Neúspech sobotného slovenského referenda o predčasných parlamentných voľbách, bol úplne prehlušený senzačným vyústením súbežne konaného prvého kola výberu hlavy štátu : Favorizovaný kandidát Dzurindovej SDKÚ Eduard Kukan o chlp nepostúpil do konečného boja, miesto neho tam pôjde so samotným V. Mečiarom "Mečiarov klon", Ivan Gašparovič. Škodoradosť je nepekná vec, ale na adresu viditeľne šokovaných E.Kukana a jeho straníckeho šéfa, mnohí hovoria, že dobre im tak. Arogantnosť a doslova bezočivé klamanie verejnosti najmä v závere kampane, muselo otvoriť oči aj najprostejšiemu vidiečanovi z Horného Výplachu.

Tisková zpráva Amnesty International

Každý rok jsou ve světě popraveny či na smrt odsouzeny stovky lidí. V loňském roce hrály v uplatňování tohoto nehumánního a neefektivního trestu opět prim Spojené státy, Čína, Irák a Vietnam., kde bylo vykonáno dohromady zhruba osmdesát čtyři procent všech poprav.

Celosvětově bylo za loňský rok popraveno celkem 1 146 osob a nejméně 2 756 bylo na smrt odsouzeno. Ve Spojených státech bylo popraveno 65 lidí, ve Vietnamu 64 a v Číně dokonce 726 osob.

V minulých dnech byla na příkaz amerického správce v Iráku Paula Bremera uzavřena redakce populárního bagdádského týdeníku Al-Hawza. Důvodem měly být nepravdivé zprávy, podněcující údajně násilí a vyvolávající nestabilitu v zemi. Bremer dal tímto krokem opět námět k polemikám o kvalitě demokracie, kterou, coby dar nejcennější, přivezli Američané přesně před rokem na svých tancích do Bagdádu.

Angličtina rozlišuje mezi ledovci, které velice pomalu stékají po úbočí pevniny do údolí nebo k moři (glaciers) a ledovci, které plují jako velké ledové hory po moři (icebergs). Ve článku reportéra Randyho Boswella agentury Canadian Press se jedná o ledovcích plujících od Grónska kolem Kanady dále na jih. Komu patří a kdo jich smí využívat?

V březnu brzy po Popeleční středě, která v naší tradici startuje velikonoční období, v parku před Brankou v krajské metropoli mladý statný muž s hlučným megafonem v ruce masíroval sluch všech kolem jdoucích radostnou zprávou o Ježíši Kristu. V Praze obrázek častý, ze bodří měšťané zrychlovali, ba prchali, a jednotlivci z povzdálí opatrně i zvědavě okouněli. Neviděl jsem, že by někdo navazoval přímý kontakt s agitátorem. Americký styl přesvědčování se v Česku zatím ne a ne uchytit.

Náboženství i víra jsou zde považovány za soukromou, ba intimní záležitost. Že by to také bylo dědictví z nedávné minulosti?

Raul Rivero Castañeda je letošním laureátem Světové ceny pro svobodu tisku každoročně udělovanou UNESCem. Tato cena by měla být slavnostně předána 3.května při příležitosti Světového dne svobody tisku, tentokrát v Bělehradě. Raul Rivero si ji však nebude moci převzít, jako jeden ze 75 Castrových vězňů svědomí, byl odsouzen na 20.let.

Článek Radka Mokrého o Černobylu ZDE je příliš emotivní, míní Ivan Vagera. Ani 100x zvýšená hodnota radioaktivity ještě nemusí znamenat nic závažného. Rozdíl v radioaktivitě tzv. pozadí v přírodě byl, je a bude v různých místech zemského povrchu větší než 1:100. Různé běžné horniny jsou prostě různě radioaktivní. To, že se po havárii zaznamenala na našem území zvýšená radioaktivita, je spíše dokladem toho, jak vynikající citlivost má současná měřící technika.

V souvislosti s ozářením bylo v monitorovaných oblastech (tam je mezinárodními organizacemi sledováno několik milionů lidí) zaznamenáno na dvě stovky úmrtí a zhruba stejný počet onemocnění. Onemocnění se týkala většinou štítné žlázy u dětí a byla vyléčena. Úmrtnost ve sledovaném vzorku obyvatel je obdobná jako byla úmrtnost v jiných částech bývalého SSSR. Je samozřejmě větší než v západní Evropě, ale s radioaktivitou to nesouvisí, i když některé "zelené" organizace se snaží vydávat zemřelé z milionového vzorku obyvatel za oběti havarie.

V době kdy velmoci prováděly zkoušky jaderných zbraní v atmosféře byla radioaktivita pravděpodobně celého zemského povrchu zvýšena více než bylo zvýšení po Černobylu u nás.

