Klíčovou součástí marketingové strategie firem a korporací je zviditelnění své značky a neustálá práce na budování její osobitosti, originality a zlepšování její pověsti. Úspěšné značky mají svůj příběh, nezaměnitelné logo, tradici, dobrou pověst a reference a všeobecné povědomí konzumentů. Bez nich jen těžko obstojí ve vysoce dynamickém prostoru globální konkurence. Co však platí pro chování firem, platí také pro univerzitní vědce. I oni se vypořádávají se sílící konkurencí promyšleným marketingem.

O důkazech o týrání vězňů a o možných válečných zločinech, páchaných v táboře Guantánamo věděli činitelé na nejvyšší úrovni v Bushově vládě už na podzim roku 2002, ale ministr obrany Donald Rumsfeld se rozhodl proti tomu nejednat, zjistilo vyšetřování listu Guardian, které vedl známý americký investigativní novinář Seymour Hersh.

Než začnu mluvit o teoretickém násilí, chci se zmínit o násilí, které tragicky prožíváme v našich islámských domovech, zvláště v zemi božích poslů, v posvátné Palestině. Jsme obviněni z násilí, ve skutečnosti jsme oběťmi násilí. Kdekoliv teče islámská krev, vsakuje se do půdy jakoby by neměla žádnou cenu, stačí, co vidíme v Iráku a Palestině.

Americké bojové vrtulníky střílely na neozbrojené Iráčany, kteří tancovali v neděli v Bagdádu kolem hořícího amerického vozidla. Podle svědků tak bylo usmrceno nejméně 13 Iráčanů a 55 jich bylo zraněno.

Na záběrech Reuters TV jsou Iráčané, utíkající před touto střelbou, krátce poté, co výbuch srazil reportéra televize Al Arabija Mazena Tomeiziho k zemi. Tento Palestinec brzo poté zemřel.

Televize Al Arabija odvysílala v neděli záznam reportáže Mazeno Tomeiziho, který hovořil na kameru, byl zasažen, zkroutil se a padl. Kameraman tiskové kanceláře Reuters Seif Fouad, který scénu natáčel, byl také při výbuchu zraněn. "Podíval jsem se na oblohu a viděl jsem záblesk vycházející z vrtulníku Apache a pak došlo k silné explozi. Mazenova krev byla na mé kameře a na mé tváři." Dodal, že Mazena křičel: "Seife, Seife! Já umřu! Já umřu!"

Internet je "na hranici rozkladu," řekl Patrick Gelsinger, hlavní technolog společnosti Intel na konferenci v San Francisku. Podle jeho názoru už internet nezvládá množství informací. Infrastruktura internetu je založena na modelu, který je třicet let starý a neporadí si s nynějším objemem provozu. 80 procent veškeré emailové pošty tvoří dnes celosvětově spam.

V sobotu 11. 9. 2004 byla po zákroku Městské policie Praha ukončený tradiční "4. Podzimní Flatland Jam", tedy závody flatlandových kol a následná hudební párty soundsystémů Inside Kru, Hypno, Bassetix a Bassys v Praze na Strahově. Toto se stalo i když akce byla řádně nahlášená MÚ Praha 6 a ten proti konání akce nevznesl v zákonné lhůtě protest. Příslušníci Městské Policie vyhrožovali zabavením soukromého majetku organizátorů i účastníků párty, jejím rozehnáním útvarem URNA apod.

Fotografie z akce HYPNO

Policie a místní starosta zakázali "Last Minute" technoparty, která se konala v pátek 3. 9. 2004 za Bránickými ledárnami a byla oficiálně povolena.

sobota 21.30: Stanislav Gross přijal Stanislava Pence a sdělil mu, že pro příští roky "napomůže k získání prostoru", kde by se mohly konat akce jako Czechtek. Stanislav Penc k tomu Britským listům řekl:

Tichou ctižádostí většiny pozemšťanů je, aby po své smrti zanechali stopu ve svých potomcích, ve svých dobrých skutcích nebo ve svém díle. Někdy je to ovšem jen zbožné přání, protože lidí kvapem přibývá a psychologové nám doporučují, abychom se nezabývali včerejškem, protože pak bychom plakali nad rozlitým mlékem.

Na dny 25. - 28. září 2004 zve Iniciativa za sociální fóra spolu se Společností za evropský dialog do Prahy (v budově Fakulty tělesné výchovy a sportu (ul. José Martího 31, Praha 6 - Veleslavín), kde se bude konat první České sociální fórum (ČSF).

České sociální fórum bude probíhat jednak ve formě plenárních mítinků (s řečníky jako je např. prof. Jan Keller či Petr Uhl) - plánují se tři - a jednak ve formě seminářů, které organizují jednotlivá hnutí, která se v rámci Iniciativy za sociální fora na přípravách podílejí. K akci se připojily také Českomoravská konfederace odborových svazů, Sdružení nájemníků, Agrární komora a další organizace a skupiny.

