Snahy omezovat svobodu slova nejsou dostatečným důvodem k anarchii, píše Vojtěch Polák. Svoboda i demokracie jsou přímo podmíněné individuální morálkou. Přesněji řečeno minimální průměrnou úrovní individuální morálky v komunitě. Morálka a odpovědnost jsou jen druhou stranou téže mince.

Relativisticky lze tvrdit, že každý má svou pravdu, ale já si myslím, že někteří v tom mají jen (pravděpodobně účelově) zmatek. Je to celkem banální psychický handicap - neschopnost respektu k sobě i k druhým. Slepota k hranicím osobního prostoru - svého i těch ostatních.

Také jsem si všiml, že mnoha lidem, bohužel, nikdo neprozradil, že když si např. tropí žerty na účet jiného, záleží jen na tom, jak to prožívá ten druhý. Jejich vlastní mínění je v tomto případě celkem bezvýznamné ...