Krátce po oznámení premiéra Špidly o rezignaci na post předsedy vlády i na vedení ČSSD se na jednotlivých serverech začaly objevovat aktuální informace. Jak to už bývá, oplývaly duchaplnými rozbory, hodnoceními i komentáři, avšak na informace v čisté podobě si čtenáři museli paradoxně ještě počkat.

Považuji za užitečné připomenout procedurální postupy rezignace předsedy vlády a vlády jako celku tak, jak je předpokládá Ústava ČR. V jistém okamžiku totiž média operovala s premisou, že rezignací předsedy vlády padá automaticky celý kabinet, pro tento výklad ovšem nenacházím opodstatnění.

Problémem je, že nebyly na světlo světa vypuštěny přesné informace o rozhodnutí ÚVV ČSSD, tedy nešlo usuzovat, zda demisi podá ve středu jen premiér Špidla, nebo vláda jako celek svým usnesením.

Pro ilustraci cituji příslušná ustanovení Ústavy ČR:

Dnes má ve Spojených státech celostátní premiéru film Michaela Moora Fahrenheit 9/11 po původní kontroverzi, kdy ho firma Disney odmítla uvést do distribuce, přestože dostal letos hlavní cenu na festivalu v Cannes. Začíná se promítat zároveň v 900 kinech, v třikrát větším množství kin než Moorův předchozí film Bowling for Columbine, který dostal Oscara. Premiéra filmu vypadala jako začátek politické kampaně, poznamenává list Guardian. Levice i pravice doporučuje svým stoupencům, aby psali, emailovali a sbírali peníze na podporu filmu anebo na jeho odsouzení.

Video upoutávka na film Fahrenheit 9/11 ZDE

Nikdo nikdy neřekl, že Michael Moore hraje férově. I jeho političtí stoupenci vědí, že nemá jedinou vyváženou kost ve svém tlustém těle. Je živoucím zosobněním rozhořčení, sarkasmu a polemiky. Hrubiánství je jeho znakem, starý labouristický populismus je jeho krédem. Je ale pravděpodobné, že se tento film stane naprosto klíčovým jevem v americké historii způsobem, jak to dosud žádný film nedokázal.

Film Fahrenheit 9/11 je bezostyšně otevřený, sžíravý nenávistný dopis prezidentu Bushovi, jeho vládě a médiím, která Moore kritizuje jako prezidentovy prostitutky, napsal Jeff Simon v Buffalo News:

sobota 18:00: Vedoucí představitelé USA a EU se na summitu v Irsku v sobotu dohodli odložit své neshody týkající se angloamerického útoku na Irák. Vydali společné prohlášení, v němž se praví, že Irák potřebuje podporu světa, pokud se má stát demokratickou zemí. Na summitu se také hovořilo o obchodních problémech mezi USA a Evropskou uní, o krizi v Súdánu a o íránském jaderném programu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

29 italských policistů, včetně šéfa italské protiteroristické policejní jednotky, bylo v sobotu v Janově postaveno před soud v souvislosti s brutálními policejními útoky v roce 2001 na demonstranty během summitu G8. Policisté jsou také souzeni za údajné spiknutí ospravedlnit násilí prostřednictvím zfalšovaných důkazů.

Naproti tomu v ČR se policejní násilí, spáchané vůči demonstrantům po pražských demonstracích během pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000, nevyšetřuje. Kritizoval to nedávno Výbor proti mučení OSN. Česká vláda totiž oznámila, že - překvapivě - byl prý policií ČR spáchán jen jediný trestný čin. ZDE

sobota 13.30: Britský premiér Tony Blair osobně požádal prezidenta George Bushe, aby poslal domů do Británie čtyři zbývající britské občany, vězněné v zálivu Guantánamo. V Británii sílí požadavky, aby britská vláda zvýšila nátlak na Washington a aby požadovala ukončení "porušování lidských práv" v táboře v zálivu Guantánamo.

Přímá žádost Tonyho Blaira o propuštění britských vězňů, adresovaná Georgi Bushovi, je součástí soudní dokumentace, jíž se zamýšlí britská vláda bránit před stíháním od právníků zastupujících dva dosud v Guantanámu zadržované britské občany. Jejich právníci požadují soudní příkaz, který by donutil britskou vládu, aby vyžadovala návrat těchto vězňů.

Britští politikové a aktivisté za lidská práva se začali energicky odvolávat na přiznání britského generálního prokurátora, že plány prezidenta Bushe na "vojenské procesy" s osobami, zadržovanými v zálivu Guantánamo, jsou "nepřijatelné".

