Na jedné straně jde o přistěhovalce do Ameriky, kteří se snaží si tam vytvořit nový život, založit velký podnik, o jejich neúspěchy, o překážky, které museli překonávat, a o vznik globálně úspěšné obchodní značky.

Na druhé straně, kontinent, odkud tito přistěhovalci odešli, byl jevištěm příběhu opakovaných bojů proti cizím nájezdníkům, proti nacistické okupaci a komunistické moci a posléze příběhu privatizace.

V americkém táboře je Anheuser-Busch, největší pivovarnická firma na světě. Vaří ročně ve více než 70 zemích světa 2,4 miliard galónů (cca 11 miliard litrů) piva. V Británii se Budweiser vaří ve starém pivovaře ve Watney v západním Londýně, ale všechny ingredience kromě vody se dovážejí. Tento Budweiser je mezi ležáky celosvětově nejprodávanějším bestsellerem, a sponsoři fotbalového mistrovství světa ho inzerují pod mírně hrozivým heslem: "Jeden svět, jeden fotbal, jedno pivo."

Na druhé straně je Budweiser Budvar, který se vaří v českém městě České Budějovice. Firma je stokrát menší než její americký soupeř. Asi polovina piva, které vyrábí, se vyváží. Reklama budějovického Budvaru praví, že Češi složili melodii známé písně "Škoda lásky" ("Roll out the barrels") a také vynalezli měkké kontaktní čočky.

Pivo se začalo vyrábět v Českých Budějovicích v  roce 1265. Když byly Budějovice v Rakousku, říkalo se jim Budweis. A "Budweiser" prostě znamená "pivo z Budějovic". V roce 1795 založili němečtí obyvatelé Českých Budějovic pivovar, který se dnes jmenuje Samson, a ten nazval některá svá piva "Budweiser".

Komplikace začaly hlavně v devatenáctém století. Adolf Busch byl Němec, který emigroval do Spojených států v roce 1857. Byl to zeť Eberharda Anheusera, vlastníka bavorského pivovaru v městě St. Louis ve státě Missouri. V polovině šedesátých let devatenáctého století řídil už tento pivovar Busch. Jeho kontakt s Čechami spočíval v tom, že si kupoval český chmel a jezdil do módních českých lázní. Mezi zákazníky, kteří v Americe kupovali jeho pivo, bylo mnoho evropských přistěhovalců, a německé či české jméno piva navozovalo dojem kvality. Proto začal pivovar v roce 1876 vyrábět pivo, kterému dal název Budweiser.

Češi v Českých Budějovicích založili druhý pivovar - konkurenční pivovar vůči firmě Samson - o 19 let později, v roce 1895 - a ten začal vařit pivo Budweiser Budvar tak, jak se vaří dodneška.

O sto let později založila firma Anheuser-Busch svůj nárok na značku Budweiser na onom devatenáctiletém předstihu.

Jenže Češi tvrdí, že České Budějovice vařily pivo Budweiser dávno předtím, než tento výraz v Missouri vůbec někdo znal.

Už začátkem století se dostaly spory mezi americkým a českým táborem do soudní síně. V roce 1911 bylo vyhlášeno příměří, ale to neuspokojilo nikoho.

Anheuser-Busch přežil období americké prohibice tím, že začal vyrábět a prodávat zmrzlinu, prodávat kvasnice a vařit legální "skoropivo" Budweiser, které obsahovalo méně než 2,7 procent alkoholu.

Za druhé světové války bylo Československo okupováno nacisty, a výrobu piva Budweiser Budvar řídil německý komisař. Po roce 1945 byl pivovar po krátkou dobu nezávislý a pak následovalo komunistické převzetí moci.

Komunisté povolili vývoz jen tří piv. Nikdo přesně neví, proč si vybrali Plzeňský prazdroj, Gambrinus a Budweiser Budvar. Ani jedno z těchto piv nebylo v Československu nejpopulárnější.

Mezitím zvyšovala firma Anheuser-Busch objem prodeje svého piva po celém světě. Americká firma dokonce tvrdí, že úspěch jejího českého konkurenta je důsledkem toho, že se jí podařilo seznámit celosvětově spotřebitele se značkou Budweiser.

Británie je hlavní bojištěm o obchodní značku. Americký Budweiser se do Británie poprvé začal dovážet v roce 1907 a ve vojenských obchodech se prodává v Británii od čtyřicátých let.

