|
7. 4. 2004
Víra v porozumění a dorozumění nemá šanci?Vážený pane, tak jsem tak zběžně přečetla něco o Vašem nedělním letu. Chci jen říci, že smutně pozoruji, jak se "míjíte", míní Jitka Podráská Tj. vy mluvíte o chybách personálu a nějak doufáte (ovšem marně - mám stejné zkušenosti), že oni pochopí, oč Vám jde. Ale kdepak: oni stále dokola vysvětlují, že neporušili předpisy, a jak by to asi tak měli dělat jinak a buďte rád(i), že se nic nestalo atd. |
|
V těch lidech není možné vykřesat myšlenku, že by se Vám kdokoliv omluvil - asi by to brali jako svou prohru. Marně zuřím v podobných případech nad jejich neomaleností (jeden jediný příklad: k nám do kanceláře chodí lidí za mým vedoucím a téměř nikoho nenapadne se představit. Samozřejmě pozdraví, tak daleko už naše kultura dospěla, ale to je vše! A kdybych se o tom nahlas zmínila, vidím jen jejich nechápavé nebo útočné pohledy - proč?) Myslím, že Vás zcela chápu, ale taky myslím, že Vaše víra v porozumění a dorozumění v České republice roku 2004 nemá šanci. |
