedy znova a opět dodnes není odezva žádná.

Doufám, že jsem Vás dlouho nezdržel.

7. 4. 2004

Pane Čulíku,

obracím se na Vás ohledně Vašeho článku v Lidových novinách ZDE.

Prosím, můžete upřesnit, jaká to byla náhoda, díky které jste zrovna Vy nezemřel, nebo jak to myslíte, ptá se Jana Müllerová.

7. 4. 2004

Vážený pane,

tak jsem tak zběžně přečetla něco o Vašem nedělním letu. Chci jen říci, že smutně pozoruji, jak se "míjíte", míní Jitka Podráská Tj. vy mluvíte o chybách personálu a nějak doufáte (ovšem marně - mám stejné zkušenosti), že oni pochopí, oč Vám jde. Ale kdepak: oni stále dokola vysvětlují, že neporušili předpisy, a jak by to asi tak měli dělat jinak a buďte rád(i), že se nic nestalo atd.

6. 4. 2004

ČSA nic nezanedbávají:

Bude incidentu s letadlem zneužito k účelům PR manipulace?

Vážený pane Čulíku,

Píšete cosi o 12 problémech ČSA od Nového roku. Pravda je, že mediální hysterie okolo "incidentu" ČSA je za poslední 3 měsíce více než zdařilá. Je úplně jedno, jestli těch příhod bylo deset, dvacet či třicet, prostě se do nich vešlo i např. prasklina v kokpitu, několik přerušených letů s ohledem na signalizaci poruchy, problém s klapkami (a zase následnou signalizaci) atd... vlastně nic, čím by se ČSA řadily na úroveň rizikových aerolinií, kde je údržba na povážlivé úrovni. To, na co se upozorňuje u ČSA v posledních týdnech, to jsou běžné provozní poruchy, které potkávají další a další stroje létající po světě, jen se o nich nepíše (případně jen ve specializovaných let. časopisech, oběžnících atd.).

K článku Jana Čulíka o zkušenosti s nedělním nouzovým přistáním letadla ČSA ZDE jsme dostali reakce některých leteckých profesionálů. Vzhledem k tomu, že mají zaměstnanci ČSA zakázáno hovořit s médii (ta smějí mluvit jen s tiskovou mluvčí), zveřejňujeme tyto důležité připomínky anonymně.

6. 4. 2004

Vážený pane redaktore,

létám v posádce jistě letecké společnosti a proto bych rád polemizoval na vaším článkem z 4. 4. t. r.

K článku Jana Čulíka o zkušenosti s nedělním nouzovým přistáním letadla ČSA ZDE jsme dostali reakce některých leteckých profesionálů. Vzhledem k tomu, že mají zaměstnanci ČSA zakázáno hovořit s médii (ta smějí mluvit jen s tiskovou mluvčí), zveřejňujeme tyto důležité připomínky anonymně. (V tomto případě jsou názory pracovníka aerolinií zveřejněny normálním písmem, citace z původního článku Jana Čulíka jsou uvedeny v rámečku, další reakce Jana Čulíka na názory pracovníka aerolinií jsou publikovány kurzívou.)

Nejprve bych Vám poděkoval, že jste nám - palubnímu personálu - poskytl cenné postřehy cestujícího.

Dále bych se rád vyjádřil k některým pasážím Vašeho článku:

6. 4. 2004

V těchto dnech uplyne 10 roků od strašné genocidy, při níž bylo v Rwandě brutálně zavražděno přes 800,000 lidí. Nyní má být kanadský soud požádán, aby objasnil okolnosti, jak ke genocidě došlo. Organizace spojených národů (OSN) ani jednotlivé státy neprojevily zájem, aby se hromadné vraždění objasnilo a měly dokonce odpor k objasňování, kdo zahájil genocidu tím, že sestřelil raketou prezidentovo letadlo. Stalo se to 6. dubna 1994, když přistávalo letadlo s prezidentem Juvenalem Habyarimanou v hlavním rwandském městě Kigali.

31. 3. 2004

Informace pro budoucí postgraduanty

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla od nynějška každoročně udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách ("ring-fenced awards in Central and East European Studies"). O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB naleznete ZDE. Žádosti o stipendium nutno podat do 4. května 2004.