Hysterie vyvolaná sdělovacími prostředky v západní Evropě měla na svědomí prokazatelně více obětí, než samotná havárie. Braní jodových tabletek, hysterie s mytím zeleniny a ovoce atp. byla z věcného hlediska naprosto neopodstatněná. Každý, kdo má základní vědomosti z fyziky a biologie a umí je samostatně aplikovat, se jí musel jenom s hořkostí nad lidskou hloupostí smát.

Upřímně děkuji panu Křečkovi za jeho odpověď, neboť s odzbrojující upřímností na sobě předvedl jednu z hlavních příčin relativního zaostávání naší země i za ostatními novými členy EU a za světem po roce 1989.

Reálná politika se totiž netvoří na základě znalostí a věcných úvah, ale výmyslů, dojmů, zbožných přání, předsudků a historek typu jedna paní povídala. To vše nám předvedl ve svém článku ze dne 31. 3. 2004 Stanislav Křeček.

Dne 4. dubna 2003 odvolal předseda vlády Vladimír Špidla na návrh poslanecké sněmovny Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Podle řady právních stanovisek však sněmovna a premiér postupovali v rozporu s jednacím řádem, několika zákony i Ústavou. Na mimořádné schůzi sněmovny konané 2. dubna 2003 padla z úst koaličních poslanců na adresu Rady řada velmi vážných obvinění.

Štěpán Kotrba řádně špičatým perem ohodnotil seminář Českých médií o bulvarizaci českého denního tisku. Měl v několika věcech pravdu, v některých se mýlil. Dovoluji si podat jen pár doplňků. Hlavní chybou semináře samého, myslím, bylo ne zcela jasné vymezení tématu.

Po řadu generací se v českém školství prosazovalo jako priorita osvojování poznatků. Samému "osvojování" se razila nejednou cesta diktováním učiva, bez ohledu na učebnice a další možné zdroje výchozích poznatků. Kontrola tohoto "osvojení" převážně dosud probíhá verbálním zkoušením učební látky. Pokud se v některých předmětech diskutuje, zůstává otázkou jejich přínos, vaří-li se "z vody" a bez kritických závěrů.

Většina relevantní francouzské aktuality je součástí širšího společenského jevu, hledání stále vyšší míry životní jistoty. Spadá sem debata o mravnosti (prostituce, cenzura, pornografie), ale i problematika přistěhovalectví nebo ochrana veřejného sektoru francouzské ekonomiky (service public). Jde vlastně o potřebu nějak zakotvit francouzskou identitu, republikánství. Představuji hlavní protagonisty nové vlády ministry vnitra, hospodářství a finance, zahraničí, zaměstnání a práce, zdravotnictví, školství a výzkumu, kultury, ... a rodiny.

V rámci veletrhu Svět knihy se představuje i vysoká úroveň kultury Srbů, kteří jsou obyvateli Lužice, starobylé země na pomezí Německa, Česka a Polska. Lužičtí Srbové jsou jako národnostní menšina Čechům blízcí, a to nejen svou kulturou. Kulturní akce vznikly ve spolupráci pražské Společnosti přátel Lužice s lužickosrbským Ludowým nakładnistwem Domowina (Domowina Verlag, stánek L 803) za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, výstavu spoluorganizuje Zwjazk serbskich wuměłcow.

Bundestag v pátek jednohlasně zbavil šéfa berlínské SPD a senátora pro městský rozvoj Petera Striedera imunity, kterou mu poskytovalo členství ve spolkovém shromáždění (Bundesversammlung). Státní zastupitelství tak může pokračovat ve vyšetřování, které bylo proti Striederovi vedeno z důvodu podezření ze zpronevěry v aféře Tempodrom.

Zcela bez zájmu českých médií uplynulo v březnu 15 let od nechvalně proslulého ztroskotání tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky. Tato nejvážnější ropná havárie všech dob je přitom jedním ze symbolů nezodpovědnosti korporací, globálním environmentálním tématem a dokonce se později objevila i ve světě pop-kultury. V roce 1992 byl o ztroskotání tankeru natočen celovečerní film Dead Ahead: Exxon Valdez Disaster a pokud jste pozorně sledovali postapokalyptickou sci-fi Kevina Costnera Vodní svět, mohli jste si všimnout na zádi potápějícího se pirátského tankeru právě nápisu Exxon Valdez.

