1. 1. 2005
Povede toto ponížení lidstva k nové solidaritě?Říká se, že na Nový rok navštěvují mrtví živé. V naší společnosti většinou odsunujeme smrt až na samu hranici našeho vědomí, ale možná, že na Nový rok bychom mohli dovolit mrtvým, aby nám vstoupili do mysli. Každé prozření je inspirující, ale může lidi také ochromit strachem, protože je nutí k tomu, aby vzali na vědomí nepříjemnou pravdu. Tsunami byla děsivým prozřením, neboť nám ukázala, že navzdory naší technologii jsme stále ještě tváří v tvář přírodní katastrofě naprosto bezmocní. Avšak vyvolala také neočekávanou jednotu a vzájemné sympatie. Lidé z Evropy i z Asie trpí společně v době, kdy se zdálo, že je východ a západ beznadějně nejednotný. Obrovská mezinárodní pomoc, která jde přes hranice politických a náboženských přesvědčení, se stává obrazem spolupráce, která by se mohla stát v našem polarizovaném světě realitou. Lidi by mohla sjednotit hrozba naší planetě, míní Karen Armstrongová v novoročním vydání deníku Guardian: |
Zde se můžeme poučit z novoročních oslav starých civilizací, jako byly například oslavy ve starém Babyloně. Lidé měli tehdy silné přesvědčení, že kosmickou energii je nutno neustále doplňovat. Novoroční oslavy napodobovaly rituálem původní vznik světa, v úsilí přinést do světa, který je v úpadku, nový život a novou energii. Můžeme to jistě odmítnout jako primitivní, neefektivní čarování, ale je to skutečně o tolik iracionálnější než naše dnešní popírání hrozící ekologické katastrofy? Říká se, že na Nový rok navštěvují mrtví živé. V naší společnosti většinou odsunujeme smrt až na samu hranici našeho vědomí, ale možná, že na Nový rok bychom mohli dovolit mrtvým, aby nám vstoupili do mysli. Kromě obětí tsunami bychom měli také vzpomenout na všechny ty, kdož zahynuli během posledních 12 měsíců jako oběti lidského násilí: oběti terorismu ve Španělsku, v Iráku, v Izraeli, v Rusku a v Súdánu. Měli bychom zejména vzpomenout na desetitisíce nevinných iráckých civilistů, kteří přišli o život od ukončení války v Iráku, vzhledem k tomu, že Spojené státy a jejích spojenci nepovažují za důležité oficiálně zaznamenávat jejich počet. Ve starobylých civilizacích si lidé byli silně vědomi, že jejich vlastní život a jejich vlastní úspěch přímo závisí na násilném potlačení jiných lidí. Novoroční rituály nutily lidi, aby si tuto nepříjemnou skutečnost uvědomili. Naši politikové tyhle věci odsunují stranou. Každoroční novoroční svržení babylonského krále z trůnu mu připomínalo, že jeho vláda je nepevná, že je jenom člověk, že je nahraditelný. Bylo by velmi dobré, kdyby i naši současní vládci podstupovali obdobnou formu rituálního ponížení, jako protilátku své politické aroganci. Ze starobylých rituálů by se také poučili, že zabíjení a násilí je vždycky naprosto nepřijatelné, i když se provádí v národním zájmu. Kompletní článek v angličtině ZDE |
Katastrofa v jihovýchodní Asii | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 1. 2005 | Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata | ||
2. 1. 2005 | Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc | ||
2. 1. 2005 | Pomoc obyčejným lidem | Jan Zeman | |
1. 1. 2005 | Thajští meteorologové "nevarovali před tsunami, aby nepoškodili turistický průmysl" | ||
1. 1. 2005 | Pomalu se rozbíhají humanitární akce | ||
1. 1. 2005 | Povede toto ponížení lidstva k nové solidaritě? | ||
31. 12. 2004 | Proč se vlastně počítají mrtvoly? | Štěpán Kotrba | |
31. 12. 2004 | Americká média reagovala na katastrofu v Asii střízlivě, profesionálně a kosmopolitně | ||
31. 12. 2004 | Jak rozumíme světu i sobě tváří v tvář katastrofám? | Boris Cvek | |
31. 12. 2004 | Britskou vládu zahanbila veřejnost a přiměla ji zvýšit oficiální pomoc Asii na 50 milionů liber | ||
31. 12. 2004 | Prázdná gesta | Petr Wagner | |
31. 12. 2004 | Imperialismus i ve stínu smrti | ||
31. 12. 2004 | Bohaté země by měly asijské země adoptovat | ||
31. 12. 2004 | Češi v Thajsku se dál baví | ||
31. 12. 2004 | Apokalypsa a civilizační princip | Miroslav Polreich |