V úterý večer se promítal na Malé scéně Slováckého divadla na Letní filmové škole v Uherském Hradišti dvouhodinový televizní záznam příbramské inscenace, vzniklé podle knížky Ireny Douskové Hrdý Budžes. Jde o vynikající fiktivní monolog asi devítileté holčičky, volně založený na autobiografických zážitcích samotné autorky (do první třídy šla v prvním normalizačním roce 1970). Komunistický normalizační útlak je v dívčině prostředí i v její rodině přítomen, avšak kniha Ireny Douskové není politický antikomunistický pamflet. Je to mnohovrstevnaté svědectví o autentické skutečnosti.

Divadelní představení stoprocentně nese až geniální herecké nadání Barbory Hrzánové, která hraje onu asi devítiletou holčičku a vede po celou inscenaci vlastně jediný monolog. Vstupy ostatních dvou herců jsou vinou režisérova pojetí nepřesvědčivé a přehrávané. Je paradoxem, že za toto vynikající, nepolitické umělecké dílo, přesně řečeno za neopatrný výrok herečky Hrzánové, učiněný, když ji za její výkon byla udělována Cena Thálie, jsou Hrzánová a zároveň zřejmě nyní i Dousková terčem popotahování v souvislosti s možným trestním stíháním za verbální "trestný čin". Znovu se tedy vynořuje v České republice neřešený problém s tzv. "verbálními trestnými činy".

Pozorně jsem si přečetl článek Štěpána Kotrby o kauze Mašínů a veřejném slyšení v Senátu. Dal jsem si jej do kontextu s jinými články z let minulých, kdy se k témuž podobným způsobem vyjadřovali starší publicisté, hlásící se k levici, jako například poslanec Jičínský či novinář Uhl. Znovu a znovu jsem cítil, že česká levice má s odbojovou činností okolo bratří Mašínů problém. Ozbrojený odboj je možný, ba nutný, ale -- jak jinak -- proti pravicovým diktaturám. Pokud diktatura používá levicová hesla, nastávají veliké rozpaky.

Úspěch při sestavování nové vlády byl předvídatelný. Obtížné však je předvídat úspěch této vládě.

V posledních týdnech jistě Špidla zpytuje svědomí, kde vlastně udělal chybu. Dvě politické se nabízejí na první pohled. Asi neměl jmenovat Stanislava Grosse členem své vlády. Měl jej umístit jinam, třeba na post šéfa Poslanecké sněmovny. A také měl podpořit volbu Miloše Zemana na Hrad. V prvním případě by neměl připraveného konkurenta. V druhém by měl krytá záda jak pro státní politiku, tak i pro stranické hrátky v sociální demokracii. Určitě by nevládl za všeobecného potlesku, ale pravděpodobně by byl premiérem ještě dva roky.

Měl jsem příležitost vidět film "Fahrenheit 9/11" hned první víkend, kdy se v kině u nás ve městě hrál. Žiji ve městě Huntsville ve státě Alabama, což je jeden z "červených" států. Takto se označují americké státy, které v prezidentských volbách volí republikánského prezidenta, ať už je kandidátem kdokoliv. Spousta lidí čekala, že v takovém prostředí bude zájem o ostře protibushovský film mizivý. Ovšem vyprodaný sál a dlouhý potlesk po skončení promítání ukázal, že i tady film ťal do živého.

Devětasedmdesátiletý Vojtěch Jasný odmítl v rozhovoru, publikovaném v pondělí v Britských listech, jakoukoliv představu, že by se jako student-komunista na pražské filmové akademii začátkem padesátých let mohl kompromitovat. V úterý dopoledne jsem zhlédl na LFŠ v Uherském Hradišti dva studentské filmy z FAMU, natočené na samém konci padesátých let. Tyto filmy Jasného tvrzení víceméně diskreditují. Myslím, že kdo byl součástí režimu a komu režim dovolil studovat na své "elitní", výběrové škole, musel dobře vědět, kde jsou nepřekročitelné hranice. Oba studentské filmy byly myšlenkově slabé a zpracovávaly - s technicky profesionálním zázemím a s profesionálními herci - vlastně jen dobové ideologické stereotypy.

