Protože RRTV jako správní orgán nazývá ve Zprávě Rady pro rozhlasové a televizní vysilání za rok 2003 Zifčákovu KSČ-ČSSP jako politickou stranu a zahrnuje ji do svého přehledu.
Nicméně registrátor politických stran - MV ČR - tak nečiní a z tohoto titulu je tedy třeba pohlížet na Zifčákovu frakci KSČ opravdu jako na neexistující subjekt. BIS i Zpráva vlády o extremismu za léta 2001 a 2002 také váhají a mnohdy pochybují o procesech, které v Štěpánově straně proběhly. Jako zdroje informací uvádějí rozporné výroky na internetu, což je minimálně známkou toho, že v těchto stranách nemá tajná služba své agenty a je nucena pouze opisovat z faktograficky bohatší Zprávy o extremismu, která vychází pouze z monitoru internetových aktivit Zifčákovy skupiny... Zpráva za rok 2002 nicméně praví, že KSČ-ČSSP je neregistrované uskupení, používající bez právního základu název Štěpánovy strany.
Korunu všemu nasadila i televize
Prima. Ta připravila k listopadu 2003 "bombu" v podobě samotného Ludvíka Zifčáka, který v jejím publicistickém pořadu reprezentoval politickou stranu KSČ-ČSSP v polemice s ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem. Stejné chyby jako Prima, Neviditelný pes nebo Britské listy se dopustil i ČRo 7-Rádio Praha či iDnes, či server Atlas (dostupný už pouze v mediálních monitorech a v cache Google), když pojmenovali ve svém zpravodajství Zifčákovy extremisty jimi používaným, ale oficiálně neexistujícím názvem. V těch posledních případech se tak stalo na základě zprávy Jiřího Borovičky z ČTK, která se objevila i na serveru České noviny...
Takovéto matení veřejnosti je způsobeno mimo jiné i laxností státního zastupitelství při kontrole dodržování zákona o politických stranách. Jestliže důvodem odmítnutí registrace může být jakákoliv činnost, jež je v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4 zákona č. 424/1991 Sb., očekával bych důsledný monitoring právě těch parametrů, které zákon předpisuje pro chování politické strany. A pokud někdo tvrdí, že je předsedou či zástupcem politické strany, a přitom jím není, neb jím zveřejněný subjekt neexistuje de iure, je to podvod. Paragraf 4 dává státu jednoznačnou možnost zamezit politické činnosti těch subjektů, které §4 zákona o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích porušují. V případě KSČ-ČSSP je to nabíledni - stačí si prohlédnout jejich webové stránky, je to jasné i z níže uvedených výňatků zpráv o extremismu.
Zákon 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích
§ 4
Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,
b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány,
c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.
Zpráva o problematice extremismu
na území České republiky v roce 2002
3. 3. 2 Neobolševické a tzv. všeslovanské skupiny či organizace
Komunistická strana Československa (KSČ, dříve Strana československých komunistů - SČK)
...
KSČ se v roce 2002 soustředila především na vnitrostranické záležitosti. Značnou část svých aktivit věnovala přípravám XX. sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ), který svolala na den 7. prosince 2002 na únorovém celostátním aktivu -- 10. veřejném zasedání ÚV KSČ, jehož se zúčastnilo přes 300 účastníků z celé ČR. Reagovala tím rovněž na vznik KSČ -- ČSSP91, dala tak zjevně najevo, že je jedinou autentickou komunistickou stranou tohoto názvu a že nebere v potaz vznik KSČ-ČSSP a jakékoliv "její nástupnictví".
KSČ se rozhodla pro účast v červnových parlamentních volbách a počala připravovat volební kampaň. Dne 9. března 2002 rozhodlo předsednictvo Ústředního výboru KSČ, že se KSČ nezúčastní červnových voleb do Poslanecké sněmovny se zdůvodněním, že "KSČ se nechce podílet na obnově kapitalismu a zastává názor, že 'i nevolit je volbou` ". Pravým důvodem tohoto rozhodnutí však byla skutečnost, že jednání se Stranou demokratického socialismu (SDS) o volební podpoře skončilo pro KSČ neúspěchem.
V závěru roku se uskutečnil XX. sjezd KSČ. Byla zde schválena "Zpráva Ústředního výboru KSČ - Strana za mír, národní identitu, práci, za akceschopnou stranu" a přijat "Programový dokument - Za mír, národní identitu, práci, za akceschopnou stranu". Generálním tajemníkem ÚV KSČ byl opětovně zvolen Miroslav Štěpán.
