Dva experti firmy Lockheed Martin se v roce 1998 podíleli na záměrném přecenění hrozby útoku mezikontinentální raketou na USA. CIA v té době odhadovala, že "darebácké státy" by byly schopny získat mezikontinentální rakety nejdříve za deset až patnáct let a pravděpodobnost útoku by i v případě získání této technologie byla minimální. Odborníci zbrojovky finančně zainteresované na projektu však varovali před vážnou hrozbou útoku během pouhých pěti let.^[1] Kdo byl blíže pravdě lze po devíti letech rozhodnout již vcelku jednoznačně.

Tři ze čtyř největších firem, zapojených do výstavby protiraketové obrany, patří ke klientům firmy AMI Communications, která od české vlády netransparentním způsobem získala zakázku na propagaci radarové základny v Brdech, nebo strategického partnera její sesterské společnosti PAN Solutions -- lobbyistické firmy Dutko Worldwide.^[2] Navíc jednatelem a konzultantem Dutko Worldwide byl až do loňského roku Alexandr Vondra, který se jako ministr podílel na přidělení výše zmíněné zakázky firmě AMI.

Rozhodující část zbrojních zakázek spojených s protiraketovou obranou je přidělována čtyřem zbrojařským společnostem: Jde o Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Raytheon. Tři z nich -- Boeing, Lockheed Martin a Nortrop Grumman -- patřily nebo dosud patří ke klientům firem AMI a Dutko. Tyto vazby ukazují na opakování stejného scénáře "informování", jaký byl realizován v USA.

Smyslem činnosti PR agentur jako je AMI Communications není poskytovat objektivní informace, ale přesvědčit cílovou populaci -- v tomto případě obyvatele České republiky -- o výhodnosti určité volby (zde: rozhodnutí ve prospěch výstavby radaru v Brdech). Cílem "informační" kampaně vedené agenturou pak není vyvolání veřejné diskuse, v níž mohou zaznít různé názory, ale získání "hlav a srdcí" cílové populace ve prospěch předem daného rozhodnutí. ^[3] O tom, že máme co do činění právě s tímto druhem "informační" kampaně svědčí i skutečnost, že plánované finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou a budou přidělovány výhradně na šíření stanovisek a názorů těch, kdo s výstavbou americké radarové základny souhlasí.^[4] Greenpeace protestuje proti vládnímu potlačování diskuse o nejdůležitějším rozhodnutí od českého vstupu do Severoatlantické aliance a požaduje, aby kontrakt netransparentně přidělený firmě AMI Communications byl neprodleně zrušen a vláda zajistila podmínky pro uskutečnění skutečně otevřené veřejné debaty o základně.

[1] Zatímco analytici CIA v roce 1998 odhadovali, že Írán by byl schopen vyvinout mezikontinentální raketu nejdříve za 10 -- 15 let a pravděpodobnost útoku na USA i v takovém případě označili za minimální, experti zbrojařské společnosti Lockheed Martin najatí Rumsfeldovou komisí hovořili o akutní hrozbě útoku již v horizontu zhruba pěti let. Viz: Hartung, William D. -- Ciarrocca, M.: Tangled Web: The Marketing of Missile Defense 1994-2000. Arms Trade Resource Center, May 2000.

[2] Na seznamu klientů AMI Communications, Dutko Woldwide nebo jejich klíčových představitelů najdeme zbrojařské společnosti Boeing, Lockheed Martin a Northrop Grumman. Z "velké čtyřky" obhospodařující největší část zakázek v oblasti protiraketové obrany tak chybí pouze vazba na Raytheon.

Společnost Boeing se podle informací zveřejněných v prosinci 2006 má stát systémovým integrátorem projektu protiraketové základny v Evropě.

[3] V současném pojetí amerických armádních teoretiků je "informování" součástí konceptu "strategické komunikace". V něm se akcentuje posun od racionální komunikace k apelování na emoce a mýty sdílené cílovou populací. Blíže viz například: Deutsch, Robert D.: "The Droning of Strategic Communication and Public Diplomacy. Military Review", September-October 2007.

[4] Proponenti základny navíc často argumentují údajně bezproblémovým vyjednáváním o umístění komponent protiraketové obrany v jiných zemích. Četba dokumentu "Memorandum of Understanding Between Secretary of Defense on Behalf of the Department of Defense of United States of America and the Secretary of State of United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland Concerning Ballistic Missile Defense", který předběžně upravil podmínky modernizace radaru včasné výstrahy v britském Fylingdales, je v této souvislosti skutečně instruktivní. Dělí totiž informace poskytované americkou stranou do tří kategorií, přičemž i ty neklasifikované zůstávají nadále vlastnictvím poskytovatele a jakékoliv jejich šíření v cílové zemi je třeba vždy přesně zdůvodnit a konzultovat s vlastníkem. Jinak řečeno: Pokud plnohodnotná veřejná debata předpokládá svobodnou výměnu všech dostupných informací, za podmínek vytvořených podobnými smlouvami je v podstatě vyloučena.