10. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 12. 2004

Češi mluví jen sami mezi sebou. Kdy se to změní?

Zpráva Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj o školství, z níž vyplývá, že čeští žáci sice mívají solidní encyklopedické znalosti, ale špatně rozumějí čtenému textu a neumějí ho interpretovat, znovu nastoluje otázku mentálního přístupu a učebních metod v českém školství a vyvolává pochybnosti, do jaké míry připravuje české školství mladé lidi v České republice na to, aby přežili v sílící konkurenci v rychle se integrující, mezinárodní, globalizující se společnosti.

Psáno pro ČRo 6

"V Česku se -- v důsledku dědictví téměř půlstoletí totalitního komunismu - ujal názor, že kulturní člověk je ten, kdo zná všelijaká fakta, byť o nich vůbec nedovede přemýšlet," napsal v Britských listech pedagog Boris Cvek a na základě své zkušenosti středoškolského učitele pokračoval: "Stojí za zmínku postoj, který mnoho českých učitelů ať vědomky nebo ne úplně vědomky uplatňuje vůči svým žákům: ti jsou chápáni jako vychytralí hajzlíci, které je třeba stále k učení nutit a tlačit. Komunismus místo soustavné podpory autentické zvídavosti a přemýšlivosti dětí a mládeže zavedl ve školství oceňování konformity. Konformní žáci jsou velice ceněni, považují se za "hodné", nevybočují, harmonují dobře s východisky a životním obzorem učitelů. Samostatnost, touha po diskusi, kritičnost, autentická jinakost, to všechno je v českém školství stále vnímáno velice negativně. A nic na tom nemění potěmkinovská hesla a všelijaká rétorika hlásající, že žák má právo vyjádřit názor a debatovat o něm se svými pedagogy. S oceňováním konformity úzce souvisí pojetí výuky jako memorování. Jestliže učitel řekne, že je něco tak a tak, žák to má automaticky přijmout, naučit se to, osvojit si informaci jako pravdu samu. Smysl pro dynamiku objevování, pro zpochybňování a hledání lepších řešení je smrtelně ochromen. Vzpomínám si, jak ještě i ve mně byla pěstována představa velkých vědců jako velkých kompendií, z nichž do všech stran putovalo nepřeberné množství vědomostí. Až mnohem později jsem pochopil, že vědecká a kulturní velikost prostě není v tom, co člověk zná, ale v tom, jak dokáže zacházet s informacemi, jež vyčte z knih a ze své vlastní zkušenosti."

Je obecně známou zkušeností, že žáci a studenti na českých školách jsou zbytečně přeučováni. (Vím o jedné základní škole, kde paní učitelka požaduje na dětech v přírodopisu, aby se nabiflovali a při zkoušení opakovali charakteristiky devíti druhů trav.) Encyklopedické znalosti nahrazují porozumění. Západní školství se biflujícího přístupu k vyučování dávno zbavilo. Je známo, že to, co se člověk namemoruje a jde-li o znalosti, jichž pravidelně neužívá, uložil je pouze do krátkodobé paměti a hned po zkoušce jsou zapomenuty. Právě proto se v britských školách vyučuje především na základě samostatné práce v takzvaných projektech. Dostanu-li v hodinách historie úkol, že jsem český diplomat při nočním jednání se západními Spojenci v Mnichově koncem září 1938, a právě mi Britové a Francouzi oznámili, že Československu proti Hitlerovi nepomohou, a na mě je vysvětlit, co budu v takové situaci dělat a proč, celá historická událost mi zůstane v mozku daleko hlouběji a živěji, než kdybych se bifloval jakákoliv data. V západních školách se učí metoda, jak světu porozumět, na příkladech, nikoliv soubor nesourodých encyklopedických znalostí. Pak nás ovšem může šokovat, že student neví, kdo to byl Konrad Adenauer. Je to však důležité? Je skutečně v dnešní složité realitě možné očekávat, aby student znal a uměl VŠECHNO?

Přirozeně, je daleko obtížnější vyučovat prostřednictvím projektů a vytváření samostatného názoru, než předčítat žákům mechanicky přednášku, kterou si v hodině opisují -- jako by neexistovaly xeroxy či počítače - a pak se ji musejí doslova navrčet. Je pravda, že mnohé západní školy při tvůrčím přístupu k vyučování selhávají. Někdy se ve školách zvrhne podpora umění debatovat jen v bezbřehou diskusi bez znalostí. Příkladů takových špatných škol ze Západu užívají zastánci tradičního, autoritářského biflování jako argumentace k odmítnutí jakéhokoliv tvůrčího přístupu. Kompromis je však možný: Lze v mladých lidech vypěstovat otevřené, tvůrčí, analytické schopnosti a zároveň jim poskytnout solidní věcný základ. Ten mimochodem většinou vzniká na základě žákovy osobní zvídavosti, kterou v diskusích rozvine ve škole dobrý učitel.