Poznámky:
90
Tyto postoje KSČ odráží i stanoviska přijatá v roce 2003. Předsednictvo Ústředního výboru KSČ dne 22. března 2003 vydalo prohlášení "Zastavme vrahy z USA a Velké Británie a jejich přisluhovače! Stop III. světové válce!", v němž, mimo jiné, konstatuje: "...Zahájení války proti Iráku je zahájením III. světové války...Jsme proti válce v Iráku, jsme proti militantní a agresivní světovládné politice USA a sionistických kruhů....Cílem je zajistit pod hrozbou použití vojenské síly na delší období neotřesitelné světovládné postavení USA a židovských militantních kruhů, které v posledních letech nemálo utrpělo...Jde dále o to, demonstrovat sílu a tak zastrašit rostoucí počty těch, kteří ve světě odmítají světovládnou roli USA, postavenou na agresích a bezpočtu mrtvých, a kteří by se chtěli postavit proti ní. Jde o to, aby se celý svět a každý jedinec bál mít jiný než proamerický názor. V zásadě se jedná o nové přerozdělení světa, světových trhů v zájmu USA a jejich světovládné politiky...Podporujeme spravedlivý boj iráckého lidu proti tzv. elitě současného světa ... Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá OSN, aby iniciovala ustavení mezinárodního tribunálu s původci vzniku III. světové války a jejich pomahači. Vyzývá vládu České republiky, aby rezignovala". Ve stejné dikci je stylizován druhý dokument, přijatý téhož dne účastníky 2. zasedání Ústředního výboru KSČ, "Deklarace Komunistické strany Československa u příležitosti 50. výročí úmrtí K. Gottwalda a J.V.Stalina u příležitosti 100. narození J. Fučíka -- Trvalý odkaz dnešku v zápase za socialismus, národní a sociální osvobození". Deklarace hodnotí K. Gottwalda a J.V. Stalina jako "velikány dělnického a komunistického hnutí" a prohlašuje, že: "Pro jejich komunistické přesvědčení, pro jejich komunistickou neochvějnost je síly reakce v minulosti, ale zejména po dočasné porážce socialismu v části světa na konci osmdesátých let minulého století tak velmi nenáviděly a nenávidí. Proto byli po 17. listopadu opakovaně svorně zostouzeni jak vládní reakcí a jejími sluhy, tak představiteli polistopadové KSČ a později představiteli KSČM..." Staženo dne 19.4.2003 z internetu.
91 Rozpory, které se počaly v KSČ projevovat po XIX. sjezdu (prosinec 1999), vyvrcholily svoláním XX. mimořádného sjezdu KSČ v Bruntále (24. února 2001), který iniciovalo její severomoravské křídlo, vedené L. Zifčákem. Přítomní delegáti zde rozhodli o sloučení KSČ s neregistrovanou Československou stranou práce (ČSSP) a o změně názvu strany na Komunistická strana Československa -- Československá strana práce (KSČ-ČSSP). V průběhu tohoto sjezdu bylo zvoleno nové vedení strany v čele s L. Zifčákem, M. Štěpán se "svou skupinou" byli ze strany vyloučeni. Rozkol uvnitř KSČ, vyvolaný jejím severomoravským křídlem, se promítl do existence pražského a severomoravského křídla strany. Generální tajemník KSČ M. Štěpán rozkol ve straně bagatelizoval a odmítl jej s tím, že L. Zifčák již déle než rok není členem strany, a ta se proto od jeho aktivit distancuje. KSČ-ČSSP se však prezentovala jak v r. 2002, tak ale i v r. 2003 na svých webových stránkách, kde se deklaruje jako "jediná důsledná, revoluční, marxisticko -- leninská a komunistická strana v České republice". Staženo z internetu dne 28. 4. 2003. KSČ-ČSSP je neregistrované uskupení, používající bez právního základu název Štěpánovy strany.
Zpráva o problematice extremismu
na území České republiky v roce 2001
3. 3. 2 Neobolševické a tzv. všeslovanské skupiny či organizace
Komunistická strana Československa (KSČ, dříve Strana československých komunistů - SČK)
Byla založena dne 22. 4. 1995 na tzv. Sjezdu obnovy a poté zaregistrována u Ministerstva vnitra. Jde o politický subjekt, ideologicky vycházející z ideologie marxismu -- leninismu. (sic)
Ještě jako SČK oficiálně deklarovala v roce 1999 svou kontinuitu s Komunistickou stranou Československa (KSČ), která vládla v Československu v letech 1948 - 1989 a která byla zákonem č. 198/1993 Sb., ze dne 9. 7. 1993 o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu označena za zločinnou a zavrženíhodnou organizaci. V roce 2000 tento svůj postoj plně potvrdila změnou názvu na Komunistickou stranu Československa, kterou Ministerstvo vnitra zaregistrovalo dne 16. února 2000.
