"Pane generálmajore, promiňte!" - Ten název je neuvěřitelně úlisný a blbý, míní Alexander Vojta. Autor by se měl omluvit i všem ostatním za přítomnost Mariána Čalfy v blízkosti V. Havla. Podle mého názor nedělá V. Klaus nic jiného, než jen reflektuje realitu. Společnost potřebuje jít dál. Ohlížet zpět se mohou dějepravci a kverulanti. Doba, kdy bylo možné a nutné se vyrovnat s lidmi jako je Otakar Vávra, a to je hodně malá ryba, ta doba je nenávratně pryč. Už je lhostejné, jestli dostane další vyznamenání. Ostatně v případě Otakara Vávry je sympatické, že tímto vyznamenáním se uzavírá pomyslný kruh sympatií politických reprezentací k tomuto umělci a amorální amébě. V jeho postavě se definuje morálka české společnosti za první republiky, během okupace za druhé světové války, v éře budování socialismu a v současné době jakbysmet.

Klaus je cynik. Možná tímto způsobem poslal vzkaz Václavu Havlovi a naznačil mu tak jeho neschopnost vyrovnat se s minulostí přímo a otevřeně...