Svým osobním komentářem k jinak vynikajícímu rozhovoru s Vojtěchem Jasným ukázal Jan Čulík svou ideologicky schematickou pozici, která - bohužel - vyplynula i z některých otázek, jimiž Jasného "obšťastnil". Čulík neporozuměl mnohovrstevné době, kterou neprožil, jejíž étos nepochopil a ke které přistupuje dnes pod dojmem ideologických klišé exilového literárního encyklopedisty.

Otázka patentovania softvéru vyvolala množstvo sporov. Na jednej strane sú to argumenty o brzdení inovácií, na strane druhej obavy z vykrádania nápadov a myšlienok. Kým v Spojených štátoch amerických platná legislatíva umožňuje patentovať prakticky čokoľvek, v Európe sa táto ochrana vzťahuje prevažne na výrobky, zariadenia a technológie. To sa má onedlho zmeniť. Európska komisia totiž presadzuje zákon, ktorý má zaviesť softvérové patenty aj na európskom kontinente.

V posledných rokoch je Európska únia jedným z hlavných medzinárodných hráčov presadzujúcich ratifikáciu Kjótskeho protokolu. Čoskoro sa to však môže zmeniť -- a zaplatíme za to všetci. Globálne otepľovanie je jedným z najzávažnejších environmentálnych problémov. Počas 20. storočia sa teplota povrchu našej planéty zvýšila o približne 0,6 stupňa, čo je najrýchlejší nárast za posledných 10 000 rokov. Väčšina tohto oteplenia bola spôsobená ľudskou činnosťou v druhej polovici 20. storočia. Závery Medzivládneho panelu o klimatických zmenách ukazujú, že ak pôjde všetko po starom, do roku 2100 teplota narastie o ďalších 1,4 -- 5,8 stupňa. A to nie je dobrá správa.

Neznáte tento text? Nevadí. Napsal jej totiž český premiér a předseda ČSSD, který už bude českým premiérem jen několik dnů a předsedou ČSSD už není. Má se však - z vůle ČSSD - stát snad eurokomisařem.

Finanční ředitel nadnárodního konceru Reemtsma dipl. ing. Richard Vavřík, sám také člen ČSSD, k premiérovu textu, který Britské listy zveřejnily v plném znění jako úvod do širší diskuze o programu a politice sociální demokracie, přičinil několik málo poznámek. Většinou se týkají budoucnosti sociálního státu. Redakce Britských listů tuto polemiku považuje vzhledem k politickým okolnostem za velmi vážnou, neboť se její výsledky dotknou kvality životů i peněženek nás všech.

Plné znění premiérova textu ARCHIV BL

"Já bych řekl nic moc film. Myslím, že tam nebylo nic překvapivého, nového, obohacujícího, co by se člověk, který má nějaké názory, z tohoto filmu dozvěděl."

To údajně utrousil český prezident při odchodu z festivalového kina v Karlových Varech, kde, jak zpráva uvádí, "navštívil osobně (jak jinak než osobně je pro mě záhadou -- poznámka JJ) se svou ženou Livií projekci nového kontroverzního filmu Michaela Moora".

Klaus ovšem není zdaleka jediný, komu nedošlo, že nesledoval Fanfána Tulipána, ale unikátní politické poselství, přicházející ze země, která, tak či onak, nakonec určí osud této planety.

Pondělí 15:55 Britské listy přinášejí plné znění jedné z posledních variant neveřejného návrhu ČSSD na formulaci koaliční smlouvy. Sociální demokracie v něm trvá rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a na udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru včetně posílení sociálního dialogu. Stejně jako lidovci požaduje i ČSSD aktivní rodinnou politiku zaměřenou na překonání kritického stavu demografického vývoje .

