Měla být mimořádná schůze, ale protože se ukázalo, že ministr Sobotka už má parlamentu plné zuby a dal přednost jakési konferenci (snad prý Svěové banky o public private partnership), začala schůze normální. Dá-li se o poslaneckém schůzování něco takového říci.

Je pravda, že místopředsedu sněmovny Ivana Langera nepřítomnost pana ministra rozlítla.Jeho žlázy s vnitřní sekrecí utrpěly šok z ministerské přezíravosti ctihodné žvanírny. "Omlouvám se, jestli možná hned po ránu pozvednu hladinu některých hormonů z důvodů zvýšené produkce jejich žlázami s vnitřní sekrecí. Nicméně musím se vyjádřit k jedné věci, kterou jste možná mnozí nezaregistrovali. Pan ministr Sobotka přesně věděl, že v 9 hodin ráno má 200 jejich kolegyň a kolegů povinnost být zde ve sněmovně a ve třetím čtením projednávat návrhy zákonů, které byly úmyslně, vědomě samotnou vládou zařazeny a vloženy do pořadu jednání této schůze. Namísto toho, namísto nás, kteří jsme byli v 9 hodin zde ve sněmovně, pan ministr Sobotka poslal omluvu, že má nějaké jednání, že se nemůže zúčastnit jednání Poslanecké sněmovny. Máme zpoždění zhruba 30 minut, jinými slovy 199 poslankyň a poslanců skáče podle toho, jak jeden z ministrů této vlády píská," hřímal.

A tak se schůze navrátila zpět do svých kloubů a nastala diskuse byla o jednacím řádu poslanecké sněmovny. Bylo to poněkud nudné. Emoce zůstaly na uzdě a v jednacím sále bylo ticho, tichoučko.

Možná to bylo tím, že komunisté byli tentokráte oslabeni. Jejich velení totiž zasedalo na výkonném výboru, kde rozhodovalo o osudu rebelantského pana poslance -- místopředsedy Miloslava Ransdorfa. Nevím, nevím, jak se s tím smířil místopředseda Dolejš. Musí to být pro něj hrozné - zjistit, že již není v centru pozornosti a nebudou se tedy pokoušet připravit o funkci (politickou, milý deníčku, politickou) jeho. Nevím sice, jak se s tím vyrovná, ale věřím, že jako správný marxista, znalý dějinných zákonitostí.

Mezitím, co komunisté jednali o osudu poslance Ransdorfa, když před tím vždy statečný a pevný předseda rudé partaje Miroslav Grebeníček uprchl na Moravu na okresní konferenci do Kroměříže, se sněmovna rozhodla, že změnu jednacího řádu vrátí zpět do druhého čtení. Hrubě se jim totiž nelíbilo, že by měli hlasovat jen ve středu a v sobotu. To se ostatně nelíbí nikomu. Zírali bychom na pustou sněmovnu a pak bychom se z toho zbláznili. Stejně jako z nezařazeného a stranou ex-komunikovaného poslance Ransdorfa. Nestalo se, diskuze na výkonném výboru KSČM byla sice "principiální", ale tím také skončila. Ohrozit lídra evropské kandidátky strany se neodvážil nikdo. Strach z ne-zařazeného nezařaditelného Ransdorfa či jeho přestupu do klubu ČSSD, kde by jej jiní nezařaditelní přivítali s otevřenou náručí, neb cestu na Rybníček už beztak zná zpaměti, děsila všechny kované a přitom inteligentní členy nejvyššího orgánu komunistické strany. Představa, že rozhodli o koalici 102/98 děsila i ty nejkovanější. Proč ale započali diskuzi, když museli tušit, že ji neskončí jiank, než do ztracena a že z ní vyjde Ransdorf vítězící na body? Můj milý deníčku, už těm soudruhům delší dobu nerozumím. Mluví či myslí čínsky?

Myslel si to i Vlastimil Tlustý. "Proti dnešnímu stavu bude jednání sněmovny rozděleno do dvou částí. Do té, která je identická s průběhem dosavadním, a do části druhé, ve které to tady bude připomínat spíše interpelace, ve které bude přítomna velmi omezená část Poslanecké sněmovny, diskutující nebudou moci vystupovat ke svým kolegům, ale spíše k prázdnému sálu. A já myslím, že tím svou pozici vůči veřejnosti rozhodně nezlepšíme, ale zhoršíme. Pokud je toto vedeno snahou usnadnit pozici vlády, obávám se, že to je mimoběžka, že bude dosaženo něčeho úplně jiného." A měl pravdu...

Pak si poslanci v klidu schválili kompenzace škod, které nadělá zvýšené DPH, jež zvýšili den předtím. Spokojená koalice mohla konstatovat, že důchodci dostanou v červnu pohlazení po hlavě v podobě tisícovky a i pro rodiny s dětmi něco zbude. Poslanec Kalousek byl také spokojen, přestože jsa v opozici hřímával, že tato vláda škodí této zemi. Přitom vláda Miloše Zemana vládla s pětinovým dluhem...

A to byl poslední klidný moment sněmovny milý deníčku. Ač pátek a všichni byli unaveni, přesto se na sebe vrhli s vervou římských gladiátorů. Jen škoda, že neměli bodce, kopí a sítě.

