Ruská média komentují návštěvu amerických expertů v čele s generálem Oberingem na ruské radiolokační stanici v Gabale v Ázerbájdžánu. Návštěva přinesla alespoň část očekávaného výsledku – USA nejsou ochotny vzdát se plánů na výstavbu radaru v ČR a raketové základny v Polsku, ale jsou ochotny využívat ruský radar v systému protiraketové obrany.

Jak prohlásil generál Obering, ruský radar má velký rozsah záběru sledování a může se využít pro sledování raket v první fázi letu vypouštěných z území Iránu. Není však vhodný k tomu, aby stanovil parametry pro odpálení antiraket (není schopen identifikovat přesné prvky dráhy jejich letu) a proto Obering považuje za nutné, aby byl postaven radar v ČR, který má menší dosah a menší úhel záběru, ovšem vyznačuje se vysokou přesností.

Disgustativní situace na VŠUP, která nastala bojem o křeslo rektora této umělecké školy, pokračuje s neztenčenou silou. Příležitostí k podpásovým úderům je tentokrát výstava, kterou uspořádal Úřad vlády bývalému rektorovi, akademickému malíři Borisi Jirků, v prostorách Strakovy akademie. Stávající rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Pavel Liška vyjádřil pochybnosti nad tím, že premiér Mirek Topolánek převzal záštitu nad výstavou . Rektor v dopise adresovaném předsedovi vlády označil tvorbu Jirků na "úrovni třetí oblastní ligy, která si v principu nezaslouží být spojována se jmény nejvyšších reprezentantů našeho státu". Ještě že nejsou padesátá léta, to už by Borise Jirků z vernisáže odvážel černý tatraplán... Malíř, sochař, ilustrátor, grafik Jirků (1955), žák Arnošta Paderlíka (1980) vedl od roku 1990 figurální kresbu na VŠUP. Věnuje se kresbě, malbě, knižní ilustraci (G. G. Márquéz, M. Bulgakov, D. Charms), grafice, vitráži, plastice. Získal ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku (1994, 1999), Grafika roku (2002).

Proti autorovi, který něco umí, ctí poctivost řemesla a v životě už něco dokázal, je současný rektor, pouhý teoretik a kurátor, nula. Nula, která se naneštěstí dostala k moci nad jednou školou.

V tomto týdnu, zdá se, definitivně odpadli všichni dosavadní kandidáti na prezidenta, kteří měli být údajně jeho důstojnými soupeři. Podiven Pithart to vzdal sám, když poznal bezvýchodnost své kandidatury. Vědec Pačes si možná chvíli myslel, že má šanci – než se začal bavit o politice. Jiří Dienstbier narazil na lidoveckou zeď odmítání a také pochopil, že to dál nepůjde. Určité instituce prostě nezapomínají a neodpouštějí. I Jan Švejnar, k jehož cti budiž řečeno, že se ke kandidatuře nikdy nepřihlásil, ji výslovně odmítl. Zdá se tedy, že Václav Klaus by již mohl být na nejlepší cestě k druhému mandátu.

Myslet si to, by ovšem mohl být i velký omyl. A Klaus dobře ví, že síly, které si nepřejí jeho druhou kandidaturu, ještě neřekly poslední slovo.

Papež Benedikt XVI. odmítl nedávnou žádost americké ministryně zahraničí Condoleezzy Ricové, která s ním chtěla projednat Blízký východ a Irák, uvádějí vatikánské zdroje. Benedikt XVI. jí odmítl udělit audienci. Stalo se to letos v srpnu.

Vysoké vatikánské zdroje sdělily BBC, že papež normálně na svých prázdninách v rezidenci Castelgandolfo nedaleko Říma nepřijímá politiky. Avšak jeden italský deník argumentuje, že prý šlo o zjevný projev nesouhlasu z Vatikánu vůči vládě amerického prezidenta George Bushe.

Existují nejméně dva důvody, proč zřejmě papež Benedikt odmítl se s Ricovou setkat. Zaprvé, právě Ricová sdělila těsně před americkým útokem na Irák v březnu 2003 zvláštnímu papežskému velvyslanci kardinálu Piu Laghimu, že Bushovu vládu nezajímá názor tehdejšího papeže Jana Pavla II., podle něhož byl plánovaný vojenský útok na Irák nemorální.

