31. 10. 2004
Prezident Bush získal šestiprocentní náskok nad Johnem Kerrym, podle průzkumů veřejného mínění, provedených poté, co byl v pátek večer odvysílán nový videoprojev Usámy bin Ladina. Podle průzkumu, který v sobotu zveřejnil časopis Newsweek, má George Bush podporu 50 procent a Kerry má podporu 44 procent. Ještě před týdnem měl v obdobném průzkumu Bush 48 procent a Kerry 46 procent. Pokud tento trend potvrdí ostatní průzkumy veřejného mínění, bude moci George Bush děkovat svému největšímu nepříteli za další čtyři roky v Bílém domě, píše v neděli týdeník Sunday Telegraph. Poznámka JČ: Je zjevné, že islámským extremistům vyhovuje svou iracionalitou George Bush daleko více než John Kerry a jsou si vědomi, že Bushovo vítězství povede k daleko rozsáhlejší destabilizaci globálního světového pořádku, než kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězil John Kerry. To je ovšem jejich cílem. Proto zasáhli do amerických prezidentských voleb s psychologicky naprosto geniálně načasovanou a vypracovanou přesností. Zásadní je bin Ladinovo porozumění, jak psal Marshall McLuhan, že medium is the message - že je důležité, že bin Ladin vydal videoprojev. Jeho obsah už je podružný - američtí voliči, kteří budou v úterý rozhodovat, nebudou přirozeně jeho obsah studovat. Nelze než pocítit obdiv vůči Usámu bin Ladinovi jako politickému stratégovi. Pro svět však jeho geniální strategický um bude mít tragické následky. Podrobnosti v angličtině ZDE Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu" Jak si islámci a američtí neokonzervativci navzájem vyhovují |
Možná, že udělení státního vyznamenání zároveň letci Františku Fajtlovi, ostrakizovanému komunistickým režimem, i filmovému režiséru Otakaru Vávrovi, který se všemi totalitními režimy kolaboroval a přizpůsoboval své dílo požadavkům každé ideologie (podle toho taky jeho filmy vypadaly), je od Václava Klause pokusem "stmelit národ", zdůraznit patnáct let po pádu komunismu "co jsme si, to jsme si", zdůraznit národní inkluzivitu.
Otázka je, zda by neměla vzniknout diskuse, jaké mají být hodnoty tohoto "stmeleného národa" a na jakém základě má být budována tato inkluzivita. Je dnes v České republice hodnotou zahodit jakoukoliv morálku a kolaborovat s kýmkoliv, kdo se naskytne? Kolaborace s cizí mocí či s totalitním režimem je věc amorální a nechutná. Ano, vím, že v Československu za ta desetiletí kolaboroval kdekdo, a už je to taky dávno, tak si to nikdo tak nebere. A taky vím, že mnozí budou argumentovat: "Ale ono bylo nutno kolaborovat, když chtěl člověk cokoliv dělat..."
Někteří si ale nezadali. Vím, je to dávno. Ale všechno se relativisticky rozmazat nedá. Něco je špatného na společnosti, kde neplatí žádné hodnoty a všechno je dovoleno...
Ano, Otakaru Vávrovi je devadesát let a za jeho kolaboraci bych ho už nijak nemučil, neodsuzoval, nevystavoval na pranýř. Nechal bych ho prostě v klidu a na pokoji. Dávat mu však státní vyznamenání, to je trochu neblahá věc... Vypovídá to totiž mnohé o celém současném režimu v České republice - včetně jejího prezidenta.
P.S. Jsem si samozřejmě vědom, že státní správa musí využívat lidí z minulého režimu, už jen proto, že se nemůže zbavit odborníků, stát by se rozložil. Avšak dávat státní vyznamenání známým konformistům, to je trochu jiná věc.
31. 10. 2004
Předpovědět výsledky těchto prezidentských voleb je nesmírně obtížné. Je to v důsledku intenzity zájmu voličů, který se projevil daleko vyšším počtem registrovaných voličů než v předchozích volbách, a dlouhými frontami před volebními urnami (hlasovat se může v USA už před volebním dnem). Tento výrazně vyšší zájem voličů jde také ruku v ruce s nejagresivnější mobilizací voličů, jakou kdy obě politické strany a jejich spojenci zorganizovali, píše nedělní americký deník Washington Post a pokračuje: |
30. 10. 2004
Ó, lide Spojených států, hovořím k vám, abych vám řekl, jaký je ideální způsob, jak se vyhnout dalšímu Manhattanu, o válce a o jejích příčinách a důsledcích.