Internetové stránky katedry slovanských studií (včetně bohemistiky) na Glasgow University jsou ZDE.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

7. 4. 2004

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2004 Kde jsou lidé hloupější, v ČR nebo v Británii? Jan  Čulík
8. 4. 2004 Ivan Jaroslav  Hutka
8. 4. 2004 Co je příčinou světového antiamerikanismu?   
8. 4. 2004 Sebrané vytáčky Kamila Čermáka Jan  Čulík
7. 4. 2004 O bulvarizaci médií Radko  Kubičko
7. 4. 2004 Proti ČSA je vedena v médiích kampaň   
7. 4. 2004 Pomalost Radek  Mokrý
7. 4. 2004 Jak jsem náhodou nezemřel v letadle společnosti ČSA Jan  Čulík
7. 4. 2004 O bulvarizaci médií Jan  Čulík, Václav Žák

Deníček sněmovní panny RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVI. Alexandra  Virgová
6. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XV. Alexandra  Virgová
1. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XIV. Alexandra  Virgová
31. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XIII. Alexandra  Virgová
29. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XII. Alexandra  Virgová
26. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XI. Alexandra  Virgová
25. 3. 2004 Deníček sněmovní panny X. Alexandra  Virgová
24. 3. 2004 Deníček sněmovní panny IX. Alexandra  Virgová
10. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VIII. Alexandra  Virgová
3. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VII. Alexandra  Virgová

Interrupce: ženino právo či vražda? RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2004 Právo na rodinu, aneb o čem odpůrci potratů nemluví Tomáš  Klas
1. 4. 2004 Existuje jediná cesta, jak zabránit vysokému počtu interrupcí - otevřená sexuální výchova Jaroslav  Zvěřina
1. 4. 2004 Ani ve starověku se interrupce nepokládaly za trestné Anna  Čurdová
24. 3. 2004 K hádkám o Palestincích a o potratech Jan  Hruška
18. 3. 2004 O "kriminálních výstřelcích", potratech a zdích Jiří  Králíček
18. 3. 2004 Potraty: Pavel Mareš argumentuje věcně a přesně   
18. 3. 2004 Otázka, kdy začíná lidský život, je nesmírně závažná   
18. 3. 2004 Polemika s Pavlem Marešem je beznadějná Jana  Malá
17. 3. 2004 Palestina, Izrael a interrupce Pavel  Mareš
15. 3. 2004 Potraty: Argumentace pana Mareše je nepoctivá Aleš  Kubeczka

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2004 Opravdu divnej chlap Štěpánka  Matúšková
15. 3. 2004 Opravdu sprostá výstava Jan  Čulík
10. 3. 2004 Také každý měsíc menstruujete? Já ne, možná jsem divnej chlap a možná, že nejsem vůbec chlap... Jan  Paul
8. 3. 2004 Potraty a Karas: Když se řekne A mělo by se říci B Anna  Čurdová
8. 3. 2004 Jen jeden den žen, prosím Anna  Čurdová
4. 3. 2004 Stop násilí na ženách   
1. 3. 2004 Zdroj sexuálního vzrušení žen je v mozku   
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
9. 2. 2004 Misogynní rezoluce irácké Vládní rady je odsouzena k neúspěchu   
20. 1. 2004 Jak bít manželku   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
1. 4. 2004 Milan Kundera pětasedmdesátník Jakub  Žytek
1. 4. 2004 O rodné sestře plivance Jan  Čulík
30. 3. 2004 Bohumil Hrabal: Furiant nekonečna a věčnosti Martin  Škabraha
30. 3. 2004 Jak vidím krále české literatury Tomáš  Koloc
25. 3. 2004 Byl Bohumil Hrabal tvůrcem "laskavého humoru"? Jan  Čulík
25. 3. 2004 "Laskavý humor" Bohumila Hrabala Jan  Čulík
5. 3. 2004 Desáté jaro Karla Kryla Martin  Štumpf
13. 2. 2004 Cesta na jihozápad Tomáš  Koloc
3. 2. 2004 Andělé Jaroslav  Hutka
6. 1. 2004 Opusy o nevěře Josef  Švéda

