Prezidentova dcera Marie-Rose, která je nyní kanadskou občankou, žádá o objasnění soudní cestou na základě podkladů, které byly získány prvním úplným vyšetřováním raketového útoku na letadlo. V exkluzívním rozhovoru prohlásila paní Marie-Rose Habyarimanová, že se připojí k příbuzným obětí tohoto útoku a všichni společně zahájí soudní akce proti dnešnímu prezidentovi Paulovi Kagamemu v zemích, do kterých emigrovali.

Soudní řízení má být založeno na výpovědích získaných z nejnovějšího právě dokončeného vyšetřování, provedeného francouzským soudem. K tomuto vyšetřování došlo na žádost příbuzných po zahynulých členech posádky, kteří byli francouzskými občany. Vyšetřování bylo zahájeno již před 6 roky.

Prohlášení paní Habyarimanové bylo uveřejněno v souvislosti s odtajněným memorandem amerického ministerstva zahraničních věcí o tom, že státník sousedního státu (tehdejšího Zaire), tehdejší prezident Mobutu Sese Seko požádal v r. 1994 o mezinárodní vyšetření útoku na letadlo.

Memorandum je významné z toho důvodu, protože jedním z důvodů, proč letecký odbor OSN se sídlem v Montrealu odpověděl zamítavě paní Habyarimanové na její opětovanou žádost o vyšetření, že žádný stát o ně nežádal. Režim prezidenta Kagameho okamžitě reagoval prohlášením, že je manželka dřívějšího prezidenta, paní Agathe Habyarimanová, na čelném místě seznamu asi 300 podezřelých, které chce dnešní rwandská vláda soudně stíhat za účast na genocidě.

Paní Agathe Habyarimanová uprchla ze země se svými dětmi v prvních dnech započatého hromadného vraždění a nyní žije ve Francii. Není ale uvedena v seznamu 81 osob, které z účasti na genocidě podezírá tribunál OSN pro válečné zločiny spáchané v Rwandě.

Dcera zavražděného prezidenta Marie-Rose Habyarimanová, dnes 35-letá, byla bezprostředně před genocidou studentkou překladatelské činnosti na Lavalské univerzitě v Quebec City v Kanadě. Prohlásila: "Nejprve prohlásila Kagameho vláda, že moje matka zabila mého otce a nyní ji obviňuje z toho, že vlastně způsobila celou genocidu. Kromě toho, že moje matka občas doprovázela mého otce na některých cestách, se nijak nestarala o politiku v zemi. Byla prostě matkou dětí mého otce. Na druhé straně se podívejme na to, kdo měl prospěch z otcova zavraždění".

V době útoku na letadlo byl pan Kagame velitelem vzbouřenecké armády rwandské menšiny složené z občanů národnosti Tutsi, která postupovala na hlavní město Kigali. Smrt prezidenta, člena většinové národnosti Hutu, dala extremistům této většiny "důvod", aby požadovali masovou likvidaci menšiny, tedy civilistů národnosti Tutsi. Vraždění ustalo po 100 dnech, kdy hnutí Rwandská vlastenecká fronta (RPF) v čele s Kagamem převzalo vládu v zemi.

Výsledky francouzského vyšetřování napadají běžně přijímanou tézi, že extremisté národnosti Hutu zavraždili prezidenta proto, že podepsal mírovou dohodu, podle níž se o vládu v zemi měly dělit obě národnosti.

Brzy po sestřelení letadla vydala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které žádala o úplné vyšetření. Vnitřní dokumenty OSN, které získaly kanadské noviny "National Post", ukazují, že vyšetřovatelé OSN skutečně zahájili činnost ale ta byla brzy na to zastavena.

Michael Hourigan, který byl vedoucím zastaveného vyšetřování OSN a který nyní pracuje jakožto mezinárodní právník mimo tuto organizaci, vyslovil údiv nad tím, že vražda dvou prezidentů a jejich delegací nevedla k otevřenému mezinárodnímu vyšetřování. Řekl: "Byl to teroristický akt podobný Lockerbie nebo 9/11 nebo útoku na americkou válečnou loď USS Cole, který uvrhnul zemi do genocidy, během níž byl zavražděn téměř milion lidí - a při tom o tom nechce nikdo mluvit".

Podle článku Stevena Edwardse v novinách "The Ottawa Citizen" zpracoval Miloš Kaláb.