Nepřístojnosti předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové, tvrdošíjně se držící židle, z které se ji neúspěšně pokusil sesadit pan prezident, dávno ztratily panenský pel novosti. Proto usnesení pléna Ústavního soudu ČR z 12.září 2007, jímž soud vyhověl kompetenční žalobě paní předsedkyně proti jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu ČR, tentokrát nevyvolalo stejně bouřlivý mediální ohlas jako kdysi zrušení prezidentova rozhodnutí o jejím odvolání. Zabývali se jím spíše ti právníci a politici, jichž se byť vzdáleně dotklo. Kromě předpokládaného projevu uspokojení Ivy Brožové jsem zaznamenal souhlasného stanovisko prof. Vojtěcha Cepla, jenž vidí v rozhodnutí Ústavního soudu ČR vítězství práva nad mocí a více svobody pro občany této země.

Motto: RADAR je RADAR, ať se na něj díváte z kterékoliv strany

V souvislosti s možností vybudování radaru USA v Brdech existují otázky, které nejenže nebyly zodpovězeny, ale ani položeny. Že je radar v případě konfliktu vždy cílem prvního úderu bylo zopakováno mnohokrát. Jak by byl „ten náš“ bráněn se zatím na pořad dne nedostalo. Připustíme-li A, tj. že jednání o protiraketové vojenské základně USA na území ČR by bylo završeno dohodou, Parlament ČR na základě doporučení vlády by odsouhlasil výstavbu radaru (proti názoru většiny občanů) a prezident by podepsal, bude vykolíkováno, oploceno a střeženo území potřebné pro stavbu. Logicky bude následovat B, tedy potřeba zabezpečit obranu radaru USA v Brdech.

Často se argumentuje tím, že kouření má špatný vliv na zdraví nejen aktivně, ale i pasivně kouřících občanů. Málo se ale mluví a píše o dobrém vlivu kouření pro ministry financí, kteří vybírají daně z tabáku, a také pro plánovače sociálních jistot mladých. Některá data, která zveřejnil Spiegel Online mi dala podnět napsat o tom něco právě v této poznámce.

Že téma kouření a zákaz kouření není pro čtenáře Britských listů nic nového, to se ví, i když nových dobrých důvodů proti kouření je pořád mnoho.

Teď už ležím v hrobě
teď už je pozdě

Když zemřel surrealistický básník André Breton, dali jej anarchisté do kontrastu s jeho bývalým druhem a později stalinistou a napsali v Le Monde Libertaire "André Breton je mrtev. Aragon žije... hned dvojí neštěstí pro slušné lidi." 9. dubna 2007 zemřel v Bratislavě Egon Bondy, chtělo se zvolat: "Egon Bondy je mrtev. Václav Havel žije... hned dvojí neštěstí pro nás, neslušné, hrdě neslušné lidi." Není to moc pietní, není to vůbec vhodné, ale cit si žádá svoje. Možná tisíce lidí pocítilo, když se dozvědělo o smrti Egona Bondyho, to samé: bylo nám, jako kdyby zemřel někdo nám blízký.

Firma AMI Communications pověřená "informační" kampaní k radaru je spojena se společnostmi realizujícími projekt protiraketové obrany a s lobbyistickou firmou Dutko Worldwide, v níž donedávna působil ministr Vondra.

Praha, 19. září 2007 -- V USA již třináctým rokem působí lobby prosazující protiraketovou obranu. Je spolufinancována firmami, které nyní budují protiraketový systém, jehož součástí má být i plánovaný radar v ČR. Na samém počátku popřela informace zpravodajských služeb a zveličila riziko raketového útoku na Spojené státy, aby prosadila nadbytečný a technicky nezralý zbrojní projekt. Působení lobby se nyní rozšiřuje na "informační" kampaň v ČR, kde zakázku na vládní informační kampaň získala PR firma AMI Communications. Cílem PR agentur přitom není poskytovat nestranné informace, ale přesvědčit cílovou populaci o výhodnosti nabídky zadavatele. Greenpeace proto požaduje zrušení kontraktu na kampaň a zahájení plnohodnotné, otevřené debaty, v níž budou moci zaznít i argumenty odpůrců základny.

6. 9. 2007 Štěpán Kotrba, Britské listy : Radar v Brdech? PR kšeft pro bývalou ministrovu firmu ZDE

Vojenské zdroje odborného serveru DebkaFile tvrdí, že Írán nemá 600 raket typu Shahhab-3, schopných obří ofenzívy proti Izraeli a americkým cílům v Iráku, jak v pondělí vyhrožoval jeden íránský server. Nemá ani dostatečné množství odpalovacích ramp. Je to bluffování, upozorňuje Karel Dolejší.