Zápas zahájil pan poslanec Plachý. "Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že poslední včerejší bod 27. schůze "Odpovědi členů vlády na písemné interpelace" nebyl řádně dokončen pro neusnášeníschopnost sněmovny, předpokládám, že tento bod by měl pokračovat nyní hlasováním o procedurálních návrzích, které v něm byly podány, s tím, že já svůj procedurální návrh na přerušení projednávání mé interpelace na ministra Dostála do dnešního rána jako bezpředmětný stahuji a žádám vás, paní předsedající, abych mohl ve své interpelaci pokračovat. Děkuji." A bylo zaděláno.

Na to kontroval místopředseda sněmovny Jan Kasal. "Ano. Dámy a pánové, pro tu část sněmovny, která tady nebyla, chci říct, že jsem řídil tu část odpovědí na písemné interpelace. Je pravdou, že nebylo možno hlasovat a je pravdou, že projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do doby nového zařazení. Tak je to pravda. Já netvrdím, že bylo ukončeno projednávání tohoto bodu, pane poslanče. Já tvrdím, že byla ukončena ta část, která byla určena na včerejší večer do doby, než bude znovu zařazeno to pokračování. Ne, že automaticky bude pokračovat, až se vám bude líbit nebo ne, až tady budete všichni. Tak to prostě není. Jestli s tímto postupem nesouhlasíte, vzneste námitku proti postupu předsedajícího a rozhodne sněmovna. Kdybyste tady byli v plném počtu včera, tak k tomuto nemuselo dojít. Tím, že tady byli tři poslanci ODS, nebylo možné hlasovat. Je to pravda."

Na chodbách se už začaly tvořit hloučky diskutujících. A do toho bouřil hlas Vlastimila Tlustého. "Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Pokud si pan místopředseda myslí, že toto je způsob, jak pokračovat v našich konsensuálních jednáních, tak holt se budeme muset chvilku školit v tom, jak to opravdu bylo.

Fakt číslo 1 - poslanci vládní koalice umístili projednávání interpelací do okamžiku, který my, tj. předkladatelé těchto interpelací považujeme za snahu omezit náš prostor pro komunikaci s vládou a s veřejností. Bylo to učiněno proti naší vůli a proti našim hlasům. Většinou jednoho hlasu nám vláda předvedla, že umístí naše interpelace do prostoru, kdy jim nikdo nebude věnovat pozornost. A my s tím nesouhlasíme.

Za druhé, a to je takřka neuvěřitelné, vláda prokázala neúctu vůči těmto interpelacím, které jsou ze zákona součástí jednání Poslanecké sněmovny tím, že interpelovaní ministři se v obou dvou případech interpelace nezúčastnili. Opakuji nezúčastnili. Za této situace opozice měla jediný způsob, jak v tomto nedůstojném projednávání nepokračovat. Tímto způsobem bylo toho jednání se nezúčastnit. Protože vládní koalice sice měla dost síly na to, aby umístila interpelace do toho bodu, ale neměla dost sil na to, aby sama se ho zúčastnila, Poslanecká sněmovna byla neusnášeníschopná. Byla-li Poslanecká sněmovna neusnášeníschopná, nemohlo nic, paní předsedající, být přerušeno, protože na to nebyli poslanci, kteří by to mohli odhlasovat. Nebylo-li nic přerušeno, musí to pokračovat." Poslanci ucítili šanci vybouřit své emoce a atmosféra zhoustla.

Nakonec se poslanci rozhodli, že svolají "politické" grémium sněmovny a problém se pokusí vyřešit. Konstruktivní atmosféru jen poněkud narušila tisková konference KDU-ČSL. Předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek vyhlašoval válku drogám, zatímco Ivan Douda z Drop-in a Jiří X. Doležal vyhlásili válku jemu. Poslanec má ale vždycky náskok a tak s nimi rázně skoncoval se slovy: "Svolejte si vlastní tiskovku." Být jím, nedělala bych to. Nad médii se totiž válka nedá vyhrát.

A pak už byla jen nuda a šeď.

Jedině poslanec Plachý trošku oživil spící sněmovnu. Tvrdě totiž vyžadoval odpověď na to, proč je v kostele Michaela Archanděla erotická diskotéka. "Pana ministra nějaký ten kostel vůbec nezajímá. A když jsem mu poskytl důkaz o porušení smlouvy o nájmu, článek o dobrých mravech, přiklonil se k řediteli Národní knihovny České republiky, kterým byl opakovaně, a to ve zjevném rozporu s realitou, informován, že nedošlo k porušení smlouvy. Nicméně erotická diskotéka v kostele sv. Michaela Archanděla podle mých informací proběhla, a to nejen 30. 3. 2001, jak lze demonstrovat tímto plakátem," pravil pan poslanec a ukázal plakát.

Pan ministr Dostál byl sice již unaven, ale přesto se snažil. "Znovu jsem byl ujištěn, že ona erotická diskotéka se tam nekonala. Ujistil mě o tom pan ředitel Národní knihovny. Nezlobte se na mne, jestliže pan ředitel Národní knihovny mne ujistí jako ministra kultury, že se to nezakládá na pravdě, já prostě tomu věřím. Přes ony krásné plakáty; já si je velice rád vezmu, pane poslanče, přes tyto důkazy."

Tak pravil pan ministr Dostál a jelo se na víkend. Tak zase v úterý ... V pondělí totiž zákonodárný sbor diskutuje s voliči, maje být v regionálních poslaneckých kancelářích. I občané by měli vědět, že mají semtam nějakého "domácího" poslance.