Bezpečnost je důležitým základem lidského života. Svobodní lidé nepromarňují svou bezpečnost, navzdory Bushovu tvrzení, že nenávidíme svobodu. Ať nám vysvětlí, proč jsme například nezaútočili na Švédsko. Přinášíme překlad z videoprojevu údajného Usámy bin Ladina, který odvysílala v pátek televize Al Jazeera. Toto je doslovný překlad všech výňatků z tohoto videozáznamu, který odvysílala Al Jazeera. |
30. 10. 2004
První instinktivní reakcí je, že bin Ladinův videoprojev více pomůže Bushovi než Kerrymu, napsal v sobotu deník Guardian. |
30. 10. 2004
Asi 100 000 iráckých civilistů, polovina z nich žen a dětí - zemřela v Iráku od vojenské invaze, většinou v důsledku leteckých úderů koaličních vojenských sil, konstatuje první spolehlivá studie zabývající se počtem mrtvých, kterou vypracovali iráčtí a američtí odborníci na veřejné zdraví. Průzkum byl prováděn ve 33 náhodně zvolených oblastech v Iráku, které jsou reprezentativní pro celou populaci. Vyplývá z něho, že násilí je nyní v Iráku hlavní příčinou smrti. Před invazí umírala v Iráku většina lidí na infarkty, na mrtvice a na chronické nemoce. Riziko násilné smrti je nyní osmapadesátkrát vyšší než před invazí. "Mortality before and after the 2003 invasion of Iraq: cluster sample survey (Úmrtnost před invazí do Iráku v roce 2003 a po ní: analýza založená na seskupení vzorku domácností)" - kompletní text studie v časopise The Lancet v angličtině ZDE |
30. 10. 2004
Úřad britského premiéra vyjádřil pochybnosti nad závěry nové studie, že v Iráku usmrtila koaliční vojska až 100 000 civilistů. |
30. 10. 2004
Guardian "nevyzývá k zavraždění George Bushe"Ironický pravidelný sloupek Charlie Brookera k televiznímu vysílání posledních dní na mediálních stránkách deníku Guardian se v sobotu 23. října zabýval předvolební kampaní ve Spojených státech a jejím dopadem na svět. Komentář byl ostře protibushovsky zaměřen a vyvolal ve Spojených státech zuřivé protesty. List Guardian ho posléze stáhl z internetu (což ovšem nejde, protože zcenzurovaný text vždycky najdete) a publikoval omluvu. Níže vydáváme potlačený text v originálu i v českém překladu i text omluvy britského deníku. Za minulý týden se, přirozeně, omluva (a jistě i stažený článek na googlu) staly nejčtenějším textem tohoto listu. |
30. 10. 2004
sobota 13.00: Kontroverzní kandidát na evropského komisaře, Rocco Buttiglione, uvedl, že se své funkce vzdává. Proti Buttiglionovi se postavil Evropský parlament kvůli jeho názorům na homosexualitu a na ženy. Nový prezident Evropské komise José Manuel Barroso tento týden stáhl svůj návrh kandidátů na evropské komisaře v důsledku této kontroverze. Evropský parlament totiž pohrozil, že bude navrhovanou komisi vetovat. Italský prezident Silvio Berlusconi v pátek uvedl, že je pravděpodobné, že Buttiglione jako italský kandidát na evropského komisaře bude zřejmě nahrazen někým jiným. Podrobnosti v angličtině ZDE |
30. 10. 2004
V historickém kapitolském paláci Conservatori, kde před 47 lety byly podepsány římské smlouvy, došlo k slavnostnímu podpisu "Zakládající smlouvy o Evropské ústavě" . Po podpisu každého zástupce z jedné z 25 členských států EU se v síni rozlehl potlesk. Zda tento potlesk vytrvá i po úspěšné ratifikaci všech členských zemí, to je dnes otevřená otázka. Je málo zemí v Evropě , kde o tomto dokumentu existuje všeobecný souhlas. Spíše se očekává napjatá jednání o její následné ratifikaci. A to buď formou ústavního referenda nebo hlasováním v parlamentě. V dnešní době je rozhodnuto o konání lidového hlasování v cca 10 zemích. V Německu, kde mezi parlamentními stranami existuje v otázce EU-ústavy shoda, u německých voličů tento dokument nemá na růžích ustláno. Spíše naopak, objevuje se velká únava z dosavadní Evropské unie, kde SRN je největším přispěvovatelem. |
30. 10. 2004
Podle nové Ústavní smlouvy došlo k následujícím změnám v institucionálním uspořádání EU. |
28. 10. 2004
Jak si islámci a američtí neokonzervativci navzájem vyhovují"Tím, že zaujímají neokonzervativci, straussovci tajnůstkářský a elitářský postoj, se straussismus opravdu podobá marxismu. Tito bývalí marxisté -- a v některých případech bývalí liberální straussovci -- by se mohli považovat za svého druhu leninskou organizaci, která má tajnou vizi, jejímž prostřednictvím chtějí změnit historii, ale určité součásti této filozofie skrývají před lidmi, kteří nejsou schopni této vizi porozumět." Avšak s útoky z 11. září, zaměřenými proti Americe, měli neokonzervativci konečně najít onoho nepřítele, ono "zosobnění zla", které hledali od rozkladu Sovětského svazu. Ve své reakci na tyto útoky proměnili neokonzervativci selhávající islámské hnutí v to, co se, jak se zdá, stalo velkou revoluční silou, o níž Zawahiri vždycky snil. Ale většina toho všeho existuje jen v imaginaci lidí. Bude to příští neviditelný, iluzorní nepřítel. Jádrem globálního příběhu posledních desetiletí jsou američtí neokonzervativci a radikální islámisté. Britský dokumentarista Alan Curtis v trojdílném dokumentárním filmu, který se v současnosti vysílá v televizi BBC, argumentuje, že se američtí neokonzervativci a radikální islámisté sobě navzájem nesmírně podobají a vzájemně si -- nevědomky vyhovují a pomáhají si. Svět se tak dostává do velmi nebezpečné situace. V druhé části Curtisova filmu The Power of Nightmares (Moc nočních můr), nazvané Phantom Victory (Iluzorní vítězství), který se vysílal na stanici BBC 2 ve středu 27. 10. ve 21 hodin, líčí autor, jak se američtí neokonzervativci a islámští extremisté spojili, aby bojovali v Afghánistánu proti Sovětskému svazu. Obě skupiny dospěly samostatně k přesvědčení, že právě ony porazily "Říši zla", a tak mají moc změnit svět. Oboje jejich revoluce ale selhaly. Proto si američtí neokonzervativci ve snaze uchvátit znovu moc vymysleli novou fantazii, nového iluzorního nepřítele pro celý národ, Billa Clintona. Radikální islamisté v téže době propadli zoufalé spirále hromadného masakrování a terorismu, také ve snaze přesvědčit občany, aby je následovali. Z toho vznikl podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž nyní žijeme. Publikujeme shrnutí argumentace z této druhé části Curtisova filmu. První část je ZDE. Shrnutí třetí části tohoto filmu je ZDE Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL |
30. 10. 2004
Sobota 01.30: Britské úřady začaly oficiálně vyšetřovat obvinění z úplatkářství ve firmě Halliburton, v americkém podniku, který poskytuje služby ropnému průmyslu, k němuž mělo dojít, když byl jeho ředitelem současný americký viceprezident Dick Cheney. List Guardian zjistil, že britský Serious Fraud Office, Úřad pro vyšetřování závažných podvodů, se připojil na žádost amerického ministerstva spravedlnosti ve Washingtonu k mezinárodnímu vyšetřování v této věci. Na vyšetřování se už podílejí činitelé z Francie a z Nigérie. Podnik Halliburton je držitelem hlavních kontraktů americké vlády v Iráku a v Afghánistánu. Už dlouho je v ohnisku kontroverze, v jejímž rámci je obviňován, že dostal od Bílého domu z protekce kontrakty v hodnotě mnoha miliard dolarů, aniž by se účastnil jakéhokoliv konkursu. Pentagon tvrdí, že firma Halliburton drastickým způsobem přehání své náklady, které účtuje americké vládě. |
29. 10. 2004
Pátek 22.30: Televize Al Jazeera odvysílala nový videozáznam, na němž údajně hrozí Usáma bin Ladin novými útoky proti Spojeným státům. Obviňuje na něm prezidenta George W. Bushe, že od 11. září 2001 "podvádí Američany", a srovnává Bushovu vládu se "zkorumpovanými" arabskými režimy. Dodal, že bezpečnost USA nezávisí ani na Bushovi ani na Kerrym, ale na americké politice. "Důvody zopakovat to, co se stalo, zůstávají," argumentoval. Pokud je záznam autentický, je to první videozáznam Usámy bin Ladina natočený od útoků z 11. září. Podrobnosti v angličtině ZDE |
27. 10. 2004
"Mé internetové stránky www.czechmatch.co.uk jasně vysvětlují práva pracovníků, přicházejících do Británie, protože mě velmi znepokojuje, že do Británie přichází velký počet lidí samostatně, bez organizované pomoci, a tito lidé se stávají obětí vykořisťování, buď od podvodných zaměstnavatelů anebo od bossů různých gangů." Britský právník John Mark Sutherland-Fisher, odborník na zaměstnanecké právo, založil firmu Czech Match Ltd., která od února letošního roku zprostředkovává lidem nejrůznějších profesí z České republiky za právních a férových poměrů dobré zaměstnání v Británii. Využívá při tom vážného nedostatku kvalifikovaných pracovních sil ve Spojeném království. Sutherland-Fisher je nyní zprostředkovatelem pracovních příležitostí v Británii pro osoby v desítkách zemí. Lidem, ucházejícím se v Británii o místo, Sutherland-Fisher neúčtuje žádný poplatek, protože v Británii je to protizákonné. - O tom, jak získat dobré místo v Británii, s ním hovořil Jan Čulík. |
29. 10. 2004
Včera bylo 28. října 2004 a prezident Václav Klaus si konečně mohl vyzkoušet pokládání věnců podle španělského vzoru. A nebyla to jediná prezidentská kratochvíle, která pana prezidenta včera čekala. U příležitosti osmdesátého šestého výročí vzniku Československa se totiž dá položit klidně i deset věnců a nadto je možno udělit řadu různých vyznamenání, řádů a medailí, čehož také prezident bezezbytku využil. Když říkám bezezbytku, tak to myslím vážně. |
30. 10. 2004
"Pane generálmajore, promiňte!" - Ten název je neuvěřitelně úlisný a blbý, míní Alexander Vojta. Autor by se měl omluvit i všem ostatním za přítomnost Mariána Čalfy v blízkosti V. Havla. Podle mého názor nedělá V. Klaus nic jiného, než jen reflektuje realitu. Společnost potřebuje jít dál. Ohlížet zpět se mohou dějepravci a kverulanti. Doba, kdy bylo možné a nutné se vyrovnat s lidmi jako je Otakar Vávra, a to je hodně malá ryba, ta doba je nenávratně pryč. Už je lhostejné, jestli dostane další vyznamenání. Ostatně v případě Otakara Vávry je sympatické, že tímto vyznamenáním se uzavírá pomyslný kruh sympatií politických reprezentací k tomuto umělci a amorální amébě. V jeho postavě se definuje morálka české společnosti za první republiky, během okupace za druhé světové války, v éře budování socialismu a v současné době jakbysmet. Klaus je cynik. Možná tímto způsobem poslal vzkaz Václavu Havlovi a naznačil mu tak jeho neschopnost vyrovnat se s minulostí přímo a otevřeně... |
29. 10. 2004
Polemika s názorem Bohumila Kartouse v článku "Pane generálmajore, promiňte" Jsou lidé, pro které je hodnocení druhých a organizování života druhých náplní života. Jsou jiní, pro které je politika činností nemravnou a straní se jí celý život. Jsou lidé, kteří politikou žijí (a pro ni občas i trpí v zájmu integrity svých názorů). A jsou lidé, kteří točí filmy, bruslí či skáčí o tyči, a houbeles se starají o to, kdo zrovna drží otěže moci. Pro ně je smysl života dělat sochy, malovat obrazy, skákat o tyči či stát za kamerou a točit film. A nebo bádat ve světě formální logiky. Pokud dosáhli ve svém životě a práci vynikajících výsledků, reprezentovali svou vlast na olympiádách (a stali se třebas mistry světa či Evropy - byť v letech, kdy jiní utíkali za kopečky), nebo natočili skoro sto filmů a zachovali tak uměleckou výpověď o geniu loci doby, kterou prožili, nechápu, proč by nemohli dostat vyznamenání z rukou prezidenta. Kultura by měla lidi spojovat a nikoliv rozdělovat. Státní vyznamenání by mělo být odrazem hodnot a kultury dneška, nikoliv hodnot minulosti. |
29. 10. 2004
POLEMIKA:Jan Čulík a Štěpán Kotrba se vyjádřili k mému článku o udělování státních vyznamenání. S Janem Čulíkem nesouhlasím částečně a se Štěpánem Kotrbou převážně. |
29. 10. 2004
Chtěl bych poopravit několik drobností v článku Bohumila Kartouse, píše Michal Kovář. Současný generál Fajtl nikdy nebyl zajat, byl "pouze" sestřelen nad okupovanou Francií, ale podařilo se mu vyhnout zajetí. K jeho zásluhám ještě přidávám, že se zúčastnil tažení ve Francii, byl prvním Čechoslovákem, který velel britské peruti, a velel čs. stíhacímu pluku v SSSR. Tím jen podtrhuji rozdíl mezi konformním Vávrou a zásadovým Fajtlem. |
