... vnitro

Strategická změna na Ministerstvu vnitra. Nová Raffarinova vláda je inspirována gaullistickým triem Chirac, Juppé, Monod. Ambiciózní Sarkozy opustil vnitro nerad, i když dostal Ministerstvo financí. Na Ministerstvu vnitra je jeho nástupcem Chirakův přítel, bývalý ministr zahraničí Dominique de Villepin.

První polda Francie. I když je elegantní de Villepin prý fascinován policejním pozadím politiky, nebude pro něho snadné nahradit Sarkozyho, prvního poldu Francie. Odbory policistů si Sarkozy získal svým zákonem o vnitřní bezpečnosti: šlo mezi jiným o zákaz pasivního nabízení prostituce (může být z něho obviněná dívka čekající v minisukni na autobusové zastávce), o zákaz shromažďování v halách činžáků na předměstích, kde je většina mládeže přistěhovaleckého původu a v nezaměstnanosti. Sarkozy rovněž zakázal agresivní žebrání. Považuje svá nařízení o vyhoštování nelegálních přistěhovalců za účinná. I když po uzavření přistěhovalecké ubytovny v Sangatte, kde se soustředil proud migrantů snažících se proniknout nezákonně do Velké Británie, se v kraji potulovalo několik tisíc migrantů bez přístřeší.

Za působení Sarkozyho se sice snížil celkový počet zločinů a deliktů, zvýšil se ale počet násilných přepadení.

Na Korsice se mu podařilo zatknout nacionalistického aktivistu Yvana Colonnu, ale obyvatelé Korsiky mu neodsouhlasili referendum o změně statutu ostrova.

Muslimové. Během vášnivých debat o muslimském šátku loni na podzim založil Sarkozy Francouzskou radu muslimského vyznání (CFCM), zatím nepříliš užitečnou. Není lehké sjednotit francouzské muslimy , už proto, že islám neuznává žádnou oficiální autoritu. Jednotlivé muslimské organizace ve Francii jsou často financovány ze zahraničí. Úkolem Villepina by mělo být posílit vliv CFCM a tím i pařížské mešity, která představuje tzv. umírněný islám.

Výbušná situace. Sarkozyho represivní politika měla sice u průměrných Francouzů úspěch. Ale milión mladých lidí bez práce, skoro milión nezaměstnaných, kterým se po lednové reformě nezaměstnanosti snížily příspěvky, může v brzku vést k výbušné situaci.

... hospodářství a finance

Sarkozy znovu na Ministerstvu hospodářství a financí. Sarkozy byl ministrem rozpočtu už za Balladurovy vlády (1993-95). Podle Juppého tu byla Sarkozyho bilance katastrofální.

Sympatie vedení velkých podniků. Sarkozy je zastáncem snížení přímých i nepřímých daní (DPH), je to podle něho předpoklad ke snížení nezaměstnanosti. Navíc je Sarkozyho bratr zástupce. předsedy Medefu (Mouvement des Entreprises de France, organizace zaměstnavatelů). Není těžké uhodnout, čí zájmy bude asi Sarkozy bránit. Na Apríla večer prohlásil na televizním kanálu France 2 předseda Medefu Ernest Antoine Sellière, že Sarkozy to uhraje na Ministerstvu Financí jako Zidane.

Veřejný deficit dnes představuje ve Francii 4,1% hrubého domácího produktu (HDP), veřejný dluh 63%. Francie se angažovala u Evropské Unie snížit deficit pod 3% už v roce 2005. Ale vláda nemůže příliš počítat s hospodářským růstem.

Privatizace. Sarkozy se bude muset uchýlit k privatizacím, což je ovšem ve Francii choulostivé téma. Ani odbory velkých veřejných podniků, ani veřejné mínění není příznivě nakloněno - byť částečné - privatizaci největších podniků, jako je Air France, France Télécom nebo EDF-GDF (státní výrobce a distributor elektřiny a plynu, mající stále monopol a představující "service public" - veřejné služby, pro francouzskou identitu stejně důležité jako laicita).

Aby Sarkozy na financích uspěl, měl by vyjednat s Evropskou Uniií určitou toleranci v respektování Paktu stability. Ale podaří se mu to?

...zahraničí

Evropan. Michel Barnier byl evropským komisařem od 1999. Pověřený Strukturálními fondy a institucionální reformou, rozhodoval o třetině evropského rozpočtu. Barnier je samozřejmě přesvědčený Evropan, a podle Chiraka má jako takový nejlepší předpoklady k hájení zájmů Francie v Evropské Unii, zejména vzhledem k blížícímu se rozšíření Unie. Francouzští ministři zahraničí se nikdy vášnivě nezabývali evropskou politikou. (Ostatně i premiér Raffarin se vyjádřil o Evropské Unii jako o nějaké bruselské kanceláři.) Barnier splupracoval na projektu evropské ústavy, a v jeho nové funkci zase o ústavu půjde (Francie se např. bude snažit dosáhnout kompromisu ohledně hlasování kvalifikovanou většinou).

Pobřeží Slonoviny, Blízký Východ, Irák. Barnier je ten správný muž k vyjednávání o evropském rozpočtu: jako Komisař byl pro jeho zvýšení, což tehdy Francie zamítla. Nemá ovšem velké zkušenosti v zahraniční politice (Blízký Východ, Irák, Afrika). Jako ministr zahraničí ale bude muset řešit např. situaci v Pobřeží Slonoviny, kde byla v březnu potlačena opoziční manifestace. Pokud se tu situace neuklidní, bude muset Francie znovu zakročit v rámci operace Jednorožec (4500 francouzských vojáků), tak jako to už udělala loni. V OSN by měl Francouz Barnier prosadit novou rezoluci o Iráku.

