31. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 1. 2005

Srí Lanka není jen svět hotelových resortů podél pobřeží. Ve srovnání se všemi zeměmi zde bylo relativně málo obětí z řad zahraničních turistů, o to víc na tuto přírodní katastrofu doplatilo místní obyvatelstvo. Všem, kteří se diví, proč se lidé neschovali v domech, nesledovali zprávy či neutekli do bezpečí vnitrozemí, posílám pár fotek pořízených koncem listopadu 2004 v rybářské osadě na jihu národního parku Yala. Prosím uvědomte si, že tito lidé žili jiný život než my a měli jej moc rádi.

Sloupek

S politováním musím konstatovat, že veškeré příspěvky "hájící" karikaturu Michaela Marčáka, zlehčující katastrofu, k níž došlo v jihovýchodní Asii, jsou založeny na neporozumění věci. Je tak složité pochopit argument Bohumila Kartouse?

Karikatura musí satirizovat nějakou lidskou pošetilost. Zaměřuje-li se na neosobní, přírodní jev, žádnou lidskou pošetilost to neodhaluje, respektive konjunkturálně "přidaná" kritika lidské pošetilosti (kupónové privatizace) v tomto případě tragický přírodní jev frivolně zlehčuje.

Tomu, jak se zdá, neporozuměl ani Jiří Drašnar, ani Michael Marčák.

"Mám rád černý humor a mám ho rád i v případech, kdy se týká mne," píše Michael Marčák. Tím právě se dotkl jádra celé věci. Ano, pan Marčák má právo dělat si legraci sám ze sebe a ze svého osobního smutku, pokud mu někdo blízký umře. Nebo třeba i z toho, že ho omylem v márnici jednou považovali za mrtvého.

Nikdo však nemáme právo zlehčovat smutek jiných lidí v této přírodní tragédii. Jenom oni sami mají právo si rozhodnout si ze sebe samotných případně v této věci udělat legraci - jako ten dědeček pana Drašnara v koncentráku - my jako vnější pozorovatelé na to právo nemáme. Imperativ lidské piety trvá a Britské listy ho budou dodržovat.

Souhlasím s mnoha (protikonzumeristickými i protikapitalistickými) argumenty Ireny Ryšánkové, k jádru věci, o kterou jde, se však článek paní Ryšánkové staví zcela mimoběžně.

Argumentace Štěpána Kotrby, že je třeba drsně a zcela otevřeně v médiích informovat o všech drastických aspektech umírání, celý tento problém, o němž se mezinárodně vážně diskutuje a o němž existuje už celá mediální literatura, nesmírně zjednodušuje.

Potíž totiž je, že informace o realitě ve sdělovacích prostředcích je vždy nutně informace nereálná, a tedy stylizovaná, a funguje v lidském vědomí zcela jinak než bezprostřední, osobní zážitek na místě. Drsná otevřenost sdělovacích prostředků vůči násilí a umírání, bez nejmenších ústupků lidské pietě, nevede u diváka k uvědomění, že je smrtelný, jak se domnívá Kotrba, ale naopak k znecitlivění k jakémukoliv násilí a ke scénám umírání, a tedy k dehumanizaci.

Samozřejmě, že hrozí nebezpečí i na druhou stranu, pokud vyloučíme ze zpravodajství veškeré informace o drastických aspektech skutečnosti. Je nutno dodržovat velmi citlivou rovnováhu mezi oběma extrémy. Ta je přesně definována dlouholetou mediální praxí kvalitních západních sdělovacích prostředků. Tuto rovnováhu se nám bohužel v Britských listech včera zveřejněním Marčákovy karikatury o tsunami spojené s "vlnami české kupónové privatizace" opravdu nepodařilo.

Takže je právem na místě šéfredaktorova omluva za publikaci této karikatury, zveřejněné nedopatřením bez jeho vědomí.

2. 1. 2005

neděle 14.00: Přívalové deště a nové povodně vážně ztížily humanitární pomoc postiženým městům a vesnicím v oblasti Indického oceánu. Počet mrtvých v důsledku zemětřesení a tsunami z 26.12. dosáhl 129 000.

Generální tajemník OSN Kofi Annan uvedl, že jde o největší pomocnou operaci, jakou kdy OSN organizovala a proces znovuvýstavby bude pravděpodobně trval pět až deset let a bude vyžadovat miliardy dolarů.

1. 1. 2005

Katastrofa v Asii

Drastickou reportáž z města Leupeng na severozápadní Sumatře publikoval na Nový rok deník Guardian. Město bylo vymazáno z povrchu zemského, jako by nikdy neexistovalo. "Není lehké zlikvidovat celé město. Něco by vždycky mělo zůstat stát - mešita, betonové skladiště... Avšak z tohoto města, které mělo 10 000 obyvatel, nezůstalo stát nic vertikálního a nic čtvercového či obdélníkového tvaru. Město Leupeng a jeho obyvatelé zmizeli, jako by nikdy neexistovali."

"Tady bývalo fotbalové hřiště." "Tady jsem hrál fotbal." "Tady stála základní škola." "Tohle bylo moje rýžové pole." "Tady všude kolem stály domy..." "Nevím, kam zmizeli moji rodiče." - To jsou svědectví, která zaznamenal od místních lidí, kteří město po katastrofě navštívili, deník Guardian.

"Všechno vypadalo stejně - mokrá špína a rozbité dřevo a hadry a mrtvoly až k horizontu."

sobota 15.00: První vrtulníky se zásobami pomoci pro oběti katastrofy v jihovýchodní Asii konečně přistály na letišti v indonéském městě Banda Aceh. Humanitární úsilí ztěžují přívalové deště v Indonésii.

Nadále však existují vážné obavy, že bude trvat ještě velmi dlouho, než se humanitární pomoc dostane do nejpostiženějších oblastí v Indonésii. "Pomoc nyní přichází ve velkém počtu, ale dál existuje problém jak ji koordinovat," konstatoval na Nový rok ráno zpravodaj BBC z Banda Aceh.