To si alespoň myslí Sindey Blumenthal, bývalý vysoký poradce prezidenta Clintona a šéf washingtonského byra časopisu salon.com:

10. června uspořádal americký ministr obrany Donald Rumsfeld mimořádnou schůzi v Pentagonu týkající se skandálu ve vězení Abu Ghraib. Zahájil tu schůzi slovy, že je nutno "rozšířit" určité dokumenty, z nichž by vyplývalo, že americká vláda neprosazovala politiku, schvalující mučení a že to, k čemu docházelo v Iráku a v Afghánistánu, bylo "nenormální".

Povstalci v Iráku dali najevo, že chtějí vytvořit před předáním moci příští týden co největší chaos, tím, že ve čtvrtek v pěti iráckých městech usmrtili více než 100 osob. Útoky byly zjevně koordinované. Většinou obětí byli iráčtí civilisté a policisté, avšak byli také usmrceni tři američtí vojáci. Na internetu bylo oznámeno, že útoky zorganizoval jordánský extremista Abu Musab al-Zarqawi. Irácký prozatímní premiér Ayad Allawi uvedl, že jeho vedení útoky extremistů očekávalo, a přislíbil, že povstání potlačí.

K nejvážnějším útokům došlo v městě Mosul na severu země, kde si vyžádaly ve čtvrtek dopoledne dva bombové atentáty nejméně 44 životů. Cílem útoků byly dvě policejní stanice, policejní akademie a nemocnice.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, provedeného skupinou USA TODAY/CNN/Gallup Poll zastává většina Američanů názor, že útok na Irák byla chyba. Poprvé také konstatuje většina Američanů, že válka proti Iráku způsobila, že jsou Spojené státy více ohroženy terorismem.

Průzkum se prováděl od pondělí do středy a poprvé od Vietnamu konstatovala většina Američanů, že zahraniční vojenské akce proti Iráku byly chybou. Když válka začala, podporovaly ji tři čtvrtiny amerického obyvatelstva, před třemi týdny to bylo ještě 58 procent. Nyní konstatuje 54 procent Američanů, že byl útok na Irák chybou. 55 procent Američanů zastává názor, že válka proti Iráku zvýšila zranitelnost USA vůči terorismu. Ještě loni v prosinci si myslelo 56 procent Američanů, že jsou Spojené státy v důsledku útoku na Irák bezpečnější.

Bush však má v průzkumech veřejného mínění o jedno procento větší popularitu (48%) než jeho soupeř John Kerry (47%)

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americký prezident ve čtvrtek přijal federální vyšetřovatele, kteří ho více než hodinu vyslýchali ohledně prozrazení totožnosti tajné agentky CIA Valerie Plamové. 70 minut Bushe vyslýchal americký právník Patrick J. Fitzgerald, který vede vyšetřování ministerstva spravedlnosti v této věci a členové jeho týmu, kteří mají zjistit, zda loni prozradil totožnost této agentky CIA sdělovacím prostředkům nějaký člen Bushovy vlády. Prozrazení totožnosti agenta CIA je ve Spojených státech trestným činem, avšak prokurátoři musejí prokázat, že osoby, které Plamovou prozradily, to věděly, a že vláda vyvíjela úsilí její totožnost utajit.

"Nikdo nechce této věci přijít na kloub více než pan prezident," konstatoval mluvčí Bílého domu Scott McClellan, ale odmítl říci, zda Bush odpověděl na všechny otázky.

Předchozí kniha Christophera Browninga, Ordinary Men (Obyčejní muži) z roku 1992 byla výjimečně děsivá. Vylíčila, jak skupina obyčejných německých civilistů utvořila Záložní policejní prapor č. 101 a jak procházela vesnicemi, deni po dni, a vraždila v nichv všechny židovské muže, ženy a děti, které tam nalezla. Poté, co si tu knihu přečetli, někteří lidé si nad Německem zoufali. Jiní si zoufali nad lidskou rasou. Browning v té knize do určité míry osvětlil otázku "Jak to mohli páchat?" Druhou otázkou zůstávalo, zda nacisté měli vždy v úmyslu usmrtit Židy, anebo zda přistoupili na metodu vraždění, když jiné "konečné řešení" začalo být podle nich nemožné. V této nové knize se pokusil Browning zodpovědět i tuto novou otázku, vysvětluje známý odborník na střední Evropu a především na Německo, novinář Neal Ascherson