ČSSD prosazuje v tomto návrhu pokračování v přípravě důchodové reformy založené na průběžném financování garantovaném státem a na respektování příjmové a generační solidarity. Sociální demokraté chtějí podstatně pokročit v reformě zdravotního systému jako veřejné služby. V oblasti zahraniční politiky sociální demokracie trvá na rozvíjení a ochraně národních zájmů České republiky v rámci Evropské unie a NATO, založené ale na trvalém prosazování principu rovnoprávnosti v mezinárodních vztazích.

Tento dokument vyjadřuje poziční stanoviska ČSSD k programu budoucí vlády, kterou byl dnes pověřen sestavit Stanislav Gross. "Už finišují jednání o složení nové vlády. Nebude to žádná kosmetická změna. Až bude veřejnost seznámena se jmény, sama se o tom přesvědčí," prohlásil budoucí premiér.

Poziční teze US-DEU BL

Jedním z nejzajímavějších filmů promítaných na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti je film ruského režiséra Andreje Zvjaginceva Návrat (Vozvraščenije) (2003).

Formálně a stylisticky byl Zvjagincev bezpochyby ovlivněn mystikem-klasikem moderní ruské kinematografie Andrejem Tarkovským, i když Zvjagincevova poetika je, zdá se, navzdory obrazům a motivům ovlivněným Tarkovským, na první pohled jiná, přístupnější, méně záhadná. Zdání však klame.

Jsou absurdní legrácky jediným možným způsobem, jímž se mnozí čeští filmaři dokáží zmocňovat reality? Je to proto, že se v České republice "vlastně nic neděje", takže mají filmoví tvůrci možnost si nezávazně hrát a absurdně vtipkovat, anebo je to dnes "typicky český" postoj ke skutečnosti, jímž se ale filmový tvůrce snad vyhýbá vážnému zpracování reality jen zdánlivě?

Každý člověk se musí v neohraničitelném množství po sobě jdoucích okamžiků neustále vyrovnávat se změnami, které se před ním objevují náhle, jakoby znenadání vystupujíce ze tmy prostoru mimo lidské vnímání, cítění, chápání nebo jsou dlouhodobě viditelným, ale příliš vzdáleným objektem na tomto dalekém horizontu.

Európske spoločnosti dúfajú v investíciu v hodnote jednej miliardy eur do rozvoja raketového obranného systému "Star Wars", avšak vlády štátov EÚ sa pred tým stále zdráhajú. Hoci je to veľká obchodná príležitosť pre priemysel, väčšina politických lídrov únie sa zatiaľ zdráha zapojiť sa do kontroverznej technológie.

Britská rada v rámci britského projektu Crossroads for Ideas (Kde nápady nezapadnou) na Letní filmové škole pořádá několik akcí. Jednak jsou to krátké britské filmy, je to šest bloků britských filmů, které se promítají každý večer od půl deváté v kině Mír.

Jan Čulík v Uherském Hradišti hovořil s Majou Ošťádalovou, pracovnicí britské státní kulturní organizace The British Council, která organizuje a platí cestu letošních britských návštěvníků LFŠ a pomohla také s prezentací dalších britských kulturních projektů.

Francie nikdy neměla svého Shakespeara, neméně velká dramata se však odehrávala v její skutečnosti -- v jejích dějinách. Jedno z takových dramat se odehrálo právě před dvěma sty deseti lety v Paříži, v hlavním městě tehdy již téměř dva roky staré Francouzské republiky. Do dějin vstoupilo drama pod názvem Thermidor, přesněji 9. thermidor roku II, dle data a názvu tehdy platného nového revolučního kalendáře. Dle klasického kalendáře pak jako 27. červenec 1794.

