Taky se hovoří o prohlubování propasti mezi Amerikou a Evropou ZDE. Tento fakt je přinášen jako nečekané odhalení, ačkoliv se tomu děje prakticky od konce vlády Billa Clintona. Propast mezi Evropou a Amerikou zde byla již dávno před útokem v Madridu či před iráckým konfliktem. Pouze v nejvyšších politických kruzích to vypadalo, jakoby se nic nedělo.

Američané by údajně po podobném masakru podpořili dosavadní politiku svého vůdce. V této souvislosti jsou Španělé a potažmo Evropané nazýváni zbabělci. Je ale nutné uvědomit si jednu zásadní věc - Bush měl pro své cíle podporu "zezdola" už před začátkem tažení, zatímco v Evropě vládla hluboká nedůvěra k důvodům, na jejichž základě byla agrese vykonána. Nyní, po roce, snad nikdo nemůže popřít, že byla [nedůvěra] oprávněná.

Ano, teroristé dosáhli svého cíle. To všichni doslova vykřikují do světa. Nutno dodat, že právem. Nikdo ale nechce nahlas přiznat, jak k tomu došlo.

201 civilistů bylo zmasakrováno ve chvíli, kdy si možná povídali se svými blízkými, kdy se třeba těšili až půjdou na večeři s přáteli, nebo přemýšleli nad nemocí svého psa. To, co se jim stalo je strašné a neomluvitelné. Aby se to neopakovalo, nestačí jen nadávat těm, kteří pod dojmem událostí posledního roku, nesčetněkrát znásobených masovou vraždou svých spoluobčanů, řekli NE válce v Iráku. Musí se pátrat po příčinách, které teroristům vytvořily vhodné podhoubí pro uskutečnění tohoto zvrhlého plánu.

Je pravděpodobné, že některé z těchto obětí se účastnily protiválečných demonstrací, které Evropu ovládly po 20. březnu 2003. Ještě pravděpodobnější je, že nesouhlasili s útokem proti Iráku a s podporou, kterou jejich [bývalý] premiér obdařil USA. Stejně tomu bylo i ve zbytku společnosti.

To, že současná "Válka proti terorismu" je naprosto neefektivní, bylo skloňováno nesčetněkrát. Dalo by se očekávat, že po masakru v Madridu dostane tato fráze novou, jasnou, podloženou a nevyvrátitelnou podobu. Nestalo se tak. Hlavním proudem je nyní plivat na hlavy Španělů.

Proti terorismu je nutné bojovat. Kdokoliv si zaslouží podporu při jeho potírání, včetně USA. Jenže Irák se stal omylem, po němž Bushova administrativa nedokázala předložit jinou možnost k zajištění pocitu bezpečnosti v euro-americké civilizaci. Je tudíž pochopitelné, že rozčarování, plynoucí z uvědomění si tohoto faktu, vedlo občany Španělska k výběru cesty, kterou považovali za nejúčinnější pro zabránění podobně motivovaným akcím na svém území. Tedy opuštění válečné koalice.

Španělé se sehnuli před terorismem. Udělali to však v situaci, kdy jim nikdo nenabídl lepší alternativu zajištění své bezpečnosti. Přestože tím teroristům na území dalších agresorských států [včetně ČR] ukázali, jak se dá zneužít nespokojenost občanů demokratických zemí s politikou svých volených zástupců, jsem přesvědčen, že konali ve svém nejlepším zájmu. Oni chtěli bezpečí především pro sebe a své blízké - fakt, že tím nejspíš podpořili zosnování podobných akcí v dalších evropských zemích, jim pochopitelně musel připadat jako podružná záležitost.

Nevím, jaké kroky by dokázaly přinést v krátkodobém horizontu dramatické snížení pravděpodobnosti podobného útoku, aniž by byly výrazně omezeny mé svobody (s čímž nejsem ochoten se smířit - viz výroky o "teroristikých zákonech" od pánů Špidly a Grosse), ale vím, které to rozhodně nejsou. Jedním z nich byl vpád do Iráku na základě vylhaných důvodů, a hlavně neochota a strach se s tím konečně, spravedlivě a jednou pro vždy vypořádat a smířit.

Irák se stává podobně ožehavým místem jako Palestina, která byla Arabům de facto zabrána v roce 1948. Dokud se nevyřeší tyto dvě otázky (+ nekonečná válka v Afghanistánu), pak budou všichni chycení islámističtí teroristé nahrazení desetinásobkem následovníků.

Je nezbytné najít východiska ze současné situace a dát jim jiné jméno, než je zprofanované a mylně užívané "Válka proti terorismu".

Nakonec si nemohu dovolit nepozměnit frázi o mrtvém koni, jak ji Britské listy v opisu DT publikovaly včera.

Evropa není mrtvým koněm - je raněným koněm, který si uvědomuje, že dupání po ježkovi ji před hladovým vlkem neuchrání.