Ustavíte nezávislou komisi, která prošetří jejich morální a politickou bezúhonnost? Fajn, jenom doufám, že se nezastavíte u těchhle dvou: určitě by bylo dobré prověřit pečlivěji u každého uprchlíka, jestli ho vyhnaly skutečné (čili vámi uznané) represe, nebo jestli ve své zhýčkanosti prostě jen nevydržel každodenní šikanu a takové malichernosti, jako je nedostatek jídla, léků nebo nemožnost vyjádřit beztrestně svůj názor. Váš list se ohání demokracií.

Já vlastně nevím, co ten pojem přesně znamená, ale něco mi říká, že by do něj mělo spadat i právo zvolit si místo, kde budu žít, i kdyby to mělo být třeba jen kvůli počasí. A jestli se na tohle právo díváme optikou Fidela Castra, tak to nám teda pomáhej pánbůh. Líbilo se mi to cvičení "představ si, že by totéž dělaly Spojené státy".

Zkusím doplnit další příklad: Kolik našich emigrantů skutečně pod palbou přelézalo dráty při útěku na Západ? Ty desetitisíce obyčejných Čechů, kteří odsud zmizeli přes Jugoslávii, nebo těch pár desítek "prominentů", co byli vystrkáni za hranice s úplně stejnou volbou (zmiz, nebo půjdeš do kriminálu), byli tedy stejně podezřelí? Přijímající země musely být evidentně zaslepené naivním pseudohumanismem, když jim jen tak poskytly azyl!

A k té medializaci: mám z toho dojem, jako byste byli ukřivdění, že vám o tom nikdo neřekl dřív, jako by fakt, že Saborit a Arguellesová nespustili mediální humbuk hned po příjezdu, byl jen jejich další přitěžující okolností. Oni tady ten rok a půl opravdu neseděli se sepnutýma rukama, prostě se snažili dostat sem děti v relativní tichosti, bez nadměrného provokování kubánských úřadů, s pomocí institucí, které jsou k tomu určené, i s pomocí politiků, kteří byli ochotni angažovat se i v tak nemedializované (= nezajímavé, nevyužitelné?) kauze.

Nevyšlo to, tak to teď zkouší jinak. Kéž by zabrala aspoň tahle cesta, protože jinou už asi nemají.

Taky mám v téhle věci tisíc otázek, a doufám, že mi na ně Liuver s Maydou jednou odpoví. Taky mi trvalo dlouho, než jsem se zbavila té spleti "proč a jak" a dopracovala se k jediné opravdu podstatné věci: jsou rodina, mají být spolu. Tečka.