V 13:20 to vše začalo. V 13:27 byla přestávka první, zvaná ostrá. Měla trvat do 13:50, pokračovala ale až do 14.05. Poté místopředseda PSP Jan Kasal sdělil váženým dámám a váženým pánům poslacům, že nemá pro ně příliš dobrou zprávu, protože další kluby požádaly o prodloužení přestávky do 14.30 hodin. Pak zval všechny, kteří se již poradili, případně strávili čas jiným, možná vhodnějším způsobem než poradou klubu, aby přišli do sněmovny. Stalo se.

Po otevření rozpravy požádal poslanec Ostrý o opakování druhého čtení projednávaného zákona o nájemném (zákon se sice jmenuje vládní návrh zákona o nájemném z bytu a cenách služeb poskytovaných s užíváním bytu a o změně zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen (zákon o nájemném z bytu) - sněmovní tisk 270, ale nikdo to není - mimo střízlivého Jana Kasala - schopen vyslovit)

Poté chtěl zpravodaj Braný jako zpravodaj uvést poznámku, že tento zákon již zde je rok a poslanci jej projednávají velmi náročně. Viděl prý či spíše neviděl hlavně pana ministra Ministerstva pro místní rozvoj. Němec se podle něj opět pouze nechal informovat, na několika čteních nebyl. Poslanci Branému zpravodaji to prý připomnělo akci roku 1949, která byla vyhlášena tehdejším tajemníkem Šlingem, a to byla akce Mládež řídí Brno, jeden den, a bylo to pěkné fiasko. Připadlo mu, že někteří přišli až dnes něco řídit, a teď se najednou všichni diví, že je tu tento procedurální návrh. Jako zpravodaj tento návrh nepodpořil. Návrh poté nebyl přijat. A tak to šlo dál a dál.

Poslanec Antonín Macháček pravil: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, pravděpodobně jste viděli moji ruku nahoře, kdy jsem hlasoval pro ano, a na sjetině mám X. Přesto, prosím vás, nezpochybňuji hlasování, protože rozdíl byl dost velký a vím, jak hlasovali moji kolegové. Děkuji. Provázel ho potlesk napříč politickým spektrem.

Poslanec Snítilý o chvíli později děl, že není znalec jednacího řádu. "Vím, že tato sněmovna si může dovolit téměř všechno, ale myslím si, že tento pozměňující návrh, vytrhnout z kontextu dva paragrafy, je nehlasovatelný."

Atmosféra v jednacím sále se stále více zahušťovala a o vskutku pozoruhodné zážitky nebyla nouze.

Poslanec Braný se vypořádával s procedurami, ve 14:56 hodin však i on musel své vypořádávání ukončit. Byla další přestávka. Poslanec Vlastimil Tlustý po přestávce děl na předsedajícího Jana Kasala a přítomné dámy a pány, že poslanci ODS mysleli, že dnes je řádný jednací den. "Proto jsme se ho účastnili a proto jsme odhodláni jednat. Místo toho jsou neustále prodlužovány přestávky, předsedající schůze nám oznamuje, kdy se uskuteční jaká porada. My bychom se rádi dověděli, jaký je další průběh této schůze a opravdu bychom chtěli znát seriózní informaci." Dozvěděl se.

Místopředseda PSP Jan Kasal si také představoval jiný průběh této schůze, věřte mu to.... "Ale v tuto chvíli nezbývá nic jiného než se pokusit využít čas, jak nejlépe umíme. Já to vidím opravdu na poradu. Přijďte do místnosti 120. Přestávka do 15.30 hodin." Jednání bylo přerušeno v 15:07 hodin z důvodu porady grémia. Poté poslanec Kasal naznačil další postup: "Proběhne třetí čtení zákona o nájemném, pak je většinová, pokud ne úplná, shoda na tom, že by zákon o koncesionářských poplatcích byl vyřazen z pořadu této schůze, pak se sjede opět grémium, kde budeme hledat způsob, jak v rámci daných možností co nejlépe využít úterní odpoledne. A to si nebyl jist, zdali předseda vlády a poslanec Vladimír Špidla hlasoval s předstihem nebo zdali se hlásil o slovo.