24. června schválila Poslanecká sněmovna doprovodný zákon k zákonu o zaměstnanosti, informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Tento doprovodný zákon

1. absolutně zakazuje dětskou práci (tedy zřejmě i třeba roznášení novin, čímž si běžně přivydělávají britští teenageři);
2. zakazuje nahrazovat statutární čtyřtýdenní dovolenou finančním odškodněním; kdo si nevybral letošní dovolenou, musí ji nastoupit od 1. listopadu 2004;
3. kdo bude nezaměstnaný déle než rok, bude muset vykonávat veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání, nemá-li přijít o nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podrobnosti ZDE ZDE

Žijeme na přelomu hlubokých civilizačních změn. Musíme včas rozpoznat jejich tendence a dlouhodobé mnohostranné důsledky. Naléhavost tohoto úkolu je zjevná. Česká společnost se v integrované Evropě bude proměňovat ve stejném rytmu jako okolní svět. Na těchto změnách se sociální demokracie musí sama podílet. Proto potřebuje spolehlivý výhled do budoucnosti. Je zřejmé, že úplné odpovědi na otázky, které klade naše doba, přesahují  horizont nejbližších volebních cyklů.  Kdybychom je však dnes zanedbali,  vystavili bychom příští generace zátěžím, ve kterých by nemusely obstát. To neznamená, že předvídavost, kterou potřebujeme, nás vzdaluje od politické přítomnosti. Naopak. Pomůže nám lépe se v ní orientovat a připravovat  potřebná rozhodnutí plynule a uváženě. Tím se ČSSD bude lišit od současné programové nervozity našich politických odpůrců, kteří předkládají voličům  nebezpečné radikalistické experimenty či programovou prázdnotu. 

Tak konečně byl podniknut první vážný pokus o zahájení programové diskuse. Dokonce iniciovaný přímo předsedou strany. Smutné je, že až poté, co eurovolby nastavily ČSSD zrcadlo a ve straně naplno vypukla krize. Bylo by namístě se ptát, kdo všechno nese zodpovědnost za to, že pro ČSSD životně nutná diskuse byla doposud blokována. Důležitější však je, aby v boji o personální pozice tento pokus o programovou diskusi zase nevyšuměl někam do ztracena.

Mark Thompson, nový generální ředitel televize BBC, bude mít zřejmě problémy při vyjednávání o nové Chartě BBC s britskou vládou. Ze soukromého průzkumu BBC totiž vyplynulo, že v dubnu pokleslo divácké oceňování hlavního okruhu BBC 1 (přibližně obdoba ČT 1) na historicky nejmenší míru a podíl diváků BBC 2 (přibližně obdoba ČT 2) poklesl v květnu poprvé pod 10 procent a je nyní menší než podíl diváků komerční kulturní stanice Channel Four. BBC měří nejen sledovanost svých pořadů, ale také to, jak je diváci oceňují, například jak dlouho si určitý pořad pamatují či jak dlouho o něm hovoří. Televizním divákům se však líbí nové digitální okruhy BBC 3 (okruh pro mladé lidi) a BBC 4 (kulturní okruh).

Rozhodování poslanců o poplatcích pro ČT zřejmě nepředcházela dostatečná diskuse a rozbory ekonomické situace, vedená s odbornou veřejností a přímými aktéry, tj. managementem a Radou ČT. Nebyli jsme schopni v dostatečné míře vysvětlovat na půdě Parlamentu tuto problematiku napříč politickými stranami, (je pravda, že to od nás nikdo ani příliš nežádal, neboť povrchnost je našim poslancům vlastnost nejvlastnější). Nepodařilo se obhájit vyrovnané podmínky pro fungování zákonodárci kdysi schváleného a dodnes platného pravidla 2+2.

O to více se dařilo lobbistickým skupinám, podporujícím zájmy privátního sektoru v oblasti elektronických médií .

Čtvrteční sněmovní hlasování č. 169 a 170 o zvýšení koncesionářských poplatků vypadalo ráno jako selanka, v poledne jako drama a odpoledne se jevilo jako tragédie. Všem s výjimkou sociálních demokratů.

ČT potřebuje 6,5 miliard BL

Vedení České televize je zklamáno dnešním rozhodnutím poslanců, kterým se nezvýší televizní poplatky. Česká televize samozřejmě udělá vše proto, aby i nadále svým vysíláním co nejlépe plnila všestrannou službu veřejnému zájmu zohledňující co nejširší a nejrozmanitější spektrum potřeb diváků. Už nyní má omezený objem finančních prostředků vliv zejména na domácí tvorbu a plnění všech atributů veřejné služby.