Japonsko na Nový rok přislíbilo 500 milionů dolarů na pomoc obětem katastrofy. Stalo se tak dosud největším jednorázovým dárcem.

sobota 18.00: Do sobotního odpoledne sebrala britská veřejnost ze soukromé iniciativy mezi sebou pro oběti katastrofy v Asii 60 milionů liber.

USS Abraham Lincoln
2. 1. 2005

Velení americké 7. flotily přikázalo 28. prosince bojové skupině letadlové lodi USS Abraham Lincoln, aby začala pomáhat při humanitární katastrofě v Asii. Americké vojenské letectvo vyslalo do postižené oblasti 10 obřích dopravních letadel C-130 Hercules. Jsou také připraveny dva až čtyři nákladní tryskové letouny C-17 Globemaster III cargo .

1. 1. 2005

Vyhlídky na rok 2005:

"Západ se nechal Putinem podvést. Putin není střízlivou verzí Borise Jelcina. Putin je ruským Pinochetem či Francem. A nevede Rusko směrem k tržní demokracii, ale k fašismu." Toto napsal v deníku New York Times komentátor Nicholas Kristof. Britský konzervativní historik Niall Ferguson s ním v deníku Daily Telegraph stoprocentně souhlasí. Potíž je, dodává, že Rusko není ani Chile ani Španělsko - přímo ohrožuje naši bezpečnost. Podle finanční firmy Goldman Sachs může být ruské hospodářství v roce 2030 větší než britské a dokonce i než německé. Paralela s proměnou výmarské republiky v Německu ve fašistický režim je podle Fergusona přesná a varující:

1. 1. 2005

Říká se, že na Nový rok navštěvují mrtví živé. V naší společnosti většinou odsunujeme smrt až na samu hranici našeho vědomí, ale možná, že na Nový rok bychom mohli dovolit mrtvým, aby nám vstoupili do mysli.

Každé prozření je inspirující, ale může lidi také ochromit strachem, protože je nutí k tomu, aby vzali na vědomí nepříjemnou pravdu. Tsunami byla děsivým prozřením, neboť nám ukázala, že navzdory naší technologii jsme stále ještě tváří v tvář přírodní katastrofě naprosto bezmocní. Avšak vyvolala také neočekávanou jednotu a vzájemné sympatie. Lidé z Evropy i z Asie trpí společně v době, kdy se zdálo, že je východ a západ beznadějně nejednotný. Obrovská mezinárodní pomoc, která jde přes hranice politických a náboženských přesvědčení, se stává obrazem spolupráce, která by se mohla stát v našem polarizovaném světě realitou. Lidi by mohla sjednotit hrozba naší planetě, míní Karen Armstrongová v novoročním vydání deníku Guardian:

1. 1. 2005

Přívalové deště na východě Srí Lanky donutily na Nový rok 2000 lidí k evakuaci z nízko položených oblastí, které už předtím zasáhla tsunami.

Devět amerických vrtulníků distribuuje humanitární pomoc v oblasti kolem zničených pobřežních měst. K břehům Sumatry připluly americká vojenská plavidla, vedená letadlovou lodí USS Abraham Lincoln a vrtulníky Seahawk začaly dopravovat zásoby z lodí ke zpustošenému břehu. Na vojenském letišti nepřetržitě přistávají obří nákladní letouny C-130 .

Zdroj ZDE

1. 1. 2005

Spojené státy vysílají námořní loď s helikoptérovou přistávací plochou Bon Homme Richard, s 1,500 vojáky na pomoc Srí Lance. Americký velvyslanec Jeffery Lunstead sdělil, že skupina 200 vojáků námořní pěchoty přijede v neděli do Colomba připraví tam řídící systémy pro operace mezi US Marines a USAID.

2. 1. 2005

Na Srí Lance vlna tsunami zatopila na vzdálenost 3,5 km i přírodní rezervaci Yala National Park s bohatou faunou. Žijí tam sloni, vysoká zvěř, šakalové a krokodýlové. Zahynulo mnoho turistů, avšak pracovníci rezervace s překvapením zjistili, že nezahynula žádná zvířata.

31. 12. 2004

pátek 23.30: Svět oslavoval začátek roku 2005, ale v mnoha zemích byly oslavy utlumeny kvůli respektu pro desetitisíce lidí, kteří zahynuli při jihoasijské katastrofě. V australském Sydney, kde lidé přivítali Nový rok ve 13 hodin Světového času předcházela ohňostroji minuta ticha. V Thajsku, v Malajsku, na Srí Lance a v Indonésii byly oslavy zrušeny. V Londýně a Berlíně se oslavovalo, ale v mnoha evropských zemích jsou vlajky na půl žerdi.

V Turecku, které bývá často obětí zemětřesení, byla zrušena půlnoční oslava pod širým nebem, která se měla konat v Istanbulu. V Paříži visí v centru města černé vlajky. Švédsko, Norsko, Finsko a Německo uctí své mrtvé tím, že po celou noc budou viset jejich vlajky na půl žerdi. V Londýně budou před půlnočním ohňostrojem vyhlášeny dvě minuty ticha.

Podrobnosti v angličtině ZDE

31. 12. 2004

Katastrofa v Asii

Svět amerických vědců a svět postižených obyvatel jihovýchodní Asie je tak rozdílný, že mezi nimi není možnost komunikace, vysvětlila tato reportáž amerického National Public Radio.

1. 1. 2005

To tvrdí internetové stránky WorldNetDaily s odkazem na thajský deník The Nation.

Podle tohoto listu se čelní thajští meteorologové, kteří jednali před tím, než thajské pobřeží zaplavila tsunami, rozhodli "ze zdvořilosti vůči turistickému průmyslu" nevydat varování. Jen několik minut po zemětřesení u Sumatry se thajští meteorologové sešli k jednání o tom, zda je pobřeží jejich země ohroženo.

1. 1. 2005

Série zemětřesení mezi 5,0° a 6,3° Rich, která rozhoupala Andamanské a Nicobarské ostrovy znovu po posledním velkém nedělním zemětřesení, vyvolala u všech lidí, obzvláště u turistů, smrtelný strach. Občasné otřesy přiměly zbylé turisty, že spí venku a čekají na možnost odplout z přístavu Port Blair. Poslední zemětřesení v oblasti zvýšila celkový počet otřesů na 80. Nejsilnější naměřená hodnota 6,3° na Richterově škále byla zaznamenána v sobotu v 11:56 na západě Velkých Nicobar, 5.6° sš - 92.7° vd a 6.0° sš - 93.2° vd. Škody na životech či majetku nejsou hlášeny.

