1. 1. 2005
Vyhlídky na rok 2005:Putin vede Rusko k fašismu"Západ se nechal Putinem podvést. Putin není střízlivou verzí Borise Jelcina. Putin je ruským Pinochetem či Francem. A nevede Rusko směrem k tržní demokracii, ale k fašismu." Toto napsal v deníku New York Times komentátor Nicholas Kristof. Britský konzervativní historik Niall Ferguson s ním v deníku Daily Telegraph stoprocentně souhlasí. Potíž je, dodává, že Rusko není ani Chile ani Španělsko - přímo ohrožuje naši bezpečnost. Podle finanční firmy Goldman Sachs může být ruské hospodářství v roce 2030 větší než britské a dokonce i než německé. Paralela s proměnou výmarské republiky v Německu ve fašistický režim je podle Fergusona přesná a varující: |
Obdobně jako výmarské Německo utrpěl v roce 1991 Sovětský svaz ponižující porážku ve studené válce, Rusko pak bylo obětí hospodářské krize, hyperinflace a nyní prožívá období hospodářského rozkvětu v důsledku vysokých cen ropy. Putin přišel k moci v roce 1999. Vyvrcholí - čtrnáct let po rozkladu Sovětského svazu - ruský vývoj v roce 2005 vznikem fašistického státu? Autor se domnívá, že je to nyní nesmírně pravděpodobné. Hitlerova moc byla zkonsolidována v roce 1933 tím, že ochromil v Německu parlamentní i federální instituce. Putin už obdobným způsobem ochromil dumu. Nejnověji nahrazuje volené regionální politické představitele osobami, které jmenuje Kreml. Hitlerův režim také závisel na propagandě, kterou šířila státní média: Putin už ovládá tři hlavní ruské televizní okruhy. Hitler věřil pevně, že stát musí ovládat hospodářství. Kreml systematicky zničil největší ruskou ropnou společnost Jukos a v podstatě znárodnil celý energetický sektor. Stejně jako Hitler, i Putin se snaží prosazovat svůj vliv v zahraničí. Otevřeně se snažil ovlivnit ukrajinské volby. Jen kolaboranti z Guardianu mají tu drzost tvrdit, že se volby na Ukrajině snažila ovlivnit CIA. Podobně jako se Hitler snažil ovládnout Československo, Rakousko a Polsko poukazem na to, že tam žijí velké německé menšiny, se i Kreml snaží hrát tutéž hru s ruskými menšinami v Kazachstánu, v Litevsku, v Estonsku, na Ukrajině, v Moldově a v Bělorusku. Můžeme očekávat kolem roku 2010 novou verzi sudetoněmecké krize. Amerika, bohužel, nejedná vůči Putinovi dost tvrdě. Zdá se dokonce, že je Bílý dům ochoten přijmout argumentaci Kremlu, že jeho brutální pět let trvající válka proti čečenským separatistům je analogií americké "války proti terorismu". Amerika musí ovšem postupovat opatrně, protože razantnější přístup by mohl Putina v jeho diktátorských postojích jen utvrdit, argumentuje britský historik. Kompletní článek v angličtině ZDE |