středa 19.00: Britský ministr vnitra David Blunkett odstoupil. Dostal se do ohniska kontroverze ohledně svého vztahu k vydavatelce týdeníků Spectator Kimberley Fortierové. Je obviňován, že použil svého vlivu k tomu, aby získal protekci pro filipínskou chůvu jejích dětí při žádosti o trvalý pobyt v Británii a nejnověji o vízum pro návštěvu Rakouska, které chůvě bylo uděleno podezřele rychle.

Blunkett také rozezlil své kolegy ve vládě, když prozradil ve svém, právě vydaném životopise různé indiskrece týkající se údajného chování britských ministrů. Tak například ministr zahraničí Jack Straw prý měl před 1. květnem 2004, dnem vstupu středoevropských zemí do EU, "dělat hysterické scény ohledně obav, že do Británie přijdou ze střední Evropy vlny přistěhovalců". Straw toto svědectví popřel.

David Blunkett prosazoval ostrá "protiteroristická" opatření a zpřísnění nejrůznějších zákonů v tomto smyslu. Jeho legislativní program byl úhelným kamenem Blairovy politiky pro nadcházející období. Blunketta nahradil dosavadní ministr školsrví Charles Clarke.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Příběh mladých kubánských exulantů Maydy Arguelles a Liuvera Saborita , kteří emigrovali do naší země a nyní se domáhají vydání dětí, zanechaných na Kubě, začal přitahovat pozornost veřejnosti v souvislosti s jejich oznámením o svolání demonstrace před budovou kubánského vyslanectví na pondělí 13. prosince 2004 a s oznámením záměru zahájit v nejbližší době protestní hladovku. Uveřejněná zpráva ČTK byla celkem neutrální, Liuverův článek, který vyšel v Britských listech 10.12.2004, byl hodně emocionální, stejně jako ostře kritický sloupek Štěpána Kotrby tamtéž, jenž ovšem vyjádřil odmítavý postoj. Tím se spustila série publicistických projevů, jež odrážely velmi různorodé náhledy autorů.

V pondělí 13. prosince od 16.00 se konala před kubánskou ambasádou v pražských Dejvicích demonstrace na podporu kubánských manželů, kteří žádají po Castrově režimu, aby pustil jejich dvě děti (2 a 9 let) do České republiky. Sešlo se zde asi padesát lidí, mezi nimiž převažovali novináři a ostatní zástupci médií.

středa 11.00: Obří ruský ropný podnik Yukos, který má finanční potíže, požádal u amerického soudu o ochranu v rámci úpadku, aby zabránil nucenému prodeji svých hlavních provozů. Jde o "poslední pokus" uchránit práva našich akcionářů, zaměstnanců a zákazníků", konstatoval šéf firmy Yukos Steven Theede.

Ruské daňové úřady se chystají prodat Yuganskneftegas dne 19. prosince a tím uhradit nezaplacené daně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pokud jste se narodili v květnu, je pravděpodobnější, že budete trpět roztroušenou sklerózou. Vyplývá to ze studie, zveřejněné tento týden v časopise British Medical Journal. Vědci zkoumali osoby, trpící roztroušenou sklerózou v Kanadě, v Dánsku, ve Švédsku a ve Skotsku. Zjistili, že podstatně menší počet osob s roztroušenou sklerózou se narodil v listopadu, ale podstatně větší v květnu. Čím vyšší je zeměpisná šířka, tím silněji toto pravidlo platí.

Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) se v ČR za poslední rok "napilo" 95 procent šestnáctileteých, v Evropě v průměru 83 procent. Více než dvě třetiny českých mladistách se za poslední rok opily, v Evropě to byla polovina.

Cigarety kouřilo v ČR 80 procent mladých lidí, narozených v roce 1987. Evropský průměr je 66 procent, uvádí ČTK. Je to budoucí zdravotnická bomba.

Britský Nejvyšší soud v úterý rozhodl, že rozhodnutí britské vlády nezahájit nezávislé vyšetřování, jak došlo ke smrti jednoho iráckého civilisty, jehož údajně ubili britští vojáci, je neplatné. Britská vláda nyní bude muset toto vyšetřování zahájit.

Sledovanost obou hlavních britských veřejnoprávních televizních okruhů BBC 1 a BBC 2 poklesla na rekordní minimum, v důsledku šíření mnohookruhové digitální a satelitní televize.