Thermidor nebyl jen dramatem hrdinství či zbabělosti, touhy po moci či nenávisti, nerozhodnosti či zrady, byl tím vším. Byl, i s tím co mu předcházelo, však i opětným důkazem toho, že člověk, ačkoli už stanul na prahu novověku a snil, domníval se a věřil, že naplnění snu o svobodě, rovnosti a bratrství všech lidí je na dosah ruky, zůstal přesně stejně touž bytostí, jakou ji vylíčil básník ze Stratfordu nad Avonou.

Nedávno jsem se vrátil se z dovolené v Řecku. Právě tam končila vlna fotbalové horečky a začínala horečka olympijská. Jak známo, letošní olympijské hry se budou konat v kolébce her v Athénách. Celé Řecko je doslova zaplaveno olympijskými symboly -- kruhy, maskoty; jsou všude a z nejrůznějšího materiálu. Letní olympijské hry budou slavnostně zahájeny 13.8. Skončí 29.8. 2004 závěrečnou disciplínou, kterou v novodobých olympijských hrách je marathónský běh. Letos se poběží na historické trati. Jak víme z historie : po bitvě u Marathónu doběhl běžec do Athén, zvolal: "Nemikekamen - chairometha - Zvítězili jsme, radujte se" a poté zemřel.

S režisérem Vojtěchem Jasným (nar. 1925), autorem filmů Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci, hovořil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti Jan Čulík.

"Národu, jenž má být svobodný, nechť je dána svoboda v jednání"

Kdo má ze svobody internetu užitek a kdo na ni doplácí? Může být bezbřehá? Je v ohrožení? Jaká je její budoucnost? Kde jsou dnes meze svobody internetu? Jsou oprávněné, příliš široké nebo naopak nedostatečně úzké? Tak se ptá server Česká média a o svobodě internetu mám diskutovat ve středu večer s Markem Antošem - Lupa a Danielem Dočekalem - Pooh .

Na úvod je třeba říci, že parametr svobody v sobě zahrnuje i legislativní či faktické - technologické a systémové pojistky toho, že nemůže dojít k opaku - ne-svobodě. Je tomu tak i v případě internetu? Ne. Internet je pouhou iluzí svobody. Iluzí, kterou chceme prožít pro její mámivost a opojnost. Prožijeme ji možná až do hořkého konce.

Toto je další pokračování z cyklu analytických článků, věnovaných internetu a novým médiím.

Nová média III. Vítězství přetvářky nad realitou BL

Jan Čulík hovořil s islandským absolventem pražské FAMU Borkurem Gunnarssonem o jeho výborném filmu Silný kafe.

Recenze filmu Silný kafe ZDE

Senátoři v čele Martinem Mejstříkem v těchto dnech navrhují prezidentu republiky, aby k blížícímu se řádovému dni - 28.10. - vyznamenal medailí za hrdinství účastníky ozbrojené revolty bratří Mašínů a spol. Že je celý návrh v palbě emocionálních i racionálních argumentů proti, příznačně charakterizuje dosud nevyřešený stín komunistické minulosti nad národem strdím a mlékem oplývajícím.

Sám se necítím být dostatečnou autoritou, abych tuto otázku posuzoval, a mnohým aktérům vzrušené debaty by podobná zdrženlivost slušela rovněž. Nicméně některé skutečnosti v celé polemice považuji za nepřípustně zkreslující a zjednodušující, některé pak postrádám úplně.

Nedávné veřejné slyšení v Senátu o bratřích Mašínech považovali všichni soudní lidé za exces, který liberální demokracie toleruje v mezích práva na svobodu verbálního projevu. Sprostota a verbální pohrdání právem a civilizačními hodnotami nejsou v liberální demokracii trestné. Nicméně ve čtvrtek rozhodlo několik desítek senátorů, že už dříve vyřčená slova završí skutkem. V rozporu s faktem, že vražda zůstane vraždou, rozhodli senátoři navrhnout prezidentu republiky, aby byla udělena Medaile za hrdinství odbojové skupině bratří Mašínů - přesto, že jsou a zůstanou vrahy.

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.