Zemětřesení o síle zasáhlo jihovýchod Sumatry v pátek v 11:38 místního času. Epicentrum bylo pod Indickým oceánem asi 60 km jižně u provincie Bengkulu. Severozápad Sumatry byl nejvíce postiženou oblastí tsunami s téměř 80 000 mrtvými. Hustě osídlené Bengkulu, asi 500 km na severozápad od Jakarty bylo epicentrem zemětřesení o síle 7,9°, které v červnu 2000 usmrtilo asi 100 lidí.

Průměrné zemětřesení otřáslo i Tureckem. Epicentrum bylo ve městě Cubuk, na okraji Ankary a bylo o síle 4.6°, informoval istanbulská observatoř Kandilli. Pak následovaly otřesy o síle 3.4°. Prozatím nejsou žádné zprávy o škodách na zdraví či majetku. Sdělila to turecká tisková kancelář Anatolia.

Zdroj ZDE ZDE ZDE ZDE

31. 12. 2004

Ale jedno stojí 200 000 dolarů

Umístění čidel na mořském dně by zabránilo falešných poplachům, jako byla panika, která vznika v Indii ve čtvrtek. Ne všechna podmořská zemětřesení vyvolávají tsunami a klíčem je monitorování pohybu vody, nikoliv zemských otřesů. Nejmodernější výstražný systém, jaký existuje v Pacifiku, je systém tlakových čidel na mořském dně. Ta zaznamenávají změny ve váze vody nad nimi, způsobované změnou tloušťky vodní vrstvy už o pouhý centimetr. Informace z těchto čidel jsou odesílány satelitem do kontrolní stanice na Havajských ostrovech.,

31. 12. 2004

Katastrofa v Asii

Bahenní sopka známá jako Barren 1 u obydleného ostrova Baratang, který je asi 100 km od přístavu Blair uprostřed Andamanských ostrovů 28. prosince vybuchla. Je to poslední aktivní sopka v Indii, obvykle vydává kouř. Naposledy se tak stalo v letech 1991 a 1994. Láva tekla z hrany kráteru, který se tyčí nad Indickým oceánem asi 500 metrů. Osoby na ostrově byly evakuovány. Indická vláda i místní administrativa ale tvrdí, že není žádný důvod k znepokojení. "Riziko je minimalizováno, protože sopka je obklopena mořem, a tak jestliže se vůbec něco stane, lávový proud se vyleje do moře," řekl agentuře M.M. Mukherjee z geologického průzkumu Indie. Do oblasti vláda poslala okamžitě skupinu geologů studovat makro seismický přehled Andamanských a Nicobarských ostrovů, kde je několik spících sopek. Andamanské a Nicobarské ostrovy jsou umístěny blízko zóny intenzivní tektonické aktivity.

Zprávu přinesl jako první indický server New Kerala. Potvrdila ji agentura AFP.

31. 12. 2004

pátek 19.00: Spojené státy poskytnou obětem katastrofy v jihovýchodní Asii 350 milionů dolarů, konstatoval v pátek podvečer mluvčí americké vlády. Dodal, že podrobnosti ještě nebyly vypracovány a není jasné, zda jde tato částka zahrnuje původně přislíbených 35 milionů dolarů, anebo je to navíc.

Britská veřejnost do pátku v podvečer sebrala ze soukromé iniciativy mezi sebou pro oběti asijské katastrofy 45 milionů liber.

Podrobnosti v angličtině ZDE

31. 12. 2004

Od neděle lidská společnost a media sledují, dokumentují - a to i šokujícím způsobem - lidská utrpení v dosud nebývalých rozměrech. O vhodnosti tohoto zpravodajství vznikají i diskuse a dokonce operativnost dodání "správných" videozáznamů má vysokou tržní cenu. Od prvého momentu sleduji jedinou otázku, kterou však nikdo nevznáší - kdo nese odpovědnost za absolutní selhání globálního bezpečnostního monitorovacího systému. Jedná se přitom o funkční mechanismus, který vzhledem ke svému sofistikovanému charakteru i nákladnosti nemá v lidské historii obdoby.

31. 12. 2004

Asijská katastrofa

Britská vláda se stala ve čtvrtek večer největším jednotlivým dárcem humanitární pomoci pro země, postižené asijským zemětřesením, když rozhodla ztrojnásobit svůj finanční příspěvek z původních 15 na 50 milionů liber (cca 2,5 miliardy Kč neboli 96 milionů dolarů). Britská vláda to učinila poté, když se ukázalo, že v důsledku rychlé reakce britské veřejnosti, která z vlastní iniciativy sebrala do čtvrtka do podvečera pro oběti asijské katastrofy 30 milionů liber, hrozí neoficiální pomoc britských občanů zastínit výši oficiální pomoci britské vlády.

Kolik stály Brity Vánoce ZDE

V oblasti kolem Indického oceánu, postižené zemětřesením a vlnami tsunami, se mezitím situace začala výrazně zhoršovat.

31. 12. 2004

Asijská katastrofa

Je zjevné, že pro západní média je tragédie západních turistů daleko důležitější než smrt místních lidí, které nikdo nezná a nedokáží vyjádřit svůj smutek "srozumitelným jazykem", argumentuje v pátek v listě Guardian Jeremy Seabrook, autor knihy Consuming Cultures: Globalisation and Local Life (Spotřebitelská kultura: Globalizace a místní život).

31. 12. 2004

Britský deník The Times v pátek ve svém redakčním komentáři podpořil myšlenku bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, že by jednotlivé bohaté země světa měly asijské země, postižené vánoční katastrofou, adoptovat.