Sledovanost okruhu BBC1 poprvé zřejmě poklesne pod 25 procent poprvé v historii BBC, zatímco sledovanost BBC2 za poslední rok poklesla o 9 procent na 10 procent.

Tento úpadek, který je především důsledkem šíření digitálního a satelitního televizního vysílání, které nabízí britských divákům stovky televizních okruhů, postihlo britskou komerční televizi ITV ještě drastičtěji než BBC - od roku 2000 poklesla sledovanost ITV1 o 22 procent na nynějších 22,8 procent všech televizních diváků. V roce 2004 poprvé přilákala mnohookruhová satelitní televize celkem více diváků než BBC 1 nebo ITV 1, s celkovým podílem 26 procent divácké obce.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V spolupráci s belgickým virológom profesorom De Clercqem pripravil Antonín Holý látky na výrobu liekov, Vistide, Viread, Hepsera, proti AIDS a hepatitíde. Získal viacero ocenení, vrátane Descartovy ceny od Európskej komisie (2002). Dnes hovorí o problémoch vedy, jej vzťahu k umeniu, spoločnosti, pričom pochybuje o Darwinovi, eutanázii a klonovaniu. V závere tiež kritizuje pomery vo vede po roku 1989.

Po složitých peripetiích se znovu vrací Ronald Lauder a jeho podnik Central European Media Enterprises do České republiky. Za 642 milionů dolarů (14,8 miliardy korun) odkoupila firma CME od společnosti PPF 85 procent jejího podílu TV Nova, (tj. 56 procent TV Nova) včetně faktické kontroly nad vysílací licencí, kterou vlastní společnost CET 21, viz informace ZDE

Zvláštní je, že tyto drastické vlastnické změny nepovažuje RRTV za nijak znepokojující, "protože se nezměnila vlastnická struktura CET 21".:) To je ovšem zpotvoření účelu zákona v každé civilizované zemi.

Je pozoruhodné, že výroba, provoz a inzerce vlivné televizní stanice bude od nynějška ve vlastnictví zahraniční společnosti - českým úřadům a zákonodárcům je to jedno. Média se o tom ani nijak nezmiňují. Přitom CET 21 má vysílací licenci neomezenou technologiemi až do roku 2017. O její vlastnickou strukturu se vedou vleklé soudní spory.

V této souvislosti je pikantní, že například ve Spojených státech by nemohl cizinec vlastnit majoritní podíl v televizní společnosti - australský magnát Rupert Murdoch, aby mohl v Americe provozovat televizní stanice, musel přijmout americké občanství.

Pozorovatelé poukazují na to, že se podnik CME a Ronald Lauder vrací do České republiky v podstatě za peníze českých daňových poplatníků. Ze 14,8 miliard korun, kterou nyní podnik CME za Novu platí, totiž dala Česká republika Lauderovi 10 miliard v prohrané arbitráži v důsledku tahanic s Vladimírem Železným.

K tomu poznamenává Fabiano Golgo: Mimochodem, v Brazílii je také zakázáno, aby cizinci vlastnili více než 22 procent televize, rozhlasu či tisku. TimeWarner se tam pokusil o obdobné ovládnutí televizního trhu jakopůvodně Lauder v ČR - chtěli vlastnit výrobu pořadů, nikoliv však vysílací licenci, ale brazilská vláda proti tomu bojovala a TimeWarner přišel o 100 milionů dolarů, které už do Brazílie investoval. Je absurdní, že onen minimální příjem z české televizní reklamy z onoho miniaturního českého reklamního trhu nyní poplyne na bermudské ostrovy. A RRTV je karikaturou všech špatných stránek češství - odmítá činit jakékoliv rozhodnutí, vždycky přesunuje odpovědnost "někam nahoru", její členové jsou flegmatičtí a přidržují se byrokraticky litery, nikoliv ducha zákona, jsou to lidi, pro něž je razítko to nejdůležitější.

Trabant může být životní či vojenský strážce, průvodčí, v přeneseném významu také nohsled nebo náhončí. Další významy tohoto pojmu nalezneme v astrologii, architektuře nebo v automobilovém průmyslu. A co je Traband? Hudební skupina, která jede. Tolik praví legenda na bookletu jejího aktuálního alba Hyjé a má pravdu. Není to však zdaleka to jediné, čím by se dal Traband charakterizovat, protože toho nabízí daleko víc. Takže pokud vám chybí mezi vánočními dárky něco, čím chcete příjemně překvapit, mohl by vám docela dobře posloužit.