29. 10. 2004
Pan Kotrba ve své obhajobě Otakara Vávry píše, že mnoho lidí pracuje a houby se stará kdo vládne. To je i případ Vávry, který točil filmy za každého režimu. Ale Fajtl mohl také zůstat sedět na zadku a přetlouct válku v poměrném klidu. Rozdíl mezi těmito pány je v morálce. Zatímco Vávra se držel vždy striktně přísloví "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej", Fajtl odešel bojovat. Proto je Vávrovo vyznamenání absurdní, zdůrazňuje M. Navrátil. Pozn. JČ: Věc je, myslím, ještě složitější. Potíž totiž je, že se v určitých etapách komunistického režimu (v podstatě pořád, s výjimkou let 1963 - 1970) nedaly natáčet filmy, aniž by člověk nebyl aktivním a hlučným spolupracovníkem režimu, nejlépe členem komunistické strany. Na Vávrovy filmy Dny zrady či Sokolovo se vedla hlučná kampaň v normalizačních sdělovacích prostředcích a oba filmy byly jádrem ostré propagandistické kampaně neostalinského režimu. Dělat filmy, jaké natáčel Vávra, tedy neznamenalo osamoceně, samostatně vyrábět chleba v nějakém zapadlém městečku a na politiku zcela kašlat, vyhýbat se jí, "houby se starat, kdo vládne". To, mimochodem, nešlo za komunismu skoro v žádném zaměstnání: Václav Havel ve svém eseji Moc bezmocných docela názorně vysvětlil, jak každý člověk, vlastně i disident, MUSEL být součástí systému a musel ho podporovat, i když třeba nechtěl - jinak se nedalo přežít. Toto vede tedy k argumentu, který je v tomto případě do určité míry proklausovský: jestliže je pravda, že lidé museli s režimem kolaborovat, měli-li aspoň trochu normálně žít, museli se nechat morálně zkompromitovat, neměli na výběr, neměli bychom tuto "vinu" dnes, patnáct let po pádu komunismu smazat a dělat, jako by neexistovala? Je to v každém případě od Václava Klause zajímavý návrh. Pozn. ŠK: Přiznám se, že nesnáším propagandu jakéhokoliv zbarvení. Nesnášel jsem barnumskou reklamu na "angažovanost" děl Vávry, které ale neinicioval Vávra, ale různí poloanonymní režimní pisálci. Vávrovy filmy bych si rád prohlédl ještě i dnes protože jejich "angažovanost" byla v něčem úplně jiném, než tvrdili oni koryfejové doby. Byla v akcentované roli jednotlivce a jeho odhodlání změnit historii činem - ať už na barikádě či na poli. Ze stejných důvodů jako kdysi se mi hnusí - stejně barnumská - reklama na film Tmavomodrý svět, kterou dnes už neinspiroval kterýsi polovzdělaný partajní tajemník, ale stejně naivní a stejně jednosměrná a stejně účelová propaganda dneška - pouze s obráceným znaménkem, doplněná o potřebu získat investované peníze zpět. A ke svému pocitu zhnusení z propagandy nepotřebuji - narozdíl od Jana Čulíka - ani dílo Václava Havla... Nedávná polemika o kontextu díla národního umělce Otakara Vávry v Britských listech |
29. 10. 2004
Vážení vysocí ústavní činitelé, vážení hosté, vážení rozhlasoví posluchači a televizní diváci, dámy a pánové, v dnešní den oslavujeme - a já věřím, že to jako důvod k oslavě celá naše země vnímá - již 86. výročí vzniku našeho novodobého státu. Je to oslava zcela mimořádné události, o jejíž dosažení naši předkové usilovali po dlouhá staletí naší národní nesamostatnosti. V letošním roce se sice nejedná o výročí kulaté, ale to mu na významu nijak neubírá. Jako každoročně nás vybízí ohlédnout se zpět a zkusit se poučit z minulé zkušenosti. |
29. 10. 2004
Výstava karikatur Michaela Marčáka trvá do 30. 10. v prostorách Jazzové sekce - Artfóra ve Vladštejnské 14 na Praze 1 (vchod do Ledeburských zahrad)
|
29. 10. 2004
Bylo to těžké dilema. Asi rok trvalo, než jsem zvážili všechna pro a proti, abychom se nakonec rozhodli, že si ho pořídíme. Teď nad ním stále sedíme, nemůžeme se ani odtrhnout, ani vynadívat, já kvůli němu v noci nespím a přesto máme velice hezký vztah. Prostě jsem si nechali zavést internet. Jen určité "porodní problémy" nám tu radost trochu kazí, zato provozovatel kabelového spojení je bohatší o jednu dušičku v hrníčku s názvem TV nabídka Komplet, jež by klidně snesla i výmluvnější označení, třeba " více než 40 programů nanic". |
29. 10. 2004
V pondělí 25. října 2004 proběhla v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky - čili "na úrovni" - prezentace Zprávy o stavu země. Tu zpracovalo a předložilo Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd UK. Zpráva dle zpracovatelského týmu "charakterizuje současnou situaci České republiky, vyjadřuje její hlavní problémy a cesty jak je řešit ......i nové výzvy před nimiž naše země stojí". Úkol rozhodně ne snadný. |
29. 10. 2004
Od pondělí jsou pro uživatele mimo USA blokovány americké internetové stránky George W. Bushe. Uživatelům ze zahraničí se objeví zpráva: "Nejste oprávněni otevřít tuto stránku." Někteří uživatelé ze zahraničí však zjistili, že blokace není příliš efektivní. Stránku je totiž možno otevřít prostřednictvím alternativních internetových adres. |
29. 10. 2004
Polemika s kritikou "Film Český sen: Zklamání" Autoři jistě nemívají dobrý pocit, když je prvotním impulsem jejich pojednání o nějakém díle jeho obrana před jinou kritikou. Byla-li však tato kritika neseriózní, ba hloupá, rozpaky nad tím, zda chystaný text nebude oním obranářským či polemickým podnětem přespříliš poznamenán, se rozplývají. Takové je i mé východisko: kritika dokumentárního filmu Český sen z klávesnice Jana Čulíka zveřejněná v Britských listech 7. července 2004 bohužel vrchovatou měrou splňuje jmenované nepěkné vlastnosti, a tak se do psaní pouštím bez velkých vnitřních rozporů. Viz též Český sen: Zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy |
29. 10. 2004
Znepokojivě roste počet nejrůznějších vědeckých studií, které přinášejí důkazy o nebezpečných chemických látkách, jež mohou ohrozit naše zdraví či životní prostředí a které jsou součástí běžných spotřebitelských produktů, jakými jsou hračky, oblečení či podlahové krytiny. |
29. 10. 2004
Miloš Kužvart st.