Vojenské zdroje serveru DebkaFile uvádějí, že Írán má několik desítek střel Shahhab-3, vybavených novými hlavicemi, obsahujícími tisíce miniaturních kazetových bomb. Od začátku léta jsou zaměřeny na jaderný reaktor Izraele v Dimoně a na americké vojenské cíle v Perském zálivu a v Iráku, v naději, že odstraší Američany a Izrael od útoku proti Íránu a Sýrii. Spojené státy a Izrael mezitím zmodernizovaly svou obranyschopnost vůči přilétajícím střelám. Krom toho, úsilí Íránu o odstrašení bylo fiaskem. Když před deseti dny provedl Izrael násilnou vojenskou operaci v Sýrii, Írán Sýrii nijak nepomohl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Iniciativa PRO vyzývá všechny občany, kteří souhlasí se stavbou radarové základny v Brdech, aby přišli podpořit prolomení blokády vojenského újezdu Jince. Blokádu přichystali na páteční odpoledne čeští komunisté. Sraz je naplánován u grilu v Míšově na pátek 21.9. ve 13:30 hod., píše Tomáš Čáslavka z "Iniciativy PRO".

Na způsobu, jakým česká vláda provádí kampaň za umístění americké radarové základny na českém území, není nic originálního, je ale poučný jako nezastřený příklad prosazování jiné vůle než vůle občanské většiny. Než se ale pokusíme nabídnout malý exkurz do technologie proradarové vládní demagogie, dovolte na úvod menší zobecnění.

V roce 1978 uskutečnila izraelská armáda vpád do jižního Libanonu, zmítaného občanskou válkou, jako odplatu za únos autobusu v Tel Avivu, při kterém přišlo o život 35 lidí. Operace, nazvaná Litani River, byla vedena ve stylu totální války: tisíce Palestinců, ale i Libanonců, které neměly s atentátem nic společného, byly nuceny opustit uprchlické tábory a domovy. Jiholibanonské město Nabatyia zůstalo kompletně vylidněno, když jej 30.000 obyvatel nakvap opustilo, aby uniklo izraelskému ostřelování, ačkoliv podle mezinárodních regulí musí být civilisté ušetřeni negativ "protiteroristických operací" . Hlavní třída a stovky domů ve městě byly zničeny dělostřeleckou palbou.

Toto je český překlad pravidelného pětačtyřicetiminutového pořadu televize BBC Panorama. Tato reportáž Fergala Keana se vysílala v neděli 17. června 2001.

(Dokumentární záběry mrtvých těl.)

Reportér: Ráno jednoho dne v září 1982 vstoupil jeden izraelský voják do uprchlického tábora a uviděl tam scénu zkázy.

"Bylo tam naprosté ticho. Nikdo nekřičel. Uvnitř tábora. Vzpomínám na ten zápach. Lidi leželi přes sebe na hromadách. Někteří už byli mrtví, jiní ještě dýchali."

SARTORI, Giovanni: Democrazia. Cosa è. (Co je demokracie). Editor BUR Biblioteca Univ. Rizzoli, vyd. Saggi Miláno 2006. ISBN 8817003131 Počet stran: 388, cena: 19 EUR.

Titul zavání trochu profesorskou veteší, ale četba jednoho z klasiků evropského politického myšlení, působí jako osvěžující gejzír. Giovanni Sartori (*1924), emeritní profesor Columbia University of New York, má za sebou rozsáhlé dílo, které zaznamenalo světový ohlas v 80. letech díky jeho dílu s názvem: The Theory of Democracy Revisited (1987). Dříve bodoval na poli teorie stranických systémů dílem Parties and Party Systems (1976 -- v češtině vyšlo před dvěma lety v nakladatelství CDK). Český čtenář, který se výše uvedenou problematikou zabývá, dílo Sartoriho zná. Tento titul, který je doplněným vydáním titulu z počátku 90. let, v řadě politologické klasiky v češtině dosud bohužel chybí.

Vedoucí činitelka britské policie ve středu otevřeně apelovala na vládu, aby policii zvýšila financování, jelikož není schopna se vyrovnat s problémy, vzniklými v důsledku velkého počtu přistěhovalců do Británie.

Julie Spence, policejní ředitelka z hrabství Cambridgeshire, konstatovala, že imigrantské komunity, často z nových členských zemí EU, mají "jiné normy" než Británie, zejména co se týče zločinnosti s noži a řízení automobilů s alkoholem v krvi.