31. 12. 2004

"Dokud v moři nenarazím na nějakou mrtvolu, tak mi koupání tady nic nedělá," říká na pláži Karon Beach na Poketu Pražan Petr Kunst a jeho přítelkyně Veronika Kalvachová dodává: "Za ty prachy, co to stálo, si to tu přece chceme užít." Já tady řeším jenom to, jestli si dám humra královského nebo tygřího, džus nebo mango," říká žena českého turisty Michala P., který nechce prozradit, že je v Thajsku, aby mu známí "exotickou dovolenou nezáviděli". Ivan Knorr, delegát cestovní kanceláře Eso Travel v Thajsku, míní: "Myslím, že mnoho turistů bralo to, co se stalo v neděli, jako dobrodružství. Vždyť komu se poštěstí být u tsunami? Thajci se snaží. Na některých plážích to už bude vypadat po Novém roce, jako by se tady nic neodehrálo. A go go bary už dnes jedou stejně jako minulý týden."

Kompletní článek LIDOVÉ NOVINY

31. 12. 2004

Dnes jsem si na internetových stránkách iHned přečetl článek o návratu premiéra Grosse z dovolené na lyžích a o nenávratu prezidenta Klause z lyží. Prý by našim ani cizím obětem nepomohli a o "laciná" gesta tu přece nejde...

Vzpomněl jsem si na svojí první návštěvu v Londýně. Bylo kulaté výročí korunovace a promítal se film ze života královny. Kousek z něj byl o tom, jak za bombardování Londýna za druhé světové války město neopustila a naopak pracovala jako řadová ošetřující sestra. Bezpochyby v desetimilionovém Londýně laciné, zbytečně riskantní gesto....

Díky své profesi jsem na leccos zvyklý, ale nikdy jsem nezažil takový pocit vykořenění a osamělosti jako tenkrát a bez nároku na kontrolu emocí jsem plakal. Pohled na nejbohatší ženu planety, jak obvazuje bezejmenné raněné, mi připomněl našeho prezidenta, který při prvním náznaku obtíží opustil loď - vlast, a dnes bych dodal jiného prezidenta, který se v jiné těžké chvíli národa neobtěžoval z dovolené a jiného premiéra a prezidenta, kteří dali přednost lyžím a relaxaci. Prázdná gesta? Ano, možná. Ale jsou to i ona co dělají z kapitánů Kapitány, z králů Krále a z prezidentů Prezidenty.

1. 1. 2005

1. ledna 1985, před dvaceti lety, uskutečnil britský komik Ernie Wise první britský hovor prostřednictvím mobilního telefonu, u sítě Vodafone. V současnosti vlastní téměř 90 procent Britů mobilní telefon. Mnoho lidí v současnosti používá jen mobily.

Zcela první historický telefonát prostřednictvím přenosného telefonu byl uskutečněn v roce 1973 v New Yorku, avšak trvalo to deset let, než vznikla komerční síť pro mobilní telefony. Mike Caudwell, mluvčí firmy Vodafone, uvádí, že první mobilní telefony byly velikosti kufříku, stály 2000 liber (cca 100 000 Kč) a jejich baterie vydržela jen 20 minut. Přesto byly v polovině osmdesátých let nesmírně populární. Staly se symbolem mladých bohatých byznysmenů, přesto, že používaly analogového signálu, takže je mohl kdokoliv odposlouchávat.

Firmě Vodafone trvalo devět let, než nashromáždila první milion uživatelů, avšak pak už jen 18 měsíců, než nashromáždila druhý milion uživatelů. V současnosti má Vodafone jen v Británii 14 milionů zákazníků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

31. 12. 2004

Podstatou demokracie je snášenlivost vůči názorům jiných lidí. S tím normálně souhlasí pravice i levice. V Kyjevě však tuto zásadu vítězové ukrajinských voleb nedodržují, píše reportér listu Guardian Jonathan Steele. Davy Juščenkových stoupenců blokují vládní budovy a snaží se ponižovat Juščenkova oponenta Viktora Janukovyče. Nerespektují ústavní procedury.

Se stejnou nesnášenlivostí jsem se setkal i já sám, píše britský reportér, když jsem si dovolil napsat, že i když bude Juščenko pravděpodobně lepším prezidentem, lidé, kteří hlasovali pro Janukovyče, pro něho hlasovali autenticky a mají právo na svůj názor, a že mezi osobami, které podporují Juščenka, jsou oligarchové, kteří se obohatili na úkor ukrajinského státu. Vyvolalo to bouři emailů od Juščenkových stoupenců na Ukrajině a připoutalo to pozornost veřejnosti na to, jak rozsáhlým způsobem financují Spojené státy a jiné západní vlády Juščenkovu kampaň.

30. 12. 2004

pátek 20.00: Dosavadní ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oznámil svou rezignaci.

čtvrtek 19.30: Konečné vítězství Viktora Juščenka v ukrajinských volbách nabylo platnosti poté, co ukrajinský Nejvyšší soud ve čtvrtek odmítl poslední, čtvrtou stížnost, kterou proti výsledkům voleb podal dosavadní ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

Podrobnosti v angličtině ZDE

31. 12. 2004

Hrůzu v mezinárodním tabákovém průmyslu vyvolalo rozhodnutí Vatikánu, který dal najevo, že globálně podpoří mezinárodní kampaň proti kouření. Článek v autoritativní, vědecké jezuitské publikaci Civilta Cattolica, který byl vypracován se souhlasem nejvyšších poradců katolické církve, argumentuje, že kuřáci nemají právo poškozovat své vlastní zdraví a zdraví jiných "bez morální odpovědnosti". Článek sice nejde tak daleko, že by označil kouření za hřích, ale argumentuje, že kouření "není ze společenského ani z morálního hlediska neutrální záležitost".

31. 12. 2004

Desetitisícová demonstrace vznikla v přístavním městě Wanzhou na řece Jang-ce poté, co vládní funkcionář Hu Quan Zong zmlátil na ulici jeho vlastní holí nosiče zavazadel a pohrozil mu, že ho nechá zabít za to, že pytel, který nesl, potřísnil blátem nohavici jeho manželky.

Zpráva o tom se rychle rozšířila po městě, večer demonstrovaly desetitisíce osob, obracely na střechu vládní vozidla, útočily na policisty a podpálily radnici. Došlo k tomu 18. října 2004, v pátek 31. 12. o tom referoval americký list New York Times. Nejde o demonstraci jedinou.

