Některá media však sáhla v analogii se slavným Chruščovovým projevem v OSN k označení „Kuzkin otec“ (Chruščov tehdy tuto vazbu použil s výrazem kuzkina matka. Je to nesnadno přeložitelná ruská vazba s vulgárním nádechem – do češtiny to může být jako – poznáte, zač je toho loket, nebo ukážeme jim to).

Okolo této vakuové munice, zdůrazňuje komentář na serveru  www.lenta.ru existuje mnoho nejasností až výmyslů, kdy největší z nich popisují tuto bombu jako zbraň, která v okamžiku vysaje veškerý vzduch, zemi, lidi a materiální hodnoty v zoně výbuchu tím, že vytvoří kosmické vakuum, po němž pak následuje ohlušující hřmot.

Princip působení vakuové munice je docela prostý a nejde tu o žádné nadpřirozené vlastnosti. Nakonec s podobnými výbuchy se člověk v životě setkává – výbuch plynu, metanu či uhelného prachu je v principu podobný. V podstatě jde o vytvoření oblaku aerosolu ve směsi se vzduchem, který pak exploduje. Vzhledem k síle exploze pak také po ní dochází k tvorbě charakteristického hřibovitého oblaku.

První pokusy s těmito bombami začaly na počátku šedesátých let v USA, ale do doby vietnamské války ještě nepřešly stadium pokusů. Poprvé byly tyto bomby pokusně použity, když bylo nutno rychle vytvořit plochu pro přistání vrtulníků při výsadkových operacích v džungli. Čistit takové území klasicky by trvalo dny, bomba to dokázala za okamžik a to včetně skrývajících se tam partyzánů.

Později se ukázalo, že tato bomba je účinná i proti obranným zařízením protivníka. Výbušná směs plynu a vzduchu se dostane i do úkrytů, které nejsou hermetizovány a zde exploduje a ničí vše, co jí stojí v cestě.

V bývalém SSR se začala tato bomba používat v době afgánské války, i když její účinky jsou v podmínkách řidšího vysokohorského vzduchu slabší. Vakuové bomby byly použity proti živé síle i v době čečenské války. Nejznámější případ se stal v srpnu 1999, kdy byla tato bomba svržena na shromáždění čečenských bojovníků v aulu Tando. Podle různých odhadů dosáhl počet zabitých bojovníků touto jedinou bombou několika set a aul prostě zmizel – byl vymazán se zemského povrchu.

Je nutno také dodat, že tato munice není všemocná a má omezení při svém použití. Je to munice pro dobré počasí – silný vítr, nebo silný déšť znemožňují vytvoření explodujícího oblaku. Stejně tak nemůže být použita proti betonovým úkrytům, ani nemůže být použita jako klasická výbušnina pod zemí či pod vodou.

Proto největší účinky se dosahují na odkrytých prostranstvích, případně ve městech nebo proti shromaždištím vozidel apod. Je nutno zdůraznit, že podle pokusů hermeticky uzavřený tank může přežít tuto explozi bez zvláštní újmy.

I přes tyto vlastnosti vyvolaly zkoušky Kuzkina otce velké emoce. Možná je to dáno tím, že i když ruská bomba je rozměrově menší a má nižší váhu než její americký protějšek, předstihuje ho ničivou silou nejméně 4krát, teplotou v epicentru výbuchu 2 krát a plochou zaručeného zničení 20 krát. Je to údajně tím, že je používána nová efektivnější hořlavá směs, účinnější než je známý TNT. Američané termobarickou bombu, zvanou MOAB (Massive Ordnance Air Blast - BLU 118B, nebo též Fuel-air explosives - FAE) odzkoušly v Afghánistánu. Po vypuštění bomby na padáku v určité výši nad terénem exploduje a rozšíří ve vzduchu mrak hořlavého aerosolu. S malým zpožděním pak rozbuška inciuje vlastní explozi tohoto mraku hořlavé směsi. Vysoké účinky munice se objasňují tím, že jde o směs, která je údajně vytvořena na bázi nanotechnologií, což jí právě dává takový ničivý efekt.

Кузькин отец ZDE