V letech 2003 - 2004 stoupl počet cizinců, zatčených v tomto hrabství za řízení automobilu po požití alkoholu, z 57 na 966, i když posléze znovu o dvě třetiny poklesl.

Irák rozhodl, že zreviduje status všech soukromých bezpečnostních firem v důsledku rostoucího hněvu nad smrtí osmi Iráčanů poté, co na ně pracovníci amerických privátních bezpečnostních podniků začali střílet.

Toto rozhodnutí irácká vláda učinila navzdory tomu, že se americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová za usmrcení těchto osmi osob omluvila ve snaze zabránit vyhoštění americké firmy Blackwater USA, která je za jejich smrt odpovědná.

Zaměstnanci ostatních zahraničních bezpečnostních firem - až 180 000 osob - nyní čelí omezením své činnosti, či případně vyhoštění ze země.

Je to již téměř půl roku, co na Britských listech vyšla informace o reakci středočeských zastupitelů KSČM na proradarovou letákovou akci určenou občanům v okolí Brd, kterou mimo jiných sponzoroval i Středočeský kraj. Připomínám, že tehdy, během a po zasedání zastupitelstva 12. 4. jsme označili informace poskytované občanům v letáku jako přinejmenším sporné, ne-li nepravdivé a požadovali stejnou podporu pro naší verzi letáku k radarové základně USA, která obsahovala v té době známá fakta. Oba letáky byly na stránkách Britských listů zveřejněny v uvedeném článku a uvádím je dnes znovu, aby vynikla faktografičnost odpovědi na ně od ministerstva obrany a tím i inteligence mluvčího Tiskové a informační služby tohoto státního úřadu.

Zdeněk Štefek je zastupitelem SČ kraje

Ruská média zaznamenávají reakci Američanů na svůj test bomby, ironicky nazvané Kuzkin otec. Uvádějí, že vzápětí po ruském testu vystoupil jeden z bývalých zástupců náčelníka štábu vojenského letectva USA, brigádní generál v záloze, konzervativec Thomas McInerney, předseda Iran Policy Committee a kolega bývalého ředitele CIA Jamese Woolseyho, s prohlášením, že USA mají novou těžkou bombu o hmotnosti 14 tun, schopnou pronikat do opevněných úkrytů. Ruská bomba není bombou s průrazným účinkem, řekl. Konkrétní účinky naší bomby nemohu sdělit, ale mohu vám říci, že Ahmadžínedův Irán nemá takové úkryty, které bychom nedokázali touto bombou zničit, dodal. Heč. Psychologie přerostlých chlapečků v uniformě se projevila v plné nahotě.

Akci, pořádanou v pondělí 17. 9. 2007 vládním koordinátorem Tomášem Klvaňou a hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským v prostorách bývalého ostravského kina Vesmír nepovažuji za diskusi, nýbrž za vládní radarovou propagandu, neboť diskusí podle mne nelze nazvat akci, která je zcela nevyvážená, kde moderátorem je zmocněnec vlády, čistý čas určený názorům občanů pak po odečtení rozvláčných odpovědí nejlépe všech propagandistů, tedy zhruba v poměru čtyři dlouhé odpovědi na jednu stručnou otázku až na několik výjimek tvoří zhruba desetinu z celkové doby konání a kde k výkladu odborných aspektů kolem problematiky radaru jsou místo nezávislých odborníků panem Klvaňou přibráni pracovníci armády.

Pan Klvaňa si tedy odpracoval část svého honoráře, financovaného z našich daní a navíc k tomu jako vládní zmocněnec veřejně ukázal, jakým způsobem hodlá Topolánkova melčákovláda i nadále nakládat s elementárním principem demokracie. Onen dva tisíce let starý princip, "démos + kratos", tedy "vláda lidu", zcela chladně ignorují ti, kteří se stejně "objektivně" a účelově pokoušejí dehonestovat vše, co bylo jakýmkoli způsobem spojeno s minulým režimem, aniž by si přitom ráčili uvědomit, jak mnoho s ním mají společného, tvrdí-li, že oni jsou kompetentnější než my.

Intenzita špionážní činnosti Ruska a Číny, zaměřená proti americkým základnám, je dnes skoro stejná jako za studené války, konstatoval Michael McConnel, šéf amerických výzvědných služeb. Podle něho musejí americké výzvědné služby bojovat nejen proti teroristickým organizacím, ale i proti tradičním nepřátelským státům. McConnell hájil nové americké zákony, které dovolují vládě, aby odposlouchávala telefonní rozhovory a četla emaily bez předchozího soudního oprávnění.