Michael Marčák: Přežijte nový rok 2005 ve zdraví
31. 12. 2004
31. 12. 2004

Pohled z USA

V Americe došlo jistě i k ojedinělým mediálním pokleskům - jako v případě oněch newyorských novin, které otiskly na titulní straně "děsivý příběh supermodelky, která přežila, ale jejího milence vodní vlna smetla".

Když člověk čelí tragedii neuvěřitelného rozsahu, hledá automaticky viníka. Ve středověku se katastrofy vysvětlovaly jako hněv Boží. Dnes se vysvětlují jako důkaz, že Bůh neexistuje. Lidi ale dospívají k názoru, že přece jen někdo za to může. Úřady. Vlády. Vlády a úřady neudělaly dost, aby tomu zabránily. A média. Ta se stávají terčem útoků, že se chovají buď příliš brutálně, anebo příliš sentimentálně. Není překvapivé, že nejvítanějším terčem jsou Spojené státy.

Citujeme z komentáře George Bakera, který vyšel v britském deníku Times. Onen "děsivý příběh supermodelky" převzala z bulvárního New York Daily News ZDE i Česká tisková kancelář. Jako zprávu...

31. 12. 2004

Česká bulvárně tisková kancelář vydala 30.12. v 18:41 zprávu dne s názvem "Z Asie se neozvala stovka Čechů: šest z nich zřejmě nepřežilo". Přežvýkává v ní už dávno řečené, u čehož se mění pouze počet mrtvých. Další zpráva ČTK z 7:33 hlásá do celého světa, že ""Gott do příjezdu na letiště neznal rozsah katastrofy". Úžasné je se dozvědět od České tiskové kanceláře, že "domů na Smíchov přijel Karel Gott dnes před 03:00 autem." Můžeme si oddychnout. Zlatý slavík se NÁM vrátil. Ani o hlas nepřišel...

Máme se dojmout o dvacet procent méně, jestli mrtvých zbohatlíků a "celebrit", kteří si jeli křesťanské svátky klidu a míru "exoticky" oslavit na druhý konec zeměkoule, bude namísto deseti pouze šest? Máme se dojmout o 1358 procent více, bude li mrtvých domorodců v Asii namísto 56 893 "jen" 112 459? A co se změní na tragédii, jestliže jich bude o padesát tisíc více?

31. 12. 2004

To, že chceme žít ve světě, kde je každé utrpení pokud možno odstíněno, kde převažuje nade vším pohoda a blahobyt, je naprosto přirozené. Chtějí to nepochybně i zvířata a možná bude podobný sklon existovat už na úrovni baktérií, ovšem výsledkem bývá prakticky vždy kolotoč boje o přežití, všudypřítomné utrpení a smrt. Svět je prostě takový, ačkoli si ho představujeme rádi jinak, abychom si zachovali duševní rovnováhu.

31. 12. 2004

Našli jsme na internetu.

Michael Marčák: To není k Novému roku, pane, to jsou kondolenční SMS.
31. 12. 2004

1. 1. 2005

Dovolte mi, jako obžalovanému, poslední slovo k onomu "nešťastnému" vtipu s vlnou tsunami. To, že jsme všichni, včetně mne, začali používat tak vzletná slova, jako právo, morálka a etika, ocitli jsme se tak vysoko, že jsme z té výšky už ani neviděli na ten malý vtip dole.

příspěvky o etice karikatur a karikatuře etiky TÉMA BL

31. 12. 2004

Možná, že je prakticky důležitější vědět, co chtějí učinit ředitelé zeměkoule, ale mě víc zajímá podstata tohoto problému, protože je v něm skryto víc, než jen pouhá jedna karikatura - odhaluje hodnotový rámec uvažování člověka.

30. 12. 2004

Jako někdo, kdo BL běžně sleduje hlavně jako primární zdroj informací, jsem trochu otráven, když se musím nejprve prokousat sporem o jakési mediální univerzálie ve chvíli, kdy v důsledku seismické aktivity zemské kůry zahyne tolik lidí.

Přijde mi, že základní civilizační principy porušujeme spíše my všichni, kdož se účastníme masivní debaty o vhodnosti karikatury ve chvíli, kdy některým lidem nebude k přežití pomoženo třeba jen proto, že armády si musejí zachovat svou bojeschopnost a nemohou plýtvat svými kapacitami na pomoc postiženým oblastem. I přes samozřejmou otupělost populace na neštěstí jiných se nehodlám smířit s tak ležérním přístupem ke katastrofě, která zabíjí právě teď a ještě bohužel zabíjet bude. A tak mě spíše zajímá, jak vlastně funguje politická reprezentace vlivných zemí a jak se k problému postaví "ředitelé Zeměkoule".

30. 12. 2004

Přišla celá řada dalších názorů k tomu, kde jsou hranice svobody projevu a lidské piety. Pro dnešní vydání z jich vybíráme některé.

Všechny příspěvky na toto téma TÉMA BL

31. 12. 2004

Další otázky nad Marčákovou karikaturou

Co když jde o neporozumění v tom, že přece v té karikatuře vůbec nejde o zaměření na neosobní, přírodní jev? Vždyť ta karikatura je zaměřena na kupónovou privatizaci. Možná v tom, jak kdo pochopí její "osten", její záměr, je ten rozdíl. Jistě se dá zkoumat, co se při tom stane s naším vztahem k té tragédii na Ceylonu, zda to není hrubé a nemravné, použít v pozadí jako přirovnání tu katastrofu. Ale co když právě to svědčí o vážnosti, s kterou ji chápeme?

Michael Marčák: Až teď jsem, vážený příteli, pochopil tu monumentalitu první a druhé vlny kupónové privatizace !
30. 12. 2004

O civilizačních hranicích

Když jsem včera ráno otevřel Britské listy a viděl Marčákovu karikaturu o tsunami, nějak jsem znejistěl. První reakcí byl nesouhlas s karikováním lidského neštěstí, ale ten brzy zrelativizovala vzpomínka na Fallúdžu a na to, jak jsem nedávný několikadenní krvavý boj o toto město mezi americkou armádou a povstalci přirovnal k paintballu. Nebyl jsem si ale úplně jist tím, zda je možné oba případy porovnávat jako rovnocenné. Po jistém uvažování jsem usoudil, že ne a následná diskuse mě v tom utvrdila.