Ježkův článek, který jsem na úvod svého vystoupení v panelu o digitalizaci přečetl a poté mé doplnění postupné fúze ČT a ČRo do funkčního komplexu multimediální veřejné služby, vzbudilo v zákulisí i v auditoriu velmi živou diskuzi. Od varování jedněch, majících strach z nepřijatelnosti podobné komplexní mediální služby pro decisní sféru, přes obavy z možných nehospodárností až po obavy z vývoje vlastního tržního podílu u soukromých vysílatelů. Představa konkurence tohoto rozměru a multiplikačního efektu mnohé vyděsila. Ale veřejná služba se stane opravdu veřejnou a kvalitní jedině tehdy, jestli bude atraktivní i pro dnešní mladé, jestli dokáže obstát v technologické i obsahové konkurenci ne "kopírováním" komerčních modelů, ale vlastní koncepční vizí. Nesmí vzniknout Česká komerční televize, ale naopak - kvalita šíření informací jako veřejné služby musí být etalonem kvality.

Ačkoli jsou Český rozhlas a Česká televize v České republice samostatnými subjekty, přesto jde věcně o jednu instituci zabezpečující odlišnými prostředky elektronické vysílání veřejné služby.

Když se lidé potkají, pozdraví se. Ty pozdravy jsou různé, od takových těch ležérních: "Čus", "Hallo", "Hi", přes ony skupinové a dobové jako: "Zdař Bůh", "Čest práci" či "Chvála Pánu", až přes ty oficiální: "Dobrý den", "Jak se máte" či "Buďte zdráv". Židé se dodnes při setkání zdraví prostým: "Šálóm", tj. "Pokoj". Je to ten nejkrásnější pozdrav, který může být. Říkáme jím jednak, že nejen sami přistupujeme k vzájemnému setkání v pokoji, ale že pokoj přejeme i tomu druhému, a že vlastně všechno v nás bytostně hledí k pokoji a touží po něm. Škoda, že my křesťané se tak zdravíme jen při bohoslužbách, říkajíc "Pokoj tobě", a že tento pozdrav neužíváme i v běžném životě. Je to škoda, protože pokoj, mír, klid - to je to nejkrásnější, co v životě může být.

Ve čtvrtek 1. dubna měl premiéru celovečerní film Marka Najbrta Mistři. Půjdou se na to podívat davy?

V osmé kapitole Janova evangelia jsme četli dialog Ježíše s jeho současníky. Abychom mu dobře rozuměli, je třeba vědět: ten, kdo tam o sobě říká takové věci, jako že je bez hříchu, že zachovávání jeho slova vede k věčnému životu, že existoval ještě dříve, než se narodil Abrahám, ten kdo takto mluví ve fiktivním dialogu, to není člověk Ježíš. Není to ten, kterého z ostatních evangelií známe jako nejpokornějšího z lidí a který by sám o sobě takové věci nikdy neříkal. To jsou slova prvé církve téměř sto let po Ježíšově smrti, církve, která vkládá do úst Kristu to, co sama o něm věří.

Článek Miroslava Polreicha (BL 30.3.2004 ZDE) a jeho curriculum vitae mě podnítilo k podrobnějšímu pročtení jeho starších článků. Jeho legisticky zdůvodněné protiamerické zaměření trochu připomíná komunistu, přesvědčeného, že někdejší Československo směřovalo k učebnicovému komunismu a nebýt listopadového převratu, byli bychom mu jistě o něco blíže. Za svých studií jsem poznal pár lidí, kteří tomu snad opravdu věřili -- a to bylo ke konci osmdesátých let.

Malá úvaha o tom, proč dnešní lidé jak pštrosi strkají hlavu do písku před světem, ve kterém žijí. To už nikdo nechce vědět? Nikoho nezajímá, jaká je příroda a jaká překvapení skrývá? Nikdo nedokáže ocenit krásu nejvyššího umění? Je to trapné, vlastně spíš smutné. Jedno zvláštní tiché setkání mne přimělo o tom trošku více přemýšlet.

Česká média netrpí pouze sklonem zjednodušovat v závislosti na snazší prodejnosti svých produktů. I konfrontační oblast seriózního zpravodajství, jako analýzy, polemiky, fejetony a různá zamyšlení, trpí svou vlastní nemocí.

Překvapené osazenstvo jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích jednoho dne zjistilo, že občanské oděvy kolegů přicházejících do práce září radioaktivitou až dvacetkrát silněji než montérky těch, co hodlali odejít domů. Bylo 29. dubna 1986.

V následujícím textu si všimnu některých konverzačních námětů naší současnosti v inspirujících podnětech navozených kdysi dávno (doslova před sto a více lety) Masarykem. Přitom poukáži na některé aktuální problémy, i když by referování o Masarykových --- často i dnes velmi pozoruhodných --- zásadách a stanoviscích nepostrádalo významu samo o sobě.

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla od nynějška každoročně udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách ("ring-fenced awards in Central and East European Studies"). O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB naleznete ZDE. Žádosti o stipendium nutno podat do 4. května 2004.

Internetové stránky katedry slovanských studií (včetně bohemistiky) na Glasgow University jsou ZDE.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.