Ve dnech 25.-26. června 2004 se koná v Praze v hotelu Novotel konference největší celosvětové odborové centrály Union Network International -- sekce Media & Entertainment. Tématem konference je podpora vysílání veřejné služby a jeho nezávislosti na státní moci. Konference se zúčastní vedoucí představitelé členských organizací z celé Evropy. Konferenci v prvním jednacím dnu pozdraví premiér Vladimír Špidla a vedoucí představitelé českých odborů.

Nespokojenost s nacionálními trendy Evropské lidové strany-Evropských demokratů vede v těchto dnech ke vzniku nové liberální strany. -- Celkem 10 politických stran a hnutí ze států Evropské unie (EU) ukončuje programové dokumenty ke vzniku nové evropské strany s názvem: Demokraté pro Evropu (DE). Strana se hlásí k liberálnímu proudu Evropských liberálů, demokratů a reformistů (ELDR) v rámci Evropského parlamentu. Jednou ze stran, která se jednání účastní je i česká politická strana Cesta změny, jejímž předsedou je Jiří Lobkowicz.

Monacká princezna Karolína zvítězila ve významném precedenčním procesy nad německým tiskem, když ve čtvrtek rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že německý tisk porušil její právo na soukromí tím, že zveřejnil fotografie princezny a jejích dětí.

Evropský soud pro lidská práva odsoudil německý Ústavní soud za to, že před čtyřmi a půl roky dovolil publikaci těchto fotografií . Zdůraznil, že veřejnost nemá "legitimní zájem o to, aby mohla vědět, kde se nachází Karolína von Hannover, ani jak se chová ve svém soukromém životě", konstatoval štrasburský soud ve svém rozhodnutí.

Jen si to představte, že máte mandát na čtyři roky; začnete dobrovolně s předstihem zkoušet (iniciativním návrhem na vyslovení důvěry stávající vládě), zda by vás někdo náhodou nechtěl vyhodit předčasně (třeba v poločase) ze sedla? Proč by tedy někdo měl zatoužit po hlasování o důvěře ve vlastní vládu? A na druhé straně: pokud teď prokazatelně dvěma českým vládním politickým stranám voličské akcie proklatě klesají, je to vhodná doba k souhlasu s názorem opozice, aby byly vyhlášeny (v důsledku možné nedůvěry ke stávající vládě) nové volby, když tu je důvodné podezření, že vládní strany své pozice z předchozích parlamentních voleb určitě neobhájí? Proč by měl takto zodpovědně někdo nabíhat na sebevražedný meč?

Zdá se, že ke státním návštěvám zaujímají lidé v ČR skutečně neotřelý postoj. Jestliže si některá česká média alespoň povšimla, že Českou republiku navštívil ministr zahraničí Izraele Sylvan Šalom, pak příjezd šéfa diplomacie Palestiny, Nabíla Šáse, provází až na vzácné výjimky hluboké mlčení. Přitom se téměř každodenně v českých médiích objevují zprávy z bojiště na Blízkém východě a o islámských teroristech. Když však dorazí do ČR člověk, který by mohl osvětlit situaci také z druhé strany, není hoden české mediální milosti. Jak také jinak, když se stejně zachoval i premiér Vladimír Špidla.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Spolkový správní soud v Lipsku zveřejnil jen z části dokumenty bývalé východoněmecké tajné policie Stasi o exkancléři Helmutu Kohlovi a změnil tak rozhodnutí Berlínského správního soudu z loňského roku. Po létech se táhnoucích právních tahanicích tím spolková zmocněnkyně pro záležitosti týkající se materiálů Stasi, Marianne Birthler, dosáhla pouze částečného úspěchu.

Film Michaela Moora Fahrenheit 9/11 je zcela na úrovni propagandy od Sergeje Ejzenštejna či Leni Riefenstahlové, nedosahuje však jejich filmařské originality, konstatoval v časopise Slate Christopher Hitchens, známý britský novinář, žijící v Americe. Charakterizovat tento film jako nepoctivý a demagogický by podle něho v podstatě znamenalo ho povýšit na úroveň úctyhodnosti. Film Fahrenheit 9/11 je nekalé cvičení v morální frivolnosti, hrubě maskované jako cvičení serióznosti. Je to také ukázka ubohého politického zbabělství, které se maskuje jako projev "disidentského" hrdinství:

Američtí filmoví kritikové shledávají Moorův protibushovský film zábavný a přesvědčivý - diváci si ho nemají nechat ujít. "Nenazývejme ho však dokumentárním filmem..."

