Zkoumání periodické zprávy o České republice před Výborem pro odstranění rasově diskriminace OSN, 22. srpna 2003

Členové smluvní strany:

• Představitel vládního úřadu při Vysokém komisařství pro lidská práva ve Štrasburku -- delegát ministerstva spravedlnosti
• Člen trvalé mise v Ženevě
• Zástupci pro lidská práva: představitelé úřadu guvernéra a ministerstva zahraničních věcí
• Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství a ministerstva vnitra

První zasedání

Prezentace zprávy smluvní strany

Zástupci České republiky upřímně přiznávali problémy na poli boje proti rasové diskriminaci, jimž byli nuceni čelit od prezentace své poslední periodické zprávy.

Nicméně došlo také ke zlepšení.

V oblasti represe politických organizací, které podporují rasovou nenávist, vláda zakázala hnutí Republikánské mládeže a Národní straně byla odmítnuta registrace.

Do trestního řádu byly včleněny nové trestné činy: genocida a trestný čin diskriminace.

V oblasti prevence proti diskriminaci byl vypracován Zákon proti diskriminaci, který má vstoupit v platnost, až Česká republika se v roce 2004 stane členem Evropské unie.

Ohledně situace Romů: Plánuje se nový program, jehož součástí je bytová politika, vzdělávání (například pomoc při vyučování Romů, přípravné vyučování, ne další samostatné školy), zlepšení zaměstnanosti Romů, individuální akční program pro Romy. V březnu 2003 byl vytvořen nový nástroj na ochranu Romů: úřad pro romskou integraci, který je odpovědný za místní projekty, jejichž cílem je zlepšení situace Romů.

Mezera mezi ústředními českými úřady a okresními úřady už nebude existovat: okresní úřady jsou ručeny a jejich odpovědnost bude předána dvěma orgánům, jejichž zástupci jsou přímo voleni: regionům a městským oblastem třetího stupně.

V září 2003 se bude konat v Praze následná schůzka po Durbanské konferenci.

Prezentace "zpravodaje pro Českou republiku" pana Sicilianose

Zpravodaj pro Českou republiku uvedl, že si je Česká republika vědoma svých problémů a nechce je skrývat, ale chce je napravovat. Pak předložil několik otázek, týkajících se zprávy:

• Demografická struktura: ve sčítání lidu se zaregistrovalo v roce 2001 asi 12 000 Romů, kdežto vláda udává počet asi 200 000 Romů. Proč ten rozdíl?
• Žadatelé o azyl (odst. 6 zprávy smluvní strany): Jaké jsou nové podmínky pro uprchlíky a pro žadatele o azyl?
• Zákon o národních menšinách z roku 2001 (odst. 19): Proč se činí rozdíl mezi tradičními a netradičními menšinami? Kdo má prospěch z jazykové výhody?
• Zákon proti diskriminaci (odst. 36, 21, 22-34): Existuje několik organizací pro monitorování lidských práv. Prosím, poskytněte podrobnosti o dělbě odpovědnosti mezi nimi.
• Odst. 37-38 zprávy / Odst.3 ICERD: Další podrobnosti o zákazu rasové diskriminace
• Odst. 39 f zprávy / Odst 4 ICERD: Další podrobnosti o zahájení procedury: kdo zahajuje proceduru? Prokurátor anebo oběť? Další informace o tom, jak se realizuje rušení organizace, která vyvolává rasovou nenávist.
• Odst. 44 zprávy: Umožňuje shromažďovací zákon trestní stíhání účastníků a členů těchto organizací, ane ne jen organizací jako takových?
• Článek 5 ICERD: V roce 2001 bylo vydáno 150 rozsudků za zločiny rasové nesnášenlivosti: byli odsouzeni i policisté? Existují romští policisté?
• Návrh zákona o klubech (ods. 82 zprávy smluvní strany): proč ho odmítl parlament a jaké jsou plány pro budoucnost?
• Shromažďovací právo (odst. 83 zprávy smluvní strany): Byl návrh zákona schválen? Jaká jsou ustanovení týkající se aktivního /pasivního práva na shromažďování?
• Právo na práci (odst. 85 zprávy smluvní strany): Definice diskriminace (přímá/nepřímá)
• Odst. 87 zprávy: Neexistuje právo na odškodnění pro oběť. Existuje nějaký nový zákon, který by tento nedostatek odstranil?
• Problémy s nezaměstnaností (odst. 91 -- 97 zprávy): Jaký je dopad nových opatření? Jsou nová opatření proti diskriminaci romských žen (dvojí diskriminace -- žen i Romů)?
• Právo na byt (odst. 99 f zprávy smluvní strany): Jaká je situace v komunitním bytovém projektu v Brně?
Závěr, CERD 2000 (odst. 10 zprávy smluvní strany): Co se týče segregace při vzdělávání, výbor zaznamenal pokrok, učiněný ve zvláštních školách, neboť Romům je dána možnost chodit do střední školy. Takže proč tedy, navrhuje vláda, aby byly uzavřeny a nahrazeny tzv. školami pro žáky se zvláštními potřebami? Co to je za školy?
• Odst. 121 zprávy smluvní strany: Cizinci, kteří se učí česky. Praktické výsledky?
• Odst. 149 zprávy smluvní strany / článek 7 ICERD: je zapotřebí informací o realizaci zejména: získávání financí, programu policejního výcviku (vedoucí kursu musejí být policisty a nikoliv vědci)
• Odst. 162 zprávy smluvní strany: Realizace kampaně proti rasismu.