Vedu na Glasgow University ve Skotsku výměnu studentů ze tří univerzit v České republice a na základě svých zkušeností mohu potvrdit závěry školské studie OECD. Měli jsme v Glasgow z České republiky i vynikající studenty, zejména letos se však u nich projevila spíše uzavřenost, defenzivnost a ostražitost vůči vnějšímu světu. Do určité míry je to jistě způsobováno psychologickým, kulturním šokem, jímž prochází každý člověk z malé země, je-li vržen do cizího, mezinárodního, "bezbřehého" prostředí -- možná nutně se vůči němu vymezuje svou nacionalitou. Mí kolegové učitelé na zdejší univerzitě však letos u studentů z ČR vidí určité lpění na jediné možné interpretaci reality, takové, jaké se přidržují v důsledku svých domácích zkušeností z České republiky. Mezinárodní studenti mají možná menší encyklopedické znalosti, ale jsou otevřenější.

Jiným důležitým problémem, o němž se zpráva OECD nezmiňuje, jsou jazykové znalosti. Po celé Evropě je dnes základní podmínkou umět anglicky nejen hovořit, ale i psát -- přesvědčivě a kvalitně vyargumentovat na papíře své důvody. Je skandální, že mladí čeští lidé toto ani patnáct let po pádu komunismu stále ještě neumějí, ač se to mezi občany Evropy považuje za normu. Právě v důsledku toho -- protože se anglicky nedomluví a protože neumějí psát - provádí nyní v Británii množství studentů a absolventů českých univerzit jen za minimální mzdu ty nejhorší práce. Tím, co jsou Ukrajinci v ČR, jsou Češi a Slováci v Británii. Ze statutu ponížených občanů se mladí Češi nedostanou, dokud nebudou umět samostatně a sebevědomě myslet a psát anglicky stejně dokonale, jako ostatní mladí Evropané tak, že se na nich nepozná, že nejsou rodilými anglickými mluvčími. Studovat angličtinu dnes není profese, anglicky umí každý. Je to základní ekonomický požadavek, má-li Česká republika vstoupit do rodiny evropských národů jako jejich rovný a samostatný bratr. Zatím tomu tak není: Jak konstatovala jedna má britská studentka, která studovala v Brně i v Berlíně: "Němečtí studenti se podílejí na mezinárodní debatě -- Češi mluví jen sami mezi sebou." Kdy se to změní?