V Americe má vláda právo odposlouchávat jakékoliv telefonní hovory od srpna letošního roku, kdy americký Kongres přijal tento kontroverzní zákon.

"Zákon na ochranu Ameriky" dovoluje také americké vládě, aby odposlouchávala zahraniční komunikace, i když jeden člen rozhovoru je obyvatelem USA. Tyto pravomoci mají být zrušeny v lednu 2008, avšak Bílý dům chce, aby byly učiněny permanentními. Oponenti varují, že jde o omezení práv na soukromí a že americká vláda dostala neomezenou moc odposlouchávat vlastní občan.

McConnell řekl v Kongresu, že tyto pravomoce mají klíčový význam pro bezpečnost státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V pondělí jsem ve zprávách ČRo zaslechl krátkou zprávu o tom, že Marek Dalík údajně jedná s americkým Anheuser-Busch o prodeji budějovického Budvaru. Informace byla velmi stručná, ale přesto jsem nabyl dojmu, že celá akce některými rysy připomíná prosazování amerického radaru. Myslím, že nejen já bych ocenil, kdyby se i tomuto tématu věnovaly právě Britské listy, píše Pavel Klein.

Pozn. red. Potíž je, že se o obchodní značku Budvar sváří budějovický pivovar už dlouho s gigantickou americkou firmou Anheuser Busch. Ta nese velmi nelibě, že nemůže tuto značku v řadě evropských zemí používat, musí tam své pivo nazývat "Bud". Přitom budějovický Budvar je skutečné pivo, americký výrobek firmy Anheuser Bush je spíš něco jako imonáda s menším obsahem alkoholu, vhodná pro pití ve vedrech jižních amerických států,. Už od pádu komunismu se snažil Anheuser Bush vyvíjet nátlak na budějovický Budvar ve snaze získat jeho obchodní značku. Tehdy cestovali několikrát do ČR zástupci britské asociace pivních fajnšmekrů Campaign for Real Ale (Kampaň pro skutečné pivo, CAMRA) a varovali českou vládu, aby Budvar neprodávala, nechce-li toto pivo zničit. Možná, že je situace dnes jiná: budějovický Budvar se etabloval mezinárodně jako známá značka. To ovšem nevylučuje, že ho Anheuser Bush přestane vyrábět.

Věcí jsme se zabývali před devíti lety. Přinášíme znovu tehdejší článek z britského Observeru, původně publikovaný v BL ZDE

Americká nálepka to říká jasně. "Jenom jeden Budweiser je originál," zdůrazňuje a dodává: "Anheuser-Busch poprvé uvařil Budweiser v roce 1876 v městě St.Louis. Takže si dejte pozor na napodobeniny. Kdykoli chcete ochutnat jasnou, ostrou chuť originálu, vyhledávejte na budweiseru slovo 'autentický'".

Nálepka na soupeřícím českém Budweiseru je stejně jednoznačná: "Toto je 'originální' budějovický Budvar." Reklama na toto pivo hovoří o "700 letech tradice vaření piva". Ve válce o budweisery neustoupí ani jedna strana ani o centimetr. Firmy se spolu svářejí o obchodní značku po dobu delší než celé jedno století. Británie je jednou jen z mála zemí, kde si mohou zákazníci kupovat obě piva pod týmž jménem (protože soudní spor o užívání značky britský soud vyhodil jako bezpředmětný - pozn. JČ).

Příběh má všechny rysy thrilleru, jaký si kupujeme na čtení do letadla.

Jenom pro hlupáka je realita příliš plochá, a proto si musí vymýšlet báchorky, sebepožírající paskvil, který se krmí tím, co sám vyvrhne. Česká média si vymyslela antiklause a celou debatu o prezidentské volbě stáhla do břečky své povrchní iluzotvornosti, ze které, jak to vypadá, už nevybředne. Petr Pithart to řekl svou parafrází Shakespeara velmi trefně -- volba prezidenta podle něj nemá být příběhem, který vypráví blb. Ať už tím měl na mysli kohokoliv, "vypravěčem" prezidentských voleb jsou česká média. A ta věru umějí zprznit v telenovelu i ten nejlepší námět. MF Dnes na to má snad patent a neustále posunuje hranici svých schopností v tomto směru dál a dál.