Otázky, předložené členy Výboru pro odstranění diskriminace (CERD):

1. Informace o situaci lidí žijících ilegálně v České republice
2. Informace o účasti cizinců na veřejném životě.
3. Opatření na ochranu menšinových jazyků.
4. Legislativní opatření na ochranu práv podle odst. 16, 22 a 36 zprávy smluvní strany.
5. Další podrobnosti o odst. 42 zprávy smluvní strany: Výbor má dojem, že se menšiny nepodílejí na zlepšování opatření na ochranu lidských práv.
6. Další informace o tzv. "zvláštních školách" a "školách pro žáky se zvláštními potřebami". Nebylo by lepší integrovat romské žactvo anebo poskytnout kvalifikaci romským učitelům než vytvářet zvláštní školy? Jakých vzdělávacích modelů bude použito? Jaká kultura se vyučuje v těchto školách? Jaká komunikace existuje mezi romskými studenty, rodiči a učiteli? Jaký je z pedagogického hlediska důvod pro existenci těchto škol? Jaká jsou kritéria pro kvalifikaci těchto učitelů, jaký je jazyk?
7. Informace o novém zákonu týkajícím se popírání hromadného zabíjení za druhé světové války. Týká se to jen druhé světové války anebo jde dále?
8. Vztah mezi odst. 20 zprávy smluvní strany a protidiskriminačními opatřeními.
9. Informace o organizacích, které sledují / ochraňují menšiny (zejména Romy).
10. Právo na byt a odst. 3 ICERD. Existují takováto ustanovení?
11. Odst. 4 ICERD a problémy v armádě s nacistickou propagandou. Jaká opatření přijata.
12. Odst.5 ICERD a potíže Romů při přístupu k práci, bytům (zejména pokud jsou zvláštní opatření, jak mohou Romové získávat peníze na placení činží), podpora v nezaměstnanosti. Více podrobností.
13. Obsah návrhu zákona, podle něhož se má realizovat směrnice EU (důvody diskriminace): realizuje Česká republika tuto směrnici, anebo ji plní slovo od slova?
14. Případ 1: Třicetiletý Rom vyskočil v Brně v červnu 2002 z okna policejní stanice. Stížnost byla odložena po velmi krátkém vyšetřování. Více podrobností o tomto případě a o násilí od policie, viz zpráva, kterou Výboru pro odstranění diskriminace předložila Česká Liga lidských práv.

    Případ 2: Romka byla bez souhlasu v devadesátých letech sterilizována. Další informace.

15. Informace o tom, jakému výcviku se podrobuje policie, zejména vůči právám menšin a rasové diskriminaci. Existuje, a pokud ano, na jaké úrovni? Podrobují se výcviku i starší policisté? Kdo ho vede?
16. Vysvětlete význam slova "integrace" a jak ho odlišujete od slova "asimilace".
17. Další informace o významu slova "extremismus" a "extremní hnutí" podle odst. 48 -- 59 zprávy smluvní strany. Informace o boji proti extremismus v České republice. Jaké jsou kompetentní vládní organizace a jaká opatření byla přijata?
18. Odst. 5 ICERD: Informace o návrhu zákona o shromažďovacím právu a právu na vzdělání.
19. Informace o důvodech, proč jste nepodepsali Konvenci proti apartheidu z roku 1995, Konvenci Mezinárodní organizace práce o diskriminaci v zaměstnání z roku 1998, Konvenci Mezinárodní organizace práce o domorodých národech z roku 1969 a Konvenci z roku 1960 proti diskriminaci ve školství.

Druhé zasedání

Otázka, kterou předložil jeden člen Výboru pro odstranění diskriminace (CERD):

1. Zpráva, kterou předložila Česká republika, se týká opatření proti rasismu. Velký dojem na mě udělal zákaz extremistických stran. Avšak Česká republika by se měla zaměřit více na podporu národních institucí pro lidská práva a soustředit se na vzdělávání v oblasti lidských práv.

Odpovědi delegace České republiky

1. Důvody, proč se jen málo lidí identifikuje jako Romové, jsou do určité míry spekulativní. Těmito důvody může být:
   1. Že není povinné vyplňovat tuto kolonku v registračním dotazníku
   2. Že mnoho těch osob, kdo se neoznačují za Romy, je méně integrováno do české společnosti. Národní totožnost, na niž se ptá dotazník, nemá nic společného s národností dané osoby. Drtivá většina Romů tomuto výrazu nerozumí.
2. Pouze čeští občané jsou uznáváni jako národnostní menšiny, protože je politickou vůlí české vlády přidržovat se ůzké definice. V Evropě je obvyklejší zahrnovat do definice národních menšin jen historické menšiny.
3. Dlouhodobé tradičně usazené menšiny jsou podskupinou národních menšin. Neexistuje žádný zákon, který by definoval dlouhodobě tradičně usazené menšiny. Existuje však jedenáct skupin, které jsou také součástí Rady pro národní menšiny, a ty jsou považovány za dlouhodobé tradičně usazené menšiny v České republice.
4. Moravané nejsou národnostní menšinou, devadesát procent Moravanů se považuje za regionální, nikoliv etnickou, minoritu.
5. Vláda má poradní organizace. Výbor pro lidská práva, Výbor pro Romy a Výbor pro národní menšiny poskytují obecné poradenství a nezabývají se individuálními případy. Skládají se z představitelů občanské společnosti a státních úředníků.

   Individuálními případy se zabývá ombudsman.

   Komisař pro národní menšiny funguje na technické, nikoliv na politické úrovni a je součástí ministerstva vnitra.

6. Není správné, že se vyskytly případy nucené sterilizace romských žen. Vláda neví o žádném konkrétním případě a nebyly ji v této věci poskytnuty žádné důkazy. Žádné konkrétní případy se nevyskytly ani ve sdělovacích prostředcích. Evropské centrum pro práva Romů, které v jiných případech dělá cennou práci, se v tomto případě mýlí.
7. změnách v azylovém zákoně poklesl počet žadatelů o azyl. Žadatelé o azyl nemají právo pracovat během svého prvního roku v České republice. Lidé z Moldovy a z Ukrajiny využívali azylu k tomu, aby legalizovali svůj pobyt v České republice a aby tam pracovali.

   Po odmítnutí azylu následují tři možné procedury:

   1. Žadatel o azyl má jiné právo na pobyt v zemi.
   2. Žadatel o azyl požádá o azyl v jiné zemi.
   3. Žadatel o azyl je ve velmi malém počtu případu vrácen do své rodné země.
8. Segregaci Romů mohou bytové projekty zvýšit. Avšak ze zkušenosti vyplývá, že bytové projekty ve smíšených komunitách selhávají. Bytový projekt v Ostravě se považuje za velmi úspěšný, kdežto bytový projekt v Brně je méně úspěšný, i když je tam více smíšená komunita.
9. V romské společnosti skutečně existuje problém lichvářství (půjčování peněz za vysoký nebo zvyšující se úrok). Existují neromské firmy, které se specializují na Romy i mafiánské struktury v romské komunitě. Tématem se zabýval Výbor pro záležitosti romské komunity.
10. V roce 2002 se odehrála velmi úspěšná kampaň proti rasismu, včetně koncertu proti pravicovým hnutím, jezdecká soutěž se smíšenými týmy, do knihoven byly rozdány knihy proti rasismu.
11. Střechový Zákon proti diskriminaci zaručuje rovné zacházení bez ohledu na rasu, barvu, původ či osobu. Týká se to veřejných i soukromých osob a přímé i nepřímé diskriminace. Oběti mají nárok na ochranu.
12. Rovný přístup ke vzdělání je základním principem české vzdělávací politiky. Romské děti často pocházejí z deprivovaného sociálního prostředí. Jejich postoje vůči učení, plánování a významu vzdělání jsou velmi odlišné. Dále, romské děti mají jen velmi nízké jazykové schopnosti. Nemluví ani česky, ani jiným jazykem plynně. Proto je jim poskytováno přípravné vyučování. Školy pro děti se zvláštními potřebami se budou zaměřovat na zlepšování vzdělání, znalostí, sociálních kompetencí a morálních hodnot.Vláda se také bude soustřeďovat na příslušné vzdělávání učitelů.