Pokud dospěje polovina Ukrajiny k názoru, že jim volby ukradly zahraniční mocnosti, hněv, který z toho vznikne, neposlouží nikomu.

Jsem absolventem filosofické fakulty jedné spíše lepší české university. Vystudoval jsem historii a filosofii, kterou se nadále zabývám. Přímo tedy mohu hovořit jen za tyto dva obory, přesto si myslím, že následující poznámky, jejichž tématem je státní závěrečná zkouška na magisterském studijním programu, by mohly mít obecnější platnost.

Jako pracovník, který přijímá studenty na katedru rusistiky na Bristol University, se od uchazečů o studium setkávám nejčastěji s touto otázkou: "Kolik budu muset studovat literatury?" Musíte si dávat pozor na to, jak odpovíte, protože někdy uchazeč neplánuje vyhnout se studiu literatury, jak jsem si kdysi myslel. Avšak tato otázka většinou znamená, že se uchazeč buď bojí literatury, protože ji považuje za obtížnou, anebo k ní zaujímá nepřátelský postoj, protože ji považuje za nudnou, zbytečnou a irelevantní.

Příspěvek, přednesený na konferenci o budoucím osudu bohemistiky v Británii, která se konala v pátek 10.12. na českém velvyslanectví v Londýně.

Anglická verze je ZDE

As Admissions Tutor for the Russian Department at Bristol University, the most common question I am asked by applicants is: `How much literature do I have to do?' You have to be careful how you answer, because sometimes the applicant is not hoping to avoid studying literature, as I used to assume. Nevertheless, this question usually indicates either fear of literature, which the applicant finds difficult, or hostility towards literature, which the applicant considers boring, useless and irrelevant. I don't find this attitude particularly surprising; the real question is how educators should respond to it, and whether the response of recent years, in which educators have bent over backwards to give credibility to it, has been correct.

A paper given at the conference at the Czech Embassy, London, 10 December 2004, `New Trends in Czech Studies II'

Czech version ZDE

Kdykoli řeknu lidem, kteří nemají nic společného se střední Evropou, že vyučuju česká a slovenská studia, často vyjadřují názor, že po "sametové revoluci" a po vstupu ČR i Slovenska do Evropské unie musí v tomto oboru existovat množství neuvěřitelných příležitostí. Vždycky jsem nucen suše poznamenat, že tyto dvě události, které přinesly tak velký prospěch Čechům a Slovákům, byly z jednoho hlediska snad nejhorší věcí, jaká se mohla zahraniční bohemistice a slovakistice přihodit. Vysvětlím proč.

V pátek 10. 12. se konala na českém velvyslanectví v Londýně konference o dalším osudu českých a slovanských studií - a tedy vlivu České republiky a Slovenska - ve Velké Británii a vlastně i na západě obecně. Toto je jeden z nejzávažnějších příspěvků, které tam byly předneseny.

Anglická verze ZDE

When I tell people who do not have anything to do with Central Europe that I am involved with Czech and Slovak Studies, they often assume that there must be marvellous opportunities after the Velvet Revolution and the accession of the two countries to the EU. I am forced to comment wryly that the two events that were best for the Czechs and the Slovaks were, from one point of view, the worst things that could have happened to Czech and Slovak Studies. This paper explores that irony.

A paper given at the conference at the Czech Embassy, London, 10 December 2004, `New Trends in Czech Studies II'

Czech version HERE

Ukrajinské pouliční protesty jsou organizovány přesně tak, jak se to Západ naučil dělat v osmdesátých letech. Vím to - organizoval jsem to tehdy, napsal v deníku Guardian oxfordský profesor historie Mark Almond.

Za posledních 15 let zažil sovětský blok opakovaně pohádkové "revoluce". Tyto moderní pohádky vždycky začínají šťastným koncem. Ale co se stane pak, když "lidová revoluce " zvítězí?

Demonstrace na Ukrajině jsou nám prezentovány jako boj mezi občany a mocenskými strukturami ze sovětské éry. Role západních institucí z období studené války je tabu. Strčte nos do financování tohoto luxusního karnevalu v Kyjevě, a řev a vztek, který bude následovat, vám dokáže, že jste se dotkli neuralgického bodu nového světového pořádku.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.