Média i celá společnost řeší velký problém -- existují v komunikaci nějaké hodnoty, které je možné uznávat za nepřekročitelné? S tím souvisí aktuální otázka: Může být lidské neštěstí předmětem zlehčování ve formě karikatur? Odpověď zní, že ano, ale stejně jako jinde nelze tak jednoduše zobecňovat.

30. 12. 2004

Až jsem se lekl, jak odbornou diskusi jsem vyvolal svým vtipem, kde jsem srovnal valící se vlny tsunami s vlnami kupónové privatizace. Na svou obhajobu -- nikoliv omluvu, bych chtěl říci jen pár slov. Mám rád černý humor a mám ho rád i v případech, kdy se týká mne. Nejlépe jsem se bavil, když jsem se v nemocnici probudil v márnici, když mě považovali za mrtvého.

Nepovažuji smrt za tabuizované téma. Považuji ji za součást života.

Michael Marčák: Až teď jsem, vážený příteli, pochopil tu monumentalitu první a druhé vlny kupónové privatizace !
29. 12. 2004

POLEMIKA

Myslím, že mi nechybí smysl pro humor, ovšem zveřejnění vtipu o "vlnách kupónové privatizace" několik dnů po katastrofě v Asii mi spíše hnulo žlučí. Věřím, že jde jen o nedopatření.

To napsal redakci Britských listů po obědě čtenář Tomáš Hradil z firmy MediaCon jako reakci na zveřejněný vtip karikaturisty Marčáka , zobrazující vlnu tsunami s doprovodným textem dvou topících se mužů: "Až teď jsem, vážený příteli, pochopil tu monumentalitu první a druhé vlny kupónové privatizace !". Připojil ještě číslo účtu "na pomoc" Srí Lance. Jan Čulík označil vtip za úlet, omluvil se mravokárnému čtenáři a stáhl karikaturu z vydání. Instinktivní moralistní reakce Jana Čulíka pokládá před nás naléhavé celospolečenské otázky.

Je demokracie nedělitelná, a nebo se musí v pokoře sklonit před individuálním vkusem čtenáře či dostatkem odvahy šéfredaktora? Co by tak asi na reakci Jana Čulíka řekl autor Satanských veršů, Gurpreet Kaur Bhattiová či Yasmin Wildová, případně co by šéfredaktor odpověděl autorům knihy karikatur o životě Ježíše - kuřáka marihuany, které fanatický křesťanský poslanec Karas neúspěšně žaloval u českého soudu?

Autorka birminghamského divadelního představení , ani vedení divadla se cenzurním tlakům nepodrobili, stovky britských sikhů zaútočily na birminghamské divadlo...

30. 12. 2004

Snahy omezovat svobodu slova nejsou dostatečným důvodem k anarchii, píše Vojtěch Polák. Svoboda i demokracie jsou přímo podmíněné individuální morálkou. Přesněji řečeno minimální průměrnou úrovní individuální morálky v komunitě. Morálka a odpovědnost jsou jen druhou stranou téže mince.

Relativisticky lze tvrdit, že každý má svou pravdu, ale já si myslím, že někteří v tom mají jen (pravděpodobně účelově) zmatek. Je to celkem banální psychický handicap - neschopnost respektu k sobě i k druhým. Slepota k hranicím osobního prostoru - svého i těch ostatních.

Také jsem si všiml, že mnoha lidem, bohužel, nikdo neprozradil, že když si např. tropí žerty na účet jiného, záleží jen na tom, jak to prožívá ten druhý. Jejich vlastní mínění je v tomto případě celkem bezvýznamné ...

30. 12. 2004

Jan Čulík na sebe ve svém sloupku "Absolutní nedorozumění" prozradil více, než snad dokonce měl i na mysli. Polemizuje totiž s něčím, co nikdo neřekl. Nikdo nezlehčuje utrpení konkrétních přeživších a nikdo se nevysmívá smrti konkrétního člověka. Marčák relativizuje smrt a relativizuje následky tragédie. I hořký smích osvobozuje. Nikdo nezmenšuje katastrofu v Bengálském zálivu. Se smrtí vést dialog nelze. S falešným soucitem přeživších, s oním nasládlým marketingem soucitu v režii humanitárních organizací ano.

30. 12. 2004

Je moc dobře, že BL ve chvíli katastrofy zkoumají, kam až může sahat humor. Nemyslím to ironicky, ale vážně. Opravdu, ta česká privatizace šla ve vlnách, a taky, zdá se, natropila dost nečekaných škod. (A někdo ví, že čekaných - vlastně dost podobně jako tsunami, o níž se ví, že nás utopí, jen nevíme, kdy přijde...)

Já myslím, že není špatné, že nás ta podobnost slov i důsledků napadne, nebo aspoň že nás na ni karikaturista upozornil.

30. 12. 2004

Zcela záměrně jsme v Afghánistánu nefotili děti bez nohou nebo v Etiopii lidi postižené elefantiázou a jinými chorobami. Nefotografovali jsme ani v Rusku invalidy na "skateboardech". Když jste ve třetím světě a jste tam s vědeckou expedicí jako my či z jiných "neturistických" důvodů, snažíte se ty místní lidi pochopit. To se vám samozřejmě nepodaří, ale podstatné je o to usilovat.

30. 12. 2004

Pořád stejně: Smál jsem se povodním, dědeček se smál zážitkům z koncentráku atd. Ano, oni se mohou smát, neboť se smějí vlastnímu neštěstí a relativizují ho tak, aby bylo možné ho psychicky zvládnout. Tato rovina však v inkriminované karikatuře opět obsažena není.

30. 12. 2004

Můj kolega ve studiu Bohumil Kartous otevřel včera Britské listy a nad Marčákovým vtipem o kuponové privatizaci znejistěl. Ačkoliv se svým spolužákem v mnohém souhlasím, tentokrát jsem znejistěl naopak já. A nejen nad jeho příspěvkem. Překvapila mne i reakce Jana Čulíka. Obávám se totiž, že do Britských listů s Marčákovým vtipem přišla hrozba, jíž čelil právě nedávno na stránách BL zmíněný Larry Flynt.