Práva homosexuálů RSS 2.0      Historie >
29. 3. 2004 Británie: Homosexuálové získávají plná "manželská" práva   
25. 2. 2004 Hold bigotní zaslepenosti Jan  Čulík
17. 2. 2004 Odvaha k lásce Martin  Škabraha
19. 1. 2004 Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlaví Andrea  Cerqueirová
5. 11. 2003 Festival MEZIPATRA 2003   
2. 10. 2003 Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament Věra  Sokolová
9. 9. 2003 Ještě jednou o "léčbě homosexuality" Vojtěch  Polák
9. 9. 2003 Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace Pavel  Mareš
5. 9. 2003 O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš Vojtěch  Polák
4. 9. 2003 "Někomu pomůže, nikomu neublíží" Josef  Veger

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2004 Katolická církev znovu zaútočila na BBC   
2. 2. 2004 Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? Miroslav  Polreich
21. 1. 2004 Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu Štěpán  Kotrba
14. 1. 2004 Kardinál podpořil užívání kondomů   
7. 1. 2004 Je-li mír možný, je povinností! Jan  Pavel II.
7. 1. 2004 Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu   
25. 12. 2003 Jan Pavel II. odsoudil "terorismus"   
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka   
19. 12. 2003 Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech Ivo V. Fencl
12. 12. 2003 Vatikán: další italská mafie? Fabiano  Golgo

Školství RSS 2.0      Historie >
2. 4. 2004 Škoda, že není komu vyprávět o neutrinech ... Hynek  Hanke
2. 4. 2004 Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? Miloš  Dokulil
1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr Jedlička
25. 3. 2004 Jak přimět studenty k (inter)aktivitě Jan  Čulík
24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
22. 3. 2004 Týden neklidu 29.3. - 2.4. 2004   
19. 3. 2004 Situace studentů na středních školách aneb jak je to s agresivitou? Lukáš  Rychlík
10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas
9. 3. 2004 Nedělejte ze studentů motorové myši na fakta   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
4. 4. 2004 ČeRT Vlastimil  Ježek
4. 4. 2004 Čert na druhou aneb jak propojit média veřejné služby tak, aby přežila budoucnost Štěpán  Kotrba
1. 4. 2004 Stane se novým šéfem Rady BBC Blairova pravá ruka, Peter Mandelson?   
31. 3. 2004 V ČRo 6 znovu o bulvarizaci médií   
29. 3. 2004 Hrozí kvůli případu Kelly stávka v BBC?   
26. 3. 2004 Dno možností televizní rady Štěpán  Kotrba
26. 3. 2004 Dno schopností bohemistiky Štěpán  Kotrba
25. 3. 2004 Byl Bohumil Hrabal tvůrcem "laskavého humoru"? Jan  Čulík
23. 3. 2004 Pokud má rozhlas obstát v nastupující éře digitalizace... Jan  Punčochář
22. 3. 2004 Český rozhlas, dlouhá vlna a odpovědnost odpovědných Štěpán  Kotrba

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2004 Iráčtí emigranti podávali falešné informace   
7. 4. 2004 "40 osob usmrceno" při americkém útoku na iráckou mešitu   
6. 4. 2004 USA čelí v Iráku vzbouření   
26. 3. 2004 Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky Jan  Keller
25. 3. 2004 Americká vláda jako oběť ideologické zaslepenosti   
24. 3. 2004 Válka nezmenšila nebezpečí terorismu, nýbrž je naopak zvětšila Milan  Opočenský
24. 3. 2004 11. září: šokující důkazy o tajných ujednáních, promrhaných příležitostech a tragických chybách   
23. 3. 2004 Američtí činitelé začínají svědčit při vyšetřování 11. září   
22. 3. 2004 Stažení španělských vojáků z Iráku bylo nepochybně cílem Al-Kajdy Marino  Radačič
22. 3. 2004 Historie odsoudí Bushe a Blaira za ilegální válku   

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2004 Španělsko, Evropa a pan Bush Immanuel  Wallerstein
17. 3. 2004 Haiti: převrat ke dvoustému výročí Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
19. 2. 2004 Válečný prezident propadající se do bahna Immanuel  Wallerstein
3. 2. 2004 Rostoucí síla Světového sociálního fóra Immanuel  Wallerstein
16. 1. 2004 Pohádka o dvou zprávách Immanuel  Wallerstein
2. 1. 2004 2003 - Rok Bushe Immanuel  Wallerstein
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein