18.05: Francouzští lékaři, kteří léčí palestinského předáka Jásira Arafata, popřeli zprávy druhého okruhu izraelské televize, že je Arafat mrtev. Tato televizní stanice citovala nejmenované zdroje v Paříži, podle nichž se Arafat podrobil mozkovému scanu a "už není mezi živými". Činitel palestinské správy hněvivě popřel v rozhlase BBC v 18.03, že by Arafat byl mrtvý a poukázal na to, že izraelská média to už tvrdila asi třikrát.

Je však pravda, že se Arafatův stav včera v noci zhoršil a byl převezen na jednotku intenzivní péče. Palestinská správa mimořádně zasedá. Prezident Bush řekl, "ať Bůh nechá spočinout jeho [Arafatově] duši" a uvedl, že mu jde o mírový proces na Blízkém východě.

Podle jedné palestinské tiskové agentury sdělila francouzská nemocnice, že Arafat je ve vážném, nikoliv však kritickém zdravotním stavu a že je částečně při vědomí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nejistota a obavy. Takové jsou nejčastěji vyslovované pocity, které během dnešního dne, 4. listopadu, přicházejí agenturami z Paříže o zdravotním stavu palestinského vůdce Jásira Arafata. Dopoledne zdroj blízký palestinské delegaci oznámil, že vůdce ztratil od středy třikrát po sobě vědomí. Podle něj se Arafat ocitl na několik hodin v bezvědomí. Zdroj jiný, tentokrát francouzský, zní jako ortel: historický vůdce Palestiny je v komatu.

Minulý týden jsme skončili v období na konci devadesátých let, kdy obě skupiny, američtí neokonzervativci i islámští extremisté, byli marginalizováni a ztratili moc. Avšak s útoky z 11. září se osud obou skupin dramaticky změnil. Islamisté byli po svém momentu triumfu během několika měsíců téměř úplně zničeni. Avšak neokonzervativci ve Washingtonu převzali moc. A pak neokonzervativci začali islamisty rekonstruovat. Vytvořili neexistujícího nepřítele. A jak se tato neskutečná noční můra začala šířit, politikové si uvědomili, že jim to poskytuje ve světě, který se octl v hluboké deziluzi, obrovskou moc. Ti, kteří šířili nejhroznější noční můry, se stali nejmocnějšími lidmi na této planetě.

Shrnujeme argumentaci z třetí a závěrečné části dokumentárního filmu Adama Curtise The Power of Nightmares (Síla nočních můr), nazvané Shadows in the Cave (Stíny v jeskyni), která se vysílala ve středu 3. listopadu v 21 hodin v televizi BBC 2. První část tohoto významného filmu je ZDE, druhá část je ZDE.

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

Pro stažení filmu budete potřebovat program BitTorrent. Pokud ho ještě nemáte, je možné zdarma ho nainstalovat stažením a spuštěním souboru z této stránky (klikněte v pravém sloupci "Download" na libovolnou z bílo-černých ikon). Program je zdarma, ale při prvním spuštění možná zobrazí okno s žádostí o příspěvek, které stačí zavřít kliknutím na "Ne".

čtvrtek 12.00: Jásir Arafat upadl ve francouzské nemocnici, kde leží, do komatu.

(Potlesk) Děkuju. Děkuju vám všem, že jste přišli. Byla to dlouhá noc a velká noc. (Ovace) Voliči přišli v rekordních počtech a přinesli historické vítězství. Dnes mi zatelefonoval senátor Kerry a blahopřál mi. Náš rozhovor byl opravdu užitečný. Byl velmi laskavý. Senátor Kerry vedl energickou kampaň. A on a jeho stoupenci mohou být hrdi na své úsilí. Laura a já chceme popřát senátoru Kerrymu a jeho celé rodině všechno nejlepší.

Amerika promluvila a já se cítím pokořen tou důvěrou mých spoluobčanů. S touto důvěrou přichází povinnost sloužit všem Američanům. Udělám vše, co je v mých silách, abych tuto povinnost plnil, každým dnem jako váš prezident.

(Projev vítězného amerického prezidenta Bushe, přednesený ve středu ve 21 hodin.)

Děkuji vám mnohokrát. Vůbec nevíte, jak hřejivé a velkomyslné je toto uvítání, vaše láska a vaše náklonnost. Těší mě to. Je mi líto, že jsme sem dorazili trochu pozdě a trochu bez výsledku.

Hovořil jsem dnes s panem prezidentem Bushem a nabídl jsem mu a Lauře naše blahopřání k jeho vítězství. Byl to uspokojivý rozhovor. Hovořili jsme o nebezpečí konfliktu v naší společnosti a o nutnosti, zoufalé nutnosti vytvořit jednotu, najít společnou půdu, sejít se znovu společně. Doufám, že dnes budeme moci zahájit toto uzdravování.

(Projev, který Demokratický kandidát na amerického prezidenta přednesl v Bostonu ve středu ve 20 hodin.)

středa 20.15: John Kerry v Bostonu oficiálně přiznal svou porážku. Řekl, že hovořil s Georgem Bushem o nutnosti smíření amerického národa.

"George Bush je příštím prezidentem. Voličům nevadilo, že dopustil státní deficit ve výši trilionu dolarů, že má nejhorší výsledky v boji proti nezaměstnanosti za posledních 70 let, že vede kontroverzní válku v Iráku a že se mu nepodařilo chytit Usámu bin Ladina. S americkými voliči rezonovaly 'morální otázky'. To vyvolalo, že ho jeho stoupenci podpořili daleko silněji, než v co jeho volební tým doufal." (Channel Four News)

Britské televizní zpravodajství Channel Four News ve středu večer poukázalo ve své analýze amerických voleb na dvě důležité skutečnosti:

1. Johnu Kerrymu se nepodařilo zmobilizovat k volbám mladou generaci. Účast mladých lidí při volbách nepřekročila 17 procent.

2. Hlavním důvodem, proč Američané ve velkých počtech hlasovali pro George Bushe, byly důvody náboženské. Nejvýznamnější hodnotou byla pro voliče Bushova religiozita (je "znovuzrozeným křesťanem") a jeho "tradiční, morální hodnoty".

Podle současných předpovědí má George Bush 254 volitelských hlasů a John Kerry 252. Ten, kdo ve volbách zvítězí, musí vyhrát v Ohiu, které vítězi poskytne 20 volitelských hlasů. Podle sečtených hlasů v Ohiu vede Bush o 136 221 hlasů. Podle nejnovějších údajů existuje 147 570 prozatímních hlasů, které musejí být teprve ověřeny a blíže neurčený počet hlasů osob, které hlasovaly v nepřítomnosti.

Vzhledem k podstatnému náskoku George Bushe v počtu jednotlivých hlasů usoudila Demokratická strana, že by bylo všeobecně nepřijatelné, kdyby se během následujících 11 dnů hádala o možnou menšinu prozatímních hlasů, a proto John Kerry rozhodl ohlásit svou porážku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

14.00: Bílý dům prohlásil slovy Bushova šéfa štábu Andrewa Carda, že "Bush přesvědčivě vyhrál volby", avšak není to oficiální prohlášení. Očekává se, že George Bush učiní vlastní prohlášení za několik hodin. Podle rozhlasu BBC vyhlásil Bushův tábor své vítězství "ve snaze vyvinout tlak na Johna Kerryho". Jiní pozorovatelé však poukazují na to, že Republikáni jsou svým vítězstvím víceméně jisti a počkají, až budou všechny hlasy sečteny, nebudou se hádat prostřednictvím právníků. Argumentují také, že početně Bush získal převahu občanských hlasů. Reportér rozhlasu BBC z Washingtonu ve 14 hodin poukázal na to, že je stále ještě matematicky možné, aby John Kerry ve volbách zvítězil. I on zdůrazňuje, že konečný výsledek z Ohia nebude zřejmě znám po celou řadu dní. Toto je také oficiální postoj Demokratické strany, avšak ve skutečnosti Demokraté zřejmě vědí, že prohráli. Ohio se stalo letos tím, čím byla v roce 2000 Florida.