K vážnému soupeření mezi americkým a českým pivem došlo až v sedmdesátých letech, kdy obě firmy zvýšily svůj vývoz do Británie.

Anheuser-Busch se začal o značku soudit v roce 1979 a v roce 1984 rozhodl odvolací soud, že v Británii smějí obě piva užívat značky Budweiser. Není pochyb, konstatoval soudce Walton, "že obě strany užívaly názvu Budweiser poctivě a souběžně".

Loni v červenci získala firma Anheuser-Busch právo registrovat značky "Budweiser", "Budweiser, King of Beers" a své červenomodré nálepky. Ale v souladu s předchozími soudními rozhodnutími dostal budějovický Budvar také právo si zaregistrovat toto jméno.

Bylo nevyhnutelné, že se obě strany odvolaly. Obě tvrdily, že mají výhradní právo na užívání značky. Ale v květnu byl status quo znovu soudně potvrzen. Jinými slovy, po devatenácti letech soudních sporů jsou britští pijáci piva přesně tam, kde byli vždycky - mají možnost si vybrat mezi dvěma radikálně rozdílnými pivy jménem Budweiser.

A jak to vypadá jinde ve světě? Budějovický Budvar si vyhrazuje právo užívat jméno Budweiser v 71 zemích světa. Nesmí ho používat ve střední a severní Americe a o značku se soudí ve dvaceti zemích světa. Velkým problémem pro firmu Anheuser-Busch je jedenáct evropských zemí, kde nesmí užívat jména Budweiser.

Pádem komunismu a zvolením proprivatizační české vlády vznikla možnost, že by mohl být spor o značku vyřešen: Anheuser-Busch by si mohl koupit podíl v českém pivovaru a dosáhnout svého.

V letech 1990 - 1994 se o tom jednalo. Firma Anheuser-Busch zahájila ofenzívu šarmantnosti: založila v Českých Budějovicích Středisko města St.Louis a věnovala podstatné finanční dary vzdělávacím institucím.

Možnost prodeje Budvaru vyvolal mezi Čechy spory: někteří chtěli získat za transakci tvrdou měnu, jiní zastávali názor, že jeden z mála českých podniků, který úspěšně vyváží své výrobky do světa, by se neměl prodávat. Debatovalo se o tom, zda budou americké investice pro český pivovar prospěšný, anebo zda jimi utrpí.

Podpora pro udržení nezávislosti českobudějovického pivovaru přišla pak neočekávaně z Británie. Britská nezávislá organizace Campaign for Real Ale (Kampaň pro skutečné pivo, které se za posledních dvacet let podařilo donutit britské pivovary, aby se navrátily k výrobě nejrůznějších druhů historických piv v malých množstvích, pozn. JČ) napsala otevřený dopis Václavu Havlovi, v němž ho varovala, že prodejem budějovického pivovaru Američanům z něho pravděpodobně nezůstane nic, než muzeum.

Dopis vyvolal v ČR odpor proti dohodě s Američany. V roce 1996 oznámila česká vláda, že je nepřijatelné, aby firmu Budvar převzal podnik Anheuser-Busch. Nepřátelství mezi českými a americkými pivovarníky se vrátilo k normálu. Anheuser-Busch se znovu začal s Budvarem soudit o značku Budweiser.

Zajímavou peripetií v  celém příběhu je skutečnost, že podnik Samson, českobudějovický pivovar, který byl založen roku 1795, užíval značku Budweiser po celou dobu od svého založení a nikdy se jí nevzdal. Mnichovský úřad pro patenty v minulých dnech povolil pivovaru Samson, aby v Německu prodával své pivo Budweiser Burgerbrau. Budějovický Budvar se tomu prý snažil zabránit, ale nepodařilo se mu to.

A to je zatím všechno. Britští pijáci si mohou vybrat mezi dvěma pivy, která obě mají velmi přesvědčivý nárok na jméno Budweiser. Americký Budweiser má ostrou, čistou chuť, není v něm cítit slad ani chmel a má se pít chlazený. Český Budweiser je hutnější, trpčí. Jeho pijákům by se zdál americký Budweiser bez chuti - pijákům amerického Budweiseru by se zdál český Budweiser podivný.

Obě piva se tak radikálně odlišují, že si je nikdo navzájem nemůže poplést - ať už říkají právníci, zabývající se obchodními značkami, cokoliv.