Sebevražedný terorismus rozměrů útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Washington 11. září 2001 je mezníkem ve vývoji globalizace světa. Globalizace je důsledkem uvolnění sil světového trhu a omezení nebo zrušení zásahů vlád do ekonomiky podle sloganu o neviditelné ruce trhu, jež vše racionálně rozhodne. Umožnil ji pokrok sdělovací techniky a volný pohyb informací (přes 100 mil. lidí využívá internetu), volný obchod bez hranic (FTAA, EU-do 1992 EHS, ASEAN), nízké dopravné, volný pohyb pracovních sil, volný pohyb nadnárodního kapitálu v bleskových, často krátkodobých spekulativních transakcích mezi světovými burzami. Od svých počátků v 80. letech 20. století, kdy globalizaci usnadnil zánik bipolarity světa, podmínek globalizace využívá přes 20 000 nadnárodních společností; sto z nich kontroluje 20 % globálních zahraničních aktiv (existuje zhruba 20 000 nevládních občanských sdružení, jež jsou zčásti v opozici proti globalizaci). Podporují ji tři světové instituce: WTO, WB a IMF. |
29. 10. 2004
OBRANA:Markéta Kocmanová, Zuzana Pokorná
22. září 2004 vyšel v Britských listech článek Františka Schilly "Cimrmanovská hesla v příručce Euroenglish". Jako autorkám nám není příliš zřejmé, zda má jít o seriózní recenzní článek, nebo se jedná o účelově koncipovaný výběr jazykových anekdot. Bylo-li záměrem autora napsat poctivou kritiku naší příručky EuroEnglish, pak zjevně opominul základní pravidla psaní takového typu textu: struktura knihy, objektivní zhodnocení kladů a záporů a eventuálně přínosu či škodlivosti díla pro cílovou skupinu uživatelů. Pan Schilla ovšem při svém hodnocení uvažoval spíše selektivně než komplexně a často zcela opomíjel strukturu příručky i obsah jednotlivých kapitol. Některé konkrétní výtky autora článku lze přijmout, jiné naopak považujeme za nutné vyvrátit. Těch několik málo praktických chyb, které se v naší příručce objevily a které budou v dalším vydání samozřejmě odstraněny, je s ohledem na množství použitých výrazů nesporně zanedbatelný zlomek. Přesto nás mrzí. |
29. 10. 2004
V pátek 22. října byla vydána zpráva o duševním zdraví francouzské populace. Její výsledek je více než překvapivý:11 % osob prožilo v poslední době nějakou depresivní událost, 12,8 % trpí úzkostí. Ale podle Le Mondu je riziko sebevražd ještě vyšší než ukazují statistiky. Zmiňovaná anketa probíhala od roku 1999 do 2003, zkoumala vzorek 36 000 lidí starších 18 let, vybraných náhodně. Jedná se o vůbec největší statistiku týkající se francouzského duševního zdraví. Vznikla ve spolupráci s Světovou zdravotnickou organizací a ministerstvem zdravotnictví. |
29. 10. 2004
veřejná debata 2. listopadu od 17.30Postaví se kraj proti odsunu brněnského nádraží? Přijďte se politiků zeptat. Veřejná debata s kandidáty se koná v úterý 2. listopadu 2004 od 17:30 hod. v kongresovém sále sídla Veřejného ochránce práv (ombudsmana), Údolní 39, Brno, zastávka tram. 4 Obilní trh Odpovídat na vaše otázky budou kandidáti na hejtmana a lídři všech významných politických stran. Předpokládaný konec debaty ve 20:00. Pořádá občanská koalice Nádraží v centru. Názory jednotlivých stran na polohu nádraží budou průběžně zveřejňovány na www.nadrazivcentru.cz |
29. 10. 2004
Literárně-hudební večer se koná v rámci festivalu "Vinohradský podzim s poezií" za podpory Městské části Praha 2 ve čtvrtek 11. 11. 2004 v 19 hodin v klubu Souterrain, Bělehradská 82, Praha 2, kdy se v programu o Viktoru Dykovi diváci seznámí s jeho básnickou tvorbou v podání Libora Ulovce, ale také méně známými povídkami v přednesu Lucie Jankovské. Rovněž nebude chybět esej o životních osudech tohoto významného českého spisovatele a ukázka z jeho korespondence. V druhé části programu ve "dvacetiminutovce se současnou poezií" představí svou poetickou tvorbu básníci Libor Ulovec a Ladislav Kocián.Celý pořad završí diskuse na témata vztahující se k osobnosti i tvorbě Viktora Dyka. O hudební doprovod se postará Zbyněk Zeman. |
29. 10. 2004
Výstava karikatur Michaela Marčáka trvá do 30. 10. v prostorách Jazzové sekce - Artfóra ve Valdštejnské 14 v Praze 1 (vchod do Ledeburských zahrad)
|
29. 10. 2004
Návštěva u Posselta... je to spíše aktivita páně Posseltova směrem ke svým voličům-sudeťákům (zejména těm odmítajícím smíření), aby mohl prokázat nějakou aktivitu a na hysterických reakcích českého tisku a českých politiků ukazovat, jak mocně ty Čechy straší a jaký je to borec.