Demokraté veřejně odmítají přijmout porážku a tvrdí, že dosud podstatný počet nesečtených hlasů by mohl vést k jejich vítězství ve státě Ohio. I britský konzervativní deník Daily Telegraph poukazuje na to, že na konečný výsledek ve státě Ohio budeme možná čekat 11 dní. To ve vysílání rozhlasu BBC ve středu v poledne potrvdil i guvernér státu Ohio: zdůraznil, že podle zákona se "provizorní" hlasy voličů smějí sčítat až později. Jde o hlasy, které byly v důsledku technických a adminstrativních problémů dočasně z voleb vyloučeny a je nutno pečlivě zkontrolovat, zda jsou legitimní.

Podle pozorovatele Marka Brzezinského z Demokratické strany získali Republikáni více hlasů, protože mají daleko lepší organizaci na místní úrovni, hlavně prostřednictvím církví.

Pozorovatelé, včetně Republikánů, poukazují na to, jak ostře rozdělený je v současnosti americký národ, až na hranici nenávisti, a zdůrazňují, že budoucí prezident bude muset pracovat pro smíření.

John Kerry dosud získal 54,616,818 voličských hlasů, 48% všech odevzdaných hlasů, 20 států a 252 volitelských hlasů.

George Bush zatím získal 58,154,413 voličských hlasů, 51% všech odevzdaných hlasů, 28 států a 254 volitelských hlasů.

Podrobnosti v angličině ZDE a ZDE

Reportéři BBC objevují už nyní v postojích George Bushe známky toho, že nyní bude provádět svou politiku ještě agresivněji než dosud. Je tedy prý nepravděpodobné, že by usiloval o smíření. Ve středu v podvečer spekulovali o budoucí Bushově politice v britském rozhlase s britským konzervativním poslancem a bývalým ministrem obrany Michaelem Portillem. Portillo řekl:

Nevíme, zda se posune doprava anebo zůstane v centru. Víme však, že toto rozhodnutí Bush učiní čistě ve vztahu k americkým voličům a ve vztahu k americké historii. Vůbec nebude brát v úvahu to, co si myslí jeho spojenci či evropské státy.

Jak reagují média a politikové na výsledky amerických voleb ve Velké Británii? Referuje Jan Čulík.

Psáno pro ČRo 6.

Čelný britský právník obvinil v pondělí v britské Horní sněmovně britské ministerstvo vnitra, že "vážným způsobem uvedlo v omyl" britské soudnictví poté, co ministerští právníci předložili Horní sněmovně v poslední den sedmidenního slyšení dramatické nové důkazy. Vyplývá z nich, že britští imigrační úředníci na ruzyňském letišti měli interní oficiální instrukce chovat se rasisticky vůči Romům plánujícím cestu do Británie, i když dosud britské ministerstvo vnitra tvrdilo opak, mj. i Janu Čulíkovi v odpovědi na interpelaci jeho britskému poslanci ze dne 25. října 2001.

Tento příspěvek vysílá stanice ČRo6 5. 11. 2004 v pořadu Názory a argumenty od 18:10.

Do zákonů se ochrana před blbostí vměstnat nedá. Blbost vždy zůstane blbostí, lze ji odtušit, vysmát se jí, nelze jí ale vymýtit.

Na podstatu hrubě manipulativní billboardové předvolební kampaně ČSSD, zobrazující tvář Stanislava Grosse s nic neříkajícím, avšak emocionálně svůdným heslem "Myslím to upřímně" ZDE a ZDE inteligentním satirickým billboardem reagoval Štěpán Mareš, autor Zeleného Raoula v časopise Reflex. Jeho verze billboardu "Myslím to upřímně", kterou publikujeme, právem poukazuje na skutečnost, že líbivý slogan nevypovídá absolutně nic o osobě, s nímž je spojován - tou osobou může být i terorista. Marešův billboard byl vystaven v jihomoravské Třebíči, protože (jak jinak v ČR, všechno se tam tak dělá!) tam měl autor protekci u jedné místní reklamní agentury.

Tímto se ovšem zviditelnilo, že v České republice neexistuje svoboda projevu a je zakázána satira. Důkazem toho je skutečnost, že Policie ČR satirický billboard násilím odstranila (to samo se zdá z právního hlediska pochybené, viz analýza Jana Sýkory) a jeho vyvěšení na veřejnosti podle ČTK prý vyšetřuje "jako trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka".