                 
Obsah vydání       10. 12. 2004
11. 12. 2004 Idnes konečně zasahuje proti rasismu
11. 12. 2004 Server Novinky.cz rasisticky zkreslil zprávu o diskriminaci Romů v Británii
12. 12. 2004 Palestinský šéf se omluvil za podporu Saddámovy invaze do Kuvajtu
11. 12. 2004 O impotenci hrubého vyjadřování Štěpána Kotrby
11. 12. 2004 Dělat z dětí politická rukojmí je nepřípustné Jan  Čulík
12. 12. 2004 Pořádně je prověřte!
12. 12. 2004 My o koze a oni o voze Jan  Čulík
12. 12. 2004 Mám pocit, že je mnou manipulováno
12. 12. 2004 Když europolicie udusila ženu v letadle, nikdo se nezajímal Ondřej  Slačálek
10. 12. 2004 Nenávist clonící oči i rozum Jakub  Jirsa
11. 12. 2004 Jak to bylo přesně s oběma kubánskými disidenty Marek  Sečkař
11. 12. 2004 Představte si, že by zadržovali někomu děti Američané Tomáš  Stýblo
11. 12. 2004 Rodiče mají právo žít se svými dětmi
11. 12. 2004 Děkuji Štěpánu Kotrbovi
11. 12. 2004 Nenávistný výlev Štěpána Kotrby Pavel  Urban
11. 12. 2004 Důchodkyně, kindrštúbe, Rožánek a "jiná hovada" Štěpán  Kotrba
11. 12. 2004 Kotrba par excellence Filip  Rožánek
12. 12. 2004 Jsem rád, že jsem nepotkal tramvajového milicionáře Bohumil  Kartous
11. 12. 2004 Juščenko "byl otráven"
11. 12. 2004 Americký voják, který zabil Iráčana, odsouzen na tři roky
10. 12. 2004 Proč nechtějí počítat irácké mrtvé?
9. 12. 2004 Británie "diskriminovala Romy z ČR"
10. 12. 2004 Češi mluví jen sami mezi sebou. Kdy se to změní? Jan  Čulík
10. 12. 2004 Michael  Marčák
10. 12. 2004 Jaké studenty má vychovávat vysoká škola? Martin  Škabraha
10. 12. 2004 Bývalý člen britské vlády zaútočil na Blairovu uzavřenost a nedemokratičnost
10. 12. 2004 Rodiče, kteří nejsou rodiče a drzost, která nezná mezí Štěpán  Kotrba
10. 12. 2004 Protokol z Kjóta je k ničemu
10. 12. 2004 Vynikající malířka o lidské identitě Jan  Paul
10. 12. 2004 Francie zákonem zakázala urážky menšin a žen
13. 12. 2004 Evropská demokratická strana oficiálně ustavena, místopředsedou Jiří Lobkowicz
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
10. 12. 2004 Hlavně, aby lidé věděli, že žádné reformy nepotřebujeme Jan  Faltýsek
10. 12. 2004 Michael  Marčák
10. 12. 2004 Ženy jsou ignorované oběti konfliktů po celém světě
10. 12. 2004 Soud zakázal násilníkovi vstup do bytu
10. 12. 2004 Antikomunismus a antikomunismus Boris  Cvek
10. 12. 2004 IRA: Nenecháme se fotografovat
9. 12. 2004 Co je smyslem vyučování? Boris  Cvek
9. 12. 2004 Nejlepších výsledků dosahuje tradiční, autoritářské školství
9. 12. 2004 Je přijatelné, aby ministerští úředníci soukromě vydělávali ve své pracovní době?
9. 12. 2004 USA chtějí pozorně naslouchat Evropanům
9. 12. 2004 Američtí konzervativci útočí na generálního tajemníka OSN
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich
10. 12. 2004 Přehlídka animovaného filmu v Olomouci
10. 12. 2004 Prosba o pomoc
8. 12. 2004 Mám rád děti celého světa... Tomáš  Koloc
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 12. 2004 Češi mluví jen sami mezi sebou. Kdy se to změní? Jan  Čulík
10. 12. 2004 Vynikající malířka o lidské identitě Jan  Paul
8. 12. 2004 Tajný svět George W. Bushe - V síti víry, obchodu a moci Ondřej  Slačálek
8. 12. 2004 Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost Pavel  Pečínka
8. 12. 2004 Trojí pohled na tuto zemi Oskar  Krejčí
8. 12. 2004 Mám rád děti celého světa... Tomáš  Koloc
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich
7. 12. 2004 Pouze Čína může zastavit pád amerického dolaru Miloš  Kaláb
7. 12. 2004 Velký bratr nás monitoruje Petr  Říha
7. 12. 2004 Mušketýři Karolína  Kučerová
7. 12. 2004 Ti, kdo nenávidí svobodu   
7. 12. 2004 Policejní stát ve městě Fallúdža?   
7. 12. 2004 Zachraňte nás před politiky, kteří vzývají Pánaboha   
6. 12. 2004 Chvála kýče Štefan  Švec

Školství RSS 2.0      Historie >
10. 12. 2004 Češi mluví jen sami mezi sebou. Kdy se to změní? Jan  Čulík
10. 12. 2004 Jaké studenty má vychovávat vysoká škola? Martin  Škabraha
9. 12. 2004 Co je smyslem vyučování? Boris  Cvek
9. 12. 2004 Je přijatelné, aby ministerští úředníci soukromě vydělávali ve své pracovní době?   
9. 12. 2004 Nejlepších výsledků dosahuje tradiční, autoritářské školství   
6. 12. 2004 Orientovat školství na elitu, nebo na širokou veřejnost? Miroslav Václav Steiner
29. 11. 2004 Problémy českého školství je třeba pojmenovat, až potom je můžeme začít řešit   
29. 11. 2004 Princip zkoušení je z pedagogického hlediska sporný Radek  Sárközi
26. 11. 2004 Co je to "test" Boris  Cvek
23. 11. 2004 Princ Charles uprostřed kontroverze ohledně kvality školství   
18. 11. 2004 Je vhodnější ústní forma zkoušení nebo písemné testy? Vladimír  Wagner
16. 11. 2004 Já ústnímu zkoušení naopak fandím Ignác  Pospíšil
16. 11. 2004 Školství politiky nezajímá Radek  Sárközi
16. 11. 2004 Kam kráčíš, česká techniko?   
15. 11. 2004 Je ústní zkoušení v chemii a ve fyzice na gymnáziu nutné? Boris  Cvek