K účasti jsou zváni všichni - skupiny, hnutí i jednotlivci -, kdo věří, že jiný svět, svět pro lidi a ne pro zisky, je možný, a kdo se o to snaží, třebas v maličkostech. Nejde o vytvoření nějaké organizace, ale o platformu pro rozhovory, o sdílení zkušeností a informací, možnost konsultace s jinými, kdo v oblasti své působnosti a svým způsobem směřují k podobnému cíli. Roli nehraje věk či sociální postavení. Důležitá je ochota naslouchat a otevřenost vůči jiným.

Na serveru Českých médií publikovala redakce vyjádření Milana Šmída ze svého diskusního fóra:

"Musím se ozvat na obranu Zdeňka Duspivy," napsal Milan Šmíd v komentářích pod reakcí Zdeňka Duspivy na článek Štěpána Kotrby v Britských listech. "Štěpán Kotrba ve svém článku v Britských listech Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka se odvolává na Louč a na nejúplnější a nejzajímavější Duspivův portrét, který jsem napsal. Rád bych upozornil na to, že tento portrét měl dodatek, ve kterém jsem některé výroky upřesňoval a korigoval, a který Kotrba nezmiňuje. (Asi na ten dodatek budu muset v prvním textu přímo upozorňovat.)

Přiznávám se, že jsem špatně a nedovtipně pochopil altruistické úmysly majitele serveru Česká média, MUDr. (Dr. či snad PaeDr.?) Jaroslava Berky. Omlouvám se za to a slibuji, že už to vícektrát neudělám. Stalo se tak v článku, který se primárně věnoval kandidátovi na funkci náměstka ministra informatiky - "Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka".

Přiznávám, že jsem nepochopil, jaké může mít internetový server Česká média klienty, obchodní zájmy a jakou škodu jim lze způsobit, jestliže vychází zdarma na internetu a jeho výrobou se zabývá několik redaktorů, aniž by jejich činnost mohla přinášet jednoduše pochopitelný profit. Přiznávám, že jsem si nedovedl představit, že by někdo jiný než straničtí aktivisté nebo profesionální vlivová a PR společnost mohla dělat mediální podporu akci, kterou pořádá senátor KDU-ČSL a zaměstnankyně této společnosti, která je navíc ve vedení Syndikátu novinářů (sic!). Přiznávám, že náplň práce společnosti s ručením omezeným, která má dle informativního výpisu z obchodního rejstříku (pořízeného dne 14. 9. 2004 v 19:53:27 a platného ke dni 13. 9. 2004) od 25. 4. 2002 zapsán jako předmět činnosti nejen agenturní činnost v oblasti kultury, ale i reklamní činnost a marketing, stejně jako činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, jsem dodnes nepochopil. Je možné, aby obchodní rejstřík dlouhodobě obsahoval nepravdu? Stejně jako jsem nepochopil smysl akcí, na něž tato společnost zve politiky, mediální odborníky a členy různých mediálních rad (třeba mě), aby zde diskutovali o věcech, o kterých poté rozhodují či se k nim samostatně vyjadřují.

Pro pobavení i poučení přidávám k tomuto stručnému konstatování mé vlastní žurnalistické nedostatečnosti korespondenci s vydavatelem deníku, který ale deníkem není, stejně jako pan Berka není a nemůže být vydavatelem. Protože i v České republice je vydavatelská činnost upravena zákonem, který přesně říká, co musí splňovat vydavatelství i vydávané periodikum. Minimálně musí mít vydávání periodik zapsané v obchodním rejstříku, což společnost Česká média s.r.o. kupodivu nemá. Minimálně musí mít tiráž s údaji dle zákona, což server Česká média nemá.

Plné znění korespondence s Jaroslavem Berkou ZDE

Microsoft rozšířil svou nabídku hardware o snímače otisků prstů. Tato zařízení "umožní uživatelům snadnější připojení k osobním počítačům a webovým stránkám", oznámila firma svérázné vysvětlení účelu tothoto zařízení 9. 9. 2004. S podobným zařízením již podle agentury Reuters přišly firmy Sony nebo Targus. Pod názvem U Match Mouse 2.5 vyvinula kombinaci myši a fingerprint scanneru i firma Biolink. Další "biometric secure hardware" v cenách přes 120 liber prodávají firmy Identix pod názvem BioTouch, onClick Biometrics pod názvem FreedomPass, SecuGen, Bogotech, KeyTronics, Identix, Defcon a další. Zařízení od Microsoftu má stát 55 až 110 dolarů.

Snímač otisků prstů jako standardní součást počítačových periferií, mobilních telekomunikačních zařízení, ale i ručních zbraní, automobilů a domácí elektroniky je nezbytnou součástí projektů personalizace všech elektronických operací, ale zároveň ukončení "svobodné" anonymity komunikace na internetu a možnosti budování prvků přímé elektronické demokracie. Technologie, která umožní nezpochybnitelnou identifikaci občana, umožní nejen rozvoj online businessu, ale i elektronické volby či referenda s minimem nákladů. Zamezí krádežím aut a řadě další kriminality. Velký bratr je zde.