...Zaměstnání a práce

Zákon o práci. Ministerstvo zaměstnání a práce dostal Jean-Louis Borloo. Do léta by měl být odhlasován nový zákon o práci. Nejožehavějším tématem je pracovní smlouva na dobu určitou: od její dlouhodobé varianty připravované Fillonem bude asi muset Borloo upustit.

Sociální vyloučení. Na Borloo čekají vyjednávání s asociacemi na obranu lidí vyloučených ze společnosti (i když se dnes každý normální průměrný Francouz pokládá za sociálně vyloučeného). Předchozí Raffarinova vláda prosadila několik nepopulárních opatření, hlavně reformu pojištění pro případ nezaměstnanosti (assurance chômage). Reforma, jež je v platnosti od 1.ledna 2004, vyloučila 180000 nezaměstnaných z pobírání dávek (8% lidí žijících z dávek). Chirac se ve svém televizním proslovu zmínil o zvláštní podpoře ASS (allocation spécifique de solidarité), o kterou mnoho nezaměstnaných přišlo. Tato otázka se prý bude řešit v rámci opatření majících pobízet nezaměstnané k tomu, aby znovu pracovali.

...Zdravotnictví

Zákon o veřejném zdraví. Philippe Douste-Blazy (lékař, starosta Toulouse) už ministrem zdravotnictví byl (1993 -95). Bude si muset poradit s otázkou sociálního zabezpečení (nový zákon o veřejném zdraví se bude projednávat v Parlamentu už od 7.dubna).

Všichni odborníci jsou názoru, že se hlavně od připravované reformy sociálního zabezpečení (Sécurité Sociale) nesmí ustoupit. Zdůraznil to i Chirac ve svém proslovu: bez reformy nemůže sociální zabezpečení dále existovat. A nezapomínejte, že bylo v roce 1945 vytvořeno pro chudé.

Největší spotřebitelé léků na světě. Otázka schodku sociálního zabezpečení je specificky francouzský problém, který má až kulturní dimenze. je mimo jiné daný tím, že Sécurité Sociale proplácí pacientům návštěvy u zcela volně vybraných všeobecných lékařů i specialistů. Chirac se také znovu pozastavil nad tím, že jsou Francouzi největší spotřebitelé léků na světě a že konzumují např. třikrát více antibiotik, než Němci.

Zákon se týká i otázky postavení psychoterapeutů, tzn. nelékařů, která nedávno vyvolala nemalý ohlas. Pak přijde na řadu reforma nemocnic (2007). Ke snížení schodku sociálního zabezpečení by si měl Douste-Blazy pomoci zvýšením zvláštní sociální daně CSG, daně solidarity.

...školství a výzkum

Ferry je filosof, ne diplomat. François Fillon střídá dramaticky nepopulárního Luca Ferryho na Ministerstvu školství. Ferry má ve zvyku říkat věci tak, jak jsou: během debat o muslimském šátku např. připomněl, že ostentativním náboženským symbolem může být i ochlupení (pilosité, myslel tím třeba plnovous), zvlástě ve spojení s bílou teplákovou kombinézou.

Provokace. François Fillon (byl už ministrem školství za Balladura) je ale poznamenán nedávnou důchodovou reformou. Středoškolští učitelé se nechali slyšet, že Fillon pro ně představuje především tuto reformu. Pro pracovníky školství, kteří masivně proti důchodové reformě manifestovali, je jmenování Fillona provokací.

Výzkum. Fillon bude muset řešit otázku veřejně financovaného výzkumu. Výzkumní pracovníci stále manifestují proti zrušování postů a všeobecnému snižování prostředků na výzkum.

Velká Chirakova debata o škole začala na francouzských školách už na podzim. Měla by vyústit v zákon o orientaci už začátkem 2005.

...kultura

Ochránce mravnosti. Nový ministr kultury Renaud Donnedieu de Vabres nemohl být členem druhé Raffarinovy vlády (2002), protože byl obviněn v aféře financování republikánské strany (liberálové). Neslavně se proslavil tažením proti registrovanému partnerství osob stejného pohlaví spolu s neméně neslavnou ochránkyní mravnosti poslankyní Christine Boutin.

Mladí umělci. Umělci, kteří pracují jen občas (intermittents du spectacle) žádají o zrušení jejich režimu pojištění pro případ nezaměstnanosti. I parlamentní zvláštní komise k uměleckým povoláním totiž dospěla k závěru, že reforma nejen nesnížila deficit tohoto specifického režimu, ale ani neomezila jeho zneužívání. Chirac ve svém projevu uznal, že reforma poškodila mladé umělce, i když znovu připomněl, že původní systém zabezpečení této profese předpokládal, že ho budou financovat ostatní profese.

...rodina

Chudé svobodné matky. Chirakova příznivkyně Marie-Josée Roig, starostka Avignonu, je jmenována ministryní rodiny a dětství. Její předchůdce Christian Jacob tu udělal několik bot: šlo hlavně reformu PAJE (Prime pour l'accueil du jeune enfant, přídavek na malé dítě), na kterou dostal bagatelu 1,2 miliard euro. Nejprve ujistil, že na reformě vyhrají všichni (a všechny). Nakonec se ale ukázalo, že Jacob ve své vůli zalíbit se mocnému Národnímu svazu rodinných sdružení (a dát tedy přídavky i rodinám s pohodlnými příjmy) tak trochu pozapomněl na 40000 svobodných matek, těch s nejmenšími příjmy, které o přídavky přišly. Moc se za to omlouval...