8. 4. 2004
O bytech:Pan Axamit to má pěkně promyšlenéReakce na tento článek. 1.Mluví o příspěvku o nájemném, který ovšem bude platit stát, zatímco ho navrhuje řešit dotací ze zvýšeného ( neregulovaného) nájemného bytů, které jsou ovšem v majetku obcí. Proč by obce měly něco platit za stát ? Jak se projeví zisk obcí ze zvýšeného nájmu v kase ministra financí ČR ? Podle mně nijak. |
2. Píše o nájemném 60 Kč měsíčně za čtvereční metr , čili o nájmu bytu o 50 m čtv. za 3000 Kč. Jenže to už stačí pomalu na 1/2 až 3/4 milionovou hypotéku splatnou během dvaceti let ( samozřejmě se státním příspěvkem.) Je možné si to vypočítat ZDE Přičemž člověk nejen bydlí, ale i získává majetek. A když si předtím našetříte něco na stavebním spoření pro více členů rodiny, a považujete to za investici do budoucna, něco k těm třem tisícům rádi přidáte. 3,"Pochopitelně je možno zrušit i většinu neefektivních programů na podporu bydlení, na které se ročně proplýtvá kolem 40 mld. Kč ročně." Tento výrok je motivován snížením konkurenceschopnosti hypotéky proti nájemnímu bydlení, resp. možnosti na hypotéku dosáhnout určitým počtem domácností. Čili - o kolik se sníží podpora hypoték, o tolik je možné zvýšit deregulovaný nájem. Každý kdo jen trochu může, a dosáhne na hypotéku, a netrvá na tom, že musí bydlet v centru, už hypotéku má, nebo ji plánuje. Hypoteční banky cití příležitost, a neustále v ostré konkurenci zlepšují podmínky.To je taky důvod , proč se tak spěchá na deregulaci - za pár let už bohatější vrstvy v běžných nájemních bytech prostě bydlet nebudou, a podstatně zvyšovat nájemné nebude možné, už jen proto, že spousta bytů bude volných ( střednědobá perspektiva) Ale je asi pravda, že na rozdíl od podpory hypoték stavební spoření tak zcela neplní funkci podpory stavby bytů, ale je jen dotovaným spořením pro i pro lidi, kteří nikdy stavět nebudou. 4. Další argumenty jsou jen pustá demagogie. Autor tvrdí, že "by však obyvatelstvu odpadly veškeré ostatní náklady, které se nyní oficiálně do bydlení nezapočítávají. Tedy odstupné, výdaje na dopravu do vzdáleného zaměstnání, problémy se sehnáním bytu, vynucenou nezaměstnanost, nadměrné byty, bydlení v drahých lokalitách atd. Ovšem je možné si představit, že někomu, komu je dnes díky regulovanému nájemnému umožněno bydlet blízko pracoviště , dopravní náklady naopak stoupnou po tom, co bude nucen se přestěhovat do třeba stejně velkého bytu v lacinější lokalitě daleko někde na periférii. Pochybuji také, že deregulované nájemné zavedené dnes pomůže nezaměstnanému méně placenému obyvateli třeba Ostravska ( 20 % nezaměstnanost), získat byt třeba v Praze, kde by snad sehnal práci. Tyto poslední argumenty se mi jeví jako docela pochybné. Mimochodem, Švédové jsou ( kromě těch nejbohatších, kteří jdou daně raději platit jinam) se svým systémem docela spokojeni. V posledních letech pustili pravici k moci jen jednou, dopadlo to katastrofálně - obrovským státním dluhem, který pozdější levicové vlády celkem úspěšně snižují. Takže ten - u nás - automatický axiom- levice utrácí, pravice šetří -. asi nebude tak úplně pravdivý.:-) Mimochodem - autor bydlí ve vlastním - postaveném s pomocí hypotéky. Nejde mu tedy o to, aby platil regulované ( nízké) nájemné. |