Je tragikomické, když naše politická scéna reaguje na návštěvu senátora v kanceláři poslance BRD, jako by šlo o špionážní aféru. Celá kauza je bouře ve sklenici vody. Jsem stále tak naivní, že jsem tuto bouři neočekával. Jsem členem Koordinační rady česko-německého diskusního fóra za českou stranu, za německou je mimo jiné i poslanec Posselt. Tato rada je oficiální grémium ustanovené na základě Českoněmecké deklarace. Opakovaně mne do kanceláře zval a nevím, proč bych se jí měl ze zbabělosti a z nezdvořilosti vyhýbat jako čert kříži. Zbabělost není má parketa. |
29. 10. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová
Okupantům velmi vadí, na internetu mohou Iráčané nalézt nebo podat jiné informace, než ty, které produkuje americká propaganda. Internetové kavárny jsou proto oblíbeným místem razií, při nichž jsou zabavovány počítače. V úterý prohledali Američané internetové centrum v Bajdží. Jeho majitel Alí Hamíd sdělil agentuře Reuters, že "příslušníci amerických sil prohledali ráno jeho středisko a zabavili pět počítačů včetně příslušenství". V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
29. 10. 2004
Soudce v Británii ve čtvrtek anuloval osobní dluh jedné manželské dvojice ve výši 384 000 liber (19,2 milionů Kč) poté, co se do té výše rozrostl z původní půjčky ve výši 5750 liber (287 500 Kč) v důsledku lichvářských úroků. Tonymu a Michelle Meadowsové ze Southportu hrozilo, že přijdou o střechu nad hlavou, protože je firma, specializující se na poskytování půjček London North Securities žalovala, že nejsou schopni platit splátky na půjčku, která byla zatížena úrokem 34,9 procent ročně. Soudce Nigel Howarth rozhodl, že půjčka bude anulována. Toto precedenční rozhodnutí bude mít obrovské důsledky pro spotřebitele i finačnické firmy. |
29. 10. 2004
S Lubomírom Kotrhom aj o tých, ktorí všetkému rozumejú, až nato, že nevedia kresliťVyrastá na futbalovom ihrisku. Zápal pľúc kariéru futbalistu ukončí, píše básničky, poviedky, scenáre, pesničky ocenené na festivaloch. Po prvom semestri na architektúre sa oddá humoru. Od roku 1967 nakreslí cca 60 tisíc vtipov pre československé, nemecké, švajčiarske periodiká. Ilustruje knihu kreslených vtipov Diagnóza XY (1980), kalendáre, plagáty, plus ďalších 20 kníh. Pre STV nakreslí seriál večerníčkov Dada a Dodo (1983-91). Okrem Slovenska vystavuje v ČR, Maďarsku, Francúzsku, Juhoslávii. Má ceny aj z Izraela, Japonska, Kórey, Ruska, Škótska, Talianska, Tchajvanu, Turecka. |
29. 10. 2004
Odpočúvanie na SlovenskuHorúci prípad straty legálnych policajných telefonických nahrávok sa dostal v uplynulých dňoch do ďalšieho štádia, ktoré sa už od samého začiatku predpokladalo. Padli prvé obvinenia, nie však skutočných páchateľov, ale iba vysokých policajných funkcionárov, ktorí šéfovali celému odboru špeciálnych policajných úloh. Pretože tak, ako tu už na Slovensku býva zvykom, keď sa prevalí nejaký škandál, ktorý by mohol uškodiť najmocnejším, nájde sa obetný baránok na zakrytie očí verejnosti. Najabsurdnejšie na celom prípade je, že namiesto vyvodenia vlastnej politickej zodpovednosti sa s obvinením policajných funkcionárov prišiel pred verejnosť pochváliť minister vnútra SR Vladimír Palko. |
29. 10. 2004
Kongresom obnovy nazval odstupujúci predseda Maďarskej socialistickej strany (MSzP) László Kovács víkendový zjazd maďarských socialistov, ktorý sa za účasti vyše 600 delegátov uskutočnil v Budapešti. Kongres sa niesol v znamení viacerých významných udalostí v Maďarsku: konal sa krátko po summite 11 ľavicových premiérov z celého sveta na Balatone, ktorého hlavným cieľom bolo definovať spoločnú stratégiu "progresívneho vládnutia". Prebiehal v deň, keď si krajina pripomínala obete fašistického teroru z 15. októbra 1944 a keď maďarskí socialisti vyšli do ulíc demonštrovať proti neonacizmu a neofašizmu. |
29. 10. 2004
Americký prezident George Bush od roku 2001 presadzuje znižovanie daní, ktoré sa nápadne podobá na Miklošovu tzv. daňovú reformu. Dokonca aj argumentácia je veľmi podobná, ibaže americký Kongres zatiaľ zníženie daní z príjmov nekompenzoval krátením verejných výdavkov alebo zvýšením nepriamych daní, ako to urobila Dzurindova vláda. Keďže v USA naštartovali "daňovú reformu" skôr ako na Slovensku, prvé skúsenosti jasne dokazujúce, že najviac z nej profitujú najbohatší ľudia, sú veľmi inšpiratívne aj pre nás. |
29. 10. 2004
Táto štúdia sa zaoberá problémami politických reforiem v Číne pred uskutočnením ekonomických reforiem, keď vysoko centralizované vlastníctvo zodpovedá vysoko centralizovanému politickému systému s vysoko centralizovaným plánovaním v podobe ústredných autorít (t. j. kombinácia strany a vlády). Po ekonomických reformách, a osobitne po zavedení trhového mechanizmu, neefektívnosť starého politického systému na jednej strane odsunula efektívnosť požadovanú trhovou konkurenciou, čo by sme mohli nazvať funkčným problémom. Pri úvahách o tomto probléme sme zvolili dva prístupy: jeden sa týka oddelenia funkcie strany od funkcie vlády, druhý hovorí o obmedzení moci vlády a jej presune na podniky. Takúto reformu možno nazvať funkčnou reformou politického systému. |
29. 10. 2004
Trochu jiný "pohled zevnitř" na Evropské sociální fórum: očima britského radikálního časopisu SchNEWSTisíce lidí z více než sedmdesáti zemí se o deštivém víkendu 16.-17. října sešly v Londýně, aby se zúčastnily Evropského sociálního fóra (ESF) a různých dalších autonomních akcí, konajících se v celé britské metropoli. Sešly se, aby zkoumaly, zda platí, že "jiný svět je možný." Jak se ale dopředu očekávalo, tento víkend byl ovládnut lidmi s vizemi, které zní lidem z grassroot (zdola vzniknutých) organizací poněkud zvláštně. Článek o tom, jak funguje Socialist Workers Party (Socialistická dělnická strana, SWP), by asi nepřinesl nic nového. Se svými placenými funkcionáři se tato největší levicová skupina v Británii často snaží převzít kontrolu nad novými hnutími a získat tam nové rekruty, stále znovu v novém kabátě a pod nálepkou nové skupiny, aby tak získala pozornost lidí zabývajících se aktuálními problémy. Se svou posedlostí tradičními pochody z bodu A do místa B, kde si všichni vyslechnou nudné projevy levicových poslanců, jsou pravým opakem politiky přímé akce antikapitalistického hnutí. |
29. 10. 2004
Za Evropu míru a národů, za demokratickou Evropu všeobecného občanství, sociálních práv, rovnosti a solidaritydokument z jednání Rady předsedajících SEL
Tváří v tvář neoliberální globalizaci potřebujeme více a více Evropy. Ale Evropa, budovaná materiálně, není tou Evropou, kterou evropské národy potřebují. Tahle Evropa je založena na jediném principu: na kapitalistickém trhu a volné soutěži. To je důvod, proč jsou pod palbou veřejné služby, proč roste pracovní doba, proč se zavádějí extrémní formy pracovní flexibilizace a kazualizace a proč všude narůstá společenský úpadek. Dnešní Evropa je organizací "shora", je výsledkem dohody mezi vládami a je zbavena vší reálné demokratické kontroly nad svými základními orgány, jako jsou Komise a Evropská centrální banka. |
29. 10. 2004
Z Říma se vrátil předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert, který se zúčastnil nedělní mezinárodní konference "EU - jiná ústava je možná" a následného pondělního zasedání Rady předsedajících Strany evropské levice (SEL). Z Komunistické strany Čech a Moravy nebyl přítomen její předseda, Miroslav Grebeníček, i když před časem na schůzce s předsedou SEL Bertinottim deklaroval vůli do Říma jet. Nakonec dal přednost mítinku kdesi v Čechách. Do Říma odjeli pouze straničtí funkcionáři, aby sdělili SEL, že zůstanou i nadále "pozorovateli". |
27. 10. 2004
Pomáhám té partaji, když napíšu, že považuji za nebezpečně nemravné billboardy politiků ČSSD, na nichž se tvrdí, že "Za nás bude líp"? Pokud jim vážně stačí, že se o nich píše, pokud opravdu svou kritikou zvyšuji jejich volební šance, znamená to, že jsme národ hlupáků. Na průměrně rozmyslný a zdravě uvažující národ by přece ta vyšinutá hesla nemohla působit přitažlivě! |
10. 10. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 10. 2004 | Usáma bin Ladin: "Naše útoky na USA byly odplatou za nesnesitelné zlo" | ||
30. 10. 2004 | V Iráku bylo usmrceno 100 000 civilistů, konstatuje studie | ||
30. 10. 2004 | Propálená obrazovka | ||
29. 10. 2004 | Nebezpečí Zprávy o stavu země - v oblasti bezpečnosti | Miroslav Polreich | |
29. 10. 2004 | Národně stmelující gesto? | Jan Čulík | |
27. 10. 2004 | Za nich bude líp? | Ondřej Hausenblas | |
27. 10. 2004 | Jak najít bez rizika v Británii zaměstnání | Jan Čulík | |
26. 10. 2004 | Bílý dům na prodej | ||
25. 10. 2004 | Kdo zastaví bestii | Stanislav Huml | |
25. 10. 2004 | Poslanci jako prostitutky u E 55 | Václav Žák |
Bush versus Kerry: volby 2004 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 10. 2004 | Bin Ladin pomohl Bushovi | ||
31. 10. 2004 | Washington Post: "Americké volby se nedají předpovědět, bin Ladinův projev neměl žádný vliv" | ||
30. 10. 2004 | Co znamená bin Ladinův pokus ovlivnit americké volby? | ||
30. 10. 2004 | Propálená obrazovka | ||
27. 10. 2004 | Připravují se Republikáni bránit černochům na Floridě v hlasování? | ||
26. 10. 2004 | Bílý dům na prodej | ||
25. 10. 2004 | Deník Washington Post podpořil Kerryho | ||
21. 10. 2004 | Írán přeje volebnímu vítězství George Bushe nad Johnem Kerrym | Miloš Kaláb | |
20. 10. 2004 | George Bush vyhlásil válku deníku New York Times | ||
20. 10. 2004 | Americká konzervativní televize vyhodila čelného novináře |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 10. 2004 | BBC nebude vysílat záběry unesené humanitární pracovnice | ||
19. 10. 2004 | Jakou plánuje britská vláda budoucnost pro BBC | ||
18. 10. 2004 | "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové" | ||
13. 10. 2004 | Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost | Irena Ryšánková | |
13. 10. 2004 | Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl | Irena Válová | |
13. 10. 2004 | České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci | Ivo Mathé | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
8. 10. 2004 | Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií a digitalizace s otazníkem | ||
7. 10. 2004 | Sdělovací prostředky, internet a digitalizace | Jan Čulík | |
7. 10. 2004 | Poděbrady: Vladimír Mlynář v dohledné době nepodpoří digitální vysílání Českého rozhlasu | Jan Čulík |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 10. 2004 | Usáma bin Ladin: "Naše útoky na USA byly odplatou za nesnesitelné zlo" | ||