Reakce na článek Petra Jánského.

Pan Jánský zkusil dokázat obhajitelnost svého názoru - vyznamenat bratry Mašíny - tím, že se nezabýval jinými fakty, které by zřejmě mohly jeho přesvědčení zpochybnit.

Jánský se pustil do obhajoby bratří Mašínů. Zaujal mě způsob, jakým to učinil. Vyšel jsem z jeho článku a přepsal jej, za použití původních citací, z pohledu virtuálního iráckého sympatizanta Al-Kajdy... Chtě nechtě mi vychází, že vraždit Američany je "oukej."

V pátek 25. 6. 2004 v 21:10 bude Český rozhlas 6 vysílat na frekvencích 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz rozhovor s "Adélkou Vražednicí" -- 21letou ženou, odsouzenou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let za pobodání náhodného partnera. "Vražedkyně" a její oběť vyprávějí o události dva odlišné příběhy a soudy věří střídavě jednomu z nich. Odsouzená přežila sebevražedný pokus. Rozhovor byl natočen bezprostředně po jejím propuštění z psychiatrické léčebny do ambulantní psychiatrické péče.

Zahraniční zájemce upozorňujeme, že ČRO lze poslouchat na internetu ZDE

Při příležitosti vydání životopisu Billa Clintona s ním v úterý večer vysílala televize BBC rozsáhlý rozhovor. Zde jsou citace k aféře s Monikou Lewinskou.

O tom, co je normální a co ne, se v demokratickém systému příliš nediskutuje. Rozhodováním o těchto záležitostech pověřuje stát především soudce a psychiatry, kteří spolu více či méně úspěšně spolupracují. Podle soudce je normální takové jednání, které nepřestupuje zákon. Psychiatři považují za normální to, co nemohou diagnostikovat jako duševní poruchu. Shledá-li znalec z oboru psychiatrie, že pachatel jednal pod vlivem duševní poruchy, soudce obžalovaného osvobodí, tj. nepošle ho do vězení, nýbrž do psychiatrického ústavu. Odtud může pachatel samozřejmě snáze uprchnout a spáchat další zločin, takže se celá procedura s posuzováním normality může opakovat tak dlouho, dokud znalec nezmění svůj původní posudek. To se ovšem stává zřídka, neboť by tím dával všanc svou odbornou prestiž.

Vysokoškolské koleje jsou v očích všelikajakých prodejců a "nabízečů" pochopitelně ideálním místem pro jejich inzerci: mají tu pěkně pohromadě jednu významnou "cílovou skupinu". Bohužel se tato inzerce neomezuje pouze na nástěnky, reklamní tabule a stojánky. Zda se za jejich umístění kolejím platí a zda je případný výtěžek odpovědnými místy směřován zpět na koleje jako kompenzace za obtěžování studentů nevyžádanou reklamou, není známo, kolejní rady ani jednotliví studenti se o to nezajímají.

Vězni, které zadržují Američané v Afghánistánu, jsou v rámci výslechů pravidelně mučeni a ponižováni, stejně jako se to dělo v Iráku, zjistilo vyšetřování deníku Guardian.

Pět afghánských vězňů zemřelo ve vazbě, tři z nich za podezřelých okolností. Ti, kdo přežili, svědčí o bití, svlékání donaha, navlékání kapucí na hlavu a o spánkové deprivaci. Potvrzuje to, že co se dělo ve vězení v Abu Ghraib v Iráku, bylou součástí běžné praxe od americké invaze do Afghánistánu.

Britské listy se občas dotknou tématu těsně spojenému s problematikou občanských práv, jakým je i postup policie při kontrolách dokladů. Dotkl se ho Štěpán Kotrba článkem Policejní trávobraní: manévry ve squattu Milada kvůli dvěma pytlíkům marihuany, stejně jako Jan Paul článkem S policisty se nemluví, aneb stále zamindrákovaní ochránci zákona. Oba autoři se stali objektem policejní kontroly. Oba měli pocit, že něco není v pořádku. Ten se opíral o přinejmenším hrubou povědomost o změnách, které prodělala legislativa v této oblasti po roce 1989. Lze zde připomenout §13 zákona o policii, kde jsou přesně popsány situace, kdy policista může požadovat prokázání totožnosti.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V květnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 3370,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.