Jak vyplývá z ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., v rámci registračního řízení, a to ať již jde o registraci nové strany a hnutí či o registraci změny stanov již existujícího politického subjektu, lze vycházet výlučně z jejich stanov. Důvodem pro odmítnutí registrace tak mohou být pouze skutečnosti v nich uvedené, jež jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4 zákona. Protože činnost deklarovaná KSČ v jejích stanovách nebyla v rozporu s citovanou právní úpravou, nebyl dán důvod pro odmítnutí předmětné změny stanov.
...
Rozpory v KSČ se začaly projevovat po XIX. sjezdu a vyvrcholily svoláním XX. mimořádného sjezdu KSČ v Bruntále (24. února 2001)82, který iniciovalo její severomoravské křídlo, vedené L. Zifčákem. Více než stovka delegátů ze všech krajů ČR rozhodla o sloučení KSČ s neregistrovanou Československou stranou práce (ČSSP) a o změně názvu strany na Komunistická strana Československa -- Československá strana práce (KSČ-ČSSP). V průběhu sjezdu strany bylo zvoleno nové vedení strany, do funkce předsedy byl zvolen dosavadní tajemník severomoravské KSČ L. Zifčák a M. Štěpán se "svou skupinou" byli ze strany vyloučeni83. S touto skutečností byli seznámeni účastníci "Mezinárodního komunistického semináře", konaného v Bruselu v květnu 200184.
...
Severomoravské křídlo organizací KSČ a Komunistická mládež Československa (KMČ) využily možnosti zviditelnit se v souvislosti se zadržením a uvězněním českých státních příslušníků I. Pilipa a J. Bubeníka na Kubě. Týdeník Nové Bruntálsko zveřejnil "Ohlasy české levice na zadržení agentů Pilipa a Bubeníka". Nejradikálnější stanovisko, prezentované jak ČTK, tak i kubánskému velvyslanectví, zaujalo severomoravské vedení KSČ-ČSSP v čele s L. Zifčákem86.
V roce 2001 byly rovněž zaznamenány snahy L. Zifčáka angažovat se v obnovení činnosti dříve vyvíjené Moravskou národní stranou (MNS)87 a v jednání s M. Sládkem.
Generální tajemník KSČ M. Štěpán rozkol ve straně bagatelizoval a odmítl jej s tím, že L. Zifčák již déle než rok není členem strany, a ta se proto od jeho aktivit distancuje.
S ohledem na zákonné důvody, jež mohou vést ve smyslu § 13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb., ke zrušení strany a hnutí rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, je její činnost v současné době dokumentována z hlediska skutečností majících význam pro uplatnění postupu podle citované právní úpravy; ze strany Ministerstva vnitra to předpokládá eventuálně následné zpracování materiálu pro jednání vlády ve věci podání příslušného návrhu soudu.
Poznámky:
81 Blízké názory KSČ prezentuje také časopis "Dialog -- otázky, odpovědi", který není tiskovým orgánem KSČ. Severomoravské křídlo KSČ, prezentující se jako KSČ-ČSSP, využívá ke svému zviditelňování tiskovinu "Nové Bruntálsko".
82 Dne 23. února 2002, na celostátním aktivu -- 10. veřejném zasedání ÚV KSČ, jehož se zúčastnilo přes 300 účastníků z celé ČR, bylo oznámeno, že XX. sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) se uskuteční v prosinci 2002. KSČ tak dala zjevně najevo, že je jedinou autentickou komunistickou stranou tohoto názvu a že nebere v potaz vznik KSČ-ČSSP a jakékoliv "její nástupnictví". Viz Komunistická strana Československa. Z jednání orgánů KSČ. Staženo dne 11. 3.2002 z internetu.
83 KSČ-ČSSP se distancovala od "neprincipielních, kariéristických, byrokratických a v mnohém i oportunistických metod, zásad a způsobu předchozího stranického vedení M. Štěpána a jeho skupiny" Viz Stručný přehled o KSČ-ČSSP. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.