Běda zemi, kde bičují šašky. Větší Absurdistán byste si nemohli vymyslet. Jde o další důkaz, že Česká republika má opakovaně vážné problémy se základními pojmy svobody projevu. Trestnými se stávají činy komiků, zatímco netrestatelnými se stávají zákonodárci - a to i v případě evidentních a úmyslných legislativních zmetků.

P. S. Jan Sýkora ve svém příspěvku analyzuje případ podle současného stavu českého práva; je záhodno však upozornit, že to obsahuje jako pozůstatky komunistické praxe nejrůznější "verbální trestné činy" a mezinárodní lidskoprávní organizace požadují už delší dobu od ČR, aby je zrušila, protože verbální trestné činy mohou být zneužívány proti svobodě projevu, jak se právě v případě ČR znovu a znovu prokazuje (viz téma BL "Hon na svobodu slova").

"Bendlova epocha" je název článku, který přinesl z pera komentátora Pavla Vernera včerejší deník Právo. Autor v něm pátrá po příčinách nelichotivého vysvědčení, jehož se nám dostalo z výsledků průzkumu rakouského institutu Imas. Nález říká, že sedm z deseti oslovených respondentů uvedlo, že žijí v nesnadné době, a že jejich nálada je špatná. A přestože se jejich životní úroveň prý zlepšuje a víc si toho koupí, počet nespokojených roste.

Ráda bych reagovala na článek "Technologie ve službách objednávky, možná i politické", píše Diana Dobálová, tisková muvčí Eurotelu.

Eurotel jako první operátor v České republice začal s blokací odcizených přístrojů. Kromě toho o nich poskytuje pravidelně informace Mobil serveru. Zde je veřejně dostupná databáze identifikačních čísel (IMEI) odcizených mobilních telefonů . Tato IMEI sem byla nahlášena jako kradená zákazníky Eurotelu nebo uživateli, kteří je rovnou zapsali do black listu redakce Mobil serveru. Mimo jiné tato služba znamená, že si každý zájemce o koupi mobilu v bazaru může ověřit, zda-li telefon, o který má zájem, nebyl v minulosti odcizen, nebo nepochází z jiné trestné činnosti.

Poznámka ŠK: Bazary tuto službu - logicky - nepodporují. S řešením, které umožní prodavači či zákazníkovi ověřit si přímo v bazaru, zda byl nabízený telefon někomu odcizen, přitom nepřišel Eurotel - jak by čekal zákazník od prvotřídní firmy, ale soukromý internetový server Patricka Zandla Mobil. Identifikační číslo telefonu (IMEI), které lze jej vyvolat kódem *#06#, lze u starších přístrojů změnit. To, jestli je či není změněno, lze zjistit pouze porovnáním s číslem nalepeným pod baterií. Logické by bylo, aby zároveň s nákupem karty či telefonu od Eurotelu dal Eurotel sám možnost legitimnímu majiteli telefonu možnost nahlásit zároveň s blokací karty i blokaci telefonu, a aby MUSELA existovat povinnost všech operátorů v České republice nezapojit telefon, na který byla učiněna blokace, do provozu ve své síti, spolu s upozorněním policie na provozovatele karty, připojené na kradený telefon. Blacklist soukromého serveru Mobil je sice užitečná, ale kolik z osmi milionů uživatelů mobilních telefonů o této možnosti ví, jestliže ji nekomunikují operátoři a jejich AUTORIZOVANÍ prodejci sami jako službu, dávající jejich zákazníkům JISTOTU.

Před půl rokem došlo k rozšíření Evropské unie. V květnu tiskl britský bulvární tisk dramatická varování, že Británii zahltí vlna parazitů ze středovýchodní Evropy, kteří tam budou usilovat o získání sociální podpory.