Podrobnosti ZDE

Kpt. Angelo Bowman oznámil, že síly odporu v mósulském předměstí Tal 'Afár zasáhly americký špionážní vrtulník Kiowa, přinutily ho k "nouzovému přistání" a zranily jeho dvoučlennou posádku. Na zemi Iráčané na stroj zaútočili, Američané palbu opětovali a zabili dva bojovníky odporu. Žádali také o leteckou pomoc a americký letoun nato shodil bombu na blízké město.

Publikovaný názor svědčí o základní neznalosti autora. Není pravda, že by počítačové programy nepožívaly autorské ochrany. Počítačové programy jsou současnou mezinárodní i českou legislativou chráněny analogicky jako autorská díla slovesná. Tedy chráněn je program jako celek, případně takové jeho části, které lze považovat za jedinečné.

Reakce na čtenářskou poznámku Co máte proti patentování počítačových programů?

Patent není jediný možný způsob ochrany programu. Díla jsou chráněna především pomocí copyrightu. Mezi copyrightem a patentem je však zásadní rozdíl, který pan Horyna nezná nebo nebere na vědomí.

Množství dětí z nejrůznějších zemí se nyní učí v České republice česky jako svůj druhý nebo třetí jazyk. Přesto se však nikdo na žádné vysoké škole nezabývá metodikou učení češtiny pro děti a pro děti mladšího školního věku dosud neexistovala žádná učebnice českého jazyka. Světlana Kotyková a Ilona Lejnarová vydaly 1. díl nové učebnice Čeština pro malé cizince, vytvořené podle úrovně "A1" všeobecného referenčního rámce Evropské unie pro studium cizích jazyků.

Učebnici lze koupit ZDE

Ondřej Neff se vždycky takhle ráno opatrně (a zprava) přiblíží k zrcadlu, zhodnotí svůj profil a položí si tři obligátní otázky: "Žiješ ve svobodné a civilizované zemi? Žiješ," odpoví si s nabývající důvěrou v nový den. "Jsi demokrat?" otáže se podruhé. "Jsi," vyplivne v následujícím okamžiku se zubní pastou a slunce se již objevuje nad obzorem. Už zbývá jen poslední komnata zavřená předešlé noci zprávami o různém zlu kvetoucím mimo upravené parčíky zahrady Západu. "Máš stále pravdu?" uhodí z očí do očí. Rozhodné "Máš!" dá netrpělivému času pokyn k opětovnému chodu a zrcadlo změkne úsměvem. Ranní neffologická rozcvička uzná základní premisy za platné a s nimi je možné odhalovat zcela jasné závěry událostí příštích, jejichž stín už je neúprosně pohlcován sluníčkem, takže se bystrému pozorovateli nakonec objeví ve své holé polední nahotě.

Příznačně v sobotu 11. září se v pražském kině Světozor konala premiéra filmu amerického režiséra Michaela Moora Fahrenheit 9/11. Diskuse, která následovala, se filmu samotnému nevěnovala a spíše odkryla to, že i v české společnosti existují dva tábory: jeden, který politiku prezidenta Bushe považuje za spásu civilizace a druhý ji označuje za vážnou hrozbu pro stejnou civilizaci.

Recenze filmu Fahrenheit 9/11 od Jana Čulíka
"Vede-li se válka z triviálních důvodů, je to obscénní, argumentuje Moore" ZDE

Tri dni sa odvíjajúca rukojemnícka dráma v ruskej škole v Severnom Osetsku a ďalšie dni bilancovania, pohrebov a 48-hodinového štátneho smútku v Ruskej federácii -- to všetko otriaslo ruskou i svetovou verejnosťou. "Čečenský problém" prestal byť vnútroruskou záležitosťou.

Takým ho dosiaľ prezentoval ruský prezident Vladimír Putin. Na politike železnej päste a nekompromisnej represii tzv. banditizmu v Čečensku postavil v roku 1999 svoju politickú kariéru. Pohnutými ruskými dejinami sa tvrdosť ako metóda vládnutia vinie ako červená čiara až do súčasnosti.

Po desiatich rokoch od najväčšej genocídy v dejinách povojnového sveta sa nad Afrikou opäť sťahujú mračná. Najlepšie sa asi učí na vlastných chybách, niektoré sú však bolestivejšie ako ostatné. V roku 1994 sa oči, bohužiaľ, nie všetkých zainteresovaných upierali na Rwandu. Došlo tu k masakru asi 800 000 ľudí a OSN namiesto zásahu diskutovala o tom, či ide o genocídu, alebo nie. Dnes sa niečo podobné rozbieha v Sudáne.

Martin Groman nenechal ve své recenzi skoro ani řádek knihy "Exil a politika" bez kritického komentáře. Kritizuje i fakt, že rozhovory nezachytil profesionální žurnalista, jakoby úroveň českého tisku byla určujícím měřítkem. Rád bych připojil několik oprav a vysvětlení ke Gromanově recenzi, protože recenzent čtenáře v několika případech zcela mystifikuje.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.