AFP/Thomas Cheng: Khao Lak, sever devastovaného thajského ostrova Phuket
30. 12. 2004

Nezastávám názor šéfredaktora, že zobrazení smrti či násilí v detailu je voajeristické. Není. Je hluboce pedagogické. Kdo z vás byl v uplynulém roce přítomen něčí smrti zblízka? Pokud reportáž s detailním pohledem na mrtvého, rozmašírovaného na neřízeném přejezdu vlakem, probudí ty řidiče, kteří si stále myslí, že jim se to nemůže stát, splnila svůj účel přesto, že pobouřila city truchlících pozůstalých. Možná zachránila někoho, kdo neskončil podobně.

Mediální obraz nebývá totožný s realitou, a přitom realita je a musí být jediným kritériem reportážní žurnalistiky.

30. 12. 2004

Argumentace např. Ondřeje Hausenblase je nepřesná. Humor Monty Pythonů byl jiný. Dělat si legraci ze sexuálního zážitku Panny Marie je něco jiného než dělat si legraci z osobního smutku člověka, který přišel o rodinu v důsledku přírodní katastrofy. Mimoděk se toho dotkl Ondřej Fér, když napsal:

"Když právě před pěti lety zemřela moje babička, v televizi dávali parodii na reklamu se sloganem "správný ležák musí odpočívat sedmdesát dní." Šlo o jediný záběr na mrtvolu starého muže. Nesmál jsem se jen proto, že se mě ten obraz osobně dotýkal. Dnes už bych se zasmál."

Přesně. Jenže my musíme respektovat smutek těch lidí, jichž se katastrofa osobně dotýká. To je podstatou lidské piety.

Tato Marčákova karikatura je nepřijatelná právě proto, že zneužívá osobního, soukromého prostoru pro smutek pro levnou "legraci".

31. 12. 2004

Několik čtenářů nás upozornilo, že fotografie údajného "domácího počítače pro rok 2004, vyrobeného v roce 1954" je pouhý kanadský žertík. Je to prý upravená fotografie velína jaderné ponorky z padesátých let... Je to fotografie makety takového velína z výstavy ve Smithsonian Institute. Ale vybízí k zamyšlení nad tím, zda mnohé vize zítřka nejsou také podobný "hoax". Autoři tohoto kanadského vtípku se chtěli vysmát minulosti, že pohlížela do budoucnosti s naivitou. Avšak je nutno všechny urban legendy brát jen jako "hoax"? Nejsou dnešní mýty o pokroku stejně naivní? Nemělo by vést náhodou takto nastavené zrcadlo v době bilancování "starého roku" k posunu našeho myšlení pro "rok nový"? (šok)

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

6. 12. 2004

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

28. 12. 2004

Předsednictvo OSBL svolává valnou hromadu na 8. 1. 19:30 do sklepních prostor restaurace Hybernia, Praha 1, Hybernská 7.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Katastrofa v jihovýchodní Asii RSS 2.0      Historie >
2. 1. 2005 Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata   
2. 1. 2005 Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc   
2. 1. 2005 Pomoc obyčejným lidem Jan  Zeman
1. 1. 2005 Thajští meteorologové "nevarovali před tsunami, aby nepoškodili turistický průmysl"   
1. 1. 2005 Pomalu se rozbíhají humanitární akce   
1. 1. 2005 Povede toto ponížení lidstva k nové solidaritě?   
31. 12. 2004 Proč se vlastně počítají mrtvoly? Štěpán  Kotrba
31. 12. 2004 Americká média reagovala na katastrofu v Asii střízlivě, profesionálně a kosmopolitně   
31. 12. 2004 Jak rozumíme světu i sobě tváří v tvář katastrofám? Boris  Cvek
31. 12. 2004 Britskou vládu zahanbila veřejnost a přiměla ji zvýšit oficiální pomoc Asii na 50 milionů liber   

Marčákova "nepřijatelná" karikatura a hranice piety a svobody slova RSS 2.0      Historie >
1. 1. 2005 Slovo obžalovaného Michael  Marčák
31. 12. 2004 Polemika o Marčákově karikatuře odkrývá o nás víc, než si myslíme Bohumil  Kartous
31. 12. 2004 Možná nepociťujeme tuto tragédii jako osobní Ondřej  Hausenblas
30. 12. 2004 "Nikdy jsem se tolik nenasmál jako v koncentráku" Jiří  Drašnar
30. 12. 2004 Úcta k mrtvým a jiné morální zásady Michael  Marčák
30. 12. 2004 Syrová pravdivost jako novinářské krédo Štěpán  Kotrba
30. 12. 2004 Absolutní nedorozumění Jan  Čulík
30. 12. 2004 Charita je odlukou chudoby od státu Jiří  Jírovec
30. 12. 2004 Jak polemizovat s tím, co nikdo neřekl Štěpán  Kotrba
30. 12. 2004 Nefotografujeme utrpení Miroslav  Bobek

Ukrajina RSS 2.0      Historie >
31. 12. 2004 Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině   
30. 12. 2004 Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce   
27. 12. 2004 UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem   
27. 12. 2004 Rusko nemá právo na impérium   
26. 12. 2004 Ukrajina: Juščenko vítězem   
22. 12. 2004 Kam kráčíš, Ukrajino? Oskar  Krejčí
14. 12. 2004 Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině?   
14. 12. 2004 Vývoj na Ukrajině je podivný...   
14. 12. 2004 Oranžová evolúcia Juraj  Marušiak
13. 12. 2004 Jak Západ platí a organizuje "spontánní demokratické revoluce"   