Britský rozhlas tehdy interviewoval jednu mladou polskou dvojici, která skutečně plánovala přijít do Británie pracovat. V pondělí 1. listopadu odvysílal reportáž o tom, jak to s nimi pak v Británii dopadlo. A není to zrovna nejveselejší příběh:

Tam, kde mysli lidí ovládá strach
z velkého a hrozného zla,
tam je tento strach žene do stáda
semknutého kolem svých vůdců

Málokterá z politických událostí, má pro další osud světa takový význam jako prezidentské volby v USA. Můžeme se na ně dívat z hlediska směřování v současnosti dominantní světové velmoci, jejíž vliv na "zbytek světa" je mimo diskusi. Avšak můžeme vývoj americké společnosti vidět také jako symptom krize euro-americké kultury, především jejich základních hodnot.

V minulosti nám politikové slibovali lepší svět. Měli různé způsoby, jak toho dosáhnout, ale jejich moc a autorita pocházela z optimistických vizí, které nabízeli svým občanům. Tyto sny selhaly. A dnes lidé už ztratili víru v ideologie. Politikové jsou stále častěji dnes už považováni jen za manažery veřejného života. Avšak oni nyní objevili novou roli, která jim navrací jejich moc a autoritu. Namísto toho, aby pro nás plnili sny, nám politikové slibují, že nás ochrání -- před nočními můrami.

Tvrdí nám, že nás dokáží zachránit před strašlivými nebezpečími, která nevidíme a jimž nerozumíme. A největší hrozbou ze všeho je mezinárodní terorismus -- mocná a zlá mezinárodní síť, rozprostírající se všemi zeměmi světa. A proti této hrozbě je nutno vést válku proti terorismu.

Avšak většina této hrozby je jen fantazií, přehnanou a zkreslenou politiky. Je to temná iluze, kterou, nezpochybněnu, šíří vlády po celém světě, bezpečnostní služby i mezinárodní sdělovací prostředky.

Toto je soubor filmů o tom, jak a kdy byla tato fantazie vytvořena a komu přináší prospěch. Jádrem tohoto příběhu jsou dvě skupiny: američtí neokonzervativci a radikální islám. Obě skupiny byly idealistické. Obě vznikly ze selhání liberálního snu vytvořit lepší svět. Tyto dvě skupiny skutečně změnily svět, ale nikoliv tak, jak zamýšlely. Společně vytvořili dnešní vizi noční můry tajné mezinárodní organizace, která ohrožuje svět. Je to fantazie, o níž politikové pak zjistili, že jim vrací jejich moc.

Ve středu 20. října 2004 ve hlavním vysílacím čase ve 21 hodin uvedl okruh BBC 2 první díl závažného třídílného dokumentárního filmu od Adama Curtise o "fikci globální teroristické hrozby". Zde je shrnutí jeho argumentace:

Shrnutí druhé části tohoto filmu je ZDE

Jádrem globálního příběhu posledních desetiletí jsou američtí neokonzervativci a radikální islámisté. Britský dokumentarista Alan Curtis v trojdílném dokumentárním filmu, který se v současnosti vysílá v televizi BBC, argumentuje, že se američtí neokonzervativci a radikální islámisté sobě navzájem nesmírně podobají a vzájemně si -- nevědomky vyhovují a pomáhají si. Svět se tak dostává do velmi nebezpečné situace.

V druhé části Curtisova filmu The Power of Nightmares (Moc nočních můr), nazvané Phantom Victory (Iluzorní vítězství), který se vysílal na stanici BBC 2 ve středu 27. 10. ve 21 hodin, líčí autor, jak se američtí neokonzervativci a islámští extremisté spojili, aby bojovali v Afghánistánu proti Sovětskému svazu. Obě skupiny dospěly samostatně k přesvědčení, že právě ony porazily "Říši zla", a tak mají moc změnit svět. Oboje jejich revoluce ale selhaly.

Proto si američtí neokonzervativci ve snaze uchvátit znovu moc vymysleli novou fantazii, nového iluzorního nepřítele pro celý národ, Billa Clintona. Radikální islamisté v téže době propadli zoufalé spirále hromadného masakrování a terorismu, také ve snaze přesvědčit občany, aby je následovali. Z toho vznikl podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž nyní žijeme.

Publikujeme shrnutí argumentace z této druhé části Curtisova filmu. První část je ZDE.

Shrnutí třetí části tohoto filmu je ZDE

V říjnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5119,90 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.