84 Do Bruselu zaslala KSČ-ČSSP v dubnu 2001 materiál "Komunisté v současné ČR (Příspěvek KSČ-ČSSP Mezinárodnímu komunistickému semináři)". V materiálu mimo jiné konstatovala, že: "...mezi některými členy sílilo podezření, že M. Štěpán hraje dvojí hru a je v cizích službách. Tito členové informovali velvyslanectví několika zemí o podivných aktivitách M. Štěpána. Protože opravdovým komunistům je jasné, že tříštění komunistických sil je ku prospěchu reakce -- byl dne 24. 2. 2001 svolán mimořádný sjezd KSČ, na kterém se spojila KSČ s ČSSP ve stranu KSČ-ČSSP. Sjezd KSČ-ČSSP zároveň zvolil vedení strany již bez M. Štěpána". Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.
85 Stručný přehled o KSČ-ČSSP. Výkonný výbor KSČ-ČSSP, listopad 2001. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.
Levicový extremismus
Komunistická strana Československa (dále KSČ) zůstává i nadále politickou formací ideologicky zcela nekompromisně založenou na marxismu-leninismu, která jako svůj cíl deklaruje nastolení diktatury proletariátu v České republice. Činnost KSČ tak permanentně směřuje k zavedení totalitního systému potlačujícího lidská a občanská práva a svobody, neslučitelného s pluralitní demokracií a s koncepcí právního státu (tj. nadřazení práva nad státem).
KSČ se otevřeně přihlásila jako pokračovatelka předlistopadové KSČ. Na základě prohlášení generálního tajemníka KSČ Miroslava Štěpána lze oprávněně předpokládat, že KSČ, která se deklaruje jako pokračovatelka totalitní politické strany označené § 2, odst. 2) zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, za organizaci zločinnou a zavrženíhodnou, se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky v roce 2002
KSČ byla zmítána vnitřními rozpory, které začaly po XIX. sjezdu a vyvrcholily svoláním XX. mimořádného sjezdu KSČ v roce 2001. Delegáti tohoto sjezdu rozhodli o sloučení KSČ s Československou stranou práce (ČSSP) a strana se oficiálně od tohoto sjezdu nazývá Komunistická strana Československa - Československá strana práce (KSČ - ČSSP). Do funkce předsedy (funkce generálního tajemníka byla zrušena) byl zvolen dosavadní tajemník severomoravské KSČ Ludvík ZIFČÁK.
Cílem KSČ - ČSSP je do deseti let převzít odpovědnost za stát a provést znárodnění významných podniků, které do listopadu 1989 patřily státu. KSČ - ČSSP v březnu podala žádost na MV ČR o registraci. Registrace nebyla do konce roku 2001 provedena.
Generální tajemník KSČ Miroslav ŠTĚPÁN rozkol bagatelizuje a odmítá.
Další zdroje:
40 V březnu 2001 se na webových stránkách KSČ objevil text informující o tom, že na XX. mimořádném sjezdu KSČ, který se konal v Bruntále, vznikla 24.2.2001 autentická marxisticko -- leninská komunistická strana s názvem Komunistická strana Československa -- Československá strana práce (KSČ-ČSSP). Tato strana se distancuje od oportunistické, revizionistické a neprincipiální politiky stran používajících název komunistická -- tedy KSČM a dosavadního, tímto aktem již neexistujícího, Štěpánova vedení KSČ. Na sjezdu byl zvolen nový výkonný výbor, jehož předsedou se stal Ludvík Zifčák. Řízení o registraci změny stanov, oznámené Ministerstvu vnitra dne 14. 3. 2001, bylo ukončeno dne 21.6.2001 rozhodnutím Ministerstva vnitra o odmítnutí registrace změny stanov. V rámci nové formulace programových cílů vyjádřených v předložených stanovách se strana přihlásila k uplatňování marxisticko leninského názoru v její činnosti. Tato skutečnost je Ministerstvem vnitra považována za nerespektování hodnot vymezených v čl. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod a v ust. § 4 zákona č. 424/1991 Sb. Proti tomuto rozhodnutí byl podán opravný prostředek u Nejvyššího soudu ČR.
Již před vznikem organizace Komunistická mládež Československa (KMČ) vyloučil M. Štěpán L. Zifčáka z SČK (důsledkem toho byl právě vznik KMČ), nyní se situace obrátila. Moravská část SČK/KSČ byla vždy radikálnější a nespokojená s "pomalejším" Štěpánem.