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
31. 12. 2004 Jak rozumíme světu i sobě tváří v tvář katastrofám? Boris  Cvek
31. 12. 2004 Katolická církev podpoří kampaň proti kouření   
31. 12. 2004 Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině   
31. 12. 2004 Číňané demonstrují proti aroganci funkcionářů a zbohatlíků   
29. 12. 2004 O tajné lásce Karla Čapka Jiří  Bakala
29. 12. 2004 Abrahámovská náboženství v pátém roce třetího tisíciletí Ivo V. Fencl
29. 12. 2004 Jak CIA unáší "teroristy" letadlem pro celebrity   
28. 12. 2004 Doživotní imunita aneb drzost na pokračování Milan  Valach
28. 12. 2004 Proč má smysl číst většinu prací Bořivoje Čelovského David  Tichý
28. 12. 2004 Jak prosazuje světová kultura svou nadvládu nad malými kulturními celky   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
28. 12. 2004 Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům   
28. 12. 2004 Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb   
27. 12. 2004 Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání"   
23. 12. 2004 "Ticho, nebo na vás zavolám demokracii!"   
23. 12. 2004 Irák: Přestřelky narušují návrat občanů do města Fallúdža   
22. 12. 2004 Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo   
15. 12. 2004 Británie musí vyšetřit smrt iráckého civilisty   
11. 12. 2004 Americký voják, který zabil Iráčana, odsouzen na tři roky   
9. 12. 2004 Američtí konzervativci útočí na generálního tajemníka OSN   
9. 12. 2004 USA chtějí pozorně naslouchat Evropanům   

Český film RSS 2.0      Historie >
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
29. 10. 2004 Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka Petr  Šafařík
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů   
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje   
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme   
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?   
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC   
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"   
18. 10. 2004 "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové"   

17. listopad RSS 2.0      Historie >
13. 12. 2004 17. listopad -- přestaňme se litovat Milan  Valach
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich
22. 11. 2004 Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? Miloslava  Kodoňová
19. 11. 2004 Jak jsem se vyrovnal... Ladislav  Žák
19. 11. 2004 Jeden pohled zleva Jiří  Dolejš
19. 11. 2004 Naďalej polojasno Peter  Greguš
19. 11. 2004 15 let ekonomické transformace v České republice   
19. 11. 2004 Rozpaky nad rozostřenou spravedlností Petr  Blažek
18. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
8. 12. 2004 O úspěchu ve volbách nerozhodují billboardy, ale realizovaný program Štěpán  Kotrba
4. 12. 2004 ČSSD je třeba po trojích volbách... Oldřich  Průša
4. 12. 2004 Krize v ČSSD už je - a sociální demokraté to myslí upřímně ! Štěpán  Kotrba
2. 12. 2004 Vzkaz Mlynářovi: Chceme širokopásmový internet bez DPH!   
30. 11. 2004 Doleva se Škromachem? Irena  Ryšánková
29. 11. 2004 Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy   
25. 11. 2004 Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu   
23. 11. 2004 Pomůže sociální demokracii krása, nebo silný vůdce? Petr  Svoboda
23. 11. 2004 Volební kampaň sociální demokracie Pavel  Urban
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
15. 12. 2004 Rekordně klesla sledovanost televize BBC   
8. 12. 2004 BBC propustí 5300 zaměstnanců   
2. 12. 2004 BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent   
28. 11. 2004 Zpravodajství BBC propustí 350 zaměstnanců   
24. 11. 2004 Když mediální podnikatel, který tvrdil, že není lobbista, vysvětlí, co "není" lobbismus a prozradí tím současně, co to vlastně provádí Štěpán  Kotrba
19. 11. 2004 Ohlédnutí o rok a čtvrt zpět: BBC plnila svou veřejnoprávní roli výborně Jan  Čulík
5. 11. 2004 Ve sněmovně prošlo zvýšení celoplošnosti - pokrytí signálu ČT ze 70 na 95% Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Digitalizaci hrozí legislativní zmatek Štěpán  Kotrba
23. 10. 2004 BBC nebude vysílat záběry unesené humanitární pracovnice   
19. 10. 2004 Jakou plánuje britská vláda budoucnost pro BBC   

Práva homosexuálů RSS 2.0      Historie >
27. 12. 2004 Mimoběžné názory Milana Valacha Pavel  Urban
22. 12. 2004 Světské Vánoce a modré banány Václav  Beneš
21. 12. 2004 Gayové a nedorozumění Milan  Valach
20. 12. 2004 Homosexuální lobby? Jaroslav  Zvěřina
19. 12. 2004 Bush chce zakázat drama s možným homosexuálním obsahem   
17. 12. 2004 Gayové a banány Fabiano  Golgo
16. 12. 2004 Marek Benda: "Ve světě je homosexuální lobby zvýhodňována pod tlakem liberálů a médií" Pavel  Mareš
12. 11. 2004 9. listopad 2004: Občanské partnerství osob stejného pohlaví schváleno v Británii Benny  Rees
5. 11. 2004 Proti Kerrymu byla vedena "falešná homosexuální kampaň"   
12. 8. 2004 Kalifornie anulovala homosexuální sňatky   

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
22. 11. 2004 Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet Michal  Barnovský
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?   
23. 8. 2004 K roku 1968: Psal jsem z pozice laika Boris  Cvek
21. 8. 2004 Ukradená normalizace Milan  Krejčiřík
21. 8. 2004 Českoamerická televize o invazi z roku 1968   
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík

Školství RSS 2.0      Historie >
30. 12. 2004 Vánoční nadělení pro české školství Radek  Sárközi
27. 12. 2004 Kde je problém v českém školství? Jan  Sládek
20. 12. 2004 Vědění světa bude k dispozici na internetu   
20. 12. 2004 Nečtou-li děti, může za to učitel Milan  Štěpita
17. 12. 2004 Metafora trhu ve vzdělávání aneb konec bohemistiky za kanálem? Dominik  Lukeš
17. 12. 2004 Děti nečtou Josef  Vít
16. 12. 2004 Ohrožená výspa české kultury Jan  Čulík
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
13. 12. 2004 Bohemistika, slovakistika jsou vlivnými vyslanci ČR i Slovenska - přežijí v zahraničí? Tim  Beasley-Murray

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
6. 12. 2004 Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma   
6. 12. 2004 Na genologické vycházce František  Hrdlička
1. 12. 2004 Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů   
19. 11. 2004 Divoké víno Ludvík  Hess
15. 11. 2004 S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu   
5. 11. 2004 Slam poetry 2004 Tomáš  Krček
27. 10. 2004 Cesta do noci Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 Poprava květinky Jaroslav  Hutka