Poslanci ODS tleskají, hluk ve sněmovně byl místy nesnesitelný... Stejně jako pracující poslanci. Zastupující předseda klubu ČSSD Michal Hašek rozzuřil sněmovnu tím, že chtěl další přestávku - hodinovou. Poslanec Vlastimil Tlustý žádal vzhledem k počtu přestávek, které poslanci absolvovali od začátku dnešního jednání, aby o tomto návrhu na další přestávku bylo hlasováno. Nakonec nebylo. Přestávka se scvrkla dík místopředsedovi sněmovny Vojtěchu Filipovi na 12 minut. Poslanec Vlastimil Tlustý v tu chvíli naznačoval, že nehodlá vyžadovat hlasování o takto krátké nebo dlouhé přestávce. Krize - prověrka koalice hlasováním - byla zase jednou zažehnána.

Koalice pokračovala v obstrukcích, ty ale neměly valný úspěch. Nebohé vládní strany se totiž díky taktickému kroku občanských demokratů ocitly v početní menšině. Tři poslanci ODS prostě na jednání přišli, i když předtím místopřísežně tvrdili, že jsou buď v Paříži, nemocní, či nebudou hlasovat. A tak zatímco předseda sněmovny Lubomír Zaorálek a dalších dvacet sedm koaličních zákonodárců dlelo na cestách za poznáním v zahraničí, v jednacím sále vypuklo pro jejich kolegy pravé peklo. Opozice si svou nadládu na sněmovnou skutečně užívala a neustoupila ani o píď.

Ministři vlády s přibývajícími hodinami bledli a zesinalému premiérovi Špidlovi musela dělat oporu dokonce jeho rázná drahá polovička Viktorie, která se odpoledne dostavila do zákulisí sněmovního mumraje. Se svým doprovodem prosvištěla foyerem doslova jak záchranná služba. Houkačku však nepoužila...

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla se domníval, že se hlasuje o pozměňovacích návrzích, a tak protestoval: "Bez ohledu na to, jaké jsou, vážené dámy, vážení pánové, různé politické a jiné záměry, tak prostě to, co se teď vytvořilo, je nehlasovatelné. To je bohužel vnitřně do té míry rozporné, že si myslím, že by bylo správné najít nějakou jinou procedurální cestu. Předpokládat, že to napraví Senát nebo něco podobného po mém soudu není správné. Hlasovat zákon v této podobě - je skutečně tak zmateně odhlasovaný, že je nehlasovatelný."

Hlasovalo se ale o původním znění vládního návrhu, který se však dostal do kolize s realitou i poslancem Langrem. "To, že zůstal původní vládní návrh a že nám posléze pan premiér oznámil, že je nehlasovatelný, to jsme my všichni věděli v okamžiku, když návrh přišel do sněmovny.", kontroval premiérovi místopředseda sněmovny Langer.

Poslanec Tlustý pravil, ež už před několika hodinami říkal, že slovo "obstrukce" tu dostává nový význam. Tvrdil, že by mělo být veřejností zaznamenáno, co si pod pojmem "obstrukce" představuje vláda a vládní koalice, ale zejména že je to poprvé v historii kam až moje paměť sahá, kdy obstruuje vládní koalice proti vládě. "Vládní většina tady obstruuje," za potlesku poslanců ODS hřímal Tlustý,"aby zachovala svůj vliv. To je myslím druhý atribut. A třetí, a to už je takřka neuvěřitelné, vláda se pokouší stáhnout předlohu, která je v doslovném znění, v jakém ji sama předložila a dokonce předseda vlády o ní prohlásil, že je to nesmysl a my proto opakujeme, byl to od počátku nesmysl, a proto musí být zamítnut a my bychom prosili, aby ve jménu elementární lidské důstojnosti proběhlo závěrečné hlasování."