30. 10. 2004 | V Iráku bylo usmrceno 100 000 civilistů, konstatuje studie | ||
30. 10. 2004 | Co znamená bin Ladinův pokus ovlivnit americké volby? | ||
30. 10. 2004 | Úřad Tonyho Blaira zpochybňuje studii o iráckých mrtvých | ||
29. 10. 2004 | Předehra a doznívání 11. září 2001 | Miloš Kužvart st. | |
27. 10. 2004 | Al Jazeera odvysílala další video s unesenou Margaret Hassanovou | ||
20. 10. 2004 | Iráčtí extremisté unesli charitativní pracovnici, která byla proti válce | ||
19. 10. 2004 | Teroristickým útokům z 11. září mohlo být zabráněno | Mojmír Babáček | |
15. 10. 2004 | Vlastenec musí být připraven hájit svou zemi proti její vládě | ||
15. 10. 2004 | Nemůže to dlouho trvat, než někdo Blaira zažaluje kvůli irácké válce |
Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 10. 2004 | Američtí vojáci: "V Iráku je to blbé..." | ||
15. 9. 2004 | Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? | Tomáš Tetiva | |
13. 9. 2004 | Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory | Jindřich Lacina | |
31. 8. 2004 | Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film | ||
24. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin | ||
18. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě | ||
14. 8. 2004 | Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11 | ||
13. 8. 2004 | Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes | Jan Čulík | |
13. 8. 2004 | O Michaelu Moorovi: Souhlasím | ||
13. 8. 2004 | Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
4. 8. 2004 | České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu | ||
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 10. 2004 | Soutěž školních časopisů | ||
16. 10. 2004 | Kancléř Oxfordské univerzity pohrozil privatizací | ||
16. 10. 2004 | "Školství má nyní úplně novou roli" | ||
6. 10. 2004 | Oxford Blairovi: "Odvezte si tanky z našeho trávníku" | ||
4. 10. 2004 | Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady | ||
27. 9. 2004 | Proč v českém školství už deset let selhává management jakosti? | Ivo V. Fencl | |
24. 9. 2004 | Jeďte studovat do Oxfordu! | Jan Čulík | |
23. 9. 2004 | Poslušně hlásím, pane lajtnant... -- cíl výchovy? | Boris Cvek | |
14. 9. 2004 | S kůží na trh | Ivo Bystřičan | |
31. 8. 2004 | V Brně vzniká Univerzita obrany | Jaroslav Hlaváček |
Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2004 | Předehra a doznívání 11. září 2001 | Miloš Kužvart st. | |
25. 10. 2004 | Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě | Štěpán Kotrba | |
25. 10. 2004 | Beslan, Beroun, Berkeley... | Tomáš Koloc | |
21. 9. 2004 | Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást | Milan Valach | |
20. 9. 2004 | Je nutné udělat z muslimů Evropany | Bohumil Kartous | |
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Čečenský problém | Daniel Šmihula | |
13. 9. 2004 | Filozofové v jeskyni | Pavel Urban | |
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu |
Přesun brněnského nádraží - téma voleb | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2004 | Krajské volby: rozhodněte o nádraží volbou politiků | ||
27. 10. 2004 | Kolik bude hlavních nádraží v Brně? | Antonín Žiška | |
18. 10. 2004 | Věčně nespokojený druhý | Bohumil Kartous | |
12. 10. 2004 | Proč se nemluví o dopravní obslužnosti | Miloš Dokulil | |
9. 10. 2004 | Brno, město odsunů | Zdeněk Moravčík | |
9. 10. 2004 | ČTK k referendu v Brně: Účast asi nebyla dostatečná, výsledek nebude závazný | ||
8. 10. 2004 | Nádraží v Brně -- snaha o informaci před referendem | ||
7. 10. 2004 | Zkušenost z Dánska - aneb nádraží v centru | Jan Lipšanský | |
7. 10. 2004 | Čí je Brno? | Milan Valach | |
7. 10. 2004 | Několik občanských dojmů z Curychu, včetně jeho nepřesouvaného nádraží | Karel Skoupý |
Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 10. 2004 | A co Čalfa u Havla? | ||
29. 10. 2004 | Pane generálmajore, promiňte | Bohumil Kartous | |
29. 10. 2004 | Národně stmelující gesto? | Jan Čulík | |
29. 10. 2004 | Kulturní politika a politizace kultury | Štěpán Kotrba | |
29. 10. 2004 | Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004 | ||
29. 10. 2004 | Vávra nebyl apolitický umělec | Bohumil Kartous | |
29. 10. 2004 | Je Vávrovo vyznamenání absurdní? | ||
29. 10. 2004 | O generálu Fajtlovi | ||
31. 8. 2004 | Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova | Andrej Sablič | |
12. 8. 2004 | Čulíkovy pohlady nie sú precítené | Andrej Sablič |
T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2004 | Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004 | ||
27. 10. 2004 | Washingtonská deklarace z 18. října 1918 | ||
27. 10. 2004 | Provolání Národního výboru ke vzniku Československa | ||
27. 10. 2004 | Manifest císaře Karla I. ze 16. října 1918 | ||
27. 10. 2004 | První zákon Československé republiky | ||
27. 10. 2004 | Projev T. G. Masaryka k 28. říjnu 1919 | ||
27. 10. 2004 | Zahajovací řeč prvního dne Národního shromáždění československého | ||
27. 10. 2004 | Martinská deklarácia | ||
27. 10. 2004 | Nasrat! Jo, nasrat! | Zdeněk Bárta | |
27. 10. 2004 | Události října 1918 |