    Zvláštní školy existovaly už předtím, než se vzdělávací potíže Romů staly tématem. Nebyly určeny jako zvláštní školy pro Romy, i když de facto v nich byla většina romských dětí.

    Romské děti skutečně potřebují zvláštní pozornost a pomoc.

    Problém je nikoliv v tom, že romské děti často neumějí česky, ale v tom, že nemluví pořádně žádným jazykem. Proto jim chybí pojmový rámec.

13. Mnoho Romů není motivováno k tomu, aby pracovali oficiálně. Romové jsou často ve velmi složitých situacích. Je nutno jim poskytovat individuální pomoc. 20 000 z 500 000 uchazečů o zaměstnání získalo zaměstnání, která podporuje ministerstvo práce. Vláda provozuje zvláštní programy, aby se pomohlo potřebám Romů. Cílem těchto projektů je:
    1. Motivovat mladé lidi k práci a ukázat jim, že mají možnost stát se nezávislými.
    2. Provádět individuální diagnózu a podle toho navrhovat zaměstnání.
    3. Povzbuzovat romské občany, aby pracovali na městské úrovni.
    4. Poskytovat informace ženám o tom, jak se vrátit po porodu do práce.
    Zahraniční dělníci zejména z Ukrajiny vytlačili romské muže ze stavebního sektoru.
14. Pojem extremismu je inspirován německou politologií. Existuje pravicový a levicový extremismus. Vláda plánuje zrušit extremistické organizace. Kompetentní organizace jsou v odst. 47 zprávy smluvní strany. Opakované odmítání žádosti o registraci je možné, protože, jakmile byla žádost odmítnuta, žadatel může znovu zažádat o registraci anebo se odvolat k soudům.
15. V roce 2001 se vyskytly dva případy policejního násilí. V jednom z těchto dvou případů bylo odsouzeno pět policistů. V roce 2002 se vyskytly dva případy policejního násilí.

    Policisté se podrobují zvláštním kursům. Zveme nevládní organizace, aby s policisty vedli dialog o lidských právech. Policisté mají kvalifikaci ohledně toho, jak zacházet s osobami z etnickým menšin.

16. Nový zákon o popírání hromadného vraždění za druhé světové války se netýká jen vraždění, k němuž docházelo za druhé světové války.
17. Existuje celostátní plán boje proti rasismu. Jeho součástí je pracovní skupina, která, na základě konečných dokumentů z Durbanu, zkoumá:
    1. Profil právních předpisů.
    2. Otázky, jimž ČR v současnosti čelí
    3. Úkoly pro státní úřady.
    Výsledky pracovní skupiny budou pravděpodobně předloženy vládě v září 2003.