Finále se nezadržitelně blížilo. Kus zvaný Tragédie koalice v několika dějstvích herci - poslanci dohráli v dokonalé formě. Již zmíněný ministr Němec se natolik pochlapil, že odvážně navrhl již podruhé v ten samý den vrátit zákon o nájemném do druhého čtení. To se samozřejmě po zuby ozbrojené opozici nezamlouvalo a s pomocí ortodoxního vykladače sněmovního práva komunisty Karla Vymětala odmítala o ministrově návrhu znovu hlasovat, neb jest to prý v rozporu s jednacím řádem. V kritické situaci není většinou nouze o hrdiny.

Vedle rozmluveného unionisty se tím druhým, ještě nebojácnějším, stal lidovecký místopředseda sněmovny Jan Kasal. Nedbaje na zuřivost v opozičních lavicích prostě opakované hlasování o vrácení zákona do druhého čtení vyhlásil. Jak se ukázalo, výtky komunisů a občanských demokratů proti porušování řádu a ladu dolní komory parlamentu byly pouze rétorickým cvičením a škádlením koalice. V lepším případě zásadovým tvrváním na pravidlech ve stylu co je psáno, to je dáno. Němcův návrh totiž s převahou potopila a otevřela tak cestu ke konečnému zúčtování s vládní činžovní předlohou.

Po neúspěšných pokusech zabrzdit blížící se katastrofu obsedantním vyhlašováním přestávek se rozhodla koalice těsně před závěrečným hlasováním o zákonu o nájemném vyzkoušet taktiku zadržování nepřítele, toliko opozice, pokud možno co nejdelšími projevy na ro. zličná témata. Blýsknul se jak ministr místního rozvoje Němec, tak předseda vlády Špidla. Hvězdná hodinka to ale rozhodně nebyla. Zatímco unionista, kterého bychom ostatně za normální situace za řečnickým pultíkem nenalezli, neb je patrně na slovo skoupý, oblažoval poslance zkazkami, jak to strakovka myslí s těmi nájmy dobře, Špidla se jal bilancovat měsíce vládnutí pravolevého kabinetu.

Můžeš hádat, můj milý deníčku, co zkoprnělé sněmovně sdělil. Ano - velký Vladimír usoudil, že všechno je úžasné a kabinet dává této zemi to nejlepší, co je schopen vyplodit.

To neměl dělat. Ze své lavice se zvednul komunistický poslanec Miloslav Ransdorf a provedl nebývale ráznou odvetnou akci. Doslova Špidlovi i celé ČSSD vyprášil kožich. Připoměl, co sociální demokracie slibovalav oblasti bydlení ve svém předvolebním programu a jaká je současná realita jejího konání. Mluvil nebývale ostře. Základem členství v koalici je zapomínat na volební sliby, v podstatě je to spoléhání se na lež, prohlásil. Také místopředseda sněmovny za ODS Ivan Langer nenechal na oslabené koalici nit suchou.

Maratónec Špidla na konec svého bilančního projevu konstatoval, že koalice, která byla vytvořena, jistě nebude prosta provozních nehod, ale to, co si vytkla, je schopna dokázat. Měl pravdu. Jako vždy.

Včerejší den se sluší zakončit nezkráceným projevem historika Ransdorfa, kterak je zaznamenán provždy v poslaneckých análech:

Na koncesionářské poplatky si nikdo v té bytové vřavě, můj milý deníčku, ani nevzpomněl, přesto, že poslankyně Nováková vítězně sdělovala pomocí aktuální SMS členům Rady ČT, že dohodla jejich projednání na příští schůzi. Otázkou zůstává, zda ČT o to ještě stojí. Protože na Mezinárodní den žen vytáhli televizní manipulátoři zcela vědomě a úmyslně do boje. A měli to posvěceno svým managementem, včetně generálního ředitele.

Můj milý deníčku, je lépe býti televizním poslancem než poslancem v televizi...