Rozebíral v něm už v roce 2001 Duspivovo jednoznačné angažmá v mediální oblasti a jeho napojení na struktury v blízkosti TV NOVA a zpochybňoval tak Duspivovu schopnost nestranně rozhodovat v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Bývalý spolužák a kamarád poslance ČSSD Radima Turka Duspiva se členem této rady stal. Tehdy opět díky ministru kultury Dostálovi, pod něhož problematika médií v poslaneckém klubu ČSSD spadala a bez ČSSD by hlasování takto neproběhlo. Hlasy ČSSD byl Duspiva zvolen. Rada pak rozhodovala mimo jiné o složitých propletencích majetkových vztahů v souvislosti s TV NOVA. Pak došlo k arbitráži. Česká republika byla nucena zaplatit Ronaldu Lauderovi a jeho CME nemalé peníze. Po výhře CME v arbitrážním řízení proti ČR byl Duspiva v roce 2003 spolu s ostatními radními odvolán. Od té doby píše pro server agentury Česká média digitálně - mediální glosy. "Česká média mají mentálně i personálně blízko ke komerčním televizním společnostem," přiznává agentura Česká média na svých stránkách. Nemůže ani jinak. Berkův zaměstnanec ve firmě CEPRA Martin Chalupský působil jako tiskový mluvčí CET 21.

V nastupující digitalizaci jde ještě o daleko více peněz, než šlo v případě TV NOVA a CME. Stát, prostřednictvím navrhovatele - ministerstva informatiky, definuje jednoznačnost právního prostředí, bude určovat podmínky médiím veřejné služby, objem financí z koncesionářských poplatků a reklamy jako hlavních finančních zdrojů České televize a Českého rozhlasu. Prostřednictvím správních orgánů - ČTÚ a RRTV pak stát vydává licence na provozování multiplexů i jednotlivých televizních stanic. Těch bude přibližně patnáct. Definitivní licence k provozování digitálních vysílačů je na dobu 24 let. U tohoto všeho bude nejspíše i Zdeněk Duspiva - ale nikoliv už jen jako publicista či snad lobbista, ale jako náměstek ministra. Zpovzdálí jej budou sledovat i jeho bývalí či současní spolupracovníci z privátních firem, včetně českokrumlovského lékaře a majitele serveru Česká média a akciové společnosti CEPRA Jaroslava Berky.

Co říci nakonec? Nekompetentnost ministra kultury v oblasti médií je známá už od televizní krize 2000-2001, kdy prosazoval tzv. "trojnožku" a vstup Václava Havla do rozhodování o mediálních radách. Hlasování ve Sněmovně tehdy bylo velmi těsné a naštěstí pro ČT skončilo porážkou Pavla Dostála a Petry Buzkové. "Vzbouřenci" sice dosáhli jmenování nového ředitele, ale výhra to nebyla. Naštěstí, jinak by se tklivé Armstrongovo sólo stalo hymnou ČT. V poslední době předvedl ministr kultury posledních tří vlád svou kvalifikaci pro výkon funkce v souvislosti s hlasováním o koncesionářských poplatcích, když měl pokaždé jiný názor, aby nakonec vyzval poslance vládní ČSSD k hlasování PROTI návrhu, který spolupřipravoval. Přesto byl jmenován i potřetí do vlády Stanislava Grosse . Dostál je věčný a od Dostála už nepřekvapí vůbec nic. Ani Duspiva.