Není radno zlehčovat havárii v Černobylu, míní Jaroslav Sečkař v reakci na tyto články ZDE a ZDE a pokračuje: Byl jsem v té době ve Vimperku a měřili jsme u nejmenovaného voj. útvaru 2 x denně radioaktivitu, do záznamu jsem museli psát, že vše je v normě. Úroveň radiace dosahovala průměrně asi po dobu 1 týdne hodnoty 1,4 milirengenu za hodinu. Podotýkám, že vojenské normy té doby, (stavěné na válečný stav) při hodnotě takovéto radioaktivity zakazují připravovat stravu a jist se může jen z konzerv, ve stanu přetlakovaném přes filtr. Když jsem se přeměřil na konci směny "svitil jsem" něco kolem 1 milirentgenu/hod asi tak do výše kolen. Když to konečně trochu spláchl déšť, tak mi filtr vzduchu ve Škodě 105 S měnili kluci s protichem. jednotky - tak to bylo silné.

Po roku 86 jsem dělal ve zdravotnictví a kdokoliv s endokrinologie vám poví kolikrát stoupl počet štítných žláz po této katastrofě.

Zlehčovat to co se stalo mi připadá jako účelová manipulace.

Podotýkám, že nejsem odpůrcem této energie spíše naopak ,při naší spotřebě, je to nejlepší varianta z těch které známe.