Otázky předložené členy Výboru pro odstranění diskriminace

1. Náboženství by se nemělo vyučovat ve státních školách.
2. Česká vláda, jak se zdá, si je vědoma problémů, jimž čelí romská menšina. Definice národní menšiny je velmi rigidní, vzhledem k tomu, že odkazují jen na tradiční menšiny. Zvláštní jazyková práva národních menšin však, jak se zdá, jdou dostatečně daleko, vzhledem k tomu, že menšiny mají právo užívat svého jazyka ve všech oficiálních kontaktech.
3. Je zapotřebí jasné definice uprchlíků. Lidé, kteří nejsou uprchlíci, by měli být vráceni do svých rodných zemí.
4. Česká vláda musí realizovat politiku, týkající se romské otázky -- a také ji realizuje -- která možná není ideální, ale je realistická. Těsnější spolupráce se Slovenskem v této otázce by byla ku prospěchu oběma zemím. Cenný by byl také zvláštní ombudsman.
5. Míra inteligence, jakou daná osoba má, závisí na měřítcích, jakých použijete k měření inteligence. Všechny kultury jsou hybridní. Česká společnost by měla více pracovat s pojmem subkultur.
6. Nejsem zcela přesvědčen, zda bylo správné zmiňovat se o problému lichvářství mezi Romy ve vaší zprávě. I když bychom si žádnou menšinu neměli idealizovat, zde je vytvářen sociální obraz o jednom celém sektoru populace. Je nutno zdůrazňovat, že Romové nejsou problém, ale že Romové čelí problémům.
7. Romskou otázku nelze vyřešit pokusy uměle vytvořit jejich starou tradici. Jejich individuální a společenská sebedůvěra musí být posílena a je nutno se soustředit na postoj společnosti vůči Romům.
8. Požaduji přesný text nového zákona o popírání hromadného vraždění za druhé světové války pro příští periodickou zprávu.
9. Je přání žadatelů o azyl, kam chtějí jít, když je Česká republika odmítne, bráno v úvahu?
10. Co se týče otázky nezaměstnanosti mezi Romy, delegace kreslí realistický, ale poněkud negativní obraz. Ocenili bychom pozitivní přístup k této otázce. Bylo by velmi cenné povzbuzovat ty, kdo chtějí být plně integrováni.
11. Výbor pro odstranění diskriminace vítá změnu toho, kdo musí poskytnout důkazy. v případě rasové diskriminace. Prosím prezentuje informace, jak úspěšně byla tato změna realizována, ve své příští zprávě.
12. Jak se uvádí v odst. 75 zprávy smluvní strany, cestující, kteří letí do Velké Británie, se na letišti podrobují kontrolám. Provádějí tyto kontroly čeští nebo britští činitelé? Tyto kontroly, jak se zdá, mají na Romy velmi silně záporný vliv. Přeje si mnoho Romů cestovat do Velké Británie a pokud ano, proč?
13. Více školení by mělo být poskytováno policistům a soudcům, vzhledem k tomu, že často dochází k špatné klasifikaci rasové motivovaných trestných činů.

Další odpovědi od delegace České republiky

1. V České republice není žádné státní náboženství. Vyučování náboženství ve státních školách je tolerováno, pokud ho žáci požadují.
2. Velmi malému počtu levicových protiglobalizačních aktivistů bylo zabráněno ve vstupu do České republiky.
3. Teoretické zaručení zvláštních jazykových práv všem národnostním menšinám by mohlo vést ke vzniku logistických problémů. V praxi však požaduje vzdělávání ve svém jazyce především polská menšina v České republice, a to se jí poskytuje. Bylo by poskytováno i ostatním národnostním menšinám, kdyby ho požadoval dostatečně vysoký počet lidí.
4. Česká republika provozuje pozitivní diskriminaci. Zejména se soustřeďujeme na pozitivní programy a povzbuzujeme Romy, kteří se chtějí plně integrovat. Podle názoru české vlády nese většina větší odpovědnost za integraci menšin. Učitelé mají kvalifikaci, aby poznali a rozvíjeli jiné formy inteligence.
5. Česká vláda nechtěla vytvořit sociální obraz tím, že včlenila otázku lichvářství v romské komunitě do své zprávy. Tento problém vznesla sama romská komunita. Česká vláda bere v úvahu názory Romů, když se zabývá jejich problémy. Existuje Výbor pro národní menšiny a Výbor pro romské komunitní záležitosti, které podporují zájmy národnostních menšin obecně romské menšiny konkrétně. Avšak často nejsou předáci romského hnutí přijímáni romskou komunitou.
6. V současnosti se přepracovává trestní řád. Až to bude dokončeno, přesná verze zákona o popírání hromadného vraždění za druhé světové války bude předložena vašemu výboru.
7. Uznáváme relativně malý počet žadatelů o azyl. Ti, jimž je azyl odepřen, jsou vraceni do svých zemí, pokračují do jiných zemí a velmi málo z nich zůstává v ČR ilegálně.
8. Zhodnocení dopadu změn při dokazování případů rasové diskriminace bude součástí příští periodické zprávy.
9. Vláda má v úmyslu pořádat semináře pro soudce zejména, aby jim poskytla kvalifikaci ohledně toho, jak mají zacházet s rasově motivovanými trestnými činy. Avšak soudci většinou odmítají chodit na povinná školení.
10. Kontroly na letišti vykonávají britští činitelé. Letištní kontroly byly jen částečně úspěšné při omezování počtu žadatelů o azyl ve Velké Británii. Lidé jsou motivováni k tomu odjíždět z České republiky a žádat o azyl ve Velké Británii z hospodářských důvodů. Počet žadatelů o azyl ve Velké Británii snížila změna v britském azylovém zákoně, v jejímž důsledku je nyní možné okamžitě vrátit žadatele o azyl, kteří nemají právo na azyl.