Pane poslanče, návrh zákona o registrovaném partnerství byl sněmovnou dosud opakovaně zamítán. Vidíte překážku jeho přijetí spíš v některých konkrétních formulacích, nebo v samotné podstatě?
Spor o tento zákon je určitě sporem koncepčním (nemám-li rovnou říci sporem o vidění úlohy člověka ve světě). Návrh byl předkládán v různých formulacích, ale zásadní výhrada zůstává po celou dobu stejná. Pokud je zákon navrhován ve formě postavení těchto typů svazků na roveň s manželstvím a rodinou, pak je pro část (a doposud vždy většinovou) v Poslanecké sněmovně nepřijatelný. Opakovaně jsem obhájcům návrhu říkal, ať předloží dílčí novely, které upraví v jednotlivých zákonech věci, které skutečně dělají problémy (třeba otázka poskytování informací o zdravotním stavu). Což ovšem nikdy předloženo nebylo a asi ani nikdy nebude, protože záměrem této zákonné úpravy je něco jiného.
Jedním z hlavních argumentů navrhovatelů je, že homosexuální partneři nemají stejná práva jako manželé, že jsou tedy diskriminováni. Co vy na to?
Tento argument pokládám za zvlášť nekorektní. Stát nemá žádného důvodu oceňovat své občany pro jejich vzájemné citové vztahy. To není věcí, kterou by měl stát jakkoliv posuzovat a přiznávat k ní jakékoliv výhody. Stát od dávných časů římského práva zvýhodňuje rodinu jako prostředí, ve kterém jsou plozeny a vychovávány děti. A výchova budoucích generací je zájmem každého státníka, který myslí na budoucnost své země. Kvůli nim je manželství a
rodině přiznáváno ve společnosti výsadní postavení, ne kvůli citovému vztahu manželů!
Jestliže navrhovaný zvláštní status registrovaných partnerů postrádá proti manželství smysl propopulační, musí mít snaha o jejich společenské uznání ještě nějaký jiný důvod či důvody?
Samozřejmě. Navrhovatelům jde o to, vynutit zákonem respekt pro určitou, v tomto případě sexuálně vymezenou minoritu. Kromě toho, že takový pokus pokládám za sám o sobě sporný a historicky se spíše protichůdnými výsledky, tak navíc téměř vždy diskriminuje někoho jiného. V tomto případě naprosto není jasné, proč by měly manželských výhod požívat pouze dvě osoby, a to ještě stejného pohlaví (samozřejmě, že v zákoně není podmínka stejné sexuální orientace). Proč ne dvě osoby různého pohlaví (a to nemusí být jen druh a družka, ale také například různé druhy vzdálenějších příbuzných apod.), proč ne vícečlenné komunity, které deklarují vůli navzájem se o sebe starat? Proč pouze gayové a lesbičky?
Jak si tedy vysvětlujete, že některé státy na zvýhodnění homosexuálních svazků přesto přistoupily?
Tlak médií a liberální lobby je obrovský a mnozí zákonodárci na celém světě jsou jím dotlačeni k různým projevům pozitivní diskriminace, z nichž registrované partnerství je pouze jedním z řady obdobných případů. Osobně soudím, že počátky tohoto trendu jsou v ideálech osnovatelů a duchovních otců francouzské revoluce, kteří představu lidské důstojnosti (vyplývající z konceptu člověka jako obrazu Božího) nahradili ideou lidských práv, ze
kterých se vytrácí osobnost a její důstojnost, ale zůstávají spousty požadavků na